Britský hudební průmysl chce cenzuru výsledků hledání v Google
„(Obecné) vyhledávače se stejně jako P2P aplikace staly oblíbeným zdrojem nelegálního stahování,“ zmiňuje se BPI ve své zprávě. „Do vyhledávače stačí zadat jméno nějakého oblíbeného umělce a přidat k tomu samostatně neutrálně znějící výrazy 'mp3' a 'download'. Velká část výsledků, které se objeví, jsou zjevné odkazy na nelegální stažení.“ BPI podpírá své tvrzení provedeným testem: „V jednom týdnu v listopadu provedla BPI test vyhledávání dvaceti singlů a alb, následovaných výrazem 'mp3'. V průměru 17 z 20 prvních výsledků vyhledávání singlů a 14 z 20 u alb vedlo na nelegální zdroje.“
Výsledky vyhledávání jsou však jen první polovina problému. Ta druhá zní přeci jen trochu vážněji, ale zakrátko si povíme, proč se tak děje: „Našeptávač vyhledávání, který mají některé vyhledávače, jde ještě dále, když sám aktivně doplňuje některé dodatečné fráze, jako třeba 'torrent', nebo i konkrétní portály z řad zdrojů bez řádné licence.“
Analýza BPI tentokráte výjimečně není úplně mylná, vlastně je docela správná. Nesprávný je jen závěr, že Google a další vyhledávače mohou za to, že lidé hudbu „pirátí“. Google prostě jen nasadil nový nástroj, který funguje na bázi nějakého algoritmu. Ten přitom bere v potaz to, co lidé sami vyhledávají, a oblíbené fráze sám nabízí. Není to chyba Google, že se na prvních místech objevují ilegální zdroje. A není to chyba Google, že sám vyhledávač našeptává slova, která vyhledávání ilegálních zdrojů podporují. Mohou za to sami uživatelé takových vyhledávačů, kteří dostali svou činností (tedy vyhledáváním) do databází na první místa právě taková slova a právě takové výsledky. Vyhledávací algoritmus je postaven tak, aby dával lidem výsledky, které si přeje spousta dalších uživatelů.
BPI je ale celkem jedno, kdo za to může. Chce, aby se takové odkazy ve výsledcích neobjevovaly a aby našeptávač nenabízel výrazy, po nichž vyhledávač takové odkazy nejčastěji zobrazuje. To však není vše, BPI ještě navíc chce, aby v takových případech mezi prvními výsledky vyhledávání byly odkazy na legální zdroje.
Máme tu čest s několika ne úplně šťastnými snahami. Je zjevné, že BPI chce cenzurovat výsledky vyhledávání tak, aby se neobjevovaly ty, které se jí „nehodí do krámu“. Ačkoli je jedno, o jakou cenzuru se jedná, protože každá cenzura nařízená „zvenčí“ (k níž se nerozhodl sám provozovatel služby), je prostě špatná, explicitně zmíníme, že by šlo o cenzuru ze strany soukromé společnosti, ze strany jednoho tržního subjektu.
Druhým zádrhelem je skutečnost, že Google, pokud se podvolí, se může snadno dostat z oblasti „nezávislého poskytovatele služby vyhledávání“ do role „předkladače odkazů“ dle „vlastního“ výběru. Jinými slovy Google by tak byl sám zodpovědný za to, co za výsledky zobrazuje (teď, pravda, pomíjíme skutečnost, že už se tak v určitých oblastech děje). Pak by se ale nemohl vymlouvat na to, že jen poskytuje „platformu vyhledávače“, který neručí za to, jaká data jím tečou. Mohla by se na něj přestat vztahovat ochrana typu „safe harbour“, která mu (prozatím, odvolání je totiž „v procesu“) zachránila krk ve sporu se společností Viacom. Googlu to ale asi nevadí, protože nedávno naznačil, že proti pirátství skutečně bude více bojovat, a to mimo jiné právě úpravou našeptávače, aby nenapovídal výrazy jako „torrent“, „mp3“ a podobně.
A pak je tu ještě jeden zajímavý aspekt. BPI, zdá se, si prostě myslí, že si může přes zákony prolobbované společně se svými „partnery“ objednat reklamu na první místa zdarma a efektivně přitom vyšachovat „konkurenci“ ze hry. Houby SEO – lobbing, tak se to má dělat! ;-)
Jen tak mimochodem – také se to týká Velké Británie a cenzury, i když tentokráte ve filmovém byznysu – MPA (Motion Picture Association) v souvislosti s tažením proti Newzbin, který se po prohraném soudu vrátil na scénu jako Newzbin2, požádala soud, aby nařídil velkému britskému poskytovateli BT zablokovat svým zákazníkům přístup právě na Newzbin2. Zástupce BT se k případu již vyjádřil zhruba slovy: „Zatím jde jen o žádost, nikoli rozhodnutí soudu. Požádáme naše právníky, aby s tím bojovali v zájmu našich zákazníků. Žádost MPA zavést cenzuru internetu pro jejich malicherné zájmy by mohla, pokud by byla schválena, znamenat pro západní demokracii nebezpečný precedent.“