Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Nj. v Powerpointu se to vymýšlí ostošest a technici se pak z toho můžou... Osobně jsem u těch 5nm už dost skeptický přece jen kolik že to má být atomů vedle sebe? Jak moc tam pak roste pravděpodobnost chyby?
Zhruba 50 atomů. To je pořád dost ;-)
50 atómov vodíka. Lepšie by bolo napísať 10 atómov kremíka v kryštalickej fáze, keďže sa to všetko robí na kremíkových wafroch. Mimochodom, nemal byť niekde pri 10nm praktický limit tranzistorov? A keď nie, bol by som za značenie v angstromoch, pekne to vyzerá, že 140 Å, 50 Å
Však on to je tak trochu podvod , tranzistor se postaví na výšku a těch 5nm je ta nejužší hrana
Pravděpodobně ty tranzistory už mají odzkoušené (vyrobit to můžou třeba pomocí zařízení na principu AFM). Před cca 7 lety nám na IDF jeden z inženýrů říkal, že už zkoušejí 10nm. Druhá věc samozřejmě je praktická realizace v masovém měřítku - ale to se poddá. Pokud vím, tak dnes se jako limit uvádí asi 2 nm.
Už vidím, jak nějakým hodně malým bičíkem ženou atomy do řady aby jim fungovaly hradla :D
Taky mi pripada, ze brzo dojde na staveni CPU atom po atomu ... nastesti se ty atomy tak nejak samy od sebe snazi delat krystalickou mrizku, tak to snad nejak pujde ...
drk22: Taky si říkám. Někde si nějaké jádro usmyslí, že se alfa rozpadne, a bude to mít v hradlech podobný účinek jako angry birds.
Od toho jsou na chipu reservy. Proste kdyz se alfa rozpadne nejake jadro, tak se prislusna jednotka odpoji ... krome toho, kremik je povazovan za stabilni (tri nejcastejsi isotopy dohromady pres 99.99% vyskytu).
Článek o technologii Intelu mě připomněl, že jsem kdesi četl, že dnes by Intel měl vypustit novou verzi procesorů Xeon E3-1200 - založenou na Ivy Bridge 22nm.
Nemáte náhodou někdo o tomhle serverovém procesoru nějaké praktické info? - kdy v reálu přijde na český trh, jaké má možnosti přetaktování, jak je to se zahříváním, jaké motherboardy tento procesor budou podporovat, atd.
Předem díky všem za případné info.
Přetaktovávat Xeon?
Vzpomněl jsem si na Suchařípu v Kurvahošigutentag: "K…k…KRISTE! Coe to za ČLOVĚKA?!"
Nové Core i7 Ivy Bridge údajně mají problém s přetaktováním díky použitému typu teplovodivé pasty, což se prý projevuje vyššími teplotami i při standardním běhu. Svým dotazem jsem pouze sledoval zda v případě Xeonu E3 je použitý jiný typ pasty, což by se mělo dát zjistit z provozních teplot a možností přetaktování. Toť vše. Ten procesor bych sám rozhodně nepřetaktovával.
Dotaz tedy nejspíš měl znít - Má Xeon E3 použitou jinou teplovodinou pastu než Core i7?
Spokojenost? ;-)
A jinak, k tomu Xeonu náhodou nějaké konkrétní informace někdo nemáte? Předem díky všem.
Intel je predstavil az vcera, viz. http://www.engadget.com/2012/05/15/intel-launches-new-ivy-bridge-xeons-t...
E3-1230 (8M Cache, 3.20 GHz) je jiz dostupny (skladem) u ceskeho ditributora. Cena je kolem 5kKc.
On jeden z problémů je s tím, že pod 10 nm dochází k tunelovému jevu s velmi vysokou pravděpodobností. Zatímco dnes se obvody dají navrhovat relativně bez kvantovky, tak na teto škále to již není možné. Což je velký problém zvláště, když máte miliardové čipy. Osobně se domnívám, že buďto dojde, z dnešního úhlu pohledu, ke zcela zásadnímu průlomu v této oblasti nebo se současná cesta ukáže jako slepá a bude se muset jít jinak (kvantové počítače, masivní paralelizace, uhlíkové nano-trubice (a tedy i využití supravodivosti) atd...).
Nebo ,jak tady někdo již poznamenal, dojde marketingové blamáži při, které se technologie Intelu zasekne na nějaké velikosti a bude se říkat třeba, že spotřeba odpovídá té a té velikosti dle jisté aproximace, či něco podobného. Přeci jen již dnes není velikost tranzistoru jednoznačně definována a třeba Intel i AMD si pod stejným výrobním procesem představují něco lehce jiného.
Se plynule přejde ke kvantovým obvodům s miliardama prvků ;)
Od kremikovych deterministickych pablbov zalozenych na von Neumanovej a Turingovej scheme a vyuzivajucich Boolovu algebru a snaziacich sa co najviac kontrolovat doslova kazdy elektron a udrzat si deterministicke chovanie roznymi ECC mechanizmami, kontrolnymi suctami ako aj v neposlednom rade specialnymi materialmi ... sa bude musiet prejst ku kvantovym pocitacom, ktore budu MUSIET byt nedeterministicke, a budu sa snazit vyuzivat tie absurdity mikrosveta a teda budu sa snazit o presny opak ako dnesne cipy.
Ano bude sa musiet prejst. Ze by to ale bolo az tak plynulo ???
Ono to uplne nedeterministicke neni, vysledek muze nabyvat hodnot jen z urcite mnoziny, omezuje se to dale pouzitim vice kvantovych jednotek. (Tj defakto je z toho castecne klasicky obvod).
Jsem zvedav zda dojde na vyuziti kvantovych jevu typu "strasidelneho" pusobeni na dalku atd.
Až se litografie dostane na nějakých 1-2nm, tak může nastoupit logika QCA (na základě kvantových teček) - výhoda je, že tam jsou obrovské možnosti - zanedbatelná spotřeba, možnost křížení spojů a výroby několika vrstev nad sebou, ale přitom to budou stále běžné logické členy, takže se bude moci lehce vyjít ze současných RTL návrhů procesorů.
http://www.cse.iitm.ac.in/exebit/site/?q=node/38
"Relativne bez kvantovky" jo? Jsem si jisty, ze i dnesni chipy se musi navrhovat s ohledem na jak teorii relativity, tak kvantovou fyziku. Konecne, flash pameti by bez tuneloveho jevu nefungovaly.
Samozrejme, bude hur. Zatim jeste pocitac funguje stejne at uz se na nej divas nebo ne ... vetsinou :-)
Co ze funguje, ten pocitac tam dokonca je. Bez ohladu na to ci ho pozorujeme alebo nie. Na tej kodanskej interpretacii mi nieco fest nesedi. Z EPR paradoxu to robi hotovu nocnu moru.
EPR paradox není paradox to je v podstatě z dnešního pohledu nepochopení kvantovky. Jinak relativistické korekce budou hrát velice malé odchylky, které pochybuji, že je třeba započítávat. "Relativně" jsem myslel, že je to sice malé, ale pořád dost velké na to, aby se toho dalo hodně zanedbat. nepochybuji o tom že při návrhu tranzistoru vycházejí z poruchového počtu a snaží se čip co nejlépe symetrizovat, ale i tak je toho dost co zanedbat. Nikdo nepochybuje o tom, že na takové úrovni by již nestačilo vycházet ze starých dobrých maxwelek v původní podobě. Zbytek bylo prostě atd...možnosti jsou, ale současný směr se blíží k bodu, kdy se prostě bude muset radikálně změnit.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.