Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Troška som čakal, že newsku rozšírite aj o „rummours“ správu ktorá koluje, že AMD Jaguar by mal podporovať aj inštrukcie AVX, AES-NI, mala by mať 2MB L2 cache na jadro (možno, že na modul) ak sa vydá modulárnou architektúrou avšak v základoch vychádzajúcich z Bobcatu.
zdroj: http://www.planet3dnow.de/cgi-bin/newspub/viewnews.cgi?id=1342872950
A pozrite sa ako sa kód Jaguar-u hlási v kompilátoru GCC.
zdroj: http://gcc.gnu.org/ml/gcc-patches/2012-07/msg01018.html
zdroj: http://gcc.gnu.org/ml/gcc-patches/2012-07/msg01023.html
zdroj: http://www.phoronix.com/scan.php?page=news_item&px=MTE0Mzc
Ono možno WIFT vo svojom výroku podporenem benchmarkami pri testovaní AMD Bulldozer microarchitektúry nemal až tak zlý odhad (Srovnání výkonu architektur: 1,6 GHz, 2 jádra) cit.: "Tak si říkáme, jestli ten náš odhad s tím, že Bobcat a Bulldozer jsou příbuzní, nemá něco do sebe. Více shodných testů bohužel nemáme, takže s tímto odhadem budeme tak nanejvýš vtipkovat."
zdroj: http://diit.cz/clanek/srovnani-vykonu-architektur-16-ghz-2-jadra
Ono naozaj budeme múdrejší až na Hot Chips 2012 /27. - 29. Srpna/ (samozrejme ak dovtedy ešte niečo neprenikne von), ale zamýšľal som sa nad pohnútkou AMD prečo pol roka do reálnej dostupnosti AMD Jaguár-u resp. celej APU platformy Kabini (Temesh) s GCN GPU v rámci APU uvedie tieto platformy (nejaké reálne produkty vidím v priebehu Q1/2013 masovo ku koncu Q1/2013). Veď to nie je štýl AMD. Po prvé zo strany Atom-u CedarTrail AMD nič nehrozí (tam stále dobre slúži Brazos resp. Brazos 2.0) a nový Atom by mal prísť až koncom roka 2013. Aj všetky porovnávačky logicky podľa predajov predsa sa porovnávajú s Atomom CedarTrail a pri Temeshi určenému do ulramobilného/tabletového segmentu aj čiastočne s ARM SoC. Tak prečo ten vyše polročný „hunbuk“ marketingovo však veľmi správny (nestačí ho predsa mať až na CES 2013)? Jedine čo mňa napadá (keďže som v tom zainteresovaný) je uvedenie VIA VX11 Platformy v najbližších dňoch s najrýchlejšou GPU v chipsete všetkých čias VIA Chrome 645/640 s DirectX 11 (VIA EPIA M920 Mini-ITX príde v polovici srpna) a v Q3/2012 aj VIA PC-1 zariadenia (low-end), ktorému sekundujú VIA MultiCore procesory (Nano X2, Eden X2, QuadCore), ktorá vo svojej podstate (výkon/spotreba) otrase zažitou marketingovou predstavou (v predmetnom segmente), že "Future is fusion" resp. po novom "Future is HSA" (heterogeneous system architecture).
* viac v článku tu: http://diit.cz/clanek/via-vx11-cipset-skoro-nabity-modernimi-technologiemi
Tak teda možno preto tá HOT Chips-ská "marketingová paranoja" (v dobrom slova zmysle) vyše pól roka pred reálnym uvedením platformy...
Díky za rozbor situace ;-) Zastávám ten názor, že když už do uvedení/vydání určitého produktu zbývají řádově týdny, nemá smysl věnovat ve článcích příliš prostoru spekulacím - už je prostě lepší počkat. Kombinace Jaguaru s GCN vypadá nadějně, ale poté, jak dopadla Trinity (kterou rovněž koncem loňského roku slibovali na první kvartál, přičemž se reálně dostane na trh ve třetím), to s optimizmem přehánět nebudu :-)
Přesně, třeba Sleekbooky jsou tak leda tématem hovorů v anarchistických časopisech a už je to celý kvartál od uvedení. :-(
odporucam podrobny rozpis mikroarchitektur od agnera foga
http://www.agner.org/optimize/microarchitecture.pdf
prvy bobcat nemal s bulldozerom spolocne absolutne nic
Díky dávno naštudované. :)
S tým Bobcatom a Bulldozerom je to myslené tak ako WIFT pomenoval (proste len z tých testov Bulldozera, ktoré boli vykonané bolo cítiť výkonnostnú "pachuť" Bobcatu) nič viac a nič menej za tým nehľadajte.
„Děkuji ti náčelníku, že ses mě zastal“ ;). Ano, tak nějak v podstatě přesně to bylo myšleno :).
Jsem z toho trochu zmateny. V clanku se to hemzi kodovymi jmeny, ale podstata mi unika. Mozna jsem takhle hloupy jen ja, ale sledovat myslenkove pochody autora ktery se orientuje, je trochu tezke. Takze jestli to chapu spravne:
1. Brazos 2.0 uz je nejakou dobu v prodeji a nema nic spolecnyho (rozumej neni to) s Krishna a Wichita ani s Temash a Kabini.
2. Krishna a Wichita nikdy nepujdou do prodeje, protoze nesly ani do vyroby.
3. Temash a Kabini maji pokrocilejsi architekturu nez Krishna a Wichita (a nez Brazos 2.0) a pujdou do prodeje 1Q 2013.
Chapu to spravne?
4. Brazos 2.0 ma jadra Bobcat; Temash a Kabini maji jadra Jaguar.
Je to tak??
Ano, je to tak. Podrobněji jsme tyhle vazby a změny v roadmapě rozebírali v odkázaném článku: http://diit.cz/clanek/2w-apu-x86-amd-2014
1, 2, 3, 4, správne :)
Veľmi jednoducho:
AMD "Brazos" je Platforma:
• Ontario, Zacate, Desna = CPU microarchitektúra AMD Bobcat (1 - 2 cores, 40nm litografia)
AMD "Brazos 2.0" je Platforma:
• Zacate = CPU microarchitektúra AMD Bobcat (2 cores, 40nm litografia)
AMD "Brazos-T" je Platforma:
• Hondo = CPU microarchitektúra AMD Bobcat (1 - 2 cores, 40nm litografia)
AMD "Deccan" mala byť Platforma:
• Krishna a Wichita = CPU microarchitektúra AMD Bobcat (počítalo sa s 2 - 4 cores, 28nm litografia)
AMD "Kerala" má byť Platforma:
• Temash a Kabini = CPU microarchitektúra AMD Jaguar (2 - 4 cores, 28nm litografia)
AMD "Samara" má byť Platforma:
• Samara = CPU microarchitektúra AMD Jaguar (1 - 2 cores, 28nm litografia, integrated SoC FCH)
Super, dik moc obema. Skoda jen, ze i v tomto segmentu AMD honi pocet jader. Kdyby delaly dvoujadra s lepsi architekturou, mozna by to zakaznici ocenili vic. Specialne v tomhle segmentu, protoze to neni na nejake supr trupr vypocty, takze bude rozhodovat jednojadrovy vykon. Ale myslim, ze honba poctu jader ma tri duvody:
1. Kdyz se nepovede ctyrjadro, udelaji z nej dvoujadro. Kdyby delali dvoujadra a defektni prodavali jako jednojadra, asi by zadne jednojadro neprodali.
2. Ctyrjadro se lip prodava, Bezny Franta Uzivatel slysi na pocet jader stejne jako driv slysel na taktovaci kmitocet.
3. Pridanim poctu jader usetri naklady na vyvoj, jadra mohou byt jednodussi, coz vyvoj zlevni. Vyvoj vykonnejsi architektury jednoho jadra by asi fakt byl financne narocnejsi. Proste jednodussi je dohnat vykon pridanim jader, nez vyvojem architektury. Navic ta sama jadra mohou prodavat jako 4core v thinbooku, 2core v netbooku a 1core v tabletu. Takze do vyvoje mohou investovat vetsi prostredky, nez kdyby vyvijeli pro kazdy segment trhu vykonna dvoujadra se spotrebou odpovidajici segmentum trhu.
Lidi co preferuji jednojadrovy vykon asi neni moc. A z hlediska obchodniho modelu to AMD dela vlastne spravne.
Z hlediska výkonu obecně by patrně vyšší výkon na jádro byl lepší, ale jsou tu ještě dvě věci. Pvní je spotřeba - domnívám se, že u čipu s vyšším počtem jader lze efektivněji řídit spotřebu při takové zátěži, kdy je (částečně) využito jen jedno jádro. Pak je možné 3/4 čipu podtaktovat / deaktivovat. Druhá věc je plocha. Pokud se má na čip vejít sběrnice o určité šířce, musí mít čip (křemík) určitý minimální obvod. Zvyšovat jej použitím více výpočetních bloků na úrovni GPU nemá smysl, protože tím by se opět zvyšovaly nároky na sběrnici. Může proto být výhodnější zdvojnásobit počet procesorových jader, která mají minimální nároky na sběrnici a navíc je marketing dokáže dobře prodat.
Jak presne si predstavujes to zvyseni vykonu vyvojem architektury? Jasne, muzes pridat dalsi vypocetni jednotky, ale pak se musis postarat o to, aby taky byli vytizene. Uz ted procesory bezne pocitaji instrukce spekulativne s tim, ze vysledky zahodi pokud napr. zjisti, ze vysledek podminky byl jiny nez predpokladali (nebo mohou pocitat obe vetve a vzdy jednu zahodit). Je mnohem efektivnejsi pridat cele nove jadro (nebo vlakno, viz hyperthreading) a spolehnout se na to, ze se o paralelizaci postara programator, ktery k tomu minimalne teoreticky ma mnohem lepsi prostredky nez procesor.
Jak Intel, tak AMD jeli vyvoj vykonnejsich architektur i zvysovani frekvence na doraz nez narazili a museli pripustit, ze to dal proste nejde a musi prejit na vic jader. Me osobne vubec neprekvapuje, ze misto aby ted zopakovali totez s dvoujadry tak rovnou jedou ctyrjadra nebo osmijadra ...
Odpověď je jednoduchá. Předpokládám, že za nižší CPU výkon všech architektur AMD (nižší ve srovnání s Intelem - kromě Atomu) může podle mě nižší výkon ALU a FPU. Takže pokud by zapracovali na výkonnějších ALU a FPU, nemuseli by přidávat jádra. Ale to není ani tak problém Bobcatu, jako spíš Llano a Bulldozer.
Není tajemstvím, že zhruba řečeno CPU Intel má ve srovnání s CPU AMD stejný výkon při stejném kmitočtu, ovšem při polovičním počtu jader. Doufám že jsem AMD nijak neublížil, to bych vážně nerad. Ale bohužel je to tak.
Nicméně věřím, že architekturou už to došlo na doraz. Teď ještě aby se na ten doraz - co se výkonu na jádro týče - dotáhlo taky AMD.
V jednom bodu si trošku odporuješ. Pokud uznáváš, že osmijádrový Bulldozer je srovnatelný se čtyřjádrovou konkurencí Intelu, tak tím zároveň tvrdíš, že FPU Bulldozeru je stejně výkonná, jako FPU konkurence, protože ty má osmijádrový Bulldozer čtyři. Nedá se tudíž říct, že by problémem AMD byla slabá FPU.
Neodporuji si a ty se pravdepodobně mýlíš. Pravda je, ze Bulldozer ma jen jednu FPU, ale ta je schopna nezavisle zpracovavat vypocty od obou jader. Akorat pro nejake specialni vypocty - myslim dlouhe instrukce jako AVX nebo co - FPU funguje jako jedna. Takze vlastne pro bezne vypocty jsou tam dve FPU schopne nezavisle na sobe obsluhovat dve jadra. FPU se jen malokdy spoji do jedne, ktera je schopna obsluhovat jedno jadro. Takze v blokaci jsou ty dve FPU kresleny jako jeden blok, a z toho prameni ta dezinformace, ze FPU je sdilena pro vsechny vypocty.
Aktivne jsem se ucastnil diskuzi ohledne vykonu Bulldozeru, takze doufam, ze nekecam hlouposti. Za pravdu mi pak davaji i testy:
1. Pokud by jak rikas mel Bulldozer jednu FPU na modul stejne vykonnou jako Intel, pak by ctyrjadro Intelu s HT (ma 4 FPU) melo stejny vykon jako osmijadro Bulldozer (opet 4 FPU) na stejne frekvenci, coz ani nahodou nema.
2. Pokud to je jak to rikam ja, a osmijadro Bulldozer ma 8 FPU, tak by mel mit pri stejne vykonne FPU alespon stejny vykon jako ctyrjadro Intel s HT (ma 4 FPU) - v pripade ze Intel ma HT vyresen tak skvele, ze se na FPU skoro vubec neceka a ona pak stiha obslouzit obe vlakna. Jenze ani to neplati, 4core Intel HT je porad rychlejsi nez Bulldozer 8core.
Takze mi z toho vychazeji dve moznosti:
A. FPU Bulldozer ma vyrazne mensi vykon nez FPU Intel.
B. Obe FPU maji stejny vykon, Bulldozer jich ma jen 4 jak pises ty. Pak by problem mohl byt jen nasledujici: HT od Intelu je vyresen mnohem lepe a na FPU se skoro neceka pri sdileni mezi vlakna. Zato sdileni FPU pro jadra v jednom modulu u Bulldozeru je vyreseno tak mizerne, ze cekani na FPU snizuje vykon.
Doufam, ze se objevi nekdo kdo tomu rozmi a rozsoudi nas. Proste do toho vnese nejake svetlo.
Dalsi vec je, ze Bulldozer ma mensi jednovlaknovy vykon nez Phenom - pokud uvazuji stejny takt Phenom jako Bulldozer. Dokonce to same plati i o Llano, ktere je zalozene na Phenom architekture, takze FPU bude hadam u Llano stejna jako u Phenom. Vse dokazuji testy. Takze je celkem jasny, ze o Bulldozeru se nemusime dal bavit, protoze jeho FPU je dokonce mene vykonna nez FPU starsi architektury AMD. Proste AMD si myslelo, ze udela jednodussi mene vykonnou FPU a vykon dozene poctem jader. Coz zakaznici nereflektovali, pochopitelne, kdyz vetsina aplikaci je stale jednovlaknova, a i v tech, ktere vyuziji maximum jader, je vykon Bulldozeru s 2x poctem jader stejny jako u Intelu s HT (tedy na vlakna stejne).
Pokud se bavime o Phenom FPU, tak srovnejme Phenom taktovany na stejnem kmitoctu jako Intel bez HT. Takze na jedne strane Phenom 4 core, na druhe Intel bez HT, nejaka i5, takze 4core, 4 vlakna. Tak i zde plati, ze Intel bude o dost vykonnejsi. A to jak ve vykonu na jadro - jednovlaknove aplikace, tak ve vicevlaknovych aplikacich. Ve vykonu na jadro asi o 50%, mozna vic. Takze i zde plati, ze FPU od Intelu je nekde uplne jinde nez FPU od AMD. Zamerne nezminuji Llano, protoze to ma stejnou FPU jako Phenom, ale chybi mu L3 cache. Vykon je pak o fous nizsi nez u Phenom, a vzhledem k tomu, ze Intel i5 ma L3, tak by to vuci Llanu bylo nefer.
Prosim WIFTe kup nekde nejaky kompl s Trinity a otestuj to (na MB at uz co ti dodaji, nebo na lepsim), at vime, jak to ve skutecnosti je. Doufam, ze AMD se chytlo za nos a dodalo do Trinity alespon stejne vykonne FPU jako do Phenom/Llano. Jestli ne, tak se mohou jit zahrabat.
Jeste dodatek. Jsem velkym priznivcem AMD. Ale v soucasnosti nevidim duvod AMD koupit. Kupovat velky pocet malo vykonnych jader jen kvuli tomu, aby se vetsinu casu flakali? At uz srovnam Bulldozer s i5, anebo Llano s i3/Pentium - stejne cenove kategorie, protoze cena je vzdy az na prvnim miste. To radsi koupim Intel s mensim pocet vykonnejsich jader, ktere v multithreadu budou mit stejny vykon jako AMD - za stejnou cenu.
Zase tak špatné to není - třeba A6-3500 + deska je levnější, než to stejně v Intelu, pokud chceš i podobný grafický výkon, navíc to má lepší spotřebu. Je teda fakt, že to je lowend, ale myslím, že tam AMD momentálně hlavně směřuje.
Řekl bych, že máte pravdu oba :)
Určitě je to tak, jak říkáš - modul BD obsahuje 2x128b FMAC (+2 iMMX) a tyto jednotky svou práci spojují pouze v případě 256b AVX instrukcí.
Na druhou stranu je ale také pravda, že když budeš počítat celkový počet fpu (pipelines), pak u Intelu má jedno jádro 3 porty s fpu, tedy celkově pro quad-core 12. U BD pak 8 (4x2, iMMX nepočítám). Intel tedy má těmito laickými výpočty o 50% více fpu.
Co je port u FPU? Jakoze jedno jadro Intelu ma 3 porty, a jeden Bulldozes modul s dvema jadry jen 2 porty ?? To jakoze z tohole pohledu je jeden Bulldozer modul se dvema jadry min nez jedno jadro Intel ???
To je právě ten rozdíl v uarch mezi Intelem a AMD. Zjednodušeně řečeno:
Intel má v jádře celkem 6 portů na které může odesílat uops (instrukce) - 3 exekuční a 3 pro práci s pamětí.
Na každém z těch 3 exekučních portů jsou umístěny ALU pro zpracování jak Int, FPU, SSE tak i AVX instrukcí. Bavíme-li se tedy o fpu, jsou tam vlastně v jednom jádru umístěné 3 fpu (toliko, kolik je exekučních portů).
AMD má Int a Fpu část oddělenou. Nebudeme-li se zaobírat Int částí (tedy těma dvěma rádoby jádry v modulu), pak jeden modul má fpu dvě (pokud pomineme to, že obě fpu mají společný sheduler a pracují tak vlastně na bázi SMT), které se spojují při výpočtech AVX instrukcí.
A jak to je u Phenom nebo Llano?
Phenom i Llano jsou stejné uarch - AMD K10.
K10 měla 3 fpu jednotky (pipeline) na jádro, což vypadá na první pohled parádně, ale je tam zakopaný pes.
Jednotky se nazývají FADD, FMUL, FMISC a jak z jejich názvů vyplývá, nejsou univerzální - každá umí pracovat pouze s instrukcí určitého typu.
Jedna umí sčítat, druhá dělit a násobit, třetí umí zase jen konverze a práci s pamětí (L/S).
Zkráceně řečeno, pokud do fpu jdou rozdílné instrukce (sčítání a dělení) je výkon fpu dvojnásobný oproti situaci, kdy přicházejí instrukce stejného typu (sčítání a sčítání).
V prvním případě jsou využity obě fpu (FADD i FMUL) v jednom taktu, v druhém případě je využita jen fpu FADD pro první sčítání a druhé sčítání je provedeno až v dalším taktu cpu.
No ted uz me zarazi jen jedna vec. Proc se proboha v AMD snazi vymyslet takove nesmysly jako je slucovani jader do modulu, a proc proboha delaji co nejvic jadrove procesory? Hadam ze to neni kvuli tomu, aby se mohli prsit v reklamach, ze maji prvni osmijadro na svete. Proc jednoduse nevzali K10 a nepridali tam univerzalni fpu na kazdou vec zvlast, jak to ma Intel???? Nemuseli vymyslet zhovadilosti typu Bulldozer.
Hadam ze to je kvuli tomu, aby mohli delat vykonne servery. U nich se stejne moc nepocita, takze ty FPU by se tam flakaly. U serveru rozhoduje pocet jader. Jen se teda potvrzuje to, ze Bulldozer je odpad z Opteronu, na vypocty se nehodi.
Ale do mainstreamu typu Trinity mohly na tech univerzalnich FPU zapracovat, protoze tam by to zakaznik ocenil. Ale zas proc by to asi delali, ze? Tam vylepsi grafiku, a budou doufat, ze prodaji. No nic, jsem zhnusen z toho, jak rezignovali na vykonne CPU.
Hádáš správně, pro servery jsou int. výpočty a propustnost threadů klíčové i když ani tam BD nijak nezáří.
Trinity A10 však vypadají jako velice pohodové cpu, kterým může AMD konečně konkurovat Intelu (i5) v laptopech jak výkonem, tak i spotřebou. Takže bude-li dobrá cena, jsou laptopy s tímhle cpu opravdu velmi zajímavou volbou.
Pro skalní desktop hráče ale asi jedinou současnou platformou zůstává nadále Intel :(
A nevíš, jak to bude s FPU u Trinity? Už to konečně posunou směrem jako Intel, nebo budou pořád s FPU šetřit??
AMD Trinity On The Desktop: A10, A8, And A6 Get Benchmarked!
zdroj: http://www.tomshardware.com/reviews/a10-5800k-a8-5600k-a6-5400k,3224.html
AMD Desktop Trinity Update: Now With Core i3 And A8-3870K
zdroj: http://www.tomshardware.com/reviews/a10-5800k-a8-5600k-trinity-apu,3241....
Fpu u Trinity zůstává prakticky stejné jako u BD bez větších změn.
Jinak oni na něm ani moc nešetří, investovali opravdu hodně tranzistorů do FMA (Fused Multiply and Add), které obcházejí závislosti, zvyšují přesnost ve výpočtech a přinášejí ohromný nárůst výkonu. A také XOP (instrukce, které přijdou až s AVX2).
Bohužel, než budou programy využívat FMA, bude tento cpu už zastaralý, takže se jim tato investice imho moc nevyplatila (opět je vidět kořeny návrhu cpu v serverech a HPC). Pro představu Intel přijde s FMA až v Haswellu.
Jestli jsi skalní hráč, prostě jinou alternativu v desktopu než Intel nemáš (většina her využívá masivně x87). Pokud nejsi, nebo využíváš laptop, Trinity je opravdu více než velmi zajímavou volbou (pokud takový laptop dnes seženeš).
Spíše dělám výpočty, hry nehraju vůbec (naposledy na PMD-85). Dělám hlavně výpočty ve floating point. Ani nejsou nějak extrémně paměťově náročné, ale strašně špatně se to optimalizuje na nějakou architekturu, je to pokaždý něco jinýho. Mám jít do Intelu nebo AMD? Myslím obecně, budu kupovat jak notebook, tak desktop.
V desktopu je imho celkově lepším řešením Intel. I když by ti pro tvou práci lehce stačilo i AMD. Spotřeba je ale na straně Intelu. U laptopů je to mnohem vyrovnanější, tam bych volil i5(Ivy Bridge) nebo A10 Trinity. Osobně bych se přiklonil spíše k Trinity, ale nejsem na to žádný odborník.
Takže tam FPU porty nepřidali ve srovnání s Llano a Bulldozer?
Llano a BD jsou rozdílné uarch (viz výše). Ve srovnání fpu Bulldozeru vs Piledriver(Trinity) tam nic nepřibylo :(
Poměr cena/výkon u procesoru s itengrovanou grafikou imho nemá smysl porovnávat pouze podle výkonu procesorové části. Osobně jsem po řadu let zastáncem toho názoru, že procesor je v sestavě až na posledním místě.
Jednak proto, že čím dál tím vícě úloh zastává grafické jádro, druhak z toho důvodu, že při dnešních kapacitách disků už skutečně málokdo komprimuje data a překomprimovává DVD na DivX (i kdyby to dělal, dá se už i to akcelerovat grafickou kartou), ale také z toho důvodu, že recenze prezentují uživateli zkreslený obraz. Uživatelé chtějí rozškálované grafy, takže jsou testy postavené na těžkých výpočetních úlohách, kterými ale uživatel tráví minimum času (pokud vůbec nějaký) a nezohledňují podstatný vliv kapacity operační paměti a SSD disků.
Velká RAM (~2000 Kč) v kombinaci s SSD (~3000 Kč) dá 90 % uživatelů víc než nákup procesoru za 5000 Kč. Jak zmínil i xvasek, je tu i faktor ceny základní desky, který APU posouvá celkovým poměrem cena/výkon výš. Bulldozer smysl moc nemá - spíš tedy kvůli spotřebě než ceně, ale Llano a Trinity vnímám jako produkty, které uživateli nabídnou víc než i3. Zvlášť u Trinity vnímám spotřebu a grafický výkon jako malý zázrak, protože obojím překonává produkty Intelu postavené na o tři levely novějším výrobním procesu.
Ok, mas pravdu. Drtiva vetsina uzivatelu oceni mnohem vic hlavne SSD a RAM. Subjektivni beh PC oboje zrychli mnohem vic nez cpu. Pri beznem pouzivani PC se vlastne ani youtube videa asi uz nepocitaji v cpu, a jestli jo, tak za cas nebudou. A prepnout VLC na prehravani pres grafiku neni asi problem, i kdyz jsem to jeste neudelal a notebook mi dost topi, kdyz prehravam fullHD mkv. V tom vsem mas pravdu.
Na druhou stranu je spousta lidi co hry nehraji, a tem je jedno, jestli maji grafiku v cpu, nebo externi GeForce 680 za ctrnact nebo kolik tisic. Poznaji to jeste mene nez jaky vykon ma cpu.
Jenze ja krome vyse zminene konzumace obsahu provadim obcas nejake vypocty, a tam je vykon cpu vic nez rozhodujici, krome rychlosti a latence pameti samozrejme. A bohuzel to vetsinou bezi jednovlaknove.
Ted se rozhoduju, zda jit do notebooku s core i5 prvni generace Arrandale 32 nm (kdyz beru Sandy jako druhou a Ivy jako treti generaci), ktery je kvuli stari modelu levny a ma skvely display. Nebo jit za stejny prachy do notebooku Ivy s mensim rozlisenim.
No, hlavně ta cena.. Pokud bych za sebe renderoval v Blenderu, porovnám Intel Core i7 3570 za 5200 korun s AMD FX-8150 za 4700 korun. Jenže to plácnu do velmi vyspělé desky AMD M5A99X EVO za 2500 korun. No, tam někde desky pro Intel začínají, a ekvivalent k této je o 1000 korun dražší. Tady to trochu vypadá, že za stejný výkon (alespoň v multithread aplikacích) zaplatím u AMD podstatně méně.
Druhý fakt je, že náročnou výpočetní aplikaci, která ovládá jediný thread už jsem pár let neviděl. Tomuhle se říká pokrok, tady už se supervýkonné jednojádro nestaví, byť by technicky mohlo. Dnešní doba je multitaskingová, jsou to procesory "na doma", a tam multitasking frčí. Málokdy mám méně, než 4 aktivní aplikace, vyžadující cpu výkon.
Z tohoto hlediska jde AMD vstříc požadavkům - málokdo potřebuje výkon, ale všichni potřebují multitasking a mraky aplikací. A čim víc jader, tím hladčeji takový multitasking funguje. Přepínat lze samozřejmě i na jediném jádře, ale už jen správa přepnutí kontextu procesů stojí mraky času, a ve výsledku většina aplikací je ve stavu čekání. Aplikace zatuhají a problikávají, jejich chod není hladký, protože ve skutečnosti by pracovali jen, když jsou na procesoru. To je hlavní důvod pro vícejádrové procesory.
Těch jader může být mnohem více a menších, ale musí se přecházet hladce, jelikož stále ještě máme aplikace, které jsou na výkon jádra docela nádočné. Ale podle mne nebude trvat dlouho, a bez růstu výkonu budeme mít brzy v desktopu "na doma" 16 jader. Je totiž fajn, když aplikace může běžet furt na jádře, které patří jenom jí.
Rozdíl mezi HT u Intelu a tímto pokusem AMD je hlavně v dynamice - u Intelu lze posouvat pomyslnou přepážku mezi levým a pravým threadem v jádře, přesouvat výkon sem a tam. U AMD jsou fyzicky odděleny a lze využívat bď levou půlku, pravou půlku, nebo obě. Ale obě pouze na 2 thready. Takže podle mě je architektura Bulldozer jen něco jako "Intel HT by AMD", čili čtyřjádrový Bulldozer přirovnám k dvoujádru Intel s HT. A ono to tak z hlediska výkonu vychází - na 4 vlákna stejný výkon, na 2 vlákna je AMD lehce nad půlkou, protože fakticky půlka procesoru spí
Len poznámka z osobnej skúsenosti (negeneralizujem to) k:
>>>" Druhý fakt je, že náročnou výpočetní aplikaci, která ovládá jediný thread už jsem pár let neviděl. Tomuhle se říká pokrok, tady už se supervýkonné jednojádro nestaví, byť by technicky mohlo. ...všichni potřebují multitasking a mraky aplikací. A čim víc jader, tím hladčeji takový multitasking funguje. Přepínat lze samozřejmě i na jediném jádře, ale už jen správa přepnutí kontextu procesů stojí mraky času, a ve výsledku většina aplikací je ve stavu čekání. Aplikace zatuhají a problikávají, jejich chod není hladký, protože ve skutečnosti by pracovali jen, když jsou na procesoru. To je hlavní důvod pro vícejádrové procesory."<<<
V podstate či používam AMD Bobcat E-450 1.65GHz / VIA Nano X2 1.73GHz / Intel Core i3 2367M 1.4GHz a na desktope AMD Sempron 145 3.6GHz OC kde v podstate na všetkých platformách pracujem s tými istými aplikáciami (+ Sempron 145 poaradoxne plní aj funckiu môjho herného PC keď to na mňa raz za loňský rok príde napr. naposledy Crysis 2) tak čuduj sa svete nič mi nezatuhuje a nepreblikáva chod je rovnaký ako na vyššie zmienených platformách.
Asi to bude tým, že som v živote nerenderoval v Blenderu, nepřekomprimovával DVD na DivX pod. tak ako to zrejme myslel no-X a i bez tohto ochudomnenia môjho IT skúsenosti sa domnievam, že tomu "troška" rozumiem a že ma svet IT v širšom slova zmysle živý, keďže bez PC (alebo postPC) hardwaru si v podstate nejak ten život (životný kolebeh) už zrejme ani predstaviť neviem.
Dobře, dobře, zrovna tohle byl příklad z teď už bratrovo Athlonu 2400+ a 2GB ram, což není zrovna systém, na kterém by se Win7 toužil realizovat. Nový Sempron na 3,6 GHz je malinko jinde :-) V základu jede i na lehce jinčí frekvenci, ale i při 2,0 GHz bude podstatně rychlejší, jak zmíněný Athlon.
Crysis taky není dobrý případ - aplikace na pozadí jsou uspané, atd, a žádné nejsou, hádám, náročné. Ale pust někdy Crysis v okně, měj pod tím puštěný třeba Teamspeak, browser s otevřeným facebookem, ideálně ještě hudbu ve videu na Youtube... A místo Crysisu WoWko a budeš můj bratr :D Tohle už je trochu smrtící kombinace pro jednojádrový počítač.. Možná ještě na XPčkách by to šlo, ale Sedmičky prost potřebují nějaký ten "base performance" a hlavně alespoň 2 aktivní thready..
A ještě.. Neviděl jsem CPU, které táhne FullHD .mkv. Jsem přesvědčen, že ti to tahne grafika, která se u toho samozřejmě také potí.
FullHD video utáhne jakékoliv čtyř-jádro a v některých případech vysoko taktovaná dvou-jádra (ale ty už jedou na 70-90% výkonu). Mám to vyzkoušeno na "Samsung.Demo.Oceanic.Life.x264.1080p.40Mbps" s přehrávačem VLC a deaktivovanou akcelerací přes grafickou kartu.
Tak jo, nevřil jsem, a otestoval svůj Phenom 720. K mému překvapení to zmákl s cca 40% vytížeností. Nicméně bavíme se tu o notebooku... Hádám, že Core i7 tam mít nebude, když zvažuje nákup i5. Core i 3610QM mne ale vážně překvapilo svým výkonem velice nad standardem dnešních desktopů.. Jenže tam už by měl málokdo vypnutou HW akceleraci i přes pouhou HD Graphics 4000 :)
Oceanic přehraju plynule na C2D 2.1Ghz přes ffmpeg-mt (mplayer), což je dnes prakticky vykopávka. Určitě existují ještě videa s vyšší bitrate, ale nepovažuju za praktické se tím zabývat, protože kromě benchmarkování to k ničemu není, normální ripy jsou jinde a běžný procesor se u nich spíš celkem nudí.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.