Jak je to s tema 50 tisici hodinama u kondenzatoru? Vzdyt to neni ani 6 let. To je nejaka garantovana zivotnost? Muzu pocitat treba s 200 tisici hodinama? 50 mi pripada fakt dost malo.

Myslím že málokomu běží PC 24h/den a při 8h/den je to už úctyhodných 17let

Tak s temi hodinami na vydrz kondenzatoru to bude asi tak jak je psano, ono to ve skutecnosti neni moc. Jsem zvykly stavet stroje ktere bezi 24/7, 365/365 a pocitat na nich casto narocnejsi i nekolikadenni vypocty. A v praxi je to tak, ze po 1 roce se zacnou objevovat problemy typu: Obcas se pocitac nezapne. Je potreba ho odpojit a zkusit nekolikrat vypnout a zapnout, pak uz jede nonstop klidne zase par mesicu.
V podstate je to s beznymi boardy tak mizerne, ze po 2 letech provozu 24/7 clovek ma strach pocitac vypnout ....
Ovsem kdyz vymeni desku zase ma na nejaky ten patek vystarano. Ten rok je velmi hruby odhad, nekvalitni desky v minulosti zacaly mit tento problem po pul roce, kvalitni (ne serverove) ho mivaji tak po roce az pul az dvou. Napriklad jiz dnes mam tento problem - kdyz delam reset, nekdy musim i 6x za sebou. A to nemam ten board jeste ani rok ...

Mno tendence poslední době je, že spousta PC běži vedne v noci at už se na něm pracuje nebo ne. Jsou třeba připraveny k dalkovému přístupu apod...
Taky bych ocenil delší životnost, ale to by vyrobci byli sami proti sobě, kdyby ty desky vydrželi tak dlouho...
Garantovaná životnost bude asi jenu serverových platforem.

lehce mimo: jak je na tom v současnosti se životností svých desek MSI? Lze nějak porovnávat s gigabytem?

noo .. neviem, nie som zbehly v tychto veciach, ale ultra durable(2)3 je len na intel? alebo aj pre amd?

2usiRev: ja mam desku s 780G a je UltraDurable 2 :)

Nevidím to tak tragicky. Mám spoustu PC postavených na klasických neserverových deskách (MSI, GB, Asus), běží nepřetržitě a výdrž okolo 5 let není problém. Byla jen krátká doba (tak přechod od P3 - začátek P4), kdy desky odcházely právě kvůli kondenzátorům, ale to už je pryč a i desky s klasickými elyty od té doby zase drží.

Ty termosnímky se mi nějak nezdají. Vždyť ten "traditional" je tmavší než ten nový hypersuper dezink. A 178 stupňů je podle mě hrubě přestřelené, to by už byla hezká kamínka. To asi bude Fahrenheit, 80 stupňů je uvěřitelnější teplota.

P_V: Protoze pouzili stejnou barevnou skalu na ruzny rozsahy. Vetsi jasna plocha pak znamena, teplo se nam pekne rozlezlo ale nejvyssi teplota co najdes je nizsi nez u toho druheho, kde je (v ramci dane skaly) horka mala cast, ale zato poradne.

Maximum co jsem kdy naměřil na MB za teplotu bylo cca 110C. A to díky osazení dvou grafik ATI z řady 3xxx, které sami o sobě už topí do skoro 100C. Když si prostuduji ty termo obrázky, tak opravdu působí obráceným dojmem. Tradiční deska je chladnější. A ani bych se nedivil. Měď spolehlivě rozvede teplo do širokého okolí.

WIFTe, WIFTe, ach ty ohmovy zakony :) bez odporu nejsou ztraty...

2 qayqay: Zivotnost kondikov je hlavne funkciou teploty, tych 50000h je pri *nejakej* teplote a tu plati kto dobre chladi tomu to dlhsie vydrzi.

Ta teplota 178stC se mi nejak nezda, u vetsiny kremikovych soucastek je maximalni povolena teplota (vlastniho kremiku) 150stC a to jeste pri nulovem zatizeni. Navic s rostouci teplotou klesa povolene zatizeni, takze pri 100stC maji povoleno jen 50% (jen priklad).

to sem nevedel ze na omovy zakony musi mit clovek vysku. dit se to uci na zakladce

nemuzou ty teploty byt takove kuli procesoru - Core 2 Extreme QX6800

goro: jasne ze to neni teplota procesoru, ale kdyz osadim desku takovým kouskem cpu, tak to logicky zvysi naroky na napajeci soucasti kolem nej

Ano, někdo v nákupu materiálu u Gigabajtů se spletl a místo kupráku s klasickou tloušťkou vrstvy 35um koupil 70um, která je samozřejmě dražší a tak zapracoval marketing ...

goro:

l - délka drátu v metrechρ - měrný el. odpor-materiálová konstanta (Ω.mm2/m)S - průřez drátu (mm2)
 
Takže čím větší průřez, tím menší odpor.

goro - "čím menší průřez vodiče, tím menší odpor (a ztráty)" - a kurňa, proč energetický závody všude tahaj ta tlustá lana, vždyť by stačil zvonkovej drát, no ne?

Goro : "A teď k ohmovu zákonu - pokud se nepletu, čím menší průřez vodiče, tím menší odpor (a ztráty), ale zároveň snese menší zatížení (více se zahřívá). "

Tak tomu přesně není ... R=(ro).l/s - čili odpor je rezistivita (měrný elektrický odpor) krát délka vodiče děleno průřezem - tzn s větším průřezem odpor klesá.

"Větší průřez snese větší proud a přitom se tolik nezahřeje."

Tak tomu skutečně je - menší odpor vedení znamená menší ztráty při vedení a ztráty jsou v daném případě emitované teplo.

Tzn.: k článku korektně je i to že budou mít nižší odpor i to že budou nižší ztráty. A uvedené teploty jsou minimálně podivné ...

Mnemotechnická pomůcka - řeka :-) Zkuste potůčkem prorvat tři kubíky za sekundu...

Každopádně ty obrázky jsou nešťastně volené. Když demonstruji zlepšení, vycházím od stávajícího k novému a tudíž by zlepšovák měl být napravo. Když má navíc každý obrázek jinou stupnici, vypadá to že se jim prohodily popisy, když to tmavší je napravo. Korunu tomu pak nasadí ta teplota ve stupních Fahrenheita označená jako Celsius.

Píšou že o 50 st. celsia chladnější - to jako -5 třeba? Pěkná lednice a mrazák Ultra Durable 3 by nebyl?

2 ATI-Tom - no jo vlastně - proud teče nahoře a pod tím se stihne vracet, tím se teplota zase odečítá a vlastně teče do zdroje ještě rychleji než z něho a tím se ochladí deska víc než nahřeje ;-D

Jinak bych si dovolil odhadnout, že ta měď bude silnější pouze na napájecích vrstvách, protože u signálových vodičů by se mohli dostat celkem do průseru.

To tmavší napravo chápu, je-li model který fa Gigabite prezentuje chladnější díky silnější vodivé vrstvě, je jasné, že se po ni teplo lépe rozmístí a proto je celá světlejší, je tedy chladnější v místech s největším žárem u předchozího modelu a teplejší v nejchladnějších částech předchozího modelu... Teda alespoň tak bych to chápal já :D

Jinak hustá diskuze :)

to by me teda zajimalo, kde se na te desce vezme 178°C, uz tohle tvrdit je blbost sama o sobe...aktivni soucastky pri takove teplote pracovat nemuzou a ze by se tolik ty plosne spoje zahrivaly pruchodem proudu je totalni blbost...pokud to neni fakt ve °F, tak jsou to nejaky vymysleny kecy...

Ty teploty jsou evidentně ve °F a ne °C

A ktera cast motherboardu je vubec zachycena na tech termosnimcich? Me to pripada jako patice procesoru + southbridge. Jestli to tak je, tak nechapu, proc je procesor tim nejchladnejsim mistem. Tady je moje hypoteza, jak vlastne ty vysledky vznikly: Do tech medenych vrstev proste pousteli cim dal vetsi proudy a snimali termokamerou. Kdyz jim zacly pri X amperech vybuchovat soucastky, tak zmerili teplotu(178stupnu) a ten pustili X amperu i do "inovovane" desky. A ejhle - teplota byla jenom 125 stupnu.
Vysledek je to pekny, ale realny uzitek asi nema.

Dr4k3: A jak je to s tim testovanim? Moje hypoteza mi prijde rozumna.

Ač vychován odporem, musím vás pokárat. :) Odpor můžete mít maximálně k práci. Součástka se jmenuje rezistor a její fyzikální vlastnost se jmenuje rezistivita. Převrácená hodnota rezistivity (1/R) se označuje jako vodivost a v některých případech je tento termín vhodnější a výstižnější.

Nápad s tlustší mědí se mi osobně líbí, pomůže to rozptylu tepla a nižší teplotě součástek. S příkonem to asi moc nepohne i když je to ve výkonové části. Jen nějak nechápu, když cena mědi na světových trzích stále stoupá, tak jak to mají spočítané...
A taky - jak dobře se jim to bude pájet? :)

K MSI - KT6 Ultra FISR jede 5 let v průměru 4/7 a drží se skvěle. :)

Navrhuji tyto úpravy:
Jedním z výsledků použití silnějších měděných vrstev VYŠŠÍ VODIVOST a tedy zvýšení energetické efektivity, tím druhým je pak podle Gigabytu snížení teploty desky na kritických místech, neboť se TOTO TEPLO lépe rozvádí do okolních míst.

Teplotu rozvádět nelze, pouze teplo. ;)

DuckDaffy: Tak zrovna s cenou medi bych si hlavu nelamal. Jedna takova vrstva medi o rozmerech 30*30cm ma cca 50g. Vypada to, ze ty nove vrstvy tam jsou dve, takze je to navic 50g medi(ty puvodni mely celkem 50). Takze na materialu bude ta deska nakladnejsi o 10 korun.

Tak WIFTe, u me jsi zabodoval. :-) Je mi jedno, jaky to muze mit "nadech", fakt pekny vtipek!!

goro, odpor vodiče je při menším průřezu a stejné délce větší! R=4ρl/πd2  kde ρ je měrná vodivost, d průměr a l délka vodiče. Teplo, které se na vodiči uvolní je P = UI = U2/R kde U je ztráta napěti na tomto vodiči. V odporové síti, kterou základní deska bezesporu je, se napájecí napětí rozdělí na jednotlivé odpory (a tedy i propojovací vodiče) v poměru velikosti odporů zapojených v sérii. Vyjma silových vodičů krmících procesor, grafiku a pod. je na ostatních vodičích ztráta napětí 0,0,prd a uvolněné teplo na nich taktéž 0,0,prd. Protože obecně platí, že dobré elektrické vodiče jsou současně dobré tepelné vodiče, silnější spoje se uplatní jako dobrý tepelný rozvaděč, přičemž přenášené teplo pochází odevšud jinud jen ne z jejich odporu (respektive jeho podíl je nepatrný:). 
 

jozgav: No tak na planarnim vodici, jako je plocha zakladni bys musel nejakou simulaci propocitat proudove hustoty a updatovat za pouziti zmeny teplot(jo, i na teplote zalezi). Nejaka trivializovana poucka pro vodice s kruhovym prurezem a stejnosmernym proudem ti je tady k prdu. Jinak to, ze dvojnasobny prurez znamena polovicni odpor samozrejme plati. Zakladni deska ale neni kus dratu.

já teda nevím, ale ta zesílená vrstva je právě napájecí/zemnící takže tam se to projevit musí, signální vrstva je o kus nad/pod a tam by to fakt nemělo smysl spíš naopak :-)

jezis, tak to je teda narez, jeden prispevek vetsi perla nez ten druhy:
Juldo, GND *JE* napajeci vrstva
jehovista: odpor skutecne zalezi na prurezu vodice, at uz je kulaty, hranaty nebo plochy, jenze odpor ovlivnuje pouze ztraty, proudova zatizitelnost je zase dana tvarem, protoze neco jineho je kulaty drat 1 mm ctverecni, neco jineho medena folie na DPS, pro vypocet transformatoru se uvazuje cca 2,5 A na mm ctverecni, pro tenke cca 0,1 mm pak 3,5 A, pro DPS 35 um cesta 1 mm siroka muze prenaset 2 A praktiky bez zahrati, 7 A pri 100 st. C - je zajimave, ze pri zdvojnasobeni tloustky vrstvy stoupne zatizitelnost jen 1,5x... z toho plyne, ze zatizitelnost uzce souvisi s pomerem prurez/povrch vodice
jozgav: uvaha dobra, ale pri odvozovani vzorecku jsi trochu uhnul z cesty, lepsi je P = U*I = R*I*I, pak mas ztraty na vodici vyjadreny jen jeho odporem a protekajicim proudem
WIFT: drsne, lec ze zivota :) ad vysoka skola - tu nemam, uci se to i na kazdem elektroucilisti :) ale ty, jako odborny redaktor by sis mel zaklady dohnat, vzdyt v kterem jinem oboru nez IT se musis vzdelavat cely zivot
DuckDaffy: jak muzes vyslovit slovo vodivost!!! odjakziva konduktivita, jedine a pouze konduktivita!!! dopln si sve vzdelani s odporem, predevsim se podivej na slova reaktance, admitance, induktance, kapacitance... ;))
ted tak nejak obecne: tlustsi vrstva medi ochladi DPS trikrat, poprve snizenim ztrat na vodici, pri stejnem proudu vyzari mene tepla, podruhe snizenim ztrat ve zdroji, protoze zdroj musi zpracovat energii snizenou o usetrene ztraty, potreti tim, ze krome el. proudu take lepe vede proud tepelny - tj. teplo, ktere se od zdroju (DC-DC menicu, CPU apod) snadneji dostane do vesti plochy, tim se snadneji vyzari do prostoru a ventilatory ho odfouknou ze skrine pryc...
to uz by snad stacilo, no jeste drobnost; kdyz neco nevite, zeptejte se Googlu, vezme vam to jen par minut, neco se naucite a nejste tu za voly :) taky jsem si par veci musel overit, po dvaceti letech se uz zapomina

jeste k tomu trafu, vypadla tan nektera slova: vypoctova zatizitelnost vinuti je 2,5 A na mm ctverecni vodice, pro male prumery (cca desetiny mm a mensi) se muze uvazovat vyssi zatizitelnost 3,5 A na mm ctverecni

borowitz: Možná že v GB nemají takové procento elektrotechniků v populaci. ;)

hotovson: Mno, trošku se mi to při večeru popletlo - wikipedia uvádí:
* "Konduktivita (též měrná elektrická vodivost)..."
* "Převrácená hodnota elektrického odporu je fyzikální veličina, která se nazývá elektrická vodivost."
* "Slovem odpor se označuje také pasivní elektrotechnická součástka, jejíž správný název je rezistor, a která se vyznačuje jedinou vlastností - elektrickým odporem."
* "Rezistivita (též měrný elektrický odpor nebo také specifický elektrický odpor) je fyzikální veličina, vyjadřující elektrický odpor vodiče jednotkové délky (1 m) a jednotkového obsahu průřezu (1 m2)."
* "Rezistivita je převrácená hodnota konduktivity (měrné vodivosti)."
* "Rezistor je pasivní elektrotechnická součástka projevující se v elektrickém obvodu v ideálním případě jedinou vlastností - elektrickým odporem."

Samozřejmě už teď vím kde jsem si překřížil informace...
Mea culpa, omlouvám se za předchozí zmatení. O:)
Zmíněná slova znám, bez obav. ;)))

WIFTe: Co bude s tou rozváděnou TEPLOTOU? :) Doma taky topíte teplotou a ne teplem? ;)

Ops... "Možná, že..." 8)

teda ja vzdy zil ze GND je uzemnovaci vrstva ci kabel , neco jako ground on demance ci nejaky cizi nazev podobneho zneni a znaci proste uzemneni, ale nevim , ze skoly sem uz hodne dlouho , takze mne kdyztak opravte

Chladnější o 50° ale Farnhaita !
t.j. snížení o 10°C !!!!!!!!

1st farh === 1st celsia
 
jen je posunuta stupnice nemylim se snad, ale jak rikam , zapominam rychle a ze skoly uz jsem nejaky ten patek

to shitik:
fahrenheit nie je kelvin.. mozes si to zopakova tu: http://en.wikipedia.org/wiki/Temperature

Ty fahrenheity jsou vubec docela dobra jednotka. Nula fahrenhaitu je(byla) definovana jako "kdyz je fakt kosa" a 100 fahrenheitu je(byla) teplota v konskym zadku.

Tak jestli je to 50'F, tak je to 10'C.

goro: Já bych vás chtěl pouze poopravit, snad je to jen překlep, ale spíš si myslím, že není. Takže vy tvrdíte :"Takže tady se nejedná o snížení odporu, ale o zvětšení proudové zatížitelnosti - větší průřez snese větší proud a přitom se tolik nezahřeje." Když se nejedná o snížení odporu, tak mi pak vysvětlete, proč se s větším proudem méně zahřívá? No přeci proto, protože daná cesta má nižší odpor, pro nic jiného. Takže se zvětšujícím se průřezem vodiče klesá jeho odpor, tudíž se o snížení odporu jedná.

2 WIFT  :) velmi prijemny vtipek :) ta prava sranda na pondelkove rano..hned mi je lepsie

heh ... problem je v tom, že pokud tenkým dráte pustíte hodně proudu tak se zahřeje více než drát tlustší, který má ale odpor větší ....

... na tomhle principu pracuje pájka, neasi

Ren: Pozdeji samozrejme byly pouzity lepsi vztazne body a dnes je Fahrenhet definovan na zaklade Celsiovy stupnice (ktera uz je ale take navazana na Kelvinovu). Puvodni Fahrenheitovy referencni body byly ale skutecne takhle smesne. Nechtel pouzivat zaporna cisla a tak proste zmeril nejvetsi kosu, jakou ho zimni pocasi obdarilo.

Hopp: R= ro*(l/S)...opravdu si myslíte, že větší průřez má vyšší odpor? Nemá! Pájka se při tlustším drátu ohřeje více právě díky tomu, že ten tlustší drát má nižší odpor, tudíž teče vyšší proud a výkon, který se přemění v teplo, je P=R*I^2. A to, že je tam kvadrát proudu, způsobí, že tlustší drát, ačkoli s menším odporem, dá více tepla.

Nechapu jak muzete pouzivat citace z wikipedie, kdyz tam muzou psat uplny lamy, rozhodne bych to nepouzival jako padnej argument, kdyz uz tak anglickou, ktera je vice "odbugovana" od amaterskych prispevku. Jinak urcite tim taky resej odvod tepla od prociku pryc, pac jeho vyzarovane teplo jde i do MB a ne jenom do chladice.
Jeste takovej malej dodatek k predchozim prispevkum: Urcite se pozna odbornik podle toho ze kazdyho chyta za spatne napsany slovo -> viz. treba teplo - teplota, snad i amaterum je jasny o co se jedna a neni tady potreba to rozebirat v x dalsich prispevcich

kalda: Ač je wikipedia zdroj neakreditovaný, tak zmíněné citace jsou naprosto v pořádku a odpovídají aktuálnímu stavu vyučovaných poznatků na českých školách, potažmo mezi vědci dohodnutým a normalizovaným konvencím.

Rozdíl mezi teplem a teplotou je zásadní detail, jako že drátem teče elektrický proud a ne ampér... A že podle toho vyvozujete korelaci "pochybné odbornosti" DuckDaffyho je přinejmenším zavádějící. :) (no_flame)

Ren: Historii pisi vitezove ;) Zpusob urcovani referenci se meni v prubehu casu u vsech jednotek. Metr taky uz neni definovan nejakym pochybnym kusem kovu v Louvru(mozna se pletu), celsiova stupnice uz take neni definovana jako sto dilku mezi bodem mrazu a bodem varu vody a sekunda uz take neni 1/86400 dne. Vsechny tyto definice se meni a nevidim duvod, proc by nemohla puvodni Fahrenheitova skala vzniknout tak, jak jsem napsal. Pekne to sedi.

Ren> Ano, cetl jsem to. Kdyz si das do googlu "history of fahrenheit", tak na to urcite take narazis. A myslim, ze jsem to slysel i na nejake popularizacni fyzikalne prednasce o historii zakladnich jednotek(bohuzel si nevzpominam na prilezitost)

Ren> Uznavam, ze jsem pouzil trochu nadsazky, aby vyznel pan Fahrenheit vice smesne. Ve skutecnosti se nejednalo o konsky zadek, ale konskou krev. Kdyz das do googlu "fahrenheit horse blood", tak to najdes;)
A pokud jde o tu nulu, tak tam slo skutecne o nejnizsi teplotu, jakou byl schopen namerit. Chtel totiz, aby pro meteorologii nebylo nutne pouzivat zaporna cisla. Hledal tedy nejakou smes s dostatecne nizkou teplotou tani a to mohl overit jenom srovnavanim ruznych smesi v zime(v tehdejsi dobe si nemohl jen tak koupit zkapalneny dusik).

jehovista: To o krvi je pro mě novinka. Anglická wikipedia uvádí docela podrobný popis a to, že stupnici stanovil podle 3 bodů. Ani jeden z nich neměl nic společného s koňmi. ;)
http://en.wikipedia.org/wiki/Gabriel_Fahrenheit#Fahrenheit_scale

7 příběhů, jak vznikla Fahrenheitova stupnice. :) Zajímavé... ;)
http://www.answers.com/topic/fahrenheit

Dobra otazka je: ake hrube "vodice" pouzivaju ostatny vyrobcovia? Kto uz taku vrstvu pouziva pre neho je to zbytocne halo okolo toho.

ArschRock by sa radsej mal pozriet do svojich vlastnych radov a urobit nieco so svojimi "super kvalitnymi" zakladnymi doskami.

ASRock by se mela prvne podivat co vyrabi oni, tam bych opravdu o kvalite nemluvil, aspon podle tech kousku co me prosli rukama, nendelaji nic moc hardware a budou kritizvat.

Možná to zde již zaznělo, ale pro úplnost ASROCK patří firmě Asustek Computer?s Hua Ching, která pod touto značkou vyrábí slušné MB pro levnější segmenty trhu, jinak řečeno solidní železo s důrazem na cenu, drahé  a marketingové perly porodukuje pod značkou ASUS.
pokud jde o Ultra Durable 3 je to i podle mého více méně nesmysl, ale to je značná část toho co je na trhu a jak říká nejmenovaný klasik udělá se tomu reklama a lidi to stejně koupi ...

Slavomir: presne tak, tahat 100A po 60-mikrometrovej vrstve medi by malo byt trestne! To ze to Gigabyte a ostatni robili doteraz...

Hruby podklad napajania je zaklad pre zvysovanie spotreby procesora (pri pretaktovani), berte to tak ze stratovy vykon stupa
Pt = I * I * R
A ubytok napatia na CPU od zdroja je
Ud = I * R

takze ak znizim R (odpor) od zdroja k CPU 2x alebo 3x dostanem sa tam kde su navrhnute vsetky ostatne normalne komponenty, nie ako u PC komponentov kde sa nehladi na zivostnost ale len na "usporu nakladov"

Vhodne dimenzovanie podkladovej medi (1 vrstva na + napajanie, 1 vrstva na navrat prudu):
35 mikrometrov - do 35A
60 mikrometrov - 30-80A
105 mikrometrov - 50-140A

Vidite jasne ze pre sucasne Phenomy sa nevyrabaju ziadne vhodne dosky na pretaktovanie, lebo by ste radi 200W pri 1.55V (130A). Pre CPU zatazene na 45W alebo 65W sa daju v pohode pouzit 35-mikrometrove vrstvy, ale chciet pretaktovat CPU so zvysovanim napatia... idete dole so spolahlivostou a moznostami. Chcel by som dosku ktora by vedela do Phenomu dodat 150-200A, o chladenie sa postaram. Tak 2500Sk...

JUlda: uz si videl ako sa odlepuje med z plosaku kvoli neustalym tepelnym cyklom? Ja ano, a velakrat. Zatazeny vodic sa casom roztiahne a vyskoci do vysky. Pocitat zataz bez ohladu na tepelne straty vsetkeho ostatneho, len jedneho vodica chladeneho na nekonecnej ploche je od veci. Moja tabulka berie ohlad aj na signalovu integritu, ved napajacie vrstvy sluzia zariven aj ako kostra pre vela signalov, napajanim procesora a grafiky plavuca zem ovplyvnuje celkove moznosti pretaktovania a stability. Zvlast na spojeniach ktore nie su vedene diferencialne.

1mm siroka ciara z medi hruba 35 mikrometrov bude mat odpor asi 0.5 ohmu ma meter, na jednom metri bude napatovy ubytok pri tebou danych 4.2A -> 2.1VOLTU!!! a celkovy stratovy vykon na 1m dlzky 8.8W ...na 10cm spoji by to bolo 0.88W straty v teple a napatovy ubytok 210mV, ked zoberiem do uvahy ze 10cm je asi vzdialenost od zdroja po procesor, tvoj navrh pri symetrickom vedeni by zaistil napatovy ubytok 2x210mV = 0.42V -> pri napati na CPU od 0.8-1.5V je to obrovsky podiel.

Som zvedavy ako dlho mozes tahat tych 7.5A na 1mm ciare pri 70um hrubke medi a kolko cyklov to znesie nez sa utrhne. Tam to je ~14W na linearny meter. Ako vykurovanie idealne.

Julda: ja som pisal o stabilite, chladeni, zivotnosti a pretaktovani a to plati :)

jojo2: co je to zanesmysl, jaka vzdálenost 10cm mezi zdrojem a CPU? Napajeni pro CPU se vyrabi z 12V a to v bezprostredni blizkosti CPU, vystupy civek a C jsou radove milimetry od patice CPU. Pricemz pro napajeni a zem je vyhrazena vzdyt jedna vrstva na vicevrstve DPS. I privod 12V pro CPU se nachazi nekde u CPU, tzn. radove v jednotkach cm.

Radovo milimetry: nameral som 60mm od cievky po stred patice, + cesta spat = 120mm. Vsetci vieme ze ze + aj - napajania CPU je plna plocha, o tom niet pochyb, ale davat povolenie navrhovat vodice s povolenym stratovym vykonom ~10kW/meter stvorcovy medi je sialene. (udaj ktory uvadza julda pre zatazenie vodicov)
Ked rozlozis prud po velkej ploche tak sa strata aj ubytok zmensi, ale vytvaras si prudove smycky a znacne lokalne rozdiely v plavajucej zemi. To nasledne ovplyvnuje dalsie veci. Len pripomeniem kolko i865 dosiek zhorelo (doslovne!!) vdaka tejto tenkej medi.