Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k Baterie poháněná jaderným odpadem vydrží 28 000 let

At se autor podiva peclive na tohle video:
https://www.youtube.com/watch?v=uzV_uzSTCTM
a pak radeji smaze clanek, nebot takove blaboly... achjo.

+1
+18
-1
Je komentář přínosný?

Prakticky identická, větší a používaná technologie existuje už od roku 1954. Jednu takovou má Voyager, takže ta firma ani nemusí doufat, že se to bude používat v sondách - tato technologie už tam je :-D

Problém s touto šokující reinvencí od firmy, která má stejný název jako jejich produkt, je směšně vysoká proklamovaná životnost, výkon, velikost a reálná proveditelnost.

Aktuální výkon takové baterie je přímo úměrný hmotnosti radioaktivního materiálu, který se ještě nerozpadl, takže konstantní výkon je ze hry. U této technologie se není možné s výkonem dostat nad tepelný výkon rozpadajícího se materiálu. Pro 28000 let více či méně konstantního výkonu. by museli použít materiál s poločasem rozpadu v řádu vyšších desítek tisíc let. Takový materiál by vyzařoval tak málo, že by byl výkon takové baterie někde v nanowattech, pokud vůbec.

+1
+12
-1
Je komentář přínosný?

.... pak dalsi vec, ze i kdyby jste teoreticky sehnal sto kilo materialu s polcasem rozpadu v radu 10K let, to vyzarovani se musi necim promenit na elektrinu - a to "neco" bude mit IMO problem vydrzet byt i jen stovku let.

Proste cira fantasmagorie z dilny marketingu... mozna doufaji ze udelaji splechnuti a nejakej blb, pardon "venture capitalist" do nich "zainvestuje" :D

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

jo a teraz tu rozpravku o 32-vrstvovych 1 TB holografickych optickych mediach co prevalcuju trh s 12 cm plackami ... to citam poslednu dekadu, prakticky odkedy su opticke media v podstate mrtve

proste platena reklama firmy pre blbov, ktori netusia ze fyzika nepusti
preboha mobil a 10 rokov? a kolko energie by v tom 1 cm^2 stvorceku s vyskou 3 mm asi tak muselo byt? + ani nehovorime o tom s akym vykonom by to to energiu muselo tych 10 rokov poskytovat, mobil nezere par stoviek nanowatov ! a este k tomu konstantny vykon ... jojo to iste babicko, hlavne ked radioaktivny rozpad exponencialne klesa, to ty tam fakt museli dat neco s polcasom rozpadu radovo statisice rokov

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Off topic, ale ten afektovaný styl mě absolutně odrazuje poslouchat ho víc než pár sekund.

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

JJ, chlápek z EEVblog je fakt děsně přeafektovanej, na druhé straně ale, pokud se přes to dokážete přenést, tak věřím, že zjistíte, že informační hodnota jeho videí je parádní. Myslím, že z oboru elektra patří k tomu informačně nejlepšímu co je na youtube k vidění.

+1
+5
-1
Je komentář přínosný?

Týpek je dobrej :-D

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"After 27 minutes i'm getting the feeling that Dave is not a believer." :D

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Apríla už bylo ty kokos :-)
Takovouto snůšku nesmyslů jsem dlouho nečetl.

+1
+11
-1
Je komentář přínosný?

Matně si vzpomínám na podobný článek někdy kolem roku 2003 kdy chtěli pro baterii použít odpad s beta zářením (nebo možná nějakým jiným - nejsem fyzik a nechce se mi to hledat). Chtěli to v podstatě položit na fotovoltaický článek a zalít. Tvrdili že to záření neprojde ani silnějším papírem a i když výkon té "baterky" by nebyl bůhvíjaký, životnost by byla extrémní.
Už jsem pak o tom neslyšel. Zato vidím každý rok několik článků o "revoluční baterii". Tak to holt dorazilo i na diit ;)

+1
+8
-1
Je komentář přínosný?

...elektrické zdroje ("baterie") na bázi radioaktivního zdroje - tricia H3, jsou komerčně dostupné léta (odkazy viz níže).

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Ani jsem to pořádně nečetl, ale článků o "superúžasnérevoluční" baterii jsem už viděl za léta desítky. Nic, doslova nic z toho se nikdy nikam nedostalo a úžasnou revoluci nezpůsobilo. Jsem tedy k těmto článkům zcela skeptický, ani to nehodlám číst a zkoumat.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Neblbněte. Bude to mít enormní životnost, ale také minimální příkon. Zapoměňte na notebooky nebo auta. Bude to mít ještě horší poměr příkon/hmotnost než radioizotopový termoelektrický generátor - úžasná technologie, ale pro minimum velmi specifických aplikací. Ten článek je šíleně zavádějicí...

+1
+8
-1
Je komentář přínosný?

Baterie využívající jaderný článek jsou používané desítky let. Hlavně ve vesmírných projektech. ANo vydrží dlouho ale mají velmi malý výkon a nehodí se k pohánění mobilů a už vůbec ne aut. Takže kromě tvrzení v článku o neznámé ceně mi tam chybí i všechny ostatní technické parametry.. Přijde mi to jako další "vzdušný zámek", ale třebe se stal zázrak a pletu se..

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

Akože nie

> I kdyby její skutečná životnost nakonec byla jen zlomkem oproti původním slibům, >
jednalo by se o doživotní zdroj energie

Aj keď to môže byť pri jadrovom zdroji pri hlave pár mesiacov, pravda to asi bude..

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

:-D

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Jo každá technologie někdy začínala. A né každá měla hned obrovský výkon. Všechno chce svůj čas. A to že se frajer ve videu vysmívá tak malému výkonu, ať se podívá na výkony prvních spalovacích motorů a na jejich spotřebu. A může si to na kalkulačce taky spočítat kde jsme dnes a kde budeme "zítra".
Je fajn že se tím směrem někdo vydal. A že je kolem toho takový marketing? No nedivte se, když to stojí hromadu peněz a výsledky jsou zatím takové nijaké. Nějak se to musí udržet při životě.

+1
-13
-1
Je komentář přínosný?

Nesmysl. Potřebujete, aby to bylo bezpečné z pohledu záření, a proto to MUSÍ málo zářit a tím pádem i mít miniaturní výkon. Buď to musí mít malý výkon, a nebo u toho nemůžete mít lidi. Vyberte si...

+1
+10
-1
Je komentář přínosný?

Já u svého obličeje toleruji nanejvýš tritiové podsvícení. Stačí se podívat na téma ionizačních hlásičů požáru, které využívají americium (další použitelný kandidát pro RTG generátory). Je tam opravdu malé množství, ale zbavit se nefunkčního hlásiče je problém. Jde totiž o atomový odpad a na ten jsem popelnice na ulicích ještě nikde neviděl. Musí to převzít a likvidovat specializovaná firma s potřebným povolením.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Tohle pište pro Živě, tohoto serveru je na tyto články škoda

+1
+9
-1
Je komentář přínosný?

Jo no. A hlavně ****premium****

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Jsem na pochybách. Ano, vyrojilo se toho dost. Spousta článků na netu je ale špatně ozdrojovaná. Každopádně informační skupinu identifikujete podle onoho jednoho obrázku.
Na Wikipedii je uvedeno, že NDB technologie má využívat rozpadu uhlíku 14 na dusík 14. Při něm dochází k betarozpadu, který je standardní způsob výroby proudu v družicích. Uhlík 14 se dá získat z grafitových tyčí, kde se obohatil záchytem neutronů. Poločas rozpadu má nějakých 5000 let, což by mohlo umožnit fungování článku po takovou dobu, pokud se na konci životnosti spokojíte se zlomkovým výkonem.
Potud OK, protože o tom jsem četl kdysi dávno, asi právě někdy kolem roku 2016. Technologie je v pořádku, na budík v hrudi to stačí a největší problém bude vytáhnout z vlády povolení na manipulaci s kusy použitého reaktoru.

Z jiných článků jsem ale vyčetl, že má využívat Alfa i Beta i Gamma záření k zahřívání (není zmíněno, zda na principu peltierova článku či jinak), což už se mi nelíbí, protože Gamma záření si projde kdečím, poškodí kdeco a často je v tandemu s uvolněním neutronů, které vesele a rády obohacují své okolí (nejen kulturně).

Určitá skepse je tudíž na místě.

+1
+14
-1
Je komentář přínosný?

Tahle technologie má totiž 2 docela velké nevýhody. Jednou je malý dodávaný příkon a tím druhým je že je ten příkon nezastavitelný a neregulovatelný(ve velikostech pro spotřební elektroniku). To pro realistické nasazení do světa znamená že tam bude muset být zase něco co kam tu energii budu ukládat a navíc ještě zářič, který bude nepotřebnou energii "vysílat" do pryč v podobě tepla.
Teoreticky to není zas tak blbý nápad, ale ten tu už byl dávno. To co mi nesedí už docela dlouho je jak to chce NDB udělat a realisticky zakomponovat do našeho spotřebního světa a to hlavně proto že za téměř 2 roky vlastně nic nepředvedla krom prezentací. No třeba kluci ještě překvapí.. :-)

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

No a ohladom nakladneho zakopavania jadroveho odpadu do zeme, to je tiez asi marketingovy zvast, pretoze jadrovy odpad sa uz dnes z casti prepracovava a znova spaluje, cim sa jeho chemicka a nukleo toxicita znizuje. Je to viac problem politicky, nez technicky, dokazu to do istej miery aj desiatky rokov stare reaktory (klucove slova: palivo MOX). Novo postavene reaktory su na tom so spalovanim uz raz spaleneho paliva este lepsie a je (legitimny) predpoklad, ze dalsim vyvojom a zvysovanim ucinnosti bude mozne palivovy cyklus uzavriet tak, ze produktom reaktorov bude mizive mnozstvo radionuklidov.

Zbavit sa radionuklidov definitivne a kontrolovane mi pride lepsi napad, nez ich rozptylit do priestoru a tvarit sa, ze zmizli.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ono i z vyhořelého paliva bez čištění na MOX by se dala vyrábět el. energie. Toto vyhořelé palivo se musí dlouhodobě chladit, než je možné ho někde nastálo uložit. I toto vyzářené teplo by se dalo třeba pomocí termoelektrických článků přeměnit na elektřinu.
I když, jestli by to bylo rentabilní, to takhle narychlo říct nedokážu. Určitě by záleželo na typu článku a množství tepla, které palivo vyzařuje (tzn. nemám data).

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

v akej kozmonautike?? Konecne by davali eauta zmysel.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Okrem ostatnych blosti v clanku a prevzanych marketingovych zvastov, ktore tu uz boli spomenute a rozobrate (vykon, vydrz atd.) tak je tam este jedna hovadina ktora sa ale dnes musi pouzit - bude to ekologicke. To je asi ako to klasice - make world better place.
Dnes si uz prakticky nikto nekupuje baterie k elektronike. Dnes si kazdy kupi spotrebnu elektroniku ktora vecsinou obsahuje vlepenu nejaku bateriu, ktora ked zdochne tak vecsinou konci aj dane zariadenie. Neexistuje nejaky jednotny standard baterii, takze ked by sa mi skoncila zivotnost mobilu/sluchadiel/hodiniek atd., tak si vyberiem tuto mega tuti bateriu a dam ju do dalsieho zariadnia a setrim prirodu. Nie, tak ako s dnesnymi LiOn, Li-Po a dalsimi akmulatormi, skonci dane zariadenie niekde na skladke.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

kvalifikovaný výpočet:
https://www.osel.cz/11340-nanodiamantove-jaderne-baterie-by-mohly-zmenit...
"...maximální energie uvolněná rozpadem 1 g C14 za 5730 při využitelné energii 50 keV na elektron vzniklý tím rozpadem (energie připadající na neutrino je nevyužitelná a ulétne do vesmíru) je cca 171 MJ [=50000 eV * 1,6*10^-19/ (2*14*1,67*10^-24)].
I kdybychom počítali účinnost konverze této energie 100%, pořád bychom měli, že 1 g C14 vyrobí za 5730 let 171 MJ elektřiny. Jenže fór je v tom, že čerpání této energie se opravdu vůbec nijak nedá urychlit. Pokud si budu kupovat baterii, tak určitě ne na 5730 let, ale dejme tomu na 30 let, tedy na 191 krát kratší dobu, než je poločas rozpadu. Ono koneckonců 30 let je takový téměř maximální investorský horizont, počítejme, že chceme na výrobě takových baterií vydělat (jakožto výrobci) anebo uspořit (jakožto zákazníci), takže chceme, aby se nám investice vrátila za 30 let. Jenže za těch 30 let nám ten 1 g C14 nevyrobí 171 MJ, ale podstatně méně – vzhledem k exponenciálnímu rozpadovému zákonu dostaneme pro poměr nerozpadlých jader za jeden rok: q=0,5^(1/191)=0,9964, tedy za 30 let se rozpadne pouze 0,36% jader. Protože 50% rozpadlých jader dává pro 1 g C14 těch 171 MJ, tak 0,36% dá pouze 1,23 MJ. Takže ten 1 g C14 nám dá za 30 let maximálně 1,23 MJ. Což je 341,7 Wh, tj. 0,3417 kWh.
I kdyby se tato energie konvertovala stoprocentně na elektrickou (ve skutečnosti účinnost bude pod dvacet procent), tak za těch 30 let získám z toho 1 g elektrickou energii, za kterou jako koncový zákazník při odběru ze sítě zaplatím 1,7 Kč. Ehm. No dobře, dejme tomu, že si dopřeji kilogramovou C14 baterii, pořád ale získám elektřinu, za kterou bych za 30 let zaplatil 1700 Kč, tedy 57 Kč za rok. No dobře, nebudu kolenovrt, a pořídím si jednotunovou C14 baterii. Při stoprocentní konverzi bych získal elektřinu v hodnotě 1,7 miliónu Kč, tedy 57000 Kč za rok. No to už by nemuselo být špatné, až na to … kolik by asi ta tuna těch nanodiamantů stála??? "
Dalším problémem je dostupné množství C14 a jeho cena:
https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon-14#Total_inventory
"Na celém světě je nyní všeho všudy 50t C14, naprostá většina je v oceánech a necelá tuna ve vzduchu. Uvědomte si prosím, jak extrémní cenu má něco, čeho je tak málo.
Jediný miligram C14 dnes stojí ~$2000 ..."

PS: Podobný zdroj se už dá léta koupit, jen místo uhlíku C14 je tam tricium H3: Widetronix [Firefli] - www.widetronix.com
City Labs [NanoTritium] - citylabs.net

+1
+7
-1
Je komentář přínosný?

ono ani to tritium není zrovna levné. Si chci koupit takové ty stále svítící přívěsky s tritiem (už mám hodinky s tritiem) a když si vezmu, jak málo to svítí a kolik za to chtějí ... nedovedu si představit, kolik by musela stát baterie, která by produkovala nějaký smysluplný výkon.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ma tyhle jaderný baterky je nejlepší plutonium. Pu(241) má half-life 14 let a je to betazářič, úplně ideální. Jedinej problém je v tom, že plutonium je krutopřísně jedovatý a hodně blbě se shání ;)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

----------------------- ----------------------- -----------------------
super komentar ukazujuci absurdnu sialenost celej veci
1g C14 = 0,3417 kWh za 30 rokov = kontinualny spriemerneny vykon 0,0000013 wattu !!!!!!!
t.j. asi 1,3 mikrowattu !!! a tym chceme akoze napajat co ???? jednu tu 2 mm palicku v cifre 8 na 2 cm displeji digitalnych hodiniek spred 30 rokov ???
NIEEEE, my tym chceme napajat smartfon s radovo 10000000 (desatmilion-krat) vacsou spotrebou 10 W!!!

dobre, budeme ustretovi a majme 1 kilo C14 a tym chceme akoze napajat co? stale je to mizivy zlomok promile vykonu co potrebuje smartfon

wono vo svete platia viacej nepriame umery jak priame umery
baterie: cim dlhsie, tym menej vykonnejsie a naopak
pohon: cim vacsi tah, tym kratsie (vypustanie desiatok ton splodin bohapusto primitivneho chemickeho spalovania paliva) a naopak (cele dekady trvajuci napr. ionovy pohon s malililinkatym tahom)
SVETU VLADNU NEPRIAME UMERNOSTI !
----------------------- ----------------------- -----------------------

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

a ze svetu nevladnu nepriame umernosti? nuz pozrime sa:

A) zoberme si rychlost zaznamoveho media (latencie ci kontinualka) a jeho kapacitu:

1) registre CPU, latencia 1-2 CPU cykly (zlomok ns), rychlost jednotky TB/s, alebo aj viac, kapacita radovo 100 B ci 1 kB
2) L1 cache CPU, dnesne CPU maju taky rychly cache system, ze pred 15 rokmi by sme z toho odpadli, latencia 3-4 cykly (zlomok ns), kontinualne rychlost citanie/zapis radovo stovky GB/s (najnovsie L1 cache maju dnes ontinualky az jednotky TB/s !!!) a kapacita zopar 10 ci zopar 100 kB
3a) L2 cache CPU, latencia 10-12-14 cyklov CPU (cca 10 ns), kontinualny pristup stale aj stovky GB/s, latencia desiatky cyklov CPU (cca 30-50), kapacity radovo MB
3b) L3 cache CPU, latencia desiatky cyklov CPU (stovky ns), kontinualny pristup stale okolo 100 GB/s (ale uz sa v pomalosti blizi k rychosti RAM), latencia desiatky cyklov CPU (cca 30-50), kapacity radovo MB ci 10 MB
4) RAM, latencia tisice CPU cyklov (radovo cca 50-100 ns), kontinulany pristup 1 - 50 GB/s od suchej single channel 266 MHz DDR2 po tripple/quad channel DDR4 4000 MT/s, kapacita radovo GB ci desiatky GB
5) SSD, latencia statisice CPU cyklov (radovo cca 0,01-0,1 mikrosek), kontinualny pristup radovo 500 az 5000 MB/s (30 MB prve SSD az 550 MB/s posledne bezne SSD), kapacita radovo niekolko 100 GB alebo jednotiek TB
6) HDD, latencia miliony/desiatky milionov cyklov CPU (radovo 10 milisek), kontinualny pristup radovo 100 MB/s (od 20 MB/s pri suchom 60-80 GB modeli spred 10. rokov po 200 MB/s dnesnych diskov), kapacity radovo jednotky TB
7) zalohovacia paska, latencia miliadry/desiatky miliard cyklov CPU (az niekolko desiatok sekund! sa musi pretacat), kontinualny pristup radovo 100 MB/s, kapacity radovo TB, ci az desiatky TB
Krasna nepriama umernost: cim vacsia kapacita, tym nizsie rychlosti (pristupove doby aj kontinualne) a naopak.

B) mnozstvo informacia a ich trvacnost:
Vztah nie je samozrejme uplne presny (napr. linearny ci logaritmicky), avsak korelacny koeficient je prilis velky aby sme ho ignorovali. Cim viac informacii na mediu, tym ma mensiu zivotnost, plati to od napisov v kameni z cias stareho egypta spred 3 tisicroci pred Kristom (mnozstvo informacii radovo 1 kB, trvacnost radovo 10000 rokov) az po heliove ci sindlove 16-18-20 TB HDD. Do minulosti by sme dokonca mohli ist az po zaznam cisel do vestickej vrublovky (kost vlka spred 35 tisic rokov, kde su zaznacene prirodzene cisla do 20 ako zarezy). Vsetka cest niektorym diamantovym super-hyper trvacnym DVD, ktore sa snazia vytrcat od regresnej priamky.
A opat krasna nepriama umernost: cim vacsia kapacita tym mensia trvacnost a naopak. Data na tom 20 TB disku volne pohodeneho v prirode iste nevydrzia 35 tisic rokov, ani 5 tisic, ani tisic, ani sto a v drsnej prirode ani rok

C) mnozstvo informacii a orientacia/vyhladavanie novych/filtrovanie informacii:
Ich sucinom moze vzniknut nieco ako "efektivita spracovavania a narabania s informaciami" a sucin tychto velicin je cca radovo konstantny (opat vsak len fuzzy priblizne), t.j. ked sa jedna velicina zvacsi (napr. mnozstvo informacii), druha sa zmensi (schopnost orientacie/vyhladavania/filtrovania novych informacii) no a opacne. Nech zije Google a AI vobec, ktore chvalabohu "kazi" toto pravidlo a vytrca to mimo regresnej priamky.

D) ze by sme zabrdli do kvantovej mechaniky, podla ktorej urcit zaroven presnu polohu a presnu hybnost subatomarnych casti je nemozne? Akoze nam to vyzera princip neurcitosti zapisany rovnickou: (detla_d)*(delta_p) > 2*pi*h .. t.j. nepresnost v urceni polohy KRAT nepresnost v urceni hybnosti je vzdy vacsia ako konstanca 2*pi*h (kde h je planckova konstanta) ... zasa sucin dvoch vecilin: nepresnost v urceni polohy a nepresnost v urceni hybnosti. Chvala panu bohu (ci inej nadprirodzenej entite), ze planckova konstanta je tak mala, inak by boli kvantovo-mechenicke prejavy na poriadku dna aj v makroskopickych meritkach.

E) sucin univerzalnosti stroja a jeho spotreby (resp. ak chceme tak aj efektivity v opacnom zmysle) je opat fuzzy konstantny. Cim viac univerzalny stroj/suciastka, tym mensia efektivita a vyssia spotreba. CPU moze mat sice spotrebu 50-250 W (ak ide naplno), ale zato je sakramentsky univerzalny, ze by sa Turing v hrobe obracal. GPU moze mat sice efektivitu 50x vacsiu, ale zato nie vsade, iba pri grafickych operaciach, resp. customizovanych GPGPU vypoctoch, ktore sa nam krkolomne podarilo optimalizovat rozchodit, ale Total Commander ci OS si na GPU asi nespustim. Moze existovat super-hyper hardverovo specializovany cip s este 100x lepsou efektivitou oproti VGA (spotreba 0,01 W na GFLOP), ale taky cip vie robit len jednu jedinu konktretnu ulohu/vypocet ci triedu uloh (napr. akcelerovat multimedia konkretnymi kodekmi ci akcelerovat patricne kryptograficke algoritmy) a okrem toho bez prepacenia ani ho5no (lebo ani OS na nom nenabootoje).

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

Máš pravdu, ale pro většinu lidí: TLDR

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Opravdu si myslíte, že by úřady nechaly vydat do volného oběhu zdroj energie s radioaktivním zářičem? Tohle samo je naprostá utopie.
Samozřejmě zbytek je utopie také. Jak už tu psalo více lidí, pokud by to mělo dodávat energii po dobu 28 tisíc let, tak by to muselo být založeno na materiálu s hodně dlouhým poločasem rozpadu ... tedy s naprosto zanedbatelným výkonem, ať už tepelným nebo následně elektrickým. Samozřejmě myšlenka, že by to mělo stálý výkon je také nesmysl, ten samozřejmě klesá, jak v rámci přirozeného rozpadu klesá množství onoho materiálu.
A samozřejmě TEC články založené na radioaktivním zdroji energie nejsou žádná novinka, ale už desítky let pohánějí nejrůznější sondy a pokud mne paměť neklame, tak minimálně dvě autonomní vozítka na Marsu. A NASA se při jejich vypuštění vždy klepe, aby se nic nepokazilo a to většinou plutonium neskončilo v rámci startu v atmosféře.
Tohle je myšlenka hodná 50. let 20. století, kdy se plánovalo, že se s pomocí jaderných výbušnin budou budovat dálnice skrze hory :)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

...záleží na množství radioaktivního materiálu a typu jeho rozpadu.

PS: konkrétní produkty na bázi tricia H3 viz výše

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ale no tak, to není utopie, to si z nás jen dělají hejly, aby získali "investice".

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

starý, neaktuálny a zavádzajúci článok .. pôvodný článok/zdroj cca rok starý (august 2020) a autor si nedal žiadnu námahu, aby si spravil aspoň úplne malú kontrolu/rešerš aktuálneho stavu, alebo overenie toho čo píše .. vhodný pre média kategórie blesk, ale nie tento web (dúfam) .. väčšina nevýhod (až nezmyslov) je rozobratá v (už tu spomenutej a 8 mesiacov starej) diskusii na oslovi ( k presne tomu istému produktu)
https://www.osel.cz/11340-nanodiamantove-jaderne-baterie-by-mohly-zmenit...

rovnaká problematika bola tiež rozoberaná už v roku 2016 - napr. tiež na oslovi (odvtedy žiadne aktualizácie - teda niekto si len robí PR, alebo dostal/chce ziskat grant)
https://www.osel.cz/9129-baterie-z-jaderneho-odpadu-a-diamantu-vydrzi-5-...

aktuálne jediný zmysel článku je v pribúdaní negatívnych príspevkov/reakcií

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Ale no tak. Stačilo se kouknout co je Betavoltaic device na wikině a mohl z toho být zajímavý článek o vesmírných technologiích, takhle je to reklamní blábol.

Uhlík-14 má dlouhý poločas rozpadu (5700 let), takže velmi zjednodušenou logikou vychází, že z něho vyleze max. 0,008 W na 1g. Dnešní RTG mají podle wiki účinnost max 7%. NASA předpokládá, že se betavoltaické články mohou dostat až na 20%. Z toho nám plyne 1,6W na 1kg uhlíku-14. Výsledné zařízení nebude jen ten uhlík, takže řekněme 0,8W na 1g výsledného zařízení.
Z toho vážně nepůjde pohánět mobily ani elektromobily, ale pro použití ve vesmíru to nemusí být vůbec marná technologie. Asi ne jako náhrada za dnešní RTG, ale spíš pro napájení základních obvodů sondy nebo něco podobného.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Bohužel, takhle to vypadá, když se firma jako NDB snaží přiživit, na něčem, co je úplně někde jinde. Na původní koncept je třeba se podívat na http://www.bristol.ac.uk/news/2016/november/diamond-power.html, případně na pěkně zpracované FAQ: https://www.bristol.ac.uk/media-library/sites/cabot-institute-2018/docum....

Ta myšlenka není špatná:
1. Využije se vlastnost diamantu, který při vystavení ionizujícímu záření, vytváří elektrický proud. Žádná konverze.
2. Jako palivo se použije C14, který se sice vyskytuje i v přírodě, ale také jako součást odpadu z některých jaderných elektráren (zrovna ty anglické používají uhlík jako moderátor, u nás se nepoužívá). Teoreticky se zužitkuje něco, co by se vyhodilo.

Jenže:
1. Neexistuje prototyp takového zdroje s použitím C14.
2. Získaná energie je velmi malá, i když po dlouhou dobu.
3. Aplikace jsou omezené, na telefony, auta můžeme zapomenout. Ale např. kardiostimulátory možná ano (nebyl by to první pokus o "jádrem" poháněný kardiostimulátor).

Osobně pochybuji, že by došlo na komerční využití, těch použitelných aplikací je hrozně málo nebo mám příliš malou fantazii.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Doporucuju, zjistete si jakym zpusobem se meni baterie pro kardiostimulator, mozna zjistite ze je to dost trivialni zalezitost (oproti nesmyslu popsanemu v clanku - otvirani hrudniku tvl. kde ste na to prisel?)

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

No, vzhledem k tomu, že ve velmi blízké rodině, to někdo podstoupil docela nedávno, tak o tom něco vím. "Otevírání hrudníku" je určitě minimálně "přehnané" a "bombastické" vyjádření, souhlasím, nesmyslné, o tom nediskutuji. Každopádně triviální záležitost to není - jako kterákoliv jiná, byť malá, operace. Kdyby tomu tak bylo, tak ji bude dělat kdejaký nedostudovaný medik na tržišti.

Prostě s tím jsou spojeny nějaké náklady + nutnost říznout do pacienta a následně se o něj také postarat. Mít zařízení u kterého to dělat nemusím je tedy lákavé. Konkrétně toto se zkoušelo - kardiostimulátor poháněné plutoniem existovaly. Jenže to bylo v době, kdy bateriový vydržel cca rok, možná dva. Plutoniový cca 10 let. Jenže to bylo nákladné, a baterie se brzo zlepšily, takže to přestalo mít význam. A myslím si, že ani mít nebude - baterie se zlepšují, a i když k výměně čas od času bude muset dojít, bude to pořád levnější.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Tohle se dela uz dlouhou dobu ambulatne, jde o trivialni zalezitost, a zvladne to udelat klidne i nedostudovany medik na trzisti.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

neni to ten samej idiot co psal stejnej clanek na lZive.cz ? jo je krasny mit baterii co vytrzi 30k let jen je dost na pytel mit 3k baterii co daj stejnej okamzitej vykon jako 1 tuzkovka

btw diamantova baterie je vynalez starej kolik, 10 let ? 20 ? nebo jeste dyl ?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Jsem zde jediný, komu přijde divné, že tu někdo vážně uvažuje že lze do těla vložit nějaký blíže neurčený jaderný materiál (plutonium?), který je na jednu stranu tak nebezpečný že vyžaduje cituji vysoce odolné pouzdro a diamanty na odvod tepla. Nic proti ničemu, aby se nám pacient nepřehřívali nebo nebyli krapet radioaktivni nebo se pod tíhou toho odolného pouzdra stínícího jak teplo tak radioaktivitu při brždění v autě neroztrhli vejpůl.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Není to divné, dokonce se to realizovalo. Viz něco z historie kardiostimulátorů.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Hlavně si nesmíš plést zdroje alfa, beta a gama záření. Na úplné odstínění beta zářiče stačí plášť o tloušťce 1 mm.
Takže pomyslná pecková baterie o průměru 10mm a tloušťce 5mm by vážila max. 2,4 g, z toho by byl objem pláště 0,2419 cm3, a objem náplně 0,1509 cm3. Pokud bychom brali hustotu diamantu za hustotu náplně (grafit ji má skoro o polovinu menší), tak náplň by vážila 0,52 g. To by odpovídalo (jak spočítali jiní výše), výkonu asi 0,4W. Za materiál pláště byla uvážována ocel o hustotě 7,85 g/cm3

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Odkladam si do bookmarku s nazvom: Vtipna buducnost.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

baterka vydzri dlouho, akorat zivotnost lidi okolo se ponekud snizi :-D

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Už vidím jak ten čip řežou 1000 stupňovým nožem... blendují ho v mixéru... děcka si ho strkají do nosu... jsou toho plné skládky... a ryby v oceánu jsou plné nejen mikro-plastů, ale i mikro-jaderného odpadu.
- Lidstvo pracuje na svém vyhynutí opravdu usilovně :-)

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

"Baví vás technologie a umíte psát? Pište z domova a připojte se do našeho týmu"

Tenhle článek je důkazem, že pro napsání kvalitního článku opravdu nestačí, že vás něco baví a "umíte psát".

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Je to pravda veď o tom písali aj v Diit.cz !
Dokonca som niekde čítal že už začali zatvárať všetky elektrárne okrem jadrových, ktoré ale budú produkovať len odpad potrebný pre tieto nové batérie :D

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.