Ubuntu Gnome Community se pochlapila, a tak se vedle vydání Ubuntu s Unity, Kubuntu s KDE, Xubuntu s Xfce, Lubuntu s LXDE a bůhví jakými dalšími neoficiálními variantami setkáme i s GNOMEbuntu, distribuce s výchozím prostředím v podobě GNOME 3.x.

Prozatím je vše v neoficiálním duchu, ale vývojáři doufají, že už s vydáním 13.04 příští rok v dubnu se dočkáme GNOMEbuntu jakožto oficiálně podporované varianty Ubuntu (podobně jako je na tom třeba Kubuntu a Xubuntu).

GNOMEbuntu ale nenabídne jen GNOME 3 s GNOME Shellem, ale také klasický Compiz s eye-candy fanoušky a nakonec také GNOME Classic, tedy variaci na staré dobré GNOME 2. Tot vše tedy přibude, logicky pak musí něco z obrazů instalačních médií zmizet. To právě bude osud nejen Unity, ale třeba také Ubuntu One (kvůli závislosti na Qt knihovnách) a dalších balíčků. Diskutují se ale i další věci v čele s Ubuntu Software Centerem (upřímně: zde by byla škoda jej vyhodit, jde o jeden z nejlepších nástrojů, kterými se *buntu může chlubit) či správce Nautilus, instalační nástroj je ale v tuto chvíli již v rukou balíčku gnome-packagekit alias „Software“, výchozího balíčkovacího správce GNOME.

Výchozím hudebním přehrávačem je v tuto chvíli Rhytmbox, ale k dispozici možná budou i jiné. Co ale překvapuje, je volba textového procesoru Abiword a webového prohlížeče Epiphany či spreadsheetu Gnumeric, namísto osvědčené dvojice LibreOffice a Firefox. Ostatně položka „Dokumenty“ v tuto chvíli není zvažována, neboť závisí právě na LibreOffice. Důvodem pro tento krok pak je snaha nabídnout ryzí GNOME bez čehokoli dalšího. Ale tady už to vidíme jako snahu zajít možná až příliš daleko.

Nicméně vždy platí, že co není v základu, může uživatel jednoduše doinstalovat.