Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
"Princip fungování je prostý - pokud svítí slunce, Zdroj extrahuje pitnou vodu"
"Ten pak přitahuje molekuly vody"
Ne, neni mi to jasne, ve vyprahlem australskem vzduchu ziskam ty molekuly vody kde?
Ono to není zas až tak kritické, pokud se pomine opravdu nejsušší oblast, kde je osídlenost docela nízká, tak i ve středu kontinentu dosahuje vlhkost vzduchu v průměru 40-50 %:
http://www.bom.gov.au/watl/humidity/
Ale stejně je to úsměvné. V zemi, kde se prodává nejvíc zvlhčovačů vzduchu, si teď budou vzduch vysušovat.
lepsie by som na to neodpovedal... mozno len dodam, ze vzduch s 0% vlhkostou je pre pre ludi a aj vseobecne pre akekolvek formy zivota dost smrtelny... obzvlast pri vysokych teplotach velmi rychlo
S tou smrtelností se mi to moc nezdá. V práci jsme měli v zimě vlhkost i kolem 10% (vypouští se tam velké množství vysušeného vzduchu) a žádné drama to nebylo. Jen trochu problémy se statickou elektřinou.
ano prehnal som to dost, pri nizsich teplotach je to "len" problem pre dychacie cesty. az pri slabom pitnom rezime to zacne byt nebezpecne, kedze odpar vody z tela je zvyseny, ked je vzduch tak vysuseny.. v kazdom pripade 0% sa dosahuje velmi tazko mimo experimentalnych izolovanych prostredi.
I na Sahare se da snadno získat voda ze vzduchu. Staci k tomu igelit tak m2, plechovka a oblazek nebo trocha pisku. Pomoci tohoto primitivniho udelatka se da získat asi 1l vody za den zcela bez práce.
"Ventilátory v hydropanelech pomáhají rozhýbat vzduch a nahnat ho na vzduchový filtr. Ten pak přitahuje molekuly vody, které následně odvede do speciální nádrže. Voda je však zadržena v podobě čisté páry, proto se voda musí odvést do vzduchotěsného systému, kde dojde k převodu z plynné formy na formu kapalnou."
Takhle se vyjadruji deti na zakladni skole.
Autor uz doufam aspon zacina studovat na gymnaziu, kdyz si troufa psat na diit.cz. A pokud se (ne)hodla obhajovat tim, ze detaily nejsou znamy, tak at radeji o principu nic nepise.
Taky me bavi ty casove rozpory. V titulku je vse hotovo:
"Austrálie vyřešila"
ale v clanku jeste je potreba vubec zacit:
"nainstaluje společnost Zero Mass Water přibližně 150 zdrojů ".
Jojo, kdysi bylo cdr celkem odborne. Ted je to tu ceklem odporne :)
To bude tím, že "redakce" nemá žádné redaktory - články zjevně nikdo nerediguje, nedělá jazykovou úpravu ani korektury. Mají pouze (nepříliš gramotné) autory, kteří jen zřídka dokáží poskládat větu, pletou si významy cizích i českých slov atd. Není tam nikdo, kdo by ovládal svůj rodný jazyk natolik, aby dokázal posoudit, jestli jsou texty napsány gramaticky a slohově správně nebo ne. Díky tomu zůstávají naprostá jazyková zvěrstva i v titulcích článků na věčné časy ...
Takové lidi musíte zaplatit. A to jde dost těžko jen z reklamy.
Na DIIT to není tak zlé. Jinde je hůř.
Ja nejak nevidim co mate za problem uprimne :D Prijde mi ze je to takova kritika jen z principu ze si tu troufl psat i nekdo jiny nez No-X a Jezek.
Treba:
Ventilatory tlaci vzduch skrz filtry, ktere separuji vzdusnou vlhkost, ta se nasledne zkapalnuje.
Ze se "prevodu z plynne formy na formu kapalnou" rika zkapalnovani snad vi i na zakladce ne? Jestli tohle nevidis tak jsi na tom asi podobne jak ten autor clanku. Tak sedma trida zakladni skoly?
Ale je to zbytecne vubec psat, kdyz neni jasne jakym zpusobem se provadi separace a zkapalnovani.
Ze cas v titulku neodpovida casu v clanku ale by uz meli poznat i deti na zakladni skole. Rozpor ve "vyresila" vs "nainstaluje" by snad pochopil i muj petilety kluk.
No-X a Ježek nejsou o nic gramotnější než ti ostatní.
Já vám, krititkům formy příspěvků na diit, opravdu nerozumím. Já například zrovna nemusím operu. Prozradím vám řešení, na které jsem přišel úplně sám. Na operu nechodím! Pokud se vám zdejší články nelíbí, tak proč ztrácíte svůj drahocený čas, lezete sem a ještě plýtváte energií psaním hate komentářů. Napadá mě pouze, že opravdu nemáte co na práci a šíleně se nudíte. Takový stav bohužel často nezažívám, tedy vám nerozumím.
Jasně, ten suchej vzduch okolo bude daleko příjemnější ;) A ty bloky, co tu vodu mineralizujou budou nejspíš dost drahý.
Paradoxně ano, čím je vzduch vlhčí tím pocitově vnímáte teplotu jako vyšší. Takže pokud na australské vyprahlé pustině bude 40°C a vlhkost 20% bude vám tam příjemněji, než když tam bude 80% vlhkosti.
Snad poprvé má Jaroušek skoro pravdu. Gratuluji. Doporučuji se podívat na vlhkostní veličinu s názvem Humidex.
Jinak je nereálné, aby ve vyprahlé pustině byla relativní vlhkost 80%RH při 40°C. Při 40°C a 80%RH je rosný bod skoro 36°C.
A v tropických pralesích Brazilie je sucho? Jistě chápeš že těch 80% byla nadsázka, ale tam kde je zarostlá příroda to možné je i když jsme na stejné rovnoběžce.
No ale píšeš o vyprahlé pustině. Což tropické deštné pralesy asi nebudou.
Mám suchou oblast tak do ní ve velkým nainstaluji zařízení, které ji bude dělat ještě více vyprahlou.
V principu to funguje, ale co to udelá při masovém použití?
Předpokládám, že je vevnitř klimatizační jednotka, na které kondenzuje vlhkost. Ta samozřejmě způsobuje zahřívání vzduchu, ale to by dělalo sluneční záření tak jako tak. Ten vtip je v tom, že vzduch se sníženou vlhkostí se zahřeje snáze, než vzduch vlhký. Je to způsobené tím, že kapénky vody, které jsou ve vzduchu rozptýlené, mají vůči vzduchu obří kapacitu. Suchý vzduch se tedy snáze zahřeje a bude stoupat vzhůru, respektive bude vzhůru vytlačen vzduchem těžším, vlhkým. Dá se tedy říct, že vlhkost neklesne.
Při masovém nasazení tedy může vzniknout paradox - masy vlhkého vzduchu od oceánů se budou přesunovat směrem do vnitrozemí a přinesou vláhu dál od pobřeží. Otázka je, co si představujeme pod pojmem masové nasazení. Je pravděpodobné, že takového výkonu, aby to modifikovalo proudění vzduchu, se nikdy nedočkáme.
Předně 5l vody/jednotku denně není žádné řešení při ceně a velikosti jednotky.
Druhak strom (u nás) vypaří za den až 100l vody, k tomu využívá sluneční energii, která se pak nemění na teplo, ale na páru. Tady ta kondenzační jednotka při své práci okolí zahřívá, protože větrák nemá 100% účinnost. To je sice zanedbatelné (stejně, jako počet l/den) a na střeše je to šumák, ale při masivním nasazení na zemi by to prostě bylo topení.
Že by se vysušením vzduchu přitáhla vlhkost od oceánu se mi nezdá. Vlhký vzduch přeci taky stoupá do určité výšky, tam se utvoří mraky a schladí se a zase to spadne (třeba o kus vedle). Naopak nevidíme, že by pouště se suchým vzduchem přitahovaly oceánský vzduch, který by je zavlažil (nejen v Austrálii).
máš pravdu, já to říkal dávno, lepší udělat solár a na ně napojit čerpadla do serie a tahat vodu z moře hluboko do vnitrozemí. Problém je ale s odsolením, jestli odsolovat a nebo tahat do vnitrozemí i sůl, ta by se sama čistila v nějaké konečné nádrži usazováním, ale ta by se časem zaplnila a zasolila své okolí, plus by se odsolovalo moře. Stejně tak bych postupoval v africe, ale tam to s tamním obyvatelstvem nebude tak jednoduché.
Aby ta sůl v tom moři pak nechyběla, radši si vem do Chorvatska solničku.. Ale napřed bych to očíhnul v té Africe...
please kill me...
Proč ti přijde nelogické odčerpávat vodu z moře do vnitrozemí?
Nerozumiem myslienke odsolovat vodu na pobrezi a potom ju tahat potrubiami kamsi do vnutrozemia, ked to za teba spravi priroda sama. Australia nie je zrovna maly kontinent a potreboval by si tisice a tisice kilometrov potrubia, tisice cerpadiel, odsolovanie, servis, udrzba, technologicke budovy, ludi... Takto mas na mieste potreby vody uz mas len zopar panelov, ktore su dokonca mobilne a daju sa presunut a spravia ten isty vysledok. Rozhodne lacnejsie a ekologickejsie riesenie, nez stavat megavodovod, platit personal, udrzbu a servis, odsolovanie atd.
Samozřejmě, že masové využití takové technologie způsobí další klimatické změny. Stejně jako masivní využití solárních článků, které zadržují víc elmag záření, než většina jiných ploch. Nebo větrné elektrárny, které zpomalují proudění vzduchu.
Všechno tohle, když se začne používat masivně, může mít obrovský vliv na klima, který nejsme schopni dopředu odhadnout.
Takze elektromagneticke zareni ktere nedopadne na panel ale na pole projde skrze celou planetu kde je extremne dulezite pro veskery zivot?
Jinak zadrzet elektromaticke zareni je na Nobelovku.Razem mame vyreseny vsechny energeticke naroky lidstva.
Voda ze zarizeni v clanku se pri pouziti anihiluje a navzdy se ztrati?Nebo se proste vycura,vylije.Odpari se a vrati se do kolobehu o to rychleji cim je nizsi relativni vlhkost?
U vetrnych elekraren bych uvital srovnani energeticke sily vetru na planete a schopnosti elektraren to ovlivnit.
Po afere Climagate kde se Vam podobni socialni inzenyri rozhodli po dohode falsovat udaje o oteplovani zeme mam jasno.
Vsechno to straseni klimatickymi zmenami je jen byznys,zpusob jak uvalit celoplatarni dan.
Historie teploty na Zemi.
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:All_palaeotemps.png?uselang=cs.
Kolikpak klimaskeptiku tu zilo pred 50 miliony lety ze zpusobily ze PRUMERNE teploty byly o 14 stupnu vyssi?
Dal jsem ti plus, mám rád skeptiky, ale nezapočítalo se ti.
je to pekne, protoze je to udelane jako reklama pro startup co hleda dalsi investory
realita je takova, ze kondenzacni reseni nejsou nic noveho (funguje to i napr. v Dubai)
jestli nekdo sledoval par poradu Planeta Pisku na Prima Zoom tak vi,
ze napriklad v Argentine a Peru resi problem s nedostatkem ciste vody
a ironicky maji vysokou vlhkost a mlhy (mraky) co se hromadi na hranach hor
a tyto zarizeni jsou uplne ci castecne pasivni (zadne solarni panely potreba)
samo je potreba zmenit pH a pridat mineraly tak je to slozitejsi, ale i to lze osetrit pasivne
co mne ovsem zaujalo u techto 'kondenzatoru' je, ze nikdo neresi bakterie a plisne
protoze to bych se u techto solarnich ci pasivnich kondenzatoru obaval nejvice
pouzit mikrovlny na zniceni takovych biologickych hazardu zase vyzaduje energii
filtrovat jen skrze napr. nanofiltry nebude levne
bakterie + UV zářič = mrtvá bakterie
Ještě mě napadá - produkce jednotky je 5l/den (dle videa) a obrázek v článku říká "Each unit produces enough water for daily needs of family of four". To je snad klamavá reklama, ne? Nebo je normální uvažovat rodinu se dvěma malými dětmi, kteří ve slunečný den (aby bylo 5l) sedí ve stínu a nehýbou se, nevaří, neperou, nemyjí?
Je to obyčejná sušička vzduchu, jakou si může každý pořídit do obýváku, jen větší. Nic jiného. Až to uvidím skutečně využité ve větší míře, tak prosím, do té doby je to obyčejný podvod, jaký na tohle téma už byl minimálně jeden.
Zrovna nedavno byl na CT24 velice zajimavy rozhovor s hydrologem ohledne sucha, a o tom, jak stare civilizace predelaly urodnou zemi v poust (dnesni Syrie).
Jestli jsem to dobre pochopil, tak kamen urazu byly prilis velke plochy zemedelske pudy na ukor lesniho porostu. Velka lesni plocha funguje jako pumpa a nasava k sobe vlhky vzduch od more do vnitrozemi. Naopak velka zemedelska plocha pusobi jako tepelny zdroj, ktery odparuje vlhkost do oceanu > vznika poust.
Ted je otazka, zda by tyto pristroje v hromadnem nasazeni dokazaly emulovat princip "pumpy" lesa, nebo by naopak tepelne zvysily dalsi vysouseni zeme...
Strom vypaří za den až 100l vody z podzemí do vzduchu. Tyto přístroje odvádí vlhkost ze vzduchu, fungují opačně, než stromy.
Odlesnění způsobí krom sucha i erozi a nepoužitelnost půdy, např. v Etiopii měli před sto lety 30% pokrytí lesy a dopracovali se k 4% a k hladomoru. Zajímavý článek i s nějakými výpočty je https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-10/odlesnovani-k...
Nicméně tento přístroj nemá budoucnost, tak se netřeba bát. Je sice připojený do cloudu a je to zelené, tak se něco zadotuje, aby vlády vypadaly hezky, ale:
životnost panelu 15+ let (řekněme 20), plocha 2,4x1,2(2,2 s předepsanou mezerou), 50000Kč/ks, 4l/den (píšou průměrně 2-5l). Spotřeba australské domácnosti průměrně 900l denně (min. 100l na osobu), podlahová plocha prům. nového domu 230m2 (řekněme přízemní, rovná střecha). To je cca 40 panelů na ideální dům za 2 mil. Kč a 160l/den. Dva šetřiví, co splachují vodou ze sprchy*, dají měsíčně 8333Kč za vodu. V Česku by za to dali 400Kč (80Kč/m3).
*Tedy ideální případ, ve fyzice známý jako "kulaté slepice ve vakuu".
Diky za odkaz na clanek, rozhodne zajimave cteni.
900l/denně? WTF?
V Praze je spotřeba 110l/os. denně, což odpovídá australskému Od 110l ve městech. V Praze je započítaných 5l na zalévání. Pokud Australan zalévá zahrádku a bazén a myje auto, tak z těch 5 může být hned 500. Do výpočtu jsem dal ty australské „Pražáky”.
"ohledne sucha, a o tom, jak stare civilizace predelaly urodnou zemi v poust (dnesni Syrie)."
Nezapomeňte na zasolování půdy umělým zavlažováním.
Tak co cihaku, neprudi te ze pises nesmysly? Kolik ti to hodi, psat takhle ubohe clanky? Ze bych treba taky prispel, bude to jednodussi nez moje soucasna prace.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.