Takové řešení napadlo designéra a fotografa Daria Morelliho, který se namísto nákladného snímače středoformátových rozměrů rozhodl použít lineární snímač ze skeneru Epson V3x. Pravda, nebylo to zrovna časově efektivní, ale výsledek se dostavil. Nápadem se Morelli začal zabývat na jaře 2013, téměř další rok mu trvalo, než uzpůsobil lineární snímač a krokový motorek pro „mobilní“ použití, vytvořil tělo a elektronické a softwarové zázemí.

Výsledkem je aparát o prakticky libovolném formátu (záleží jen na tom, jaká je k dispozici optika, jak dlouhá skenovací lišta se použije a jak dlouhý je mechanizmus pro posuv). Protože snímání fotografie probíhá poměrně dlouhou dobu (2-5 minut podle rozlišení, ale lze se dostat i na 15 vteřin), je třeba v první řadě počítat s tím, že takto lze snímat jen statické objekty a hlavně zajistit co nejlepší stabilitu aparátu - Morelli doporučuje těžký masivní stativ.

Není to ale jediný kompromis, které s sebou podomácku vyrobený aparát nese. Protože postrádá hledáček, live-view, zkrátka cokoli, co by pomohlo při kompozici, je třeba nejdříve oskenovat náhled (podobně jako při skenování dokumentů) a podle toho poupravit polohu aparátu a expozici.

Právě úprava expozice je co do možností asi nejomezenější. Snímací lišta má jednu základní citlivost (~ISO50), nelze ovlivnit expoziční dobu a jedinou možností je tudíž clonění na objektivu nebo použití ND filtrů. Když se vše povede vyladit a snímání provést, vyleze do připojeného notebooku 16bit TIFF, který má v tomto konkrétním případě rozlišení 143 MPix a 1,2 GB proporce.

Soudě podle Morelliho ukázek, které jsou obvykle zmenšené, je limitujícím prvkem kvality výstupu použitý objektiv, jehož rozlišení a chromatická aberace mimo střed zkrátka nejsou žádný zázrak. Celkově lze říct, že dostupné ukázky budou maximálně na úrovni 30-60MPix fotografie; na druhou stranu pokud je rozlišení snímače výrazně vyšší než rozlišení objektivu, odpadá řada „digitálních“ obrazových artefaktů jako moire, aliasing a podobně. Srovnání středového výřezu s 16MPix zrcadlovkou je zachyceno na ukázce výše: v neprospěch skenero-středoformátu hraje fakt, že nešlo o statickou scénu a kolem pohybujících se větví vznikly barevné artefakty (část z nich jde ale na úkor chromatické aberace objektivu). Naopak zrcadlovka je penalizovaná v tom ohledu, že jde o středový výřez obrazu, který je v případě skenero-středoformátu kvalitativně výrazně lepší než zbytek snímku - u krajů by rozdíl nebyl zdaleka tak dramatický.

Autor se pustil i do další vylepšené verze skenovacího středoformátu, která navíc ponese malý klasický snímač pro účely live-view a několik vylepšení. Kompletní galerii zachycující výrobu aparátu (i různých prototypů) včetně srovnání kvality i výsledných snímků najdete na flickru.