Věc se má tak, že v lednu roku 2010 jistý fotograf jménem Daniel Morel pořídil na Haiti po zemětřesení řadu snímků a ty následně bez jeho svolení byly použity Agence France-Presse a v The Washington Postu. Danielovi se to samozřejmě nelíbilo a milé instituce zažaloval. Nyní soudce Alison Nathan (nebo soudkyně? :-) vynesl rozsudek. Byl to první velký test toho, co je povoleno či zakázáno ohledně děl publikovaných na sociálních sítích.

Zatímco třeba AFP argumentovala tím, že jakmile se jednou nějaké snímky objeví na Twitteru, jsou od té chvíle volně dostupné, každému s trochou zdravého selského rozumu a znalostí podmínek služby Twitter (nevynucuje na uživatelích automatické poskytování licencí na publikované snímky agenturám typu AFP) muselo být jasné, že se jen snaží, aby požár měl co nejmenší následky. Obě instituce použily Danielovy fotografie bez jeho svolení a tudíž jej poškodily, soudce však omezil výši toho, jaké může být odškodné. O výši škody se bude teprve rozhodovat v následném soudním procesu.

Fotografie Daniela Morela převzaly desítky novin po celém světě.

Řetězec událostí v tomto případě byl následující: Daniel publikoval fotky na Twitteru, přes dalšího uživatele si jich pak všiml editor z AFP a přidal je do služby Getty Images, odkud k nim posléze přišel i The Washington Post. Twitter sice ve svých podmínkách hovoří o repostování věcí, jenže je v tomto případě míněno retweetnutí, nikoli nahrání na jinou službu pro další komerční využití dalšími subjekty.

Celý případ je zajímavý právě tím, že valná většina důležitých snímků z řady světových i místních událostí není dnes pořizována agenturními fotografy jako v minulém století, ale právě buď freelancery, nebo přímo amatéry. A ti je pak sdílejí na sociálních sítích, skrze které je nejrychleji dostanou do světa a mezi co největší množství lidí. Ale ani předpoklad tohoto jejich záměru neznamená, že by nějaká velká tisková agentura měla právo či svolení takové snímky následně použít ve svém komerčním produktu (což třeba noviny The Washington Post jsou). Soudce tak nyní přiřkl sociálním sítím a jejich uživatelům stejná práva, jako požívají již z dřívějších rozhodnutích jiné typy internetového šíření snímků. Připomeňme v tomto kontextu nedávný hukot kolem aktualizovaných a následně opět revokovaných podmínek užití Instagramu.

• Instagram a hniloba internetového života?

Tiskový mluvčí Twitteru k případu řekl, že jejich politikou je to, že uživatel Twitteru je vlastníkem svých snímků - tedy stejný výklad jaký používá české právo, a sice že autorské právo je nepřenositelné.

Daniel Morel ve své žalobě požadoval statisíce až milióny dolarů, jelikož snímky byly použity mnohonásobně, soudce však toto zkorigoval tak, že může žádat jedno odškodnění u každé fotografie, nikoli za každé užití každé fotografie. To je zajímavé z hlediska toho, že například 1000× stažený film z ulož.to znamená pro vlastníky práv, kteří by věc v Česku žalovali škodu ve výši 1000×[cena DVD]. No, doufejme, že se postupem času nakonec dobereme k jednotnému metru :-).

Vlastně jsme ještě nezmínili jednu klíčovou perličku: Daniel není „svině“, která by se chtěla zahojit na dvou agenturách. Naopak, byla to AFP, která jej zažalovala jako první za to, že šířil informace o tom, že AFP porušila jeho práva. Teprve poté Daniel zažaloval AFP, Getty i The Washington Post.

No, na výsledek tohoto sporu budeme extrémně zvědavi.