Když jsem nedávno psal o chipsetu nForce3 Pro určeného k Opteronům, velmi mne zaujalo, že obsahuje tři UltraATA/133 kanály (tudíž podporu pro 6 zařízení). Jak už jsem napsal, jeden z těchto kanálů je připraven na to, aby za pomocí se SerialATA můstky nabídnul dva SerialATA porty. Jenže, jak jistě víte, nabízí SerialATA rychlost 150 MB/s, kdežto ATA/133 „pouze“ 133 MB/s (kterou nejsou dnešní disky schopny využít).

Ona připravenost u jednoho kanálu znamená, že nVidia počítá s „přetaktováním“ z UltraATA/133 na UltraATA/150, čímž by toto rozhraní také mělo nabídnou rychlost 150 MB/s, stejně jako SerialATA, takže by nebrzdilo SerialATA zařízení na něj připojené.

Rozhodnutí je to jistě chytré, jelikož přetaktované UltraATA na 150 MB/s nebude v tomto případě činit problémy (k řadiči bude připojen pouze můstek na SerialATA, který také bude přímo na základní desce a odpadá problém kabelů atd). Jenže, i tak vidím jednu zásadní nevýhodu. Zatímco při plnohodnotném řešení má každý SerialATA port rychlost 150 MB/s nezávisle na ostatních, je v tomto případě rychlost těchto dvou portů dohromady 150 MB/s.

Uznávám však, že dnešní disky nejsou (a pravděpodobně ani disky příští generace nebudou) schopny natolik zahlcovat 150MB/s sběrnici, aby to představovalo vážný problém. A než se tak stane, bude mít nVidia zcela jistě delší dobu na trhu nForce pro 64bitové AMD procesory s plnohodnotným SerialATA.

Mimochodem, trochu zábavné mi přijde, že vlastně dnes žádné disky nejsou nativní SerialATA (ty budou nejdříve koncem tohoto roku), ale jde vlastně jen o disky, které nativně pracují s UltraATA rozhraním (v případě WD Raptoru asi se SCSI) a na SerialATA jsou příkazy překládány. V případě připojení přes nForce3 Pro tak jsou nejprve UltraATA příkazy překládány na SerialATA, aby mohly být zas přeloženy do UltraATA, kterému rozumí řadič v nForce3 Pro :-)

Když nVidia představila nForce2, byli jsme překvapeni tím, že obsahovala dvě síťovky: jednu vlastní nVidia a druhou 3com. Nyní v nForce3 Pro najdeme pouze vlastní nVidia síťovku, ale znatelně vylepšenou. Mezi její vylepšení patří podpora pro IEEE 802.1p (nastavování priority - každý paket je označen jednou z osmi priorit), IEEE 802.1Q (virtuální lokální sítě), plnou podporou ACPI 2.0 s možností vzdálené konfigurace, buzení po sití spojené s možností instalace operačného systému přes síť a v neposlední řadě také integrovaného firewallu.

Plná podpora ACPI 2.0 a vzdálené konfigurace umožňuje konfigurovat i vypnutý počítač s nForce3 Pro po síti a to buď pomocí příkazové řádky, nebo s využítím web rozhraní a dokonce i pomocí WMI skriptu. Prostě můžete si vybrat, co vám vyhovuje nejvíce. Nezajímavá není ani možnost vzbudit počítač na dálku a s tím spojená podpora pro Preboot Execution Envinronment (PXE). Díky ní je například možné nainstalovat PXE kompatibilní operační systém na dálku.

Pro mnohé z vás bude asi zajímavá i přítomnost firewallu. Ten je bohužel poměrně jednoduchý, žádné složitější nastavování nečekejte, jde jen o možnost zapnout či vypnout několik voleb. Mezi nimi jsou takové jako nepropouštět IP pakety s podvrženou zdrojovou adresou, zahazovat UDP/ICMP packety s chybnými kontrolními součty, zda-li daný počítač funguje jako DHCP server a zda-li má být povolen „promiskuitní mód“ (tj. mají být poslouchány i ty pakety, které nejsou určeny pro tuto síťovku).

Jak vidíte, jak s nForce2, tak s nForce3 Pro nVidia představuje poměrně zajímavé chipsety, které ukazují, že tato firma není pouze o grafických procesorech, ale že zvládá i něco jiného. nForce3 Pro by se mohla stát oblíbeným chipsetem pro pracovní stanice a případně i servery postavené na procesorech AMD Opteron.