V dubnu jsme se dozvěděli, že APU s jádry Zen 5 (Strix Point, 3nm výroba, nejspíš začátek roku 2024) doplní k velkým jádrům (Zen 5) ještě jádra malá. Krátce poté následovala zpráva, že ta „malá“ jádra nebudou až tak úplně malá, spíš jen „menší“. Mělo by jít o derivát Zen 4 s vyšší energetickou efektivitou. Toto řešení je technologicky zajímavé v kontrastu s přístupem Intelu, který k velkým jádrům doplňuje jádra malá vzniklá nezávisle na velkých - Atomy.

Přístup AMD by teoreticky měl přinést dvě výhody - jádra pocházející z jedné rodiny jsou si bližší, takže některé problémy, se kterými se potýká krátce vydaný Alder Lake, nebudou existovat nebo v podstatně menší míře. Jednak se u obou jader předpokládá podpora SMT (scheduling Alder Lake musí rozhodovat, zda má smysl další vlákno zátěže delegovat na druhé vlákno velkého jádra nebo samostatné vlákno malého jádra), jednak bude IPC obou typů jader značně bližší, takže nežádoucí sklouznutí náročné úlohy na menší jádra nebude provázeno tak výrazným poklesem výkonu a jednak lze očekávat podobnější instrukční set, takže by přítomnost menších jader neměla výrazně omezit, jakou technologickou výbavu mohou používat jádra velká.

Během podzimu pak přišla zpráva na téma nasazení energeticky efektivnější varianty Zen 4 i v serverech (Epyc Bergamo), což AMD potvrdila slajdem nazývajícím tuto vývojovou větev Zen 4c. Přestože základní rysy obou jader vypadaly podobně (deriváty Zen 4 optimalizované pro energetickou efektivitu a nižší nároky na křemík), nemá jít podle spolehlivého leakera Greymon55 o totéž jádro a skutečně existuje jak Zen 4c, tak Zen 4D.

Ačkoli v tuto chvíli víme, na jakých produktech a kdy se tato jádra objeví (serverový Zen 4c asi ve druhé polovině roku 2023, mobilní Zen 4D asi v lednu na CES 2024), nevíme, v čem přesně se budou lišit. Je možné, že pouze v (ne)podpoře některých serverových instrukcí, možná ale i ve struktuře cache, možná ještě jinak. Zen 4D zatím AMD oficiálně nepotvrdila (což dává smysl, vyjde později), ale na příkladu serverového Zen 4c demonstrovala, že s optimalizovaným 5nm procesem TSMC bude schopna dosáhnout 2× vyššího počtu jader na jednotku plochy (oproti 7nm Zen 3) při 2× vyšší energetické efektivitě.

Na skutečnosti, že si AMD se Zen 4 mohla dovolit rozjet vývoj několika variací jader v rámci jedné generaci, je znát, že jeho vývoj začal v tobě, kdy už AMD tekly peníze z prodejů první generace Zenu (Zen / Zen+) a mohla si dovolit začít financovat více paralelně pracujících inženýrů / týmů, na což do roku 2017 nebyly prostředky (velké procesory ani serverové procesory společnost neprodávala, APU Carrizo bylo zpožděné a pro desktop ani nebylo uvedené a v grafickém segmentu - který do té doby zvládal financovat vývoj procesorů - se naplno projevily škrty předchozího vedení Roryho Reada, v jejichž důsledku ztratila i grafická divize konkurenceschopnost). Se Zen 4 se tak může projevit vývoj jader více „na tělo“ potřebám konkrétního segmentu. Na druhé straně si musíme uvědomit, že s vydáním původního Zenu se začal vzpamatovávat i Intel, ve kterém někdy v té době kdosi začal obcházet oddělení a probírat inženýry vývoje, kterých do té doby nebylo zapotřebí. Zen 4, ač bude trochu výraznějším posunem než Zen 2 nebo Zen 3, zase bude stát oproti podstatně konkurenceschopnějším produktům Intelu.