Co je v těchto zdrojích určitě lépe vyřešené je umístění rezistorů minimální zátěže trochu mimo kondenzátory, tedy lépe, jak např. u Nexusu NX-3500. Stejně jsem však tak nějak na procvičení udělal u dvou těch nejvíce se hřejících (dle zahnědnutí desky) flying resistor mod. Nicméně jelikož jsou použity šmejdské kondenzátory, odešly stejně, i když nebyly tolik opékány z bezprostřední blízkosti.

Nevýhodou pak jednoznačně je zavádějící označení, ovšem co od Partisu čekat, že ano. Sice to neshoří jako zdroje Eurocase, nicméně v rozporu s tím, co by naznačovalo označení AX400-PNF jsou to 350W modely se „špičkovým“ odběrem 400 W. Skutečně nějakou dobu (v řádu minut) víc jak 25 A na větvích +12 V dají, pak se ale vypnou.

Zdroje samozřejmě mají pasivní korekci účiníku a jsou postaveny na napěťový zdvojovač pro běh i v zemích s polovičním síťovým napětím, ovšem jelikož tam Partis nepůsobí, spínač ani nebyl osazen a záslepka zmiňuje „230V“. Mezi výrobní úspory patří nahrazení termistoru na vstupu drátovou spojkou.

Záměrně jsem uváděl „zdroje“, obdržel jsem tři z jedné várky vyrobené pravděpodobně v roce 2009. Údajně nemají mnoho najeto, což potvrzuje i rozumný stav zaprášenosti uvnitř. U dvou z nich byly vadné kondenzátory Teapo na větvi +5 V SB, u jednoho naopak na větvi(ích) +12 V.

Logickým řešením je samozřejmě náhrada všech. Ze zvyku jsem nahradil všechny na které jsem dosáhl a kde to mělo alespoň nějaký smysl, tzn. vše kromě asi dvou prcků v regulaci ventilátoru (ten větší filtrující přímo napětí větráku jsem samozřejmě nahradil vyšší kapacitou) a v desce s řídicími obvody na sekundární straně. To zahrnuje Chemi-Cony KY v průměru 8 mm na +5 V SB a -12 V, Samxony RS 3300 uF/16 V (D10) na veškerý zbývající výstup a dále nějaké malé drobky. Povětšinou general purpose, v mém případě Rubycony CE W z druhé ruky (z nových jinak např. NCC KMG a Nichicon VZ) a pár s nižším ESR (Nichicony PW).

Přidal jsem samozřejmě i ten termistor zmíněný na začátku. Účet celkově za něco do 150 korun a dvě hodiny práce. U kusu č. 2 jsem měl drobný problém se zkratem jednoho malého kondenzátoru v +5 V SB, naštěstí jsou zdroje FSP odjakživa poměrně odolné proti podobným událostem.

Tedy kromě toho, že jsem dostal šlupku z kondenzátorů na primární straně (340 uF); ověřil jsem, že tedy do nich proud jde, protože osazený termistor i pojistka jsou v pořádku, ale pak jsem se nechal odlákat tím zkratem a jaksi už si neuvědomil, že kondenzátory asi budou plně nabité, když proud do nich šel a přitom z nich nebyl žádný odběr. :D Jako dobré opatření je vhodné si zažít automatické proměřování zbytkového náboje, pokud se zdrojem pracujete do pěti minut po odpojení a nebyl prokazatelně vybit (např. vypnutím kolébkovým vypínačem za chodu).