V roce 2009 dostal Intel od Evropské komise pokutu ve výši $1,1 miliardy / €1,06 miliardy za porušení pravidel hospodářské soutěže v letech 2002 až 2007, kdy používal praktiky, kterými nelegálně bránil výrobcům počítačů ve využívání konkurenčních procesorů. Intel od té doby hledá způsoby, kterými by mohl toto rozhodnutí zrušit nebo alespoň omezit jeho dopady. K soudnímu protiúderu byl připraven v roce 2014 a výsledku dosáhl v roce 2022, kdy se mu podařilo dosáhnout částečného úspěchu.

• EU ruší miliardovou antimonopolní pokutu, kterou uložila Intelu ²⁰²²
• Evropská komise uložila Intelu pokutu €376 milionů za monopolní praktiky ²⁰²³

Částečného v tom smyslu, že více než miliardová pokuta byla udělena za tzv. „conditional rebates“ a „naked restrictions“*, přičemž v případě prvního prohřešku rozhodl soud (Tribunál EU), že Komise nedokázala konkrétně prokázat míru negativního dopadu na konkurenci. Protože nebylo stanoveno, jaká část pokuty je za první a jaká za druhý prohřešek, byla v roce 2022 zrušena celá a roku 2023 Evropská komise vyčíslila pokutu za druhý prohřešek (který nebyl soudně zpochybněn) na $386 milionů /  €376 milionů.

* Jako „conditional rebates“ je označována praktika, kdy Intel výrobcům PC poskytoval částečně nebo zcela skryté slevy za to, že nakupovali naprostou nebo drtivou většinu x86 procesorů pouze u něj a „naked restrictions“ pak označuje platby Intelu výrobcům PC za to, že zdrželi nebo zastavili vydání produktů vybaveného novými konkurenčními x86 procesory.

Tím případ neskončil, neboť se Intel začal soudit o úroky z neoprávněně udělené pokuty. Ty mu nyní Evropská unie prostřednictvím Evropské komise vyplatila ve výši $536 milionů / €516 milionů. Shrnuto podtrženo, Evropská unie v důsledku sporu s Intelem získala €376 milionů a vyplatila €516 milionů, což znamená, že daňové poplatníky spor s Intelem vyšel €140 milionů, nepočítáme-li výdaje na orgány Evropské unie, které rozhodnutí zpackaly a následně dlouhá léta řešily.