Z historie

Canon byl v 60. letech 20. století populární především jako výrobce dálkoměrných / hledáčkových aparátů, zkrátka tím, čemu dnes pracovně říkáme bezzrcadlovky. Absence zrcadla měla jednu velkou výhodu - umožňovala konstrukce extrémně (~f/1) světelných objektivů a (s ohledem na dobu) i relativně levných světelných (~f/1.5-f/2) objektivů. To bylo dáno tím, že prostor, který u zrcadlovek blokuje právě zrcadlo, mohl být využitý pro optiku a inženýři měli větší volnost při návrhu příslušné optické konstrukce.

Zunow 50 mm f/1.1 (1956)	Canon 50 mm f/0.95 (1961)

Zpočátku se hojně využíval design typu Sonnar (Zeiss) a jeho deriváty (později hybridy Sonnar / Double-Gauss), které při ohniscích kolem 50 mm a kratších využívají prakticky veškerý prostor mezi bajonetem a kinofilmem. Světelnost přesahující f/1.2 v relativně kompaktním podání nebyla nijak výjimečná, už v roce 1956 nabízel japonský Zunow 50mm f/1.1 objektiv pro závit Leica, téhož roku představil vlastní objektiv identických parametrů i Nikon a jen o fous méně světelné (f/1.2) „dálkoměrné“ padesátky uvedla i Konica, Fuji a další.

optický blok vysoce světelných objektivů pro dálkoměrné aparáty zasahoval hluboko do těla, téměř ke kinofilmu

S příchodem citlivějších emulzí a kvalitních antireflexních vrstev v následujících destiletích se ale hon za světelností odsunul na vedlejší kolej a poté, co profesionální fotografové přesedlali na zrcadlovky, upadl vývoj extrémních skel prakticky zcela.

Koncept EIS pro rok 2012

Tolik k historii. V posledních letech, kdy se do vývoje aparátů bez zrcadla pustili téměř všichni známější výrobci (Olympus a Panasonic v micro-4/3 podobě, Sony a Samsung s APS-C snímači, nyní i Pentax s kompaktovým snímačem a cosi ohlásila i Leica), bylo jen otázkou času, kdy s vlastním řešením přijde i Canon. Koncem roku 2010 se objevily specifikace uvádějící snímač 18×12 milimetrů (tedy obdoba 4/3 s crop faktorem 2×, ale poměrem stran 3:2) o rozlišení 22 MPix a očekávaným uvedením v roce 2011. Letos na jaře následovalo oficiální vyjádření, kde se Rainer Fuehres z Canonu dušoval, že konkurovat ostatním výrobcům vlastním bezzrcadlovým aparátem nemají zapotřebí.

Další změna nastala zhruba před týdnem, kdy Masaya Maeda (hlava fotoaparátové divize Canonu) potvrdil uvedení vlastního produktu v průběhu roku 2012. Nicméně celou situaci poněkud zamlžil: Zákazníci prý chtějí malé aparáty a absence zrcadla není podmínkou pro vytvoření takového produktu. A ať už se zrcadlem, nebo bez, půjde o velmi zajímavý a specifický produkt.

Patent na redukci pro systém EIS

schéma patentované redukce s ořezem paprsků dopadajících mimo snímač

Posledním potvrzením, zdá se, je patent na redukci, která nese specifický clonící prvek. Snímač 18×12 mm je menší, než APS-C (u Canonu zhruba 22×15 mm) a samozřejmě i než full-frame (36×24 mm). Objektivy pro tyto formáty vykreslují větší kolečko, než malý snímač vyžaduje, což znamená, že velké množství světla dopadá i okolo něj. Fotokutilové dobře vědí, jakou neplechu dokážou odlesky, odražené paprsky a rozptýlené světlo udělat a vědom si toho je i Canon, který do redukce integroval clonící mechanismus. Ten má nevyužitelné paprsky, které by mohly působit problémy, odstínit. Jako obvykle jde jen o patent, na druhou stranu řeší velmi konkrétní problém a je proto velmi pravděpodobné, že se týká i konkrétního produktu. Uvidíme za rok.