Největší perly se nacházejí v diskuzi, ale obrátím se nejprve k článku samotnému. Najdete ho na serveru Stereomag. Jde o test MD (dnes jsme si vysvětlovali co to je zač) médií. Řeknete si, co je na tom? Ano, nic by na tom nebylo, kdyby se nejednalo o test, na kterém MD médiu hrají skladby nejlépe. Z duše se mi protiví testy, které jsou založeny na subjektivním vnímání, proto ani neděláme testy software, jen se je snažíme popsat. Petr Kružík se ovšem do takového testu neohroženě pustil.

Budiž, ale v jeho testu není jediné naměřené hodnoty, jediná informace, jak došel k výslednému pořadí (tedy vlastně k těm bodům). Jediné co se dozvíte, je že porovnával dvě média mezi sebou a pak určil to lepší. Trochu slabé k objektivnímu závěru.

Takový test by měl být rozhodně slepý. V tomto případě by by to měl někdo pouštět alespoň z jiné místnosti a autor by si měl zapisovat poznámky. V tomto případě se dozvídáme (v diskuzi), že média vyměňoval bratr. To už je opravdu k smíchu. Velmi mne pobavilo také tvrzení, že: Kopie nikdy nebude originál! Ať se jedná o kterýkoli hudební formát.. Kdyby se jednalo o MD s kódováním ATRAC, neřekl bych ani slovo. Ale takto to paušalizovat? Ale třeba autor myslel hudební formáty estráda, či kabaret. Pak by měl asi pravdu.

Nechme ale recenzi recenzí a podívejme se, co autor nadále vysvětluje v diskuzi.

Nejprve se pozastavuje nad různou kvalitou různých vydání téhož CD-DA, když my už dávno víme, co nám odhalil Mikrob. Že totiž originály jsou někdy zcela špatně masterovány a dost často přebuzeny s ořezanými výškami.

Dále se dozvídáme, že kvalita stolního přehrávače je především určena kvalitou bedny, ve které je umístěna a autor zcela odmítá fakt, že ve stolních CD i DVD přehrávačích jsou často normální CD nebo DVD mechaniky určené pro počítače. Zcela opomíjí fakt, že největší vliv má kvalita firmwaru (samozřejmě, když vezmeme v úvahu možnosti samotného chipsetu).

Další perlou je tvrzení, že Referenční přístroj na testování digitálních médií není v ČR dostupný. Ale je! Kontrolu na čtení chyb C1 i C2 (když mechanika umí C2 vracet, samozřejmě, zvládne každý doma sám. Stačí mu CDspeed. Kdo má Plextora Premium má ještě dokonaleší nástroj v podobě PlexTools a ti s chipsetem MediaTek zase KProbe. Ovšem jestli autor myslel něco na té nejnižší úrovni, pak asi neví, že je tu i výrobce CD a DVD médií, firma Eximpo, která samozřejmě tyto nástroje má. Nejsem si jist, ale myslím, že jeden je i na ČVUT (studenti asi doplní).

Velmi mne pobavil i fakt, že prý rozdíly v poslechu byly diametrální. Pak by asi autor měl napsat jak konkrétně. Na toto téma se objevily i zajímavé příspěvky. Tady máte velmi trefné přirovnání (přetiskuji bez souhlasu autorů, snad mi to odpustí):

ano taky mohu potvrdit, moje MP3 taky hraji podstatne lepe z CD-R medii TDK, nez z medii Verbatim. K podobnemu zaveru jsem dosel i u HDD, kdyz jsem MP3 prehraval z HDD WesternDigital tak byl prednes daleko vice vzdusnejsi a barvitejsi (trochu do zelena), nez pri reprodukci z HDD Seagate ...

A víte co je taky zajímavé? Když nainstaluju Office z kopie vypálené na médium TDK, tak jsou pak tabulky v Excelu takové víc svěží s lepší definicí prostorovosti a grafy jsou pak citelně ostřejší, naopak ve Wordu je znát jasná změna k horšímu - text je špatně definovaný, bezvýrazný. Od té doby, co jsem na tohle přišel, Excel instaluji zásadně z kopie na TDK a Word z originálu. P.S. Rozdíl na první pohled poznala i moje sestra, které jsou 3 měsíce ...

Mimoreproduktorové vyzařování už snad ani raději komentovat nebudu.

Dokončení od Petra: Martin už toho napsal poměrně hodně a pokud si přečtete diskuzi, tak si můžete všimnout, že jakmile je autorovi v nějakém příspěvku dokázáno, že nemá pravdu, tak nějak už zapomíná na něj reagovat. Já jsem si ještě vybral jeden příspěvek za všechny, na němž chci ukázat, že pan Kružík opravdu nerozumí tomu, o čem píše. Jedná se o následující výrok:

Počítač mi reálně funguje, neboť CD-R (Yellow Book) a CD-DA (Red Book) nemají stejné zabezpečení dat!!! Zde ve prospěch CD-R. S ACIRCem má Marek pravdu, jen jeho zmiňovaných 20% informací dává formátu CD-R několikanásobnou kontrolu. U detekovaných chyb při čtení CD-DA opravné algoritmy a interpolace pro „domyšlení“ úplně chybějících dat zapracují na odstranění chyby. Jelikož jsou opravné prostředky dostatečně dimenzovány, reálně dopočítají chybějící data. Přesto a nebo právě proto se tyto opravné prostředky podepíší na celkovém výsledku.

S první částí tohoto výroku lze souhlasit. Na datových CD jsou data standardně opravdu více zabezpečena, protože zatímco jeden sektor při nahrání audio dat má 2352 bajtů, jeden datový sektor má pouze 2048 bajtů (pro znalé: zjednodušuji na stopy zaznamenané v Mode1 a Mode2 Form1). Rozdíl mezi těmito dvěma velikostmi je ku prospěchu datových CD v podobě většího zabezpečení oproti audio CD. Pak Kružík z toho vyvozuje, že právě tento rozdíl znamená, že zatímco z datových CD se data čtou naprosto nezměněna, z audio CD nikoliv, čtou se chybná a musí se opravovat. Ponechme stranou, že už Mikrob ve svých dřívějších článcích u nás dokázal opak a podívejme se na to z hlediska čistě datového CD.

Učinil jsem velmi jednoduchý pokus a sice v tom, že jsem vzal jedno datové CD vypálené v roce 1999. Už nějakou dobu se mi povalovalo po stole a tak jsou na něm zcela zřetelné vlasové škrábance a není jich rozhodně málo. Jde o médium Taiyo Yuden velmi pravděpodobně vypálené v mechanice Yamaha 4416. Toto médium jsem vložil do mechaniky Plextor Premium a otestoval jsem jej na čitelnost, konkrétně na test C1 a C2 chyb. Tyto chyby jsou opravitelné pomocí CIRC logiky jak na datových CD, tak na audio CD. Až když už tyto chyby nejsou opravitelné, pak teprve nastupují opravné kódy přítomné na datových CD a v případě audio CD přichází na řadu interpolace. Výsledek měření je následující:

Vaší pozornost bych si dovolil nasměrovat k hodnotě „Show CU“. Až v případě, kdy se objeví nějaké CU, dochází k tomu, že data CIRC nedokáže opravit. A tedy pouze v případě, kdy nastanou CU chyby, tak má šanci datové CD oproti audio CD uplatnit svou výhodu v podobě dalších opravných kódů. Jak si můžete všimnout, i u poměrně poškozeného média, navíc téměř pět let starého, žádné CU chyby nebyly nalezeny a dokonce ani C2 chyby se neprojevily, pouze C1. Z toho je vidět, že každé rozumně vypálené/vylisované médium musí byt pro každý audio CD přehrávač naprosto bez chyby čitelné, takže se vůbec nepoužijí žádné opravné interpolace pro „domyšlení“ úplně chybějících dat, jak se nám snaží pan Kružík namluvit.