Nejdříve srovnává situaci s vydáváním knih v Německu, Velké Británii a Francii a nachází styčné body se současnou situací. Německo mělo v roce 1800 slabý, nebo vůbec žádný autorský zákon a právě v 19. století zaznamenalo velký rozmach literatury, objevilo se tam mnoho vědeckých prací a trh tam zaznamenal mnoho inovací, knihy totiž byly dostupné jak bohatým, tak chudým. Ve Velké Británii a Francii se striktním zákonem chránícím autory knihy zůstaly doménou bohatších vrstev, nové znalosti se tak šířily jen mezi vyvolené.

Hoffman poukazuje na skutečnost, že spisovatelé v Německu napsali desetkrát více děl, než ve stejném období ti angličtí. Jde dokonce tak daleko, že tento fakt označuje jako jednu z příčin, kvůli kterým nakonec Velká Británie ztratila svou koloniální nadvládu, zatímco Německo zaznamenalo velký průmyslový boom. Později i Německo přijalo silnější zákon a záhy se tam začaly ceny knih zvedat, ovšem příjmy autorů šly dolů, už nemohli spolupracovat s více tiskárnami a následný pokles konkurence zcela změnil německý nakladatelský trh.

Dá se tento příklad pana Hoffmana aplikovat i na současný digitální věk s jeho DRM ochranami a autorským zákonem, který je stále silnější a silnější? On uvádí, že pirátství tu není proto, že lidé nechtějí platit, ale proto, že platit nemohou. Je pravda, že pokud se nyní podíváme na ceny knih, CD, DVD i na místa s legálním stahováním, nejde opravdu o ceny lidové a tak se opět stává výsadou střední a vyšší třídy.

Ona ta analogie je částečně vidět už nyní, však se podívejme na země, kde si na nějaké patenty, licence nebo autorský zákon nehrají. Na forhontě je nyní Čína následovaná Indií a tlačí se na ně další země, dříve označované jako rozvojové. Ano, není to jen „o tom,“ ale jeden z faktorů to zcela bez pochyby je.