V prosinci požádala CEO Kazuto Yamakiho o rozhovor redakce tchajwanského online magazínu mobile01 a jak už je zvykem, nebyla odmítnuta. Kazuto si Tchajwan oblíbil z několika důvodů - jednak jej znal z vyprávění své matky, která tam za války strávila část života, jednak byl prvním zahraničním cílem, kam za éry svého otce vyrazil na obchodní jednání a jednak jde o trh, který reaguje na novinky od Sigmy nejrychleji na světě.

Branding objektivů

Celý rozhovor je velmi rozsáhlý, mnohé již bylo několikrát řečeno, a tak se omezíme jen na shrnutí toho nového, respektive nově známého s prokladem několika citací. Po smrti otce (Michihiro Yamaki, zakladatel a první CEO Sigmy) před třemi lety jako první přistoupil Kazuto ke změně brandingu, nové produkty Sigmy rozdělil do tří řad: Art, Sport a Contemporary. Důvodem prý byl fakt, že původní systém* nedokázal předat zákazníkovi informaci, co bylo u kterého objektivu prioritou, na jakou skupinu uživatelů cílí a docházelo často k nepochopení.

*Objektivy se dělily na „EX“ a ne-EX, přičemž jediné hledisko byla světelnost - pokud byla u zoomu konstantní v celém rozsahu, spadal do řady „EX“. Problém je, že leckteré ne-EX objektivy pak měly lepší optické vlastnosti než „EX“. Kupříkladu Sigma 10-20mm f/3.5 EX DC HSM nebyl opticky lepší než Sigma 8-16mm f/4,5-5,6 DC HSM (vyjma vyšší světelnosti).

Design

Designovou stránku většiny firemních aparátů ponechal Kazuto v režii firemních pracovníků, ale řadu Quattro zpracoval externí designér Ichiro Iwasaki, kterého zná CEO deset let. Co se vzhledu týká, nechal mu zcela volné ruce a sdělil pouze rámcové informace o tom, co by měl produkt naplňovat:

• mělo by jít o produkt vysoké kvality
• měl by být inovativní
• měl by být poctivý
• neměl by být komplikovaný
• měl by zůstat v rozumných cenových relacích
• měl by odrážet, že jsme čistě technologická firma, ne luxusní značka
• nechceme být (působit jako?) gigantická firma

Kazuto dodal, že se tyto zásady v podstatě neliší od zásad jeho otce a spíše se liší přístup, kterým se jich snaží dosáhnout nebo je dodržet.

Rodinná firma

Sigma je stále soukromou, rodinnou firmou a neplánuje na tom nic měnit. Nepotřebuje maximalizovat obraty, tržby, ani objemy prodejů. Základním cílem je vést dál firmu, mít šťastné zákazníky a chránit zaměstnance (nepropouštět). Pokud by měl být cílem růst, musela by společnost expandovat do zahraničí, kde je levnější pracovní síla a propustit zaměstnance v Japonsku, což nechce. Sigma má továrnu v malém městě, pro které by bylo zavření továrny sociální pohromou, takže Kazuto hledá způsoby, jakými by i při dražší pracovní síle mohl nabídnout zajímavé produkty.

Na otázku, zda jednou, až bude Sigma větší firmou, nedojde na expanzi do zahraničí, odpověděl Kazuto, že takové plány nejsou, ale nemůže to vyloučit. Dodal ale, že by rozhodně nešlo o přesun do zahraničí kvůli nižším nákladům, ale spíš o rozšíření se zachováním stávající továrny a jejích pracovních míst. Filozofií Sigmy není přesouvat provozy podle aktuální ceny pracovní síly a propouštění / nabírání zaměstnanců, ale založení stabilní továrny a zajištění stálých pracovních míst.

Podstatné je taky, že na rozdíl od některých dalších firem zachovává Sigma tradiční japonský přístup, který označuje jako „Local Procurement“ a „Local Manufacture“, což znamená využití místních zdrojů (dodavatelů) a využití místních pracovních sil. Společnost na tomto systému staví a je díky němu schopná fungovat a držet určité kvalitativní standardy, ale neví, zda by byla schopná je držet i bez něj. Závěrečnou odpovědí na prvotní otázku, zda by došlo k expanzi do zahraničí tedy bylo: „Nevím.“

Instruujete inženýry ve věci konkrétních návrhů?

„Ano a docela často. Nemám vlastní kancelář, sedím za jednoduchým stolem uprostřed inženýrského patra, kde pracuje 150-160 lidí. Po pravé straně se pracuje na fotoaparátech, po levé na optice. Často s nimi klábosím: 'Hej, dal by se vyrobit takový objektiv?' - 'Ne, to je stupidní nápad.' …“ Nápady na nové produkty tak vycházejí od CEO i z řad inženýrů. Pokud se Kazutovi nápad líbí, zahájí projekt.

Tento postup ale není pro Japonsko typický, v zemi jsou zvykem spíše formálnější procedury. Věci by přecházel formální průzkum trhu, udělal by se produktový plán, který by posuzovalo vývojové oddělení a teprve na jeho základě by CEO schválil projekt a inženýři jej realizovali. V případě Sigmy vzniká přímo jednáním CEO a inženýrů, kteří si díky tomu zachovávají vyšší míru kreativity. Kazuto pokládá za důležité, aby byli svojí práci dělali s nadšením.

Dále došlo na zmínku, že zakladatel Sigmy, Kazutův otec, rovněž neměl vlastní kancelář a seděl u velkého stolu ve stejném patře. Tento stůl ale po jeho smrti zůstal volný, Kazuto si zařídil vlastní, skromnější.

Jaká je v kancelářích atmosféra? Chovají se zaměstnanci jako přátelé?

„V to doufám, ale nejsem si jistý. Musíte se jich zeptat sám [smích]. Doufám, že atmosféra ve firmě má blíž k rodinným vztahům než k byrokratické společnosti. Nejsem si úplně jistý, jak to cítí ostatní, ale doufám, že tam je rodinná atmosféra.“ Další otázky se týkaly získávání nových pracovníků. Přístup Sigmy v tomto není nijak specifický, požadavky zveřejňuje na běžných webech s nabídkou a poptávkou práce. Specifičtější přístup má ke studentům, kteří si mohou ve firmě domluvit, že po dokončení studií do Sigmy nastoupí. Kazuto věří, že studentům, kteří se chtějí věnovat optice nebo fotoaparátům, může Sigma nabídnout víc než některé jiné firmy, pro něž je fototechnika jen jedním z oborů a kde nakonec může pracovník skončit ve výrobě spotřební elektroniky nebo jiném odvětví, které s optikou nesouvisí.

Na otázku, jaký druh inženýrů potřebuje firma nejvíc, odpověděl, že potřebuje všechny stejně. „Potřebuje velmi chytré a inovativní inženýry, kteří jsou schopní vytvářet nové skvělé produkty. Ale kdyby takoví byli všichni, nebylo by to dobré. Na proces vzniku produktu jsou třeba i normální inženýři, kteří zkontrolují detaily návrhu, signálů, nákresů, zkontrolují optiku, vytvoří prototyp, ověří optický výkon ap., což jsou časově náročné záležitosti. To není typ práce, který by špičkové inženýry bavil, ti chtějí maximálně tvůrčí činnost. Takže potřebujeme inženýry všech druhů.“ - „A kolik jich tedy máte?“ - „Záleží, jak definujete inženýra. Pokud budeme mluvit o pracovnících v budově vedení (ne tedy v továrně), pak jde o 170-180 lidí, z nichž tvoří 80 % inženýři.“

Proč 20mm f/1.4? Proč f/1.4? Čekalo se, že přijdete s novou 85mm f/1.4 nebo 24-70mm f/2.8

„Jde jen o prioritu. V plánu je náhrada všech současných produktů produkty nových řad. V dosavadní jsme měli 20mm f/1.8 a chtěli jsme jí nahradit. Není taková zábava nahradit starý objektiv novým se stejnými parametry, navíc 20mm f/1.4 do té doby neexistoval. Rádi vytváříme produkty, které tu ještě nebyly.“

Které tři objektivy Sigmy jsou nejprodávanější?

Co do objemu prodejů:

1. 18-250mm f/3.5-6.3 DC MACRO OS
2. 17-50mm f/2.8 EX DC OS HSM
3. 70-300mm f/4-5.6 DG MACRO

Co do finanční hodnoty [tržby?] je to ale úplně jiné:

1. Contemporary/Sports 150-600mm f/5-6.3 DG OS HSM
2. ART 35mm f/1.4 DG HSM
3. ART 50mm f/1.4 DG HSM

Důvodem nejvyšších prodejů  18-250mm je, že okruh potenciálních zákazníků (či trh) je mnohem větší než pro objektivy pevných ohnisek. Kazuto dále dodal, že i když se objektivy jako 18-250mm prodávají opravdu ve velkých objemech, nevydělává na nich společnost s ohledem na cenu japonské pracovní síly skoro nic a musejí se proto doplňovat s produkty jako 35mm f/1.4 nebo 150-600mm.

Proč se světelnost cestovních objektivů pohybuje mezi f/2.5-f/6.3 a nekončí na f/4 nebo f/5.6?

„Koncept těchto objektivů spočívá v rozměrech. Pokud bychom zvýšili světelnost, zvýšily by se i rozměry, což není žádoucí. Cestovat s rozměrnými objektivy není pohodlné.“ - „Ale kdybyste mohli vyrábět objektivy zároveň kompaktní a světelné, dělali byste je?“ - „Objektiv v první řadě musí existovat v mezích fyzikálních limitů. Když budete navrhovat objektiv s vyšší světelností, bude větší. Když budete navrhovat [opticky] kvalitnější objektiv, také bude větší. Přesto se snažíme naše objektivy vyrábět tak kompaktní, jak je možné. Kupříkladu 20mm f/1.4 nepůsobí nijak kompaktně. Tento objektiv využívá velmi rozměrného asferického členu. Kdybychom ale nepoužili asferický člen, byl by ještě větší. Proto pokračujeme s vývojem technologií, které umožňují dosahovat kompaktnějších rozměrů.

Ohlásili jste novinku nazvanou Sigma WR. Co to je?

„WR je v podstatě ochranný filtr [na objektiv], který je vyroben z keramiky a ne ze skla. Postup na výrobu je zcela odlišný od výroby jakéhokoli jiného filtru. Ve srovnání s běžnými filtry je 10× odolnější, je dokonce odolnější než chemicky tvrzené sklo. Není levný. Pokud si ale někdo pořídí objektiv za dva nebo tři tisíce dolarů, potřebuje adekvátní ochranu.“ - „Jak dlouho trval vývoj?“ - „Zhruba rok. Ale materiál jsme nevyvíjeli sami. Zjistili jsme, že průmysl nabízí průhledný keramický materiál, ale propustnost světla nebyla optimální, takže jsme ho nemohli použít. Sedm měsíců jsme ale spolupracovali s dodavatelem na zvýšení propustností a když dosáhla potřebných požadavků, zahájili jsme výrobu.“ - „Takže nepoužíváte vlastní sklo?“ - „Ne, našimi dodavateli jsou Hoya a Ohara.“

Proč neexistovala DP0 M, ale DP0 Q ano?

„Protože mě o ní zákazníci požádali. V době DP1 M se objevovaly hlasy, zda bychom nemohli vyrobit model s ještě širším ohniskem. Tehdy mi to přišlo šílené, něco takového by se prodávalo v extrémně nízkém množství. Upřímně, tehdy jsem ten nápad zamítnul. Když jsme vydali řadu Quattro a účastnil jsem se setkání se zákazníky v Japonsku, Číně, USA a Malajsii, všude mě o ní zákazníci žádali. Pokaždé, když jsem se s těmito lidmi setkal, jsem byl žádán o DP0. Tak jsem to vzdal a dal jim jí. Vlastně to bylo i moje přání. Používám DP1 a někdy by se mi hodilo širší ohnisko. Prodává se sice v minimálních objemech (to ale všechny modely řady DP), na druhou stranu se prodává více, než jsme předpokládali, takže jsem rád. Nejprodávanější je DP2, jde na odbyt o 50 % lépe než všechny ostatní modely.“ - „Prodává se lépe řada M nebo novější Q?“ - „Co do objemů řada M. Ke konci její éry jsme snížili cenu, takže se prodává opravdu dobře.“

Před rozhovorem jsme uspořádali anketu, co by naši [Tchajwan] čtenáři od Sigmy chtěli:

„Až na žádost o 135mm objektiv, která je poměrně unikátní, jde o podobné požadavky jako v ostatních zemích.“

Říká se, že se Canon pokoušel o akvizici Sigmy

„To nemohu komentovat. Zvlášť když jde o spekulace obchodního charakteru. My jsme soukromá firma, to by nevadilo, ale oni jsou společnost obchodovaná na burze, takže nechci poskytovat komentáře, které by mohly mít dopad na hodnotu jejich akcií.“

Spousta lidí si myslí, že by Sigma mohla spolupracovat se Sony na Foveonu a bezzrcadlovkách s Foveonem

„Mohl byste po rozhovoru zavolat CEO Sony a doporučit mu to? [smích]“