Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Integrovanou grafiku v CPU patici měl Intel už v předchozí Westmere
jak se to veme.. westmere jenom presunul northbridge (ve kterym je gpu) z desky na cpu-package..
https://www.digitaltrends.com/wp-content/uploads/2010/01/intel-westmere1...
cpu+gpu v jednom kremiku mel az sandy..
To byly doby, tehdy Intel zářil, skvělé Pentium III a po něm stejně skvělé Pentium 4, no už mohou jen vzpomínat.
skvely pentium4?? willamette byl pruser kterej nikdo nekupoval a kterymu amd vdeci za uspech athlonu-xp..
Skvělé bylo PIII a Celerony na něm založené. P4 snad jen Northwood, ale i ten topil jako blázen. Následovaly nepodařené slepence ve formě Pentium D a pak už revoluce ve formě Core a C2D :)
No s tím topením to nebylo tak hrozné. Měl jsem jak Northwood tak i Prescott.
Ja som Prescott a neskor Pentium D mal a teda kurilo to statocne.
Spolubydlící na koleji měl Athlon 64 X2 a v dost věcech byl můj Prescott na 3.4GHz rychlejší.
Dobrej byl Prescott 3,2GHz, který šel na 3,4GHz přetaktovat. Já mám ten PC i s WinXP doma v komoře schovanej. :-)
No dobrý topení to bylo :-) Oni pak udělali ještě jeden model P4 na 65nm stejně jako C2D (Cedar Mill), ten už zas tak netopil. Ale taky ho už nikdo neměl důvod kupovat.
Moja skusenost je opacna. Linuxovy vanilla software behal spravidla na notebookovom Semprone (ale uz neviem co zac to bolo, lebo Pentium Rating) citelne rychlejsie, ako na Prescotte 3GHz s HT.
V tej dobe dost zalezalo aj od toho, co boli tie "veci". Totiz sa vtedy casto pouzivala Intelacka kniznica na matematiku (tusim bola free to use), kedze sa bezne vyskytovali pocitace ktore mali roznu podporu roznych instrukcnych sad. Niekde bolo iba FPU, inde bolo MMX, inde SSE a niekde mozno bolo aj SSE, ale MMX bolo z nejakeho titulu rychlejsie, tak sa radsej pouzilo to. No a ta kniznica to cele handlovala a vzdy vybrala najrychlejsi algoritmus na dany problem.
Cely problem tej kniznice bol v tom, ze tak nejako to vsetko riesila podla CPUID a detekciu mala napisanu len pre Intelie CPUID. AMDcka a vsetko ostatne automaticky spadlo do kategorie "486tka s FPU".
Preto dost dlhu dobu existovala taka anomalia, ze v niektorych aplikaciach vykazovali AMDckove CPU brutalne prepady vykonu oproti inac podobne vykonnym CPU od Intelu.
Pentium D jsem měl, jen základní 805 a to celkem šlo díky arctic cooler freezer. S BOX bych neriskoval.
Core bol na svoju dobu dost primitivny procesor, ale v tej dobe este vela tvrdo 64bitovych aplikacii nebolo, takze jeho vydanie Intel nestalo krk. O serioznom procesore sa da hovorit az pri Core 2.
Však ono se tím obvykle C2 myslí. Core se používalo v noteboocích, kde topící P4 nebylo to pravé.
Chlapi, Willamette se nepovedl, ale Intel problémy vyřešil a já měl Northwood a to byl skvělý netopivý procesor. Potom jsem ho vyměnil za Prescott 3,2GHz a taky super procák, ale jo tam už odpadního tepla bylo o dost víc. Pak přišly Pentium D a zase navýšení výkonu, ale to už jsem měl jen v práci, doma Prescott stačil. Navíc doba Pentia D byla doba, kdy se tehdy mocně nadýchávalo AMD a taky jsem o něm uvažoval, ale místo toho jsem si počkal na Core2Duo nakonec. :-)
Skvelý P3 v ešte "skvelejšom" slote 1. A predražený tak, že každý kupoval silne okliešteného Celerona.
Pozdější PIII byly v socketu 370 / FCPGA. Jenže tam zas Intel začal kouzlit se sběrnicí a čipsety, takže poslední verze Tualatin nešly do starších desek. Navíc novější i815 čipset měl hovadské omezení na 512MB paměti i když BX zvládal 1GB, protože Intel tlačit Rambusí i820.
Neblábol.
Zajímavý kousek předem odepsané techniky :)
Strašně zajímavá éra, kdy Intel i AMD obrovskou měrou šlapaly na R&D a přetahovaly se o inženýry z postupně upadajících RISC linií (Alpha, MIPS). Z dnešního pohledu neuvěřitelné, že Intel držel vývojové linie Pentia 3 (se kterými právě zkoušel i iGPU a které metamorfovalo v Pentium M), NetBurst a Itanium. Nakonec kombinace mikroarchitektury Pentia M a částí front-endu Pentia IV dala světu Core2, s nímž Intel na dobré roky dopředu spolehlivě vyřadil velkou část konkurence (jak AMD, tak Power v Macích).
Šílené srovnání s nynějším stavem Intelu, kdy donekonečna ždímají Core a nejsou schopni vygenerovat úplně nový design, co by v účinnosti a nízké ploše aspoň dotáhl Zen. Tak to flikují Atomy, co nikdo příčetný nechce. Před 20 lety měli 3 linie, z nichž ze 2 vzešla linie, na kterou se konkurence dlouhá léta nechytala. Dneska mají 2 linie, kdy ani jedna nestojí za moc a nevypadá to na zázračný obrat k lepšímu...
Dovolim si tvrdit, ze PowerPC bolo v Macoch vyradene davno pred tym, nez Intel ukul Core 2.
Ked v 2006tom odhalili, ze dalsie Macy budu Intel-based, tak okrem toho, ze zrecyklovali slajdy z porovnavacky PPC G5 a nejakeho vtedajsieho Xeonu z minulorocnej prezentacie, v ktorych boli presne opacne vysledky (da sa to dohladat na youtube), tak este odhalili ze kazda jedna verzia Mac OS X bola vzdy interne prekompilovana aj pre Intel x86.
Cize na Inteli interne bezali aj verzie 10.0 - 10.3, ktore oficialne nikdy Intelacky port nemali. Kedze tie sa datuju niekedy do roku 2000-2001, domnievam sa, ze Apple si bol zaciatku konca PowerPC vedomy uz ovela skor nez k prechodu realne doslo.
To, ze notebooky zostali na G4rke a boli pomerne tragicky vykonnostne nekonkurencie schopne muselo byt jasne viditelne kazdemu. Argument, ze G5ka bola prilis narocna na spotrebu, nez aby sa dala do notebooku namontovat mi moc nesedi, TDP G5ky a TDP Core 2 nebolo zasa o tolko odlisne.
Problem bol bud v tom, ze chipset pre G5ku topil podstatne viac ako mobilny chipset pre Core 2 (kor, on bol serverovy), alebo v tom, ze za vyssiu spotrebu G5ka neposkytla podstatne viac vykonu nez G4rka (co mi pride divne, pretoze G4rka mala fakt blbo navrhnuty pamatovy subsystem a cely stroj nim bol brzdeny).
Podla mna to bolo o tom, ze Applu sa uz nechcelo mrhat zdrojmi na pripravu mrtvej vyvojovej vetvy PPC G5 notebookov, ked vedeli, ze pojdu do x86tky.
Je treba dodat aj to, ze neschopnost konkurencie chytit sa na Intel nebola dana len naskokom v Inteli samotnom, ale aj neschopnostou (AMD a stavebne stroje), alebo neochotou (IBM et al.) s tym nieco robit. IBM hodila do trhu desktopov vidle, takze im neserverove procesory boli u prdele. AMD sa mordovalo so stavebnymi strojmi a ini bud zanikli, alebo sa desktopu nikdy nevenovali.
Windows NT byly taky původně psané na i860 a MIPS a až následně portované pro x86, aby si tam programátoři omylem nevnášeli x86 specifický kód, co by později komplikoval přenositelnost. Ostatně Rhapsody (ze kterého OS X vycházel) byl původně kompilovaný pro x86 a Power, takže tady podpora x86 v kernelu byla od samotného počátku, dokonce ještě před OS X.
Jinak u PPC existovaly i efektivnější aplikace, co vyvíjelo P.A. Semi a samotná POWER ISA se drží dodnes i v HPC aplikacích, takže architektura jako taková marná nebyla. Apple tehdy nalomily až průtahy ze strany IBM právě kvůli TDP, výrobnímu procesu a kvůli problematické komunikaci ze strany IBM. Ottelini tehdy za Intel nabízel mnohem lepší spolupráci, které se Apple chytil. Ostatně Intel pak byl primární partner, na kterého se Apple obrátil při designu SoC pro iPhone, než Intel odmítnul a Apple musel jít s prvními generacemi za Samsungem a následně si SoC navrhovat sám.
Jinak jen pro zajímavost - přenositelnost (tehdy ještě) OS X na ARM testoval Apple už v roce 2011! Kdy měli interní prototyp MacBooku Air s A5 SoC. BTW, to bylo ještě půl roku před oficiálním ohlášením AArch64 a dva roky před tím, než Apple přišel s prvním AArch64 SoC. https://www.macrumors.com/2011/05/27/apple-testing-an-arm-a5-powered-mac...
Ono to vypadá, že Intel pracuje i na jiné linii, ale trvá velmi dlouho, než ji zrealizuje. Od základu nový by (po stránce návrhu x86 jádra) měl být snad Panther Lake/Cove a některé myšlenky vzniklé při jeho vývoji měly být implementované do Arrow Lake / Lunar Lake. Jenže ne vše vychází podle plánů, dochází ke zpoždění, některé technologie nedopadly podle představ a některé změny působí problémy technologiím stávajícím (HT).
Ani u AMD nejde vše bez problému, ale daří se jí alespoň případné odklady držet v řádu jednotek měsíců, ne v řádu jednotek let. Třeba Zen 5 nešel tak dobře, jak se čekalo a AMD byla připravena v Zen 5-APU nahradit jádra Zen 5 za Zen 4, aby měla něco nového na trhu. Jenže rok a čtvrt starý Phoenix neměl s Meteor Lake problém, takže si mohli dovolit se Zen 5 APU počkat na dokončení nového jádra a odložit ho na léto. Kdyby AMD vyšel Zen 5 podle plánu, tak stál proti Raptor Lake-refresh, což by Intel dost bolelo.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.