Po fiasku s odcházejícími full-frame CCD čipy, jejichž výroba již byla dávno ukončena a nadělala tak firmě Leica nemalé vrásky na čele, přichází po středoformátech CMOS éra i pro tuto legendární značku. Nový model v monochromatickém provedení již také z CCD na CMOS přešel, za současného zvýšení rozlišení z 18 na 24 Mpix. K tomu se Leica chlubí 2GB RAM bufferem, novým Leica Maestro procesorem a třikrát rychlejším snímáním než jaké měla CCD verze 240.

Jako každý správný přístroj na černobílé focení, i tento dostane v červenci do vínku i přídavné filtry (žlutý, oranžový, zelený).

• 24Mpix CMOS, 36×24 mm
• efektivně 23,6 Mpix
• rozlišení 5952×3968
• procesor Leica Maestro
• ISO 320 až 25000
• DNG RAW + JPEG
• 3,0" LCD, pevný, 921k bodů (safírové krycí sklo)
• optický dálkoměrový hledáček, 0,68× zvětšení
• závěrka 1/4000 až 60 s
• X-sync 1/180
• Video až 1920×1080/24p/25p (černobílé)
• SD, SDHC, SDXC
• USB 2.0, HDMI
• Li-ion, výdrž neudána
• 139 × 80 × 42 mm, 680 g

Jelikož fotoaparáty a objektivy Leica zcela vybočují z mainstreamové nabídky trhu, je potřeba na ně nahlížet jinak. Navíc tento monochromatický model je specialita pro opravdu omezený okruh uživatelů. Proto se dnes zdržím nějakého většího hodnocení. Zkrátka samotné tělo stojí zhruba 190 tisíc Kč, další desítky až stovky tisíc dá uživatel za objektivy. Výsledkem pak bude v jeho rukách fotoaparát se specifickým způsobem ovládání a specifickým výstupem. Rozhodně lepším než jaký dají běžné fotoaparáty snímající scénu skrze bayerovu masku s následným převodem do černobílého výstupu.

Čistě hypoteticky: ocenili byste sami digitální fotoaparát snímající ryze černobíle? Jaký je váš názor na tuto specifickou vlastnost některých přístrojů na trhu?