Micron tak trochu prozíravě hovořil o GDDR5X trochu dříve nežli o 8Gb/s GDDR5. Proč prozíravě? Inu proto, že ve srovnání s do té doby nejrychlejšími 7Gb/s GDDR5 byla technologie dimenzovaná na dosažení až dvojnásobné datové propustnosti. Jenže zatímco se meze GDDR5 posunuly ze 7 Gb/s na 8 Gb/s, standard pro GDDR5X, který přiklepl JEDEC, zůstává na maximu 14 Gb/s.

V současnosti definovaný strop pro GDDR5X je tedy na 1,75× nad GDDR5. Pokud ale budeme srovnávat konkrétní nabídku pro rok 2016, pak půjde o srovnání 8Gb/s GDDR5 s 10-12 Gb/s GDDR5X. Jde o novou technologii, takže k dosažení maxima bude ještě nějaký ten rok potřebovat. Reálně v letošním roce nabídnou GDDR5X zrychlení 1,25-1,5× oproti GDDR5, což už nevypadá tak extrémně jako dvojnásobek.

I když už nejde o celočíselný násobek, stále takový posun není zanedbatelný - reálně je cca 2-3× vyšší než posun, který po několikaletém čekání přinesly 8Gb/s GDDR5 oproti starším 7Gb/s. Nevýhodou ovšem je potřeba nového rozhraní a řadiče na úrovni GPU. Rozhraní GDDR5X sice počítá s určitou zpětnou kompatibilitou, ale její praktické výhody míří spíš na možnost osazení GDDR5 pamětí k čipu vybaveném GDDR5X řadičem (opačně by to nedávalo příliš valný smysl, GDDR5X zcela jistě budou dražší, takže i když by mohly fungovat v kompatibilním režimu při poloviční datové propustnosti, důvod k praktickému využití by nebyl).

Ačkoli paměti nesou oficiální název Graphics Double Data Rate (GDDR5X) SGRAM, podporuje krom DDR (double data rate) i QDR (quad data rate) režim. Právě podpora QDR režimu umožňuje dosažení vyšší paměťové propustnosti oproti GDDR5. Micron se ale rozhodl zachovat i DDR režim. Mezi oběma lze za běhu přepínat, což indikuje, že by důvodem k zachování DDR režimu mohla být snaha o úsporu energie v době, kdy není potřeba datových přenosů v plné rychlosti (např. ve 2D, při přehrávání videa apod.).

Další rozdíl (z hlediska čipů samotných) spočívá v napájecím napětí: GDDR5X počítá s 1,35 V, zatímco GDDR5 počítaly s 1,35 a 1,5 V. Důvodem bylo, že původní GDDR5 čipy byly vyráběné na starších procesech, které vyžadoval 1,5 V - s čímž už u GDDR5X není třeba počítat. Liší se i rozhraní - standardní GDDR5 byly vybavené BGA se 170 kuličkami, GDDR5X mají o dvacet kuliček navíc.

Žádný z výrobců zatím neohlásil konkrétní grafickou kartu, která by novými pamětmi mohla být vybavena. Vše samozřejmě záleží na tom, zda výrobci při návrhu letošní generace již s nasazením GDDR5X počítali nebo ne. U současných architektur by měla o něco jednodušší práci AMD, jejíž stávající čipy nativně pracují s přenosy o 64 bajtech, což je pro dvojnásobný prefetch (předběžné načtení) využívaný GDDR5X potřeba. Stávající architektury Nvidie jsou v některých ohledech limitované na přenosy o 32 bajtech a není jasné, zda by pro dosažení kompatibility stačila změna paměťového rozhraní, nebo by bylo třeba hlubších zásahů. To se ale týká pouze stávajících 28nm architektur - nové čipy už mohly být na tyto změny od začátku připravené. Zda jsou nebo ne, se ale dozvíme až od výrobců.