CERN oslavil "nekulatých" 56 let od založení
Když už jsme psali o Albertu Einsteinovi a speciální teorii relativity, pohovořme si i o jiném výročí. Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN - Conseil Européen pour la recherche nucléaire) včera začala 57. rok své existence. V nejtvrdších dobách studené války, kdy se ladil design jaderných zbraní na obou stranách a probíhal vývoj vodíkové bomby, založilo 11 zemí západní Evropy jednu z budoucích nejvýznamnějších vědeckých institucí světa (později se připojily další, včetně České republiky a Slovenska v roce 1993).
CERN si za dobu své existence připsal řadu objevů a experimentů, Wikipedia zmiňuje kupříkladu objev W a Z bosonů (zprostředkovávají slabou interakci) roku 1983, vůbec první vytvoření antivodíku při experimentu v roce 1995, či objev narušení CP symetrie v roce 1999. Několik lidí z CERNu obdrželo příslušné Nobelovy ceny a organizace pokračuje nadále ve špičkovém výzkumu, jehož nejviditelnějším bodem je v těchto letech největší světový urychlovač LHC (Large Hadron Collider), který bude provádět experimenty, jenž mají přispět k objasnění otázek kolem temné hmoty a energie, antihmoty, kvarků, leptonů a Higgsova bosonu.
CERN za dobu své existence výrazně přispěl k našemu chápání Vesmíru a až se skutečně pořádně "provětrají" možnosti urychlovače LHC (jehož vývoj a výstavba již spolykaly miliardy dolarů, ale připomeňme, že ani Hubbleův teleskop nebyl levnou a bezproblémovou záležitostí, přesto se však nesmírně osvědčil), budeme opět výrazně moudřejší.