Gaël Duval před mnoha lety založil něco, co by se dalo označit za fork/evoluci Red Hat Linuxu a současně první uživatelsky přívětivou linuxovou distribuci. Mandrakelinux přinesl grafický instalátor srozumitelný i začátečníkovi a nástroje pro nastavování v GUI u věcí, které se až do té doby obvykle psaly přímo do konfiguráků. Mandrakelinux se posléze spojil s brazilskou distribucí Conectiva a vznikl systém zvaný Mandriva. Ten se do jisté míry vydal komerční cestou, ale přes mnohé snahy se nedařilo, Mandriva se dlouhou dobu potácela mezi krachem, ochranou před věřiteli a celkovým znechucením svých vývojářů. Jednoho dne vznikly její forky Mageia (přímý následník založený vývojáři Mandrivy) a OpenMandriva (vycházející spíše z ruské verze ROSA Labs, která na Mandrivě od jejího novodobého konce pracuje).

Nicméně to se bavíme o době už před pár až několika lety. Mandriva se stávala méně a méně relevantní nejen kvůli svému vlastnímu úpadku, ale také díky vzestupu nového dravého systému, distribuce Ubuntu, do které hrnul peníze úspěšný ajťák a druhý vesmírný turista Mark Shuttleworth. Gaël Duval se toho ale už nezúčastnil, již předtím byl z Mandrivy odejit. A věřte tomu, nebo ne, po pár letech, kdy pracoval na Ulteo Application System, za celé poslední roky kromě něj testoval jen Ubuntu a Mint.

Zakotvil právě u Ubuntu. Mac OS X shledal nevyhovujícím se spoustou neintuitivních operací, navzdory naopak skvělému iOS. Jím používané Ubuntu je ale pěkný stařeček. Gaël používá Ubuntu 10.04, jelikož následný vývoj v oblasti GUI tohoto systému je pro něj nepoužitelný. Jinými slovy: Gaël používá verzi Ubuntu z dob, kdy Ubuntu používalo desktopové prostředí GNOME 2.xx, nikoli vlastní Unity.To považuje za odporné a naprosto nepoužitelné na pracovní počítač. A i ono nahnědlé Ubuntu 10.04 má vyladěno barevně jinak (patrně do modra).

Nyní Gaël vyzkoušel fork OpenMandriva LX 2014.0 na svém obyčejném notebooku Dell Vostro 1220 s dual-core CPU a 4 GB RAM - jistě se shodneme, že jde o poměrně průměrnou základní konfiguraci, na úrovni notebooků za 10 tisíc Kč.

GUI tohoto systému shledává poněkud nekonzistentním. Pár věcí občas zlobí, ale jinak je určitá nekonzistence v obsluze GUI daná nastavením prostředí KDE, kdy v některých oknech / typech oken se používá single-click aktivace, v jiných zase dual-click. Tohle dokáže nadělat člověku v hlavě skutečný zmatek a jde o chování KDE, které používá též třeba Kubuntu (14.04 LTS, abych byl přesný). Ač tohle není jako výchozí nastavení optimální, je snadné to upravit. Podobně lze řešit i další věci, kdy Gaël jmenuje například výchozího emailového klienta KMail, který mu v ranných „nultých letech“ (tj 200x) zbořil jeho archív tisíců zpráv, zatímco Thunderbird, na který zmigroval, nezazlobil za 8 let ani jednou. Ale to jsou spíše takové subjektivní drobnosti. To segfaulty a nedostatek paměti po delším používání LiveCD způsobuje vrásky na čele poněkud větší.

A co si z toho všeho lze odnést za poznání? Inu, já vidím dvě věci: s Gaëlem se shoduji v tom, že novodobé desktopy představují značný posun ve stylu práce. Ať již dáte všem těm Unity a GNOME Shellům šanci, nebo ne, cesta zpět pro jejich tvůrce není a nebude. Nic ale nebrání dál konzervativně sedět v GNOME 2.xx, ač se dnes jmenuje MATE. O to větším překvapením ale pro mě bylo, že Gaël zatím nikdy nezkusil druhý fork Mandrivy, distribuci Mageia. Ale on to bývá obvyklý úděl otců zakladatelů, když jednoho dne ze svého projektu odejdou, nebo jsou dokonce vyhozeni. Třeba se Gaël k Mageie jednou vyjádří, jeho názor zejména na konzistentnost GUI a použitelnost výchozího nastavení desktopu bude přínosem.