Pokud jde o možnosti připojení disků (a dalších ATA zařízení), zde udělala nVidia opravdu velký pokrok. Dva klasické UltraATA/133 kanály pro až čtyři zařízení a k tomu čtyři SerialATA porty také pro čtyři zařízení jistě potěší, ale tím by nebyla nijak extrémně výjimečná. nVidia se nyní pyšní, že se jí jako první podařilo do chipsetu implementovat standard SerialATA2 se signálním tokem 3 Gb/s, což znamená datový tok 300 MB/s (týká se pouze nForce4 SLI a Ultra). To je oproti současné generaci zdvojnásobení datového toku.

Ještě bych se asi měl zastavit mezi tím „signálním tokem“ a „datovým tokem“. Ony 3 Gb/s vyjadřují rychlost toku dat (možná lépe říci signálů, proto jsem ho označil jako signální) přímo v SerialATA kabelu, kdežto oněch 300 MB/s reprezentuje datový tok, který je teoreticky schopna SerialATA sběrnice přenést (aniž bychom se dívali, jak rychle to teče uvnitř). Rozdíl je způsoben tím, že se každých 8 datových bitů před přenosem po fyzické vrstvě (tj. po kabelu) převede na 10 bitů. Jde o obdobu EFM na CD a ESM na DVD.

Pokud jde o provedení SerialATA portů, tak nVidia se rozhodla nevytvořit jeden řadič se čtyřmi porty, ale dva a na každý připojit dva porty. To by mělo poskytovat vyšší výkon, protože jsou k dispozici dvě oddělené cesty pro přístup do paměti, což nVidia prezentuje následujícím grafem:

nForce4 podobně jako nForce3 také podporuje RAID a to:

• RAID 0 (stripe) - spojení dvou identických disků do jednoho, což poskytuje především vyšší datový tok z disků
• RAID 1 (mirror) - zrcadlení obsahu disků, takže odejde-li jeden, identická data jsou i na druhém
• RAID 0+1 (mirror over stripe) - nejprve jsou disky rozděleny na dvě části (tj. 2 a 2, nebo 3 a 3, případně 4 a 4), na obou polovinách disků jsou udělány stripe a následně jsou takto vzniklé dvě stripe zrcadleny (snad pomůže při představě níže přiložený obrázek)

Důležité ovšem je, že podobně jako u nForce3 i nForce4 nabízí možnost vytvoření společného RAIDu se SerialATA i UltraATA disky, lze je míchat jakkoliv. SerialATA však je vhodnější volbou, protože jednak když se na UltraATA odporoučí disk nastavený na master, tak většinou s sebou vezme i slave, ale hlavně implementace SerialATA v nForce4 podporuje Hot-Swap, tedy možnost měnit disky za běhu. A když už je tedy třeba nějaký disk vyměnit, tak je především třeba nahradit ten správný. Toho si je vědoma i nVidia a tak přišla s jednoduchým, ale velmi dobrým nápadem, kdy software jednoduše ukáže, na který port je připojen vadný disk:

Jestliže na portu není připojen žádný disk, pak okolo tohoto portu není žádný rámeček. Pokud je disk v pořádku, je orámování zelené, u vadného disku (nebo např. omylem odpojeného) je červené a pak je tu ještě oranžové pro disky, které sice fungují bez problémů, ale jsou v poli, kterému se odporoučel nějaký jiný disk. Opravdu malá technická poznámka pak už je, že samozřejmě ne všechny nForce4 desky budou mít SerialATA konektory na stejných místech, takže výrobce základní desky poskytne obrázek vlastní desky s definicí umístění konektorů, aby software věděl, kde má umístit příslušné rámečky.

Tím však výčet možností integrovaných řadičů v nForce4 ještě nekončí, podporováno je totiž i NCQ (Native Command Queuing) a hot-spare disk, který automaticky nahradí disk, který se jeví jako vadný, a začne se na něj diskové pole obnovovat (v případě RAID 1 a 0+1, u RAID 0 není co obnovovat). Je též možné za běhu zvětšit RAID pole (například přidat k RAIDu 0 další disk) a měnit typ RAID pole. K tomu všemu slouží aplikace nazvaná nVraid: