Mejla:
Těch neduhů u LED je ještě víc, nepočítám-li cenu a jejich postupné snižování jasu v čase u zejména levnějších typů monitorů. Nicméně podle mně dostupných informací zakrátko bude uveden CG monitor i s LED podsvětlením. EIZO dalo přednost osvětlení CCFL z toho důvodu, že použité typy (u monitorů řady ColorEdge) mají optimalizován jejich luminofor tak, aby podávaly světlo na D50 (tedy denní světlo).
Pokud mají v CZC u CX270 uvedeno LED podsvětlení, tak to mají špatně. Můžete se na CZC obrátit s tím, aby si tu chybu u sebe opravili.
Pokud se podíváte ve 4. části článku na detailní fotografii „střev monitoru“, tak v levé její části uvidíte takové „vyseknuté okno“ v plechu a v něm je právě vidět (alespoň z části) uchycení CCFL trubic. Tu spotřebu 150 W berte prosím skutečně jen informativně. Je to uváděná maximální možná spotřeba, které běžný uživatel nemá zřejmě šanci dosáhnout (musel by v monitoru povolit maximální rozsah jasu a ten dát na 100 %, připojit na oba USB porty vestavěného HUBu zařízení s maximálním odběrem z USB…).
Reálně může být odběr tak okolo 70 W (měřil jsem to jen orientačně, na to přesný měřák prostě nemám), což v době, kdy videokarta v počítači tento příkon několikanásobně překračuje a procesor se rovněž pohybuje okolo 100 W — tak odběr monitoru v rozsahu 60–100 W snad nikoho nemůže vzrušovat… :-)

Honzo, zcela Vám rozumím, ale s takovým přístupem si nikdy nic nekoupíte, protože přijde CX271, pak CX273 a tak dále. :-)
Je to velmi relativní. Mám nemálo klientů, jenž například nedají dopustit na starou dobrou CG241 a tvrdí, že ji mají mnohem radši, než novější a o 1 % gamutově lepší CG243 či dokonce CG275… (přičemž kupříkladu CG241 mají doma a CG243/275 pak v práci).

ad 1 — no, ten perleťový efekt — oči si mohu vykoukat, ale žádný takový v běžné pracovní vzdálenosti 50–60 cm od plochy panelu skutečně moc nepozoruji, ale předesílám, že je to velmi subjektivní pocit. Nový typ matnice, jenž zmiňujete, se již pomalu připravuje na přechod na 4k rozlišení, jenž se ve velmi blízké době chystá a každou chvíli jej očekávám u sebe opět na dlouhodobý test a důkladné proměření/prověření (proto si nekupujte ani ten CX271 a rovnou si počkejte na 4k monitor a raději ani na ten ne, protože za pár let přijde 8k a kdo ví, co přijde pak…:-)
ad 2 — nejsem si jistý, zda-li ten rozdíl necelých 2 % v gamutu AdobeRGB jste schopen poznat alespoň na chromatickém diagramu. Jsem zcela přesvědčen, že ani v praxi už nemáte vůbec šanci. Jde o to, kterým směrem a v které části gamutu (v 3D barvovém prostoru) k tomu nepatrnému zlepšení dojde, zda-li je v praxi využitelné (kupříkladu nepatrný posun v kanálu G či B stejně nejspíš nevytisknete). Podle mého názoru to je spíše sekundární efekt použití LED podsvětlení, kde vhodnou volbou LEDek dojde k větší efektivitě „spolupráce“ podsvětlení/RGB filtr panelu. CX271 jsem ještě neměřil, takže nemohu zatím nic přesnějšího k tomu říci. Já osobně si na procenta moc nehraji. Pro mne (při posuzování gamutu monitoru) bylo vždy rozhodující porovnání s tiskovým gamutem (tedy reálná využitelnost monitoru), než s AdobeRGB, jenž beru pouze informativně (ale v testu vždy ověřuji tvrzení výrobce a porovnávám s dosaženým a ověřeným výsledkem).
ad3 — podle mého názoru LED podsvětlení není 100% jistá výhra. Dostatečně hustá matrice LED podsvětlení kvalitními (!!!) LEDkami je finančně náročnější, než CCFL, přičemž EIZO ne nadarmo upřesňuje svou záruku, kdy garantuje (s typicky japonskou důsledností a se smyslem pro sebemenší detail) určitou minimální míru poklesu jasu podsvětlení za předpokladu, že LED nebudete „namáhat“ tím, že poženete podsvětlení přes 120 Cd/m2 a tak dále. Již dnes máte monitory třídy ColorEdge s LED podsvětlením — např. CX240 či CS230…
ad 3 — Vy se těch ventilátorů bojíte jak čert kříže, nezdá se Vám? :-) Domnívám se, že Váš počítač „hlučí“ neporovnatelně víc, než dva malé pomaloběžné ventilátorky zde konkrétně v CX270. Já osobně je beru naopak jako velmi seriózní metodu teplotní stabilizace monitoru, kdy pak nedochází k tzv. „teplotnímu driftu“ zobrazení. Pokud si myslíte, že LED podsvětlení je naprosto studené, tak jste na omylu. I podsvětlení typu LED se musí chladit. Buď promyšlenou konstrukcí dostatečně dimenzovaného pasivního chlazení (což též něco stojí i váží) a nebo aktivně vhodně zvoleným ventilátorkem (bezhlučným, samozřejmě), popřípadě kombinací obého. Pokud máte jako uživatel frustrace z ventilátoru, tak zajisté máte počítač se zdrojem s pasivním chlazením, stejně tak procesor a grafickou kartu. A nebo Vám tam tiše bublá nějaký vodník. Na stěnách máte tlumení jako v akustické testovací komoře a pro jistotu ani nedýcháte, že? :-) No, já osobně zrovna tohle neřeším a kladu důraz na jiné hodnoty, než to, jestli se někde tiše otáčí ventilátorek či nikoliv… :-) Jestli budete mít někdy možnost, zkuste si ten monitor nechat předvést, pokud jste z Prahy (a nebo z okolí), můžete navštívit jejich předváděcí centrum. Pokud mi zašlete písemné potvrzení, že jste (v běžné pracovní poloze, tudíž asi tak 50–60 cm před monitorem a nikoliv s uchem přitiknutým na něm) ventilátorky uslyšel, máte u mne lízátko!
Podle mého názoru, pokud porovnám dvě základní řešení CCFL×LED, tak obojí má své výhody i nevýhody. Neexistuje (zatím a bohužel) naprosto dokonalé a levné řešení…

Pane, s velkými rozpaky Vám odpovídám, neb nejsem si jistý, o co Vám vlastně jde. Když se Vám nelíbí monitor s velikou zobrazovací plochou, pak si ho nekupujte, bylo by to skutečně mrhání perlama. To máte to stejné jako s autem. Nevím, jaké auto (a zda-li vůbec) máte, ale předpokládám, že stejně intenzivně navštěvujete příslušné servery, kde stejně „zasvěceně“ píšete o tom, jak je ABS k ničemu a jak jsou airbagy marketingovým svinstvem korporací s negativním dopadem na zdraví nebohého uživatele, když starý dobrý trabant taky jezdil dobře, sytémy ABS či AirBag nevybaven, katalyzátor neznaje…
S tím ventilátorem — to jste mne fakt dostal. No já nevím, ale já osobně nepracuji s uchem na monitoru. :-D Spíš slyším šum ventilátoru na grafické kartě, na procesoru či z počítačového zdroje, hluk z ulice, ale pomaloběžné ventilátory v tomto monitoru jsem vážně normálně neslyšel. To už zvukové pozadí z ulice přes trojsklo kvalitního (a zavřeného) okna je slyšet víc. Vážně to už přeháníte…
Ohledně jiných barev v tisku — jak bych Vám to jen extrémně zjednodušeně vysvětlil — za předpokladu, že znalý grafik skutečně použije kvalitní a zkalibrovaný EIZO monitor kategorie ColorEdge (bohužel v nakladatelstvích často vídám doslova všechno možné, protože dnes je grafika a sazba (a polygrafie vůbec) tak zdegradovaná, že se šetří i na monitorech), pak do hry vstupuje nemálo dalších vlivů, kvalitou dodaných grafických dat počínaje (problém, zda-li sazeč má vůbec čas barevně upravovat dodaná a již „zmršená“ data), přes osvit, až nakonec samotný tisk, kde opět do hry vstupuje kvalita procesní kalibrace v závislosti na aktuálně použitém papíru. Tlak na cenu tisku je enormní a často se už šetří i tam, kde to má výrazný dopad na výslednou kvalitu. Naopak zase znám studia a tiskárny, kde nejen že mají kvalitní (CG/CX) monitory, ale mají celý tiskový proces zkalibrován a jejich výstupy jsou barevně naprosto v pořádku. Mám mezi svými klienty nemálo špičkových a velmi náročných fotografů, jenž nejen že mají — ano, světe div se! — řádně zkalibrovaný CG/CX monitor od EIZO, ale mají i zkalibrovanou inkoustovou velkoformátovou tiskárnu, kde si tisknou svou práci nejen pro své zákazníky, ale i na výstavy a tak dále. Takže Vaše námitka je zoufale mimo, eufemicky napsáno… :-)

článek má veliký a nepřehlédnutelný název: „EIZO ColorEdge CX270 — monitor pro profesionály nebo nadšené amatéry“. Eizo vyrábí kvalitní monitory i pro jinou sféru uživatelů: náročná rentgenová pracoviště, řízení letového provozu a pod. Zkuste zde navrhnout, že jim dokážete ušetřit peníze a že by si mohli ušetřit svůj zrak koupením lacinějšího monitoru. Zajisté oslavíte velký úspěch a uznání, že?
Eizo slaví úspěchy i v kancelářích, kde naopak dbají o ergonomii uživatelů — řada monitorů FlexScan. A co průmyslové odvětví? Tam opět najde uplatnění řada DuraVision. Ano, existuje i skupina velmi náročných gamesníků a ti dávají přednost — světe div se — nikoliv klasickému TN panelu, ale řadě Foris… :-)
Máte monitor korektně nastavený? Máte jej zapojený na skutečně digitální vstup a nikoliv přes redukci na VGA výstupu grafárny? Máte zapnuté nativní rozlišení a nebo máte zapnuté rozlišení nižší, aby byla písmenka větší? Jste si jistý, že za bolení očí může Vaše EIZO? Opravdu? Pokud Vám tak moc vadí ta velká plocha obrazovky, proč jste si tak velký monitor pořizoval? A pokud jste takový neprofesionál, jak sám píšete, proč jste si tedy nepořídil ten TN panel a za zbytek nejel na týdenní dovolenou do Tater?
Nezlobte se na mne, ale tahle diskuse je vážně zcela OT. Děkuji za pochopení…

Neuniká Vám vůbec nic a máte pravdu — kontrast běžného monitoru je ve skutečnosti příliš vysoký, ve srovnání s požadovanou realitou. Proto grafické monitory mají kontrast (pomocí kalibrace a též díky snížení jasu na ergonomicky vhodnější úroveň) částečně upraven a rozhodně mnohem blíž k realitě. Udávané kontrasty běžných monitorů v hodnotách 1000:1 a pod. jsou za podmínek, jenž vyžadují jas monitoru na maximálních hodnotách (jenž uživatel nemá šanci pak snést bez bolesti hlavy a pálivých očí). Spíš je velmi podstatná hodnota černé tak, aby byla černá co nejtmavší. A to je právě ta snaha u ColorEdge třídy monitorů řídit úroveň černé tak, aby byla co nejtmavší (v rámci možností) a zároveň postupná gradace šedé si stále zachovala svou neutralitu (bez skoků/bandingu). Proto taky během kalibrace je tato pasáž nejdelší, protože kalibrační algoritmus věnuje tmavým oblastem gamutu monitoru oprávněně největší pozornost. Dokonce 12–14 bitová LUT tabulka ColorEdge monitorů si rezervuje nějaké bity navíc (pro lokální zvýšení rozlišení přechodů, takže celkově má až 16 bitů) jen pro oblast „černé a kousek dál“…
Stačí takto?

Ano, správně má být CX270 a nikoliv CG270. Za to může redakční šotek. Nebojte, bude exemplárně potrestán, až se jej ovšem podaří úspěšně odchytnout…
Korekční sonda u CX270 se skutečně naplno odemyká až dokoupením licence pro ColorNavigator. Pak si musíte ještě půjčit (a nebo někoho zavolat) externí sondu. Popsal jsem to v článku. Licenci CN k monitoru maximálně doporučuji, protože pak ve své podstatě z CX monitoru uděláte téměř plnohodnotný CG monitor.
Zřejmě si tak úplně nerozumíme, co je to kontrast. Kontrast je jen poměr mezi maximálním jasem a černou. Nepopisuje, kolik kroků je mezi tím. Maximální kontrast nastavíte tak, že vyšťavíte jas monitoru na maximum. To je prakticky vše. A samozřejmě že prakticky zcela k ničemu.
Na výstupu rozlišíte 8 bitů (a tedy 256 hodnot jasu pro každý kanál zvlášť i společně pro neutrální šedou) vizuálně jen díky interní LUT korekci (jenž je kontrolována poměrně složitým algoritmem a kalibrací monitoru). Pokud přivedete na vstup monitoru (DisplayPort) 10bitový signál, pak na výstupu už nerozlišíte vůbec nic, protože tak jemné přechodové kroky už nemáte šanci rozeznat (256 versus 1024).
Do NECa bych já tedy rozhodně nešel, berte to jako vyjádření mého soukromého názoru. PA272W jsem měl možnost soukromě proměřit a zevrubně otestovat u několika svých zákazníků. Jak bych to jen delikátně naznačil — když se jeden snaží dělat to, co ten druhý, neznamená to automaticky, že to taky dokáže stejně dobře (když to podstatné se odehrává hluboko uvnitř a navenek pak pronikne už „jen“ výsledek)… :-)

No, černou můžete dát na minimum a to zpravidla odpovídá (v závislosti na aktuálních podmínkách pro gammu 2,2) asi 0,10 cd/m2 (a podle potřebných korekcí se to může pohybovat v rozpětí asi tak 0,085–0,25). Jas můžete dát na nějakých 25–30 cd, ale reálně na prd. Myslím si, že v zatemněné místnosti (ideální „brloh“ zarputilého grafika/fotografa) je použitelné minimum tak 70 cd; já v noci a přes den při stažené roletě používám 75 cd při kontrastním poměru 722 : 1, při slunečním počasí (a málo stažené roletě) mám pak 85 cd při kontrastním poměru 680 : 1 (černá se posunula na necelých 0,13 cd/m2). Pozor na měření sondou i1Pro. Vykazuje určitou setrvačnost v černé. Po mých připomínkách EIZO upravilo (už je to hodně dlouho) kalibrační proceduru a u tmavých barev zařadili určitou prodlevu, která tuto chybu úspěšně eliminuje). Takže pokud si to budete měřit mimo ColorNavigátor, berte tuto typickou vlastnost sondy v úvahu…
Ještě k tématu kontrastní poměr versus 0–255 schodů do BW nebes:
Jedna věc je kalibrace monitoru na potřebnou gammu.
Druhá věc je správné nastavení Vašeho grafického programu.
Třetí věc je doslova průser pouze 8 bitů na grafické kartě (grafický program provádí určité korekce a neposílá lineární „signál“ do grafické karty, takže už na této úrovni nemáte 256 kroků) —> řešením je 10 bitový výstup na grafické kartě, jenž podporuje například Photoshop a PhotostudioPro (Zoner to uměl — a se skromností sobě vlastní musím podotknout, že za to může má maličkost — dokonce dřív, než Adobe (sic!)) a teprve pak máte naprosto hlaké přechody.
Čtvrtou věcí je pak výstup na samotné tiskárně. Pokud nemáte speciální plugin do grafického programu pro 16bitový tisk na tiskárně a k tomu odpovídající přesné profily (s 16bitovými interními LUT tabulkami) a nebo kvalitní RIP (a opět s odpovídající kalibrací a s reálně 16bitovým rastrováním) pak opět si užijete uměleckého bandingu s méně jak 256 přechody.
No a při optimálním naplnění všech 4 bodů pak dostanete to, co požadujete. Není to věc nemožná, ale také není to věc levná, jak asi sám víte… :-)
Pak zjistíte, že reálný kontrast zobrazení monitoru (pokud nevybočuje do extrému) je řízen součtem všech těchto čtyř bodů a pokud na některé straně (monitor × tisk) lehce někde (na začátku či na konci) vybočí, v rámci subjektivního posouzení (a za předpokladu, že to vybočení není zásadní) se to srovná (prostě konstatujete: „ale jo, je to dost dobrý“). Vždy bude nějaký rozdíl už jen proto, že byste musel mít na posuzování fotografie ideální zdroj ideálního světla o ideálním jasu při nasvícení z ideálního úhlu a tak ideálně dále. No a k tomu už se dá ten monitor nastavit (to už je ta jednoduší část celé hry). Jen zabezpečit to „ideálno“ na straně vizuálního pozorování předlohy, že ano…
Stačí takto stručně? :-)