Přestože výrobce dosud své závěry nezveřejnil, nezávislý posudek nabídla společnost INSTRUMENTAL, která nabízí své služby v oblasti hledání a analýzy problémů řadě různým subjektům. Z jejích závěrů vyplývá, že baterie samy o sobě zřejmě nejsou nebezpečné a tudíž ani výměna baterií za kousky od jiného dodavatele nemohla situaci s Galaxy Note 7 vyřešit. Což vysvětluje, proč problém přetrvával i u vyměněných kusů. Jádro problému je trochu komplexnější a začíná u nevyměnitelné baterie.

Chytré telefony, stejně jako většina ostatní elektroniky, prochází miniaturizací. Nejde o zmenšování celého produktu, ale o snahu o vměstnání stále vyšších kvalit i kvantit do těla přístroje (vyšší procesorový i grafický výkon, vyšší kapacita paměti i úložiště, vyšší kapacita baterie apod.). To logicky na výrobce vyvíjí tlak, aby hledal rezervy a zmenšoval jednotlivé komponenty. V případě návrhu Galaxy Note 7 to začalo u nevýměnné baterie. Ta už sama o sobě může být o něco menší než baterie vyměnitelná (odpadávají mj. masivní konektory), ale u toho to neskončilo.

Baterie Galaxy Note 7 má rolovanou konstrukci, skládá se z pozitivní vrstvy vyrobené z lithium-kobalt oxidu (LiCoO₂), dále negativní vrstvy z grafitu (uhlíku) a dvou polymerových separátorů, které vrstvy oddělují. Samsung již konstatoval, že polymerová vrstva byla - ve snaze o zmenšení objemu baterie - relativně tenká. Nicméně stále byla dostatečná na to, aby mohla baterie bezproblémově fungovat.

Lithiové baterie nemají rády nárazy a tlak. To patrně víte - možná si vzpomenete na video, kterému jsme se před pár lety věnovali. Aby Samsung uchránil baterii této konstrukce před vnějšími vlivy, věnoval jí prostor vyfrézovaný v těle telefonu, takže byla ze všech stran obklopena pevným materiálem a nehrozilo vnější poškození. Co ale Samsung podle analýzy INSTRUMENTAL podcenil, byl prostor věnovaný baterii. Běžnou vlastností totiž je, že se baterie během své životní pouti postupně deformuje, nafukuje, zvětšuje - zkrátka zvyšuje svůj objem. Jenže tvrdé lůžko nenabízelo prakticky žádný objem navíc. Pro baterii „tlustou“ 5,2 milimetru bylo k dispozici lůžko o výšce přesně 5,2 milimetru a kolem baterie zůstávaly jen prostory o nízkých jednotkách desetin milimetru. Ty by nakonec snad i stačily, ale pro přirozené „tloustnutí“ baterie nebyl prostor.

Po určité době používání začala baterie bobtnat a když už neměla kam, došlo při dalším nabíjení k nárůstu tlaku nad únosnou mez a baterie v těsném prostoru poškodila sama sebe, což vedlo k porušení polymerové vrstvy a výboji. Podle INSTRUMENTAL by pro bezpečný provoz stačilo, aby prostor pro baterii byl o 10 %, tedy 0,5 milimetru vyšší…