Intel v současnosti nabízí v desktopu kombinaci maximálně 8 velkých a 16 malých (tedy celkem 24) jader. Tuto konfiguraci měl využívat zrušený desktopový Meteor Lake, který byl nahrazen generací Raptor Lake se stejnou konfigurací, ale staršími jádry a procesem, následně jí zachoval i Raptor Lake-refresh. Na  8+32 (celkem 40) jader měl počet navýšit Arrow Lake (Core Ultra 200), ale již dlouho před vydáním se proslýchalo, že dlaždice 8+32 má potíže a zůstane proto zachováno jako maximum 8+16. 8+32 tak měl jako první nabídnout nástupce Arrow Lake nazvaný Panther Lake (2025). I o tom se ale proslýchá, že v lepším případě zůstane na 8+16, v horším bude desktopová verze zrušena zcela a zůstane jen konfigurace pro notebooky.

Nova Lake, 2026, 48 jader

Očekávalo se tedy, že navýšení počtu jader nad 8+16 (tedy 8+32?) přineses až Nova Lake. Jeho vydání nyní Intel oficiálně potvrdil na rok 2026. Na jednu stranu jde o příští rok, na stranu druhou lze očekávat, že se neobjeví dříve než ve druhém pololetí (Intel v posledních letech vydává novinky na podzim), takže jde minimálně o 1,5 roku vzdálenou budoucnost, pokud půjde vše zcela hladce.

Konfigurace procesorů Intel Nova Lake (HXL)

Podle informací, které zveřejnil leaker HXL, však nepůjde o dlaždici o konfiguraci 8+32, jakou měl přinést Arrow Lake a Panther Lake. Intel má osadit dvě dlaždice s klasickou konfigurací 8+16, to znamená 16+32, tedy 48 jader celkem. Vypadá to, že Intel po letech nasadil dost pragmatickou strategii. Zatímco doposud dělal vše co možná nejvíce jinak než AMD (což příliš nefungovalo), nyní se rozhodl pro přístup, který je v tomto ohledu identický s řešením AMD: Nenavrhovat speciálně pro high-end kus křemíku s vyšším počtem jader (což Intelu příliš nejde), ale navrhnout jednu konfiguraci a tu u high-endových procesorů použít ve více kusech.

Silná stránka

Intel tím může podstatně snáze přinést vyšší počet jader, aniž by se musel potýkat s návrhem dalšího křemíku navíc, jeho výtěžností, výrobními náklady a složitěji řešeným napájením. Snižuje se také pravděpodobnost, že něco během vývoje selže do té míry, že bude nutné produkt zrušit.

Pokud se Intelu tento krok povede, může se skutečně vrátit na trůn, neboť Zen 6 má být vybaven 24 velkými jádry (12+12), přičemž 16 velkých a 32 malých u Intelu má potenciál nabídnout podstatně víc. Zůstane-li v platnosti, že výkon dvou malých jader Intel dosahuje zhruba výkonu jednoho velkého jádra AMD, pak zkrátka řešení Intelu může dosáhnout až o 50 % vyššího vícejádrového výkonu.

Slabá stránka

Každé rozdělení čipu přináší určité kompromisy, nevýhody. Rozdělení AMD na dva procesorové čiplety má tu nevýhodu, že když dojde k přesunu vlákna z jednoho čipletu na druhý, tak (jelikož každý čiplet má vlastní L3 cache) jsou data L3 cache „původního“ čipletu z hlediska použitelnosti ztracena a „nový“ čiplet, kam bylo vlákno přesunuto, si musí tato data do L3 nahrát znovu z RAM (operační paměti). AMD se tento problém podařilo z velké části eliminovat tím, že krotí scheduler OS Windows, aby nepřehazoval zátěž mezi čiplety zbytečně.

Slabina stávajícího řešení Intelu v rozdělení na velká a malá jádra zase tkví v tom, že dvě různé architekturu s různými ISA mohou v rámci jednoho procesoru podporovat jen ty instrukce, které zvládají obě. Pokud například velká jádra Arrow Lake podporují instrukce AVX-512 a malá nikoli, pak je zkrátka nebudou podporovat žádná jádra. Další slabina rovněž souvisí s ISA: Pokud je potřeba zátěž přesunout mezi (ve smyslu ISA) architektonicky odlišnými typy jader, je potřeba překlad. Krom latence z hlediska fyzického přesunu dat na jiné místo procesoru zvyšuje latence ještě překlad.

Nova Lake spojí nevýhody řešení AMD s nevýhodami stávajících řešení Intelu. Jinými slovy, budou se ho týkat oba výše uvedené odstavce.

Z marketingového hlediska to ale nebude vadit. Intel má s Alder Lake vyzkoušeno, že výrazné navýšení počtu jader, které přinese velký mezigenerační nárůst výkonu, z hlediska marketingu funguje, i když toto řešení mělo v praxi ještě dlouho problémy s řadou her a nevhodným využíváním malých jader, které vedlo k propadům výkonu a / nebo navyšováním latencí. Intel má tedy šanci zopakovat, co se mu povedlo s Alder Lake.

• Intel v tichosti vydal další Arrow Lake, Core Ultra 5 230F
• Intel v tichosti odvydal nejlevnější Arrow Lake: Core Ultra 3 205(T)

Podmínkou úspěchu však je, aby se toto řešení skutečně Intelu podařilo dostat na trh již v roce 2026. Proč? Protože v roce 2027 už bude mít AMD 2nm 32jádrovou Zen 6c dlaždici vyvinutou pro servery. Pokud by se AMD v té době cítila ohrožena, mohla by teoreticky vydat desktopový halo-produkt kombinující dvě dlaždice: 12× Zen 6 + 32× Zen 6c. 44-46 velkých jader (podle případné přítomnosti dalších jader v IOD) by byl zase oříšek pro Nova Lake, tvořený ze 2/3 malými jádry.