Většina z vás si jistě již někdy nahrála na kazetu své oblíbené písničky, ať z jiného pásku, či CD. Někteří mohou nahrávat z CD na DAT, nebo na CD. Ale ne každý ví, že kopírovat z DAT na DAT není možné. Je to z důvodu toho, že jsou vybaveny systémem pro správu sáriových čísel (Serial Copy Management System - SCMS) a ochranou proti kopírování, která byla nařízena dle Článku 10 Autorského zákona z roku 1976. Doplněk tohoto zákona vydaný v roce 1992 pod názvem Zařízení pro záznam difitálního zvuku a média (Digital Audio Recording Devices and Media) obecně označovaný jako zákon o domácím nahrávání audia (Audio Home Recording Act - AHRA). Byl přidán právě z důvodu ochrany kopírování na DAT zařízeních. Není jisté, zda měli autoři na mysli i záznam na CD, avšak jeho stylizace by mohla za jistých okolností platit i pro CD rekordéry a CD-R/RW média.

Právě obavy z nekontrolovatelného pirátství audio nahrávek pomocí DAT (a to bez ztráty kvality) dal vzniknout již zmíněné AHRA. AHRA se odvolává na digitální zvukové zařízení a prostředky pro záznam digitálního audia, ovšem nikde nezmiňuje DAT, digitální audio kazety nebo CD-R! Hovoří o hudebních nahrávkách, ale nikde se nezmiňuje o nahrávání. Zákon definuje zařízení pro nahrávání digitálního audia jako "jakékoliv zařízení čí přístroj, které slouží převážně pro záznam digitálního zvuku a je primárně navrženo nebo prodáváno, za účelem vytváření kopií digitálního zvuku pro privátní použití".

Zákon zakazuje výrobu, dovoz a distribuci jakéhokoliv takového zařízení, které není začleněno do SCMS a nebo jeho schválenému funkčnímu ekvivalentu. SCMS je systém, který do vytvořené kopie zakóduje informaci, která způsobí nemožnost vytváření další kopie u této kopie. Zákon rovněž zakazuje dovoz, výrobu nebo distribuci zařízení, nebo nabízení či provádění jakýchkoliv služeb, které by vedly k odstranění takové ochrany. Taková zařízení přesto existují.

RIAA například nedávno podala předběžné opatření proti Technolab Digital Systems, Inc., vyrábějící a prodávající takové zařízení pod názvem DigiCon 2, jenž SCMS obcházelo. Zákon také vyčleňuje média a rekordéry, které jsou "primárně a převážně použity pro vytváření kopií nehudebních literárních děl, včetně počítačových programů a databází". Podle zákona musí být rekordéry "určeny primárně pro vytváření kopií digitálního zvuku pro privátní použití!".

Výrobci CD rekordérů se tak celkem úspěšně brání tvrzením, že tato zařízení nejsou primárně určena pro kopírování digitálního audia (ale pro nahrávání dat) a jsou to produkty pro profesionální použití. Stejně tak CD-R média slouží primárně pro nahrávání a kopírování dat.

AHRA nařizuje, že dovozci, výrobci nebo distributoři zařízení pro záznam digitálního zvuku nebo médií pro takový záznam musí čtvrtletně platit příslušné poplatky. Ty jsou 2% (min. 1 U$ a max. 8 U$) z prodejní ceny rekordéru a 3% z ceny média. Zde se tedy mluví o autorských honorářích. O zvýšení této maximální renty mohou zainteresované strany (hudebníci a hudební nakladatelství) od roku 1998 za jistých podmínek požádat. U médií žádné meze nejsou. Dvě třetiny takto vybraných peněz jdou do Fondu zvukových nahrávek (Sound Recording Fund) a jsou rozděleny Svazu amerických hudebníků (2,5%), Svazu amerických televizí a rádií (1,3%); 40% ze zbývajících prostředků jde na vybavení umělců a 60% je rozděleno hudebním nakladatelstvím. Zbývající třetina je přidělena do Fondu hudebních závodů a je rozdělena i pro hudební nakladatele a skladatele.