Frameserver

Možnosti "oříznutí" obrazu.

Avisynth setup - týká se změny rozměrů původního obrazu, kdy je možno doplnit černé pruhy u kódování 16:9 na 4:3. O tom bude řeč později. Z hlediska rychlosti a požadavků vyhovuje BilinearResize.

Petr Beránek doplňuje: Proč bilineární filtrování? Je to šílené rozostření obrazu. Zásadně bicubic, a to prostřední hodnotu. Smooth bluruje, sharp zaostruje.

Resize to - tady se nabízejí všechny možnosti rozlišení.

Rozlišení 352×576 použijeme pouze tehdy, pokud zdrojový soubor je v tomto rozlišení. To je např. u DVD "nahraného" na stolním DVD rekordéru v normě LP, nebo při převodech 2 hodinových filmů na jedno CD, kde nezáleží na kvalitě obrazu.

480×576 je normou pro SVCD. Lze použít ve všech případech.

Je vhodné toto rozlišení použít pro soubory DivX, protože mají zpravidla horizontální rozlišení 640 t.j. 4 body se překódují na 3.

720×576 používám u všech DVD ve standardním rozlišení. Jedná se vlastně o formát XSVCD. Nedochází tady ke změně horizontálního rozlišení. Formát není vhodný pro nízké datové toky, jsou zde příliš zřetelné artefakty způsobené kódováním.

Petr Beránek doplňuje: vždy a za všech okolností 480×576. 720×576 na 95% stolních DVD přehrávačů nefunguje.

Na tomto místě bych mohl samozřejmě uvést příklady kódování filmů pro různá rozlišení a datové toky, rozsah článku by se ale neúměrně zvětšil a výsledky spousty testů samozřejmě nearchivuji v podobě MPEG, ale pouze v podobě poznámek.

Bitrate

Datový tok MPEG2 pro výsledný soubor.

Výhodou SVCD proti VCD je variabilní datový tok, tedy stejně, jako u DVD.

Between - určujeme, kolik minut chceme "dostat" na CD. Dané nastavení určuje, že pro film delší, než 100 minut, budou použita 2 CD, u kratšího 1 CD. Hodnoty lze libovolně měnit, včetně Use - počet CD, která chceme použít pro jeden film.

Max. - určuje maximální datový tok pro obraz, vypočítá se tak, že od celkového požadovaného datového toku odečteme datový tok pro zvuk. Celkový datový tok je položka hodná alchymie, protože každý přehrávač akceptuje jinou maximální hodnotu pro SVCD. Velmi bezpečná a kompatibilní hodnota je 2 600.

Zde tedy 2 600 - 320 = 2 280. Jedná se o jeden zvuk MPEG 5.1.

Nebo 2600 - 224 - 224 = 2 152. Zde jde o dva zvuky dvoukanálové.

Min. - používám standardně 300, některé přehrávače se při použití menší hodnoty zasekávají, a to takovým způsobem, že je potřeba vytáhnout napájecí kabel ze zásuvky.

Max.avg - hodnota středního datového toku. Při dvouprůchodovém kódování VBR je možno použít vypočítanou hodnotu pomocí Bitrate calculatoru (existují stovky verzí), nebo je možno nastavit v tomto okně přesně délku filmu zaokrouhlenou na celé minuty nahoru a použít pravého údaje v tabulce.

Např. pro film o délce 76 minut na jednom CD to bude 1265. Hodnoty v tabulce se mění v souvislosti s nastavením datového toku zvuku, nemají však význam při kódování v režimu jednoprůchodovém (CQ), protože se v průběhu kódování také mění tato střední hodnota datového toku. Hodnota v tabulce by měla být menší než hodnota Max. alespoň o 200 jednotek, při špatném nastavení program doporučí opravu.

Encoder

V našem případě zvolíme TMPGEnc. Cinema Craft Encoder kóduje prý kvalitněji (zde se názory uživatelů rozcházejí) a rychleji. Pro běžného uživatele je ale nehorázně drahý (přes 50 000,- Kč).

Nejprve zadáme adresu, kde je nainstalován TMPGEnc.exe.

Rate control mode - zvolíme buď VBR nebo CQ. U VBR můžeme zadat počet průchodů při kódování. Pokud máte P4 3GHz tak směle do toho, i když i za těchto okolností bude kódování dvouhodinového filmu při 4 průchodech trvat přes 20 hodin.

Vhodnější je proto volit jednoprůchodovou variantu CQ. Její nevýhoda je v tom, že dopředu nikdy nevíme, jak dlouhý bude výsledný soubor. To nám ale nevadí, program má pro tuto variantu řešení. Zrušíme položku Use Fixed CQ value. Objeví se Offset CQ value - program sám najde optimální nastavení pro CQ.

Při kódování DivX ze zdroje na CD, je zvláště vhodné použít CQ a nechat program nastavit datový tok automaticky pro jedno CD.

Teď trocha poučení o černých pruzích, které jsou doplněny při kódování úzkých formátů i na DVD. Film ve formátu 16:9, který využívá 8GB na DVD je kvalitativně srovnatelný při stejném kódování se 6GB filmu ve formátu 1:2,35. Černé doplňující pásy se chovají z hlediska kódování jako digitální nula, tudíž zmenšují hodnotu datového toku při stejné kvalitě výsledného obrazu.

"Úzký" obrazový formát nám tedy ušetří místo i na CD. Např. dvouhodinový film formátu 1:2,35 bude na dvou CD ve formátu 720×576 ve skutečně špičkové kvalitě. Naopak Disneyovku v rozměru obrazu 4:3 o délce 50 min., budeme mít problém dostat ve slušné kvalitě na 1 CD.

Při převodu NTSC na PAL by bylo vhodné přepnout v nabídce Adv.Set. DC component precision na 10 bit. Převod jiného počtu snímků a jiného systému při 8-bitovém kódování barev má za následek viditelné vrstvení barev na větších plochách. Osobně používám 8 bit pro vyšší rychost kódování a vrstvení barev úspěšně přehlížím.

Matrix

Zde necháme nastaveno Use current encoder standard matrix. Vyobrazení není třeba.

Pulldown

Bude využito v případě převodu NTSC do PALu. Vyobrazení není třeba.

bbMPEG

Nastavení ponecháme, máme možnost ovlivnit výstupní formát souboru. Má význam při převodu do VCD, nebo DVD. Vyobrazení není třeba.

Subtitles

Titulky. Rip subtitles - zvolíme, pokud chceme použít titulky z DVD. SVCD subtitles zvolíme, pokud chceme volitelné titulky. Subtitle Lang.- jazyk titulků, není třeba dál vysvětlovat. Permanent subtitles zvolíme v případě požadavku kódování titulků přímo do obrazu. U volitelných titulků uspořádáme předvolby podle důležitosti pro nás. Volitelné titulky můžeme použít 4. Program se nás ještě jednou zeptá v průběhu kódování na pořadí titulků.

Petr Beránek doplňuje: Na výše uvedeném obrázku jsou zaškrtnuté permanentní titulky a zároveň 4 stopy najednou. Výsledkem by byly čtvery titulky v obraze přez sebe zakódované přímo do obrazu.

Ještě můžeme nastavit druh písma pro externí textové titulky při kódování DivX. Většinou se nastavení písma nemusí měnit.

CD Image

Konečný obraz CD určeného k vypálení. Nejspolehlivější varianta "authoringového" programu je VCDXBuild. Tento poslední krok přípravy CD je možno opakovat, takže je možno vyzkoušet i jiné varianty a vypálit nejdříve na RW.

Movie title - název filmu, CD Label - název CD.

Use Entrysvd raději zapnout, zvyšuje kompatibilitu, totéž platí o MPEGAV.

DVD chapters vytvoří na disku kapitoly shodné s originálními kapitolami DVD. Některé přehrávače tyto informace nedokážou rozlišit a posuny po kapitolách ignorují - vadí to hlavně u hudebních DVD.

Je vhodné nastavit PBC Type na No PBC, u spousty přehrávačů způsobí "pád" hned při spuštění CD. Je možné také snadno otestovat zkušebním vypálením. Je vysvětleno na konci návodu.

Petr Beránek doplňuje: NIKDY nezaškrtávat Use MPEGAV folder. SVCD standard jasně říká, že MUSÍ být MPEG2. Pokud to někdo udělá podle obrázku, nebude to SVCD a na 90% to nebude fungovat.

Finalize

Položka pro nás nemá žádný význam. Doporučuji tuto možnost vůbec nevyužívat. Vyobrazení není třeba.