Slova „desktopovém“ a „dvou x86“ jsou poměrně důležitá, neboť v mobilním světě už má Intel zhruba rok procesory Lakefield (Sunny Cove + Tremont) a kombinace x86 a ARM jader v jednom kousku křemíku se už používá nějaký pátek, byť ARM jádro slouží k zabezpečení.

Díky Igor Wallossek z igor'sLAB zveřejnil výpis parametrů ES (engineering sample) desktopového Alder Lake:

Jelikož jde o ES (nikoli QS, qualification sample), mohou se taktovací frekvence ještě poměrně výrazně měnit, což ale nevadí, neboť i tak nám přímo i nepřímo přináší zajímavé informace. Mimo jiné ukazuje, že u předchozích vzorků zachycených online databázemi výsledků různých benchmarků, které chybně detekovaly boostovou frekvenci, byla nejspíš správná naše teorie, že zobrazované číslo je osminásobkem skutečného.

1. vzorek: 1,4 GHz základ, 17,6 GHz boost - ve skutečnosti 2,2 GHz boost
2. vzorek: 2,2 GHz základ, 27,2 GHz boost - ve skutečnosti 3,4 GHz boost
3. vzorek: 1,8 GHz základ, 4,6 GHz boost

Současný 4,6GHz boost by také mohl být důvodem, proč se proslýchá, že Alder Lake poběží na nižších taktech než současný desktop. To je však zatím předčasné hodnotit. I 10nm mobilní(!) 35W čipy Intelu zvládají boost až 5,0 GHz. To by bylo, aby Intel při 125W TDP desktopového procesoru nenabídl alespoň stejnou taktovací frekvenci.

Vzorek má nicméně nastavené 228W PL2, což indikuje, že buďto nejde o vzorek reprezentující top model, nebo Intel plánuje nastavit 250W PL2 až u (vzorků) QS, aby do poslední chvíle neprozradil finální výkon.

Vzorek má tedy základní takt 1,8 GHz, boost všech velkých jader je však nastaven na 4,0 GHz, boost šesti na 4,2 GHz, boost čtyř na 4,4 GHz a maximální boost (1-2 jádra) na 4,6 GHz. Dále je přítomných osm malých jader (Atomy Gracemont), u nichž je známo, že při vytížení čtyř jader může být dosaženo taktu 3,4 GHz. Předpokládá se, že IPC těchto jader bude v průměru na úrovni 32-22nm generací procesorů Core, přičemž v úplně ideální situaci by se mohlo blížit 14nm Core (což však bude asi ojedinělý úkaz, uvidíme). Podstatný na výkon však bude o něco nižší takt. Lze však předpokládat, že tato jádra přijdou v desktopu ke slovu jako doplněk pro vícejádrový výkon, kdy stejně (při zatížení všech jader) nejsou takty nijak extrémní (třeba u šestnáctijádrového Ryzen 9 3950X se při využití všech 16 jader / 32 vláken takty pohybují kolem 3,6 GHz, a tak je docela pochopitelná strategie Intelu, proč pro takové situace nepoužít architekturu, která takové takty zvládá, ovšem stojí téměř 4× méně tranzistorů).

Velká jádra Alder Lake mohou podle dosavadních vzorků dosáhnout o 18-25 % vyššího IPC oproti Tiger Lake (ne proti desktopovému Rocket Lake, oproti tomu bude nárůst IPC vyšší). Tedy v průměru o 21,5 % nad Tiger Lake. To je velmi podobná hodnota, jako se proslýchá o architektuře Zen 4, jejíž IPC se dlouhodobě očekává kolem 20 % nad Zen 3, přičemž podle webu RedGamingTech má jít o 45 % nad Zen 2, což odpovídá (1,45 / 1,19 =) 21,8 % nad Zen 3. Mezigenerační posun Alder Lake (x86 mikroarchitektura Willow Cove) a Zen 4 se tedy zdá být velmi podobný. S ohledem na fakt, že již výchozí body - tedy Tiger Lake a Zen 3 - mají v průměru velmi podobné IPC, budou i Alder Lake a Zen 4 stát v tomto ohledu přímo proti sobě. Výhodou Alder Lake bude o rok časnější dostupnost (z důvodu použití staršího procesu a nižšího počtu velkých jader), výhodou Zen 4 bude nižší spotřeba a lepší poměr spotřeba / výkon (5nm proces) a vyšší počet jader.

• Zen 4 může vyjít až rok po Alder Lake

Předpokládá se, že Intel uvede generaci Alder Lake ve třetím kvartálu letošního roku a dostupná bude v kvartálu čtvrtém, podle převažujících zpráv v jeho druhé polovině.