Pokud nesledujete situaci dlouhodobě nebo si neberete vše do hlavy (nebo si vše do hlavy berete, ale z druhé strany to vyhazuje ten Němec), pak je nezbytné krátké připomenutí osoby Kylea Bennetta:

Původně zakladatel, šéfredaktor a majitel webu HardOCP vstoupil ve známost svojí emotivní osobností, která se projevovala i na obsahu článků. Pokud považoval něco za důležité, stál si za tím, i kdyby šlo pro zbytek internetu o banalitu. Na druhou stranu pokud ho některý výrobce popudil (i onou banalitou), pak se to i po několik měsíců odráželo i v recenzích jeho hardwaru. Nedá se však říct, že by ostře negativní postoj k nějaké značce byly dlouhodobé nebo trvalé, šlo vždy spíš o krátkodobou emotivní záležitost. Stejným způsobem se však dokázal i (krátkodobě) nadchnout pro určitou technologii nebo značku, a tak třeba v době nástupu (respektive pokusu o nástup) virtuální reality nechal svůj web stranou a založil projekt Inside VR, který měl shrnovat všechny informace kolem VR technologií, tento směr herní grafiky propagovat a přinášet exkluzivní informace. Po publikaci několika videí ale vyhasl. Bennett však měl velmi dobré kontakty, takže zprávy, které byly postavené na jeho zdrojích (a nikoli na osobním nadšení / zklamání) mohly být velice přínosné. Exkluzivně informoval o projektu Kaby Lake-G (procesor Intelu s grafikou AMD) a trval si na svém, když ostatní weby tyto zprávy zlehčovaly. První vynesl na světlo tzv. GeForce Partner Program Nvidie.

V březnu 2019 nastoupil Bennett do Intelu a pohřbil web HardOCP. I tím se zásadně lišil od ostatní zakladatelů webů o hardwaru, kteří šli pracovat k některému z výrobců - ti se totiž v rámci možností snažili, aby jejich projekt pokračoval dál - namátkou Dave Baumann z Beyond 3D (AMD), Damien Triolet z Hardware.fr (AMD), Anand Lal Shimpi z Anandtech (Apple), Scott Wasson z TechReport (AMD).

Bennett nicméně v Intelu po třech měsících skončil a loni na Vánoce svým způsobem oživil HardOCP. Ovšem již jen jako platformu pro publikaci vlastních názorů, myšlenek, nápadů. Tedy primárně jako blog. V první polovině ledna v jednom z příspěvků vysvětlil, proč je existence MSRP důležitá. Nyní však volně navázal a vysvětluje, proč AMD a Nvidia doporučené ceny (MSRP, SEP) zruší. Domnívá se, že existence doporučených cen těmto společnostem nic pozitivního nepřináší, neboť vysoké ceny jsou jen předmětem mediální kritiky. Je zjevné, že publikace tohoto stanoviska byla iniciována vydáním GeForce RTX 3080 Ti, které MSRP postrádá. Je pravdou, že to fungovalo - ve článcích o nové kartě se neobjevila žádná cena, takže se neobjevila ani kritika ceny. Jenže to je spíš důsledkem aktuální problematické situace na trhu a za normálních okolností by to Nvidii neprošlo.

Zde jde o první vlaštovku, nebo jednorázový úlet, je obtížné predikovat. Z Bennettova textu není zřejmé, zda je chystané rušení MSRP čistě jeho osobní domněnkou, nebo zda něco takového zaslechl od svých kontaktů u výrobců.

Z hlediska uživatelů, ač je v současnosti MSRP odtržená od reality, je existence doporučené ceny přínosná. Pomáhá k rychlejší orientaci a rozdíl ceny konkrétního produktu oproti MSRP napoví, zda je daný model dražší nebo levnější, aniž by si člověk musel dělat cenové statistiky ostatních karet na trhu. V gesci médií by pak mělo být především poukázání na případný fakt, pokud výrobce nastavil nerealistickou MSRP. Zvlášť když je průkazné, že si je výrobce vědom toho, že za takovou cenu nelze kartu vyrábět a prodávat. To se - řekněme do léta 2020 - dělo. Když kupříkladu Nvidia vydala generaci Turing a reálně dostupné karty začínaly na částkách nezanedbatelně nad oficiálními cenami, mohl si uživatel kartu za oficiální cenu objednat přímo z webu Nvidie.

Léto 2020 ale přineslo konec i tomu. S řadou GeForce RTX 3000 nastavila Nvidia MSRP na úroveň, za kterou nedokázala karty nabídnout ani ve svém obchodě, který tak - se záminkou, že se rozbil - zavřela. Což - s ohledem na rostoucí koncové ceny v důsledku kryptománie - bylo mediálně odpuštěno. Stanovování nereálně nízkých MSRP ale pokračuje i v roce 2022. GeForce RTX 3050 osazená 8GB paměti má oficiální cenu nastavenou na $249. Nedá se říct, že by tu před vydáním této karty nebyly indicie poukazující na nerealističnost ceny. Připomeňme, že AMD před vydáním prohlásila, že je při současných cenách nemožné dostat na trh 8GB kartu s cenou kolem $200. Od výrobců karet přicházely zprávy, že není reálné, aby se GeForce RTX 3050 prodávala pod $400. V nižších cenových relacích měly karty Nvidie tradičně kapacitu paměti nastavenou zhruba tak, aby že její cena vycházela asi na 15 % ceny koncové (tzn. současných $96 za 8 GB by představovalo 15 % z částky $640, nikoli z $249; $640 je částka velmi blízká ceně, za kterou se karta reálně prodává, což vypovídá o mnohém), operovaly mnohé recenze s cenou $249 i při hodnocení poměru cena / výkon.

V tomto případě již nelze rozpor mezi MSRP a konečnou cenou omlouvat kryptománií, protože těžaři už v lednu přestali nakupovat karty méně výhodné k těžbě a GeForce RTX 3050 je v tomto ohledu z nabídky Nvidie nejméně výhodná. V tomto případě byla MSRP účelově nastavena na hodnotu, které se karta ani teoreticky nemůže přiblížit: Když pouze nákupní cena pamětí tvoří 40 % z koncové ceny produktu (kde jsou započteny všechny daně, marže, doprava, cla…), pak by zkrátka všechny ostatní komponenty museli výrobci karet dostávat gratis, aby produkt mohl stát koncových $249. Že něco není v pořádku, vyplývá i z prostého faktu, že jeden low-endový produkt se po týdnu od vydání prodával od částky $60 nad MSRP, druhý od částky $350 nad MSRP.

Situaci lze shrnout tak, že tu máme tři případy experimentů s MSRP, na která média nereagovala, jak by to bylo adekvátní: (1) Zavření webshopu Nvidie a tím ukončení prodeje za MSRP nebo jim blízké částky. (2) Úplné vynechání MSRP u GeForce RTX 3080 Ti. (3) Účelově podstřelené MSRP GeForce RTX 3050. Situaci, která se vyvíjí nepříznivým způsobem pro zákazníka, ale nelze dávat za vinu Nvidii. Ta dělá, co jí situace dovolí. Problém je v nulové mediální odezvě na tyto praktiky. Pokud si Nvidia dostatečně situaci oťuká a bude mít jistotu, že ani úplné zrušení MSRP nezpůsobí výraznější poprask, pak nebude mít důvod k němu nepřistoupit. Jak se ukázalo u GeForce RTX 3080 Ti: absence MSRP = absence kritiky cen (a navíc i) = absence kritiky chybějící MSRP. Jak už bylo vysvětleno, pro zákazníka není chybějící MSRP v žádném ohledu přínosem.

Vrátíme-li se Bennettovi, přinesl ještě jedno sdělení: Očekává konec klasických webů o hardwaru, vše se podle něj přesune na YouTube. I když existuje jsou recenze YouTuberů populární, nemyslím si osobně, že by jejich existence měla znamenat zánik klasického formátu. Ani si nemyslím, že by to bylo žádoucí z hlediska konzumenta obsahu (obecně řečeno, bez ohledu na to, zda jde o text nebo mluvené slovo).

Ačkoli se konzumace obsahu z videa může jevit jako pohodlnější (uživatel nemusí umět číst), má i své nevýhody. Tak kupříkladu když si chci v recenzi najít výkon v Tomb Raideru, kliknu si v obsahu na stránku Tomb Raider a vidím graf, který potřebuji. V YouTube videu musí uživatel hledat a i když má video nastavené záložky, stále zbývá třeba čtyřminutový úsek, kde autor mluví o nastavení, verzi hry, a dalších souvisejících věcech a je potřeba hledat. Totéž, pokud mě zajímají specifikace konkrétního produktu - nesrovnatelně rychleji (ať s pomocí vyhledávačů nebo bez) je najdu v textové recenzi než ve videostreamu.

Z úplně jiného soudku: Z hlediska uživatele je zánik klasických webových magazínů o hardwaru nežádoucí i kvůli objektivitě. Tím nechci tvrdit, že jsou YouTubeři neobjektivní. Jenže s výjimkou pár kanálů, které jsou provozované z vlastního finančního zázemí, je většina YouTube kanálů živa z reklamy a tedy ze sledovanosti. Tu YouTuberům zaměřeným na testy hardwaru generují testy hardwaru. Aby testy hardwaru mohly vzniknout, musí jim ho někdo půjčit. A ten někdo má zájem na tom, aby test dopadl dobře. A je si velmi dobře vědom toho, co je většina YouTuberů ochotna udělat, aby jim hardwarovod nebyl uzavřen. Oproti tomu příjmy klasických webů jsou velkou částí tvořené zpravodajstvím, novinkami, a často mají i zázemí nějaké mediální / reklamní společnosti. I když tedy svým hodnocením popudí všechny zásadní značky a většina z nich jim už hardware nepůjčí, není to pro ně existenciální problém, kvůli kterému by musely ohýbat vlastní názory.