Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Eurocase po přestavbě: zvládne specifikovaný výkon?

Po dlouhé době plánování jsem se konečně pustil do zatím největší přestavby zdroje, tentokrát Eurocase ATX-350W. Důležitým prvkem bylo konečně také jednou vyzkoušet zdroj v zátěži. Jak to dopadlo? Dá se z EC udělat slušný zdroj? A jak vlastně vypadá verze, která je aktuálně na trhu?
Eurocase logo

Shrnutí měření – upravená verze

Samotné měření probíhalo vždy cca půl hodiny na každou zátěž. Tu jsem nejprve nastavil a zhruba odměřil, dále odměřil hodnoty zvlnění. Mezitím se zdroj i zátěž zahřály na stabilní teploty, následovalo tak konečné přeměření napětí a proudu. Výjimkou byla poslední tři měření, která jsem stejně provedl hlavně orientačně. Pro jednoduchost nejprve výsledky shrnu do tabulky a pak je ještě rozeberu. Zeleně jsou označené hodnoty, které splňují normu ATX, červeně ty, které ji nesplňují. Minimem pro všechny zdroje je nulový výskyt červených hodnot (tolerovat můžeme ještě tak hodnoty zvlnění či napětí mimo specifikace při nulové zátěži, ale to by se u dobrého zdroje také stávat nemělo). Pokud zdroj nesplňuje normu ATX, neměl by být vůbec na trhu. Procentuální zátěž je jen orientační, důležité jsou pak hodnoty napětí a proudu, resp. vypočtená hodnota výstupního výkonu dle toho, jaké kroky mi zátěž dovolila.

Nebudu dále ani uvádět přesnost vypočtených hodnot, v recenzích to není zvykem. Uvádím však hodnoty napětí i proudu, přesnost měření je známa z předchozí kapitoly, každý si tak může přesnost konečných hodnot (výkon, účinnost) spočítat sám. Já došel k hodnotám +-5 až +- 8 % pro výpočet účinnosti. Zdá se to poměrně strašné, na druhou stranu, chybu oproti skutečným hodnotám poměrně značně ponižuje to, že naprostá většina jiných serverů recenzujících zdroje bere hodnotu výstupního výkonu počítanou z nominální hodnoty napětí. Ta se ale na zdroji málokdy vyskytne.

Teploty byly měřeny shora nad ventilátorem a vzadu, obojí na pravé straně (s výstupními kabely vlevo, primární část zdroje vpravo). Na výstupu tak byl měřen vzduch přímo proudící z chladiče na primární straně.

Zátěž  Zátěž/ napětí +5 V SB Zátěž/ napětí +3,3 V Zátěž/ napětí +5 V Zátěž/ napětí +12 V Zátěž/ napětí -12 V Příkon Účinnost Teplota vstup/výstup
20 %/ 75,19 W 0,53 A/ 5,09 V 3,2 A/ 3,47 V 3,52 A/ 5,12 V 3,16 A/ 12,42 V 0,38 A/ -11,11 V 91,4 W 82 %/0,79 27 °C/ 32 °C
40 %/ 150,26 W 0,50 A/ 5,09 V 6,92 A/ 3,58 V 7,92 A/ 5,09 V 6,27 A/ 12,42 V 0,41 A/ -11,38 V 194,4 W 77 %/0,83 27 °C/ 32 °C
60 %/ 222,15 W 0,50 A/ 5,09 V 9,4 A/ 3,6 V 12,67 A/ 5,07 V 9,34 A/ 12,46 V 0,43 A/ -11,71 V 293,1 W 76 %/0,78 29 °C/ 35 °C
80 %/ 293,16 W 0,55 A/ 5,09 V 12,42 A/ 3,63 V 17,81 A/ 5,05 V 12,11 A/ 12,5 V 0,42 A/ -12,05 V 407,1 W 72 %/0,75 31 °C/ 40 °C
100 %/ 331,77 W 0,50 A/ 5,09 V 12,98 A/ 3,69 V 17,32 A/ 5,07 V 14,94 A/ 12,38 V 0,42 A/ -12,27 V 493,4 W 67 %/0,73 31 °C/ 60 °C
1,7 %/ 5,4 W 0 A/ 5,19 V 0 A/ 3,47 V 0,36 A/ 5,12 V 0 A/ 12,55 V 0,4 A/ 10,17 V 19,1 W 32 %/0,60 27 °C/ 28 °C
0 0 A/5,12 V - - - - 3,8 W -/0,23 -
5,17 W 1,49 A/ 3,04 V - - - - 10,0 W 52 %/0,46 -

Výsledky naznačují, že větev +3,3 V je přestřelená od začátku do konce. Pravděpodobným vysvětlením je to, že výměna superfastu za šotek snížila napěťový úbytek natolik, že je hodnota stále nad nominálem a sleduje to, jak PWM pumpuje více výkonu na sekundár. (To je vidět i na +12 V, kde napětí také celou dobu roste.) Důvodem pro to je nejspíše větev +5 V, jejíž hodnoty nikterak vysoké nejsou a naopak klesají. Její vinutí nejspíše nebude dostatečné na odebíraný výkon. Poučení pro příště je tedy zřejmé: na +3,3 V přidat druhý superfast paralelně, úbytek tak bude mezi osazeným jedním superfastem a jedním šotkem (blíže k tomu šotku), a na +5 V dát dva šotky paralelně. To by mělo ponížit +3,3 V a zvýšit +5 V. Než udělám další závěry, podívejme se ještě na hodnoty zvlnění.

Zvlnění – upravená verze

Ještě než začnu, uvedu, že odečtení zvlnění proběhlo přímo automaticky na osciloskopu, bral jsem vždy největší hodnotu po chvilce sledování. Ač zdroj má rezistory pro minimální zátěž, dokud nedošlo k zatížení každé větve, zvlnění bylo na všech v průměru až o polovinu horší. I se zátěží ovšem, co na to říct, děs střídající hrůzu. Na -12 V je to od začátku do konce naprostá katastrofa, snímky níže ovšem okamžitě odhalují důvod. Přestřelil jsem tlumivku, což zapříčinilo rozkmitání, cívka se začala prát s kompenzací. To mírně rozkmitalo i další větve, předem tedy uvedu, že jsem po dokončení celé sady měření podnikl jisté kroky (spočívající ve výměně za tlumivku s podstatně menší indukčností), což vše krapet zklidnilo.

Zátěž % Zvlnění +5 V SB Zvlnění +3,3 V Zvlnění +5 V Zvlnění +12 V Zvlnění -12 V
20 93 mV 26,6 mV 36,1 mV 84,2 mV 216 mV
40 73,3 mV 25,2 mV 44,4 mV 94,8 mV 231 mV
60 75,9 mV 31,6 mV 56,4 mV 138 mV 245 mV
80 95 mV 33,4 mV 66,7 mV 181 mV 256 mV
100 88 mV 42 mV 71,8 mV 175 mV 310 mV
1,7 91,2 mV 24,1 mV 60,6 mV 44,2 mV 272 mV
0 23,6 mV - - - -
1,5 27,3 mV - - - -

Každopádně v podstatě jediná větev, která byla v pořádku od začátku do konce, byla +3,3 V. Dokonce i na ostatních napětích úplně nezávislá +5 V SB je mimo mísu celou dobu, zbytek vypadl zhruba na polovičním výkonu. Důvod je celkem jednoznačný – kdo hádá chybějící tlumivky, které jsem zmiňoval v druhé kapitole, má pravdu. Na +3,3 V je naopak v podstatě kompletní výstupní filtr! Později se mi podařilo nacpat ještě jeden kondenzátor na +12 V, přeměření na maximálním výkonu tak samozřejmě proběhlo, to rozeberu v následující kapitole. I další větve by šlo srazit hrubou silou přes kondenzátory, ovšem opravdu nemám zájem osazovat 3300uF kousky. Již tak došlo k navýšení o 50 % oproti původním Asia'x šmejdům. Samxony RS 3300 uF, které mám k dispozici, sice mají víc jak dvojnásobnou kapacitu, ovšem také mne stojí čtyřikrát víc.

EC ATX-350W, zvlnění na +5 V SB, 20% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +3,3 V, 20% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +5 V, 20% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +12 V, 20% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na -12 V, 20% zátěž zdroje

Zvlnění při 20% zátěži

EC ATX-350W, zvlnění na +5 V SB, 40% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +3,3 V, 40% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +5 V, 40% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +12 V, 40% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na -12 V, 40% zátěž zdroje

Zvlnění při 40% zátěži
EC ATX-350W, zvlnění na +5 V SB, 60% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +3,3 V, 60% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +5 V, 60% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +12 V, 60% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na -12 V, 60% zátěž zdroje
Zvlnění při 60% zátěži
EC ATX-350W, zvlnění na +5 V SB, 80% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +3,3 V, 80% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +5 V, 80 % zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +12 V, 80% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na -12 V, 80% zátěž zdroje
Zvlnění při 80% zátěži
EC ATX-350W, zvlnění na +5 V SB, 100% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +3,3 V, 100% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +5 V, 100% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na +12 V, 100% zátěž zdroje EC ATX-350W, zvlnění na -12 V, 100% zátěž zdroje

Zvlnění při 100% zátěži

Zde bych se konečně vrátil i zpět k výkonu z předchozí tabulky. Dosažení 100 % výstupního výkonu nebylo možné, ukázalo se však, že Partis za poslední roky alespoň zapojil PWM i do režimu OPP (ochrana proti přetížení), tudíž se zdroj vypnul kolem 330W na výstupu. Zdroj sice neshoří, ale zatížení na maximum je nemožné ať se snažíte, jak chcete, obrázek o kvalitě zdrojů si udělejte sami. Řeč ČOI navíc myslím nabývají celkem zajímavých rozměrů… Zvýšení zátěže na jakékoli větvi znamenalo okamžité vypnutí, očividně tak limit je nastaven na výkon, který teče z primáru. Jak to nemám ověřeno, jsem si poměrně jistý tím, že bez úpravy by zdroj dal ještě menší využitelný výkon, jelikož by se to částečně požralo na transformátoru, usměrňovačích apod. S ohledem na zoufalou účinnost a raketově vysoké hodnoty zvlnění jsem se tak jednoznačně rozhodl zdroj po úpravě označit jako 300W. Nemá žádný smysl upravovovat ještě ochranu proti přetížení pro vymáčknutí dalších 20 W, když by to znamenalo pád někam na 65% účinnost a ještě další zhoršení zvlnění.

Stejně jako je to špatné na maximálním výkonu je to špatné i na minimálním výkonu. I při osazení rezistory pro minimální zátěž je v takovém případě zvlnění např. na větvi +5 V mimo specifikace, účinnost je zoufalá s ohledem na to, že rezistory neužitečně pálí proud. Spotřeba naprázdno je nic moc (jak jsem již zmínil v druhé kapitole u osazeného tranzistoru s ohromným odporem v sepnutém stavu). Zatížit větev +5 V SB naplno se mi ani nepodařilo, minimálně klešťový ampérmetr ukazoval při nominálním zatížení 3 A proud asi poloviční, napětí ovšem tou dobou také padlo někam na zem, takže zatěžovat tuto věc větším odběrem ve stand-by režimu je sebevražda. Ty obvody nejspíše záhy upečou kondenzátory a nakonec i sebe. Tento problém ovšem trápí poměrně dost zdrojů, včetně těch, které byly mnohdy vydávány za poměrně kvalitní.

Zdroje: 

Pavel "Behemot" Boček

http://www.hwworld.cz/ bocek.pavel[@]post.cz

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse ke článku Eurocase po přestavbě: zvládne specifikovaný výkon?

Pátek, 21 Listopad 2014 - 12:52 | simik | Vyplývá to i ze samotného řešení PFC. Sice jsem...
Čtvrtek, 17 Leden 2013 - 12:55 | Behemot | Nevím kde to už přesně někdo psal o těch...
Pátek, 11 Leden 2013 - 11:36 | Behemot | U aktivního PFC se většinou využívá boost verze....
Pátek, 11 Leden 2013 - 09:57 | simik | "To zúžení špičky je projevem toho, že se...
Pátek, 11 Leden 2013 - 09:46 | Behemot | No jasně, složené vlnění (:
Pátek, 11 Leden 2013 - 09:01 | simik | "Zdá se mi, že se stále motáme v tom, jestli...
Pátek, 11 Leden 2013 - 08:23 | Behemot | Zdá se mi, že se stále motáme v tom, jestli byla...
Pátek, 11 Leden 2013 - 08:20 | simik | Ještě k čtvrtému odstavci: "Vyšší harmonické...
Pátek, 11 Leden 2013 - 08:20 | Behemot | To zúžení špičky je projevem toho, že se zvyšuje...
Pátek, 11 Leden 2013 - 08:02 | simik | 1, OK 2, :-) 3, "Typický proudový odběr...

Zobrazit diskusi