Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
pokud jsou výrobní náklady tak nízké tak je podle mě jen otázka času kdy číňani zaplaví trh levnými kopiemi se stejnou funkčností (nebo i vyšší). Tu extra cenu si mohou dovolit jen díky počáteční exkluzivitě...
Cena nadsazena není. Já nevím, proč se lidí diví, že si někdo něco v hodnotě 1600kč dokáže prodávat za 30000... Vždyť to je u všeho. Vývoj a výzkum je nejdražší položka. Navíc nevím, kde přišli na cenu za assembly, co vím, tak se to má vyrábět v USA.
Každopádně, z 10 000ks mají 1 500 000$, zaplatí daně (v usa 30%?) , mají 1mega, i kdyby na tom vývoji makalo jen 20 lidí, tak měsíčně budou náklady minimálně 200 000$ a kde je výdělek? :)
edit.:sry, to nepatřilo pod tvůj komentář...
Jste si jistý, že vám v tom výpočtu neutekla nějaká nula? 10 tisíc brýlí mi vychází na 15 milionů (nebo to bylo myšleno jinak)?
Utekla mi nula, každopádně, furt nevidím ten zisk :) pracují na tom minimálně 3 roky a pracuje na tom víc jak 20 lidí. Tím jsem chtěl jen říct, že google na tom prostě zatím nic nevydělal :)
On na tom nemusel nic (závratného) vydělat, ale pořád je na tom líp než ostatní výrobci, kteří jsou před uvedením nového produktu na trh z tohoto pohledu desítky až stovky milionů dolarů v mínusu. Google oproti tomu není v mínusu, má zaplacený vývoj hardwaru a hotovou softwarovou infrastrukturu. To vnímám jako dost podstatnou výhodu :-)
To rozhodně. Sice to ještě zaplacený nemá, ale i tak cena by mohla klesat. Masovému rozšíření ale moc nevěřím.
Výše předpokládáte, že vývoj trval tři roky, měsíční náklady jsou $200k a daně jsou 1/3. Z $15M tedy zbývá $10M. 36 měsíců × $200k = $7,2M. Plus výrobní náklady ($0,8M) = $8 milionů dolarů celkem v nákladech. Podle vámi předpokládaných čísel by projekt již byl zaplacený a přinesl čistý zisk minimálně $2 miliony dolarů.
To ano, ale jak jsem napsal. Dost možná na tom pracovalo víc lidí jak 20. Moc nevěřím tomu, že by tak nízký počet dokázal vytvořit něco jako google glass. Ale i tak, průzkum trhu, marketing, design, to jsou všechno taky částky, který jsem do toho nazahrnul :)
Daně se platí ze zisku. Tj. nemůžete nejdřív odečíst 30% daň a pak teprve náklady, ale naopak.
To jest pravda...
Naklady su $200k? V Google priemerne softwarovy inzinier stoji okolo $160k rocne. Ak si to vynasobite x20, tak sa dostanete na ovela vacsiu sumu. Tak isto kde su vyvojove priestory, labaky, hardware, uctovnicka, management? Ak pocitate ze vyvoj stal $7.2M, tak ste bohovsky vedla.
Přečti co jsem napsal.
1)napsal jsem 200k měsíčně za 20 lidí, takže jsem zas tak mimo nebyl
2)napsal jsem také, že rozhodně na tom pracovalo mnohem víc lidí
3)počítal jsem čistě výzkum a vývoj (bez materiálů), to jest platy ;) žádný marketing a ani nic dalšího jsem do toho nepočítal.
no akurat ze to nie je 200k mesacne, ale 300k mesacne(minimalne) pri tych 20tich ludoch. Nema ani zmysel pocitat nejake hausnumera, pokial nemate ani tusenie o realnych nakladoch. Navyse to su len mzdove naklady, co este take socialne a zdravotne poistenie, dovolenka, a desiatky dalsich poloziek.
Nema zmysel cucat si z prstu nejake cisla, a pri tom slepo ignorovat ostatne naklady, ktore su dokonca vyssie, nez samotne naklady na vyvojarov.
Ani keby sa to robilo v startupe s absolutnou optimalizaciou vsetkych nakladov, tak sa to za $7.2M v USA jednoducho nevyvinie. Jednoducho sa to neda.
266,6 tisic ;) socialní a zdravotní pojištění si platí sám člověk, o dovolené nemluvě, nebo se v USA něco změnilo? Já jsem vycházel z absolutního minima, aby tvůrce článku viděl, že je pěkné, že to prodávají za 1500 dolarů, ale i tak jím to nepokrylo náklady ani na výzkum a vývoj.
Ano, pracovalo na tom víc lidí.
Ano, nezapočítal jsem do toho spoustu položek. I když největší náklad je samotný člověk, na tom se nic nezmění.
Ale to nemění nic na tom, že jim to nezaplatilo ani platy zaměstnanců, prostě bulvární článek, který píše o tom, že něco v ceně 80 dolarů se opvažuje někdo prodávat za 1500 dolarů.
Google podporuje 401k dochodkove poistenie. Google prispieva az $17k na zamestnanca rocne. Zdravotne poistenie svojim zamestnancom tiez plati Google(nie je to v USA povinne), ak si dobre pamatam, robi to viac nez $20k rocne, tam uz to ale zalezi od programu a od rizikovej skupiny.
Inak suhlasim, ze je to bulvarny clanok, a ze nezachytava realitu. Chcel som len povedal, ze ten vypocet je prilis benevolentny, a tym padom viac podporit dany argument.
Ked si to teraz po sebe citam, tak som asi nezvolil prilis dobru retoriku, ospravedlnujem sa.
To je taková místní úchylka, že vše má být levné a nejlépe zadarmo, tudíž nás vysvobodí Číňané, co to opajcují a chudí jedinci budou moci nakupovat. Jenže to lidem nedochází, že tím se pouze chytají do pasti chudoby, že si sami omezují zvyšování životní úrovně. Ta totiž nevychází z toho, že levně nakupujete, ale že hodně vyděláváte. Na volném trhu cenu určuje to kolik je zákazník ještě ochoten za daný produkt zaplatit, tak proto se vyspělé země orientují na výzkum, vývoj a produkci technologicky vyspělých novinek, protože je na tom ten nejlepší vývar. To je jako bych měl zákazníkům zdůvodňovat, jaké jsem měl tento měsíc náklady, co nového si chci koupit a oni by mi laskavě zaplatili takovou cenu, abych náhodou neměl nepřiměřený zisk. To bych dopadl pěkně špatně. Já to řeším jinak, vím čeho chci v životě dosáhnout, kolik peněz potřebuji pro spokojený život a tudíž kolik mi musí zákazníci zaplatit. Dám jim cenu a ber, nebo nech být. A když se snažím, oni rádi berou, neřeší zda to je můj nepřiměřený zisk.
Ta takzvana `uchylka` ma hlboke racio - v dnesnej situacii pretlaku ponuky (aj vdaka tej snahe za kazdu cenu co najviac zarabat) je tazsie z ludi tahat peniaze ako naopak platit malo!!!
Plus experti jak vy panko potesia akurat statny rozpocet (z velkych prijmov a velkych obratov sa paradne zdanuje), a ked sa im zhorsi zivotna situacia (krach firmy, strata zamestnania, ina nestastna udalost) tak zistia ze su v prdeli - pretoze su nastaveni na masivne vydavky ale prijmy su zrazu zlomkove....
Dalej hentake predrazene produkty maju obrovsky potencial zlacnenia -> t.j. vam hrozi ze slavne bryle co si kupite za 1000USD budu zajtra stat desatinu (pricom vyrobca stale slusne zaraba) a to urcite nepotesi.
Pokud se ukradne nápad a neplatí se vývoj, tak se spousta produktů dá prodávat za desetinu.
Naštěstí s tím, jak jsou dneska zařízení čím dál víc provázaná s ekosystémem softwaru a služeb, je takové kradení čím dál větší problém. Kde by byli čínští výrobci tabletů, kdyby android nebyl volně dostupný?
Otazne je, ci je ten `ekosystem` plateny mastnymi platmi rozmlsanych zapadniarov zatazenymi este aj vsemoznymi az nemoznymi odvodmi a danami (vid kolega vyssie), alebo stylom `made in india` ;o)
Kvalitativny rozdiel je totiz stale mensi, a ten pocit nadradenosti nas casom rychlo prejde...
jojo, pokrok nezstavis... evoluce je vecna.. po iOvcich prijdou gOvce...
Takové články může psát pouze ten kdo nikdy nepracoval ve vývoji jakéhokoliv přístroje. Sečíst cen komponent je sice hezké, ale absolutně nic neříkající o vývojových nákladech.
Jako vývojář měřící techniky pracuji více než 5 let. Kalkulaci prodejní ceny u nás máme stanovenou jako 4 až 5 násobek ceny použitých komponent. Ono se není čemu divit když taková vstřikovací forma pro plastovou krabičku stojí jednotky miliónů, certifikace stovky tisíc, příprava výroby též stovky tisíc. A to nehovořím o platech vývojářů co na projektu pracují. A pokud počítáme, že se přístrojů prodá do 1000/ks za rok tak vývojové náklady nejsou vůbec zanedbatelné.
Osobně dle svých zkušeností bych odhadnul, že na Google Glass pracuje tým čítající minimálně 100 hlav. Tento projekt je "inovativní" po všech stránkách. Nejen po hardwarové tak i softwarové. Vymyslet úplně novou kategorii produktu je velice finančně a časově náročné.
"Takové články může psát pouze ten kdo nikdy nepracoval ve vývoji jakéhokoliv přístroje. Sečíst cen komponent je sice hezké, ale absolutně nic neříkající o vývojových nákladech."
Prosím konkrétní citaci, kde tvrdím, že ceny komponent něco říkají o nákladech na vývoj. Protože je mi jasné, že se jí nedočkám, jelikož ve článku nic takového uvedené není, chtěl bych vás požádat, abyste hodnotil pouze ty články, které jste četl. Kdybyste totiž tak učinil, zaregistroval byste větu…
"Dále je třeba upozornit, že $80 částka zahrnuje pouze náklady na komponenty a montáž, nikoli náklady na vývoj, softwarovou podporu, marketing a distribuci."
…a nemohl nic podobného napsat. Díky :-)
Článek jsem samozřejmě četl. Byla to reakce na bulvární nadpis.
Dále bych upozornil že 80USD nezahrnuje ani veškeré náklady na komponenty (PCB, drahé konektory od Hirose, atd.) . Stačí se podívat na obrázky a v tabulce chybí plno věcí . A tvrdit že náklady na montáž jsou 2 USD je už úplná fraška. Realita za montáž bude tak 20 USD. Další nesmysl je odkazovat se na ceny uvedené na www stránkách TI (Texas Instruments). Je snad obecně známo, že tam uvedené ceny jsou absolutně nesmyslné. Ani při projektové ceně a odběru 100k/ks se nedostaneš na cenu která je tam uvedená pro 1000ks.
Co je na nadpisu bulvárního? Jde o suché konstatování závěru analýzy TechInsides. Nikdo vám nebere právo na vlastní názor k výsledku jejich analýzy. Vaše původní reakce ale kritizuje článek (navíc podle mého názoru neoprávněně), nikoli zdroj informace.
Možná jsem naivní, ale myslím si, že by novináři si měli ověřovat kvalitu a pravdivost zdroje. Vím, že v dnešní době rychlé recyklace článku se něco podobného moc často nevidí, ale mělo by to být součástí každodenní novinářské práce.
Článek se sice celkem snaží být korektní, ale nic to nemění na tom že informace které poskytuje jsou chybné.
Kdybych třeba spoléhal pouze na dokumentaci kterou poskytují výrobci ke komponentám, tak bych na to velice rychle dojel. Vždy si musím parametry nově použitých komponent ověřit/otestovat. Protože jenom málokdy tam není nějaké "ale".
Většina dnešních novinářů hřeší na to, že když napíše nějaký nesmysl tak se nic nestane. Nikdo neumře, nejsou žádné materiální škodu. Maximálně někdo v diskuzi napíše že článek je blábol.
Nemyslím, že byste byl naivní. Pouze odvádíte diskusi od faktu, že jste v původním příspěvku kritizoval něco, co ve článku uvedeno není. Pokud chcete být hyperkorektní, pak bych očekával, že buďto ocitujete, kde dávám do souvislosti cenu komponent a náklady na vývoj, nebo se omluvíte. Namísto toho hledáte, co dalšího byste mohl kritizovat.
OK, tohle nechám plavat. Co se zdrojů týká, pak jste si v diskusích mohl všimnout jednoho zajímavého jevu a to, že u článků, kde autor (ať už já nebo někdo z kolegů) vyjde z nějakého zdroje, ale situaci zhodnotí jiným způsobem než zdroj, se od určité skupiny čtenářů dočká kritiky, že jeho článek není v souladu s uvedeným zdrojem. Pokud se naopak autor zdroje drží, pak se zase objeví kritik jako vy, kterému vadí, že autor neprezentuje vlastní závěry. Asi nemusím zdůrazňovat, že se oběma skupinám zároveň vyhovět nedá, proto obě formy střídáme i s ohledem na témata, kterých se týkají.
Pokud se vrátím konkrétně k obsahu tohoto článku, uvádíte v diskusi sice zajímavé zkušenosti, ale nemyslím si, že zkušenosti jednoho konkrétního člověka z České republiky lze aplikovat globálně a používat je na hodnocení smluvních cen mezi Googlem a jeho dodavateli. Já (a troufám si říct, že) ani vy nevíme, jestli Google nemá s TI např. na příští rok nasmlouvaný odběr stovky tisíc procesorů, ze kterého se odvíjí cena aktuálních "vzorků". Stejně tak nemůžeme vědět, jaké vztahy a smlouvy má s ostatními výrobci. V takové situaci můžete jen těžko objektivně říct, že uvedené ceny neodpovídají realitě. Vzhledem k tomu, že redakce TechInsides má dobré kontakty u řady výrobců a dodavatelů, se mi se vší úctou jeví jako pravděpodobnější, že jejich analýza bude blíž realitě než odhady, jejichž zdrojem by měla být diskuse pod článkem.
To co jsem napsal o cenotvorbě TI je pravda. Stačí se zeptat kohokoliv z oboru. To se nebavím o cenách nákupu do ČR ale v rámci USA. A to ať už přímém nákupu z TI nebo od distributorů jako je Arrow nebo EBV.
Co mohu prohlásit skoro jistě, tak ve finální verzi určitě nebude OMAP 4 od TI. Tyto procesory jsou postavené na celkem zastaralé 45nm technologii a proto jsou dost drahé. Spíš použijí něco od Freescale nebo Číňanů. On totiž TI v podstatě vývoj OMAPů zrušil. Takový OMAP 5 zřejmě zůstane osamocený a možná vůbec nepůjde do masové produkce. OMAP 5 je skoro takový výbuch jako akvizice Luminary Micro (LM) ze strany TI.
Pro pobavení citace z Erraty z LM3S9B90 od TI (Cortex M3 který TI převzal s akvizicí LM):
4.4 Flash memory endurance cycle specification is 100 cycles
Description:
The Flash memory endurance cycle specification (maximum program/erase cycles) is 100 cycles.
Failure to adhere to the maximum number of program/erase cycles could result in corruption of the
Flash memory contents and/or permanent damage to the device.
Workaround:
None. Because the failure mechanism is a function of the third-party Flash memory technology used
in this device, there is no workaround. This third-party Flash memory technology is used only in the
affected 130-nm Stellaris products and will not be used in any future devices. All other Stellaris
products use Flash memory technology that exceeds industry quality and endurance cycle standards.
... není není nad to když v dokumentaci prohlásíš že prodáváš "šmejd" :)
„Byla to reakce na bulvární nadpis.“
Ale abychom byli fér, nadpis jasně mluví o VÝROBNÍCH nákladech. A článek přímo uvádí, že v tom nejsou náklady na výzkum a vývoj.
Jiste, ale vyznam nadpisu je jasny - pojdte si precist, jak nas ten zly Google okrada - vzdyt je to 20x predrazene...... proste nadpis jak z Blesku.
Promiňte, ale nic takového nadpis ani článek neříká. Pokud si vy sám něco takového domýšlíte, je to váš osobní subjektivní závěr, který nesouvisí s obsahem článku. Tady se není o čem bavit.
Já nevím, co se tady dohadujete. No tak to prodávají 20x dráž. A co má být? Když mají dobrý marketing, že to dokáže prodat a lidi to za tu cenu kupují, tak v čem je problém? Klasická ekonomika, pokud je po tom poptávka i za tuto cenu, tak nemají důvod to zlevňovat. Až to nikdo za tolik nebude chtít koupit, tak sleví na cenu, za kterou si to lidi budou ochotni koupit.
Vtip je v tom, že oni prodávají nedodělaný produkt a lidi jim extra platí za to že pro ně dělají betatestery :0)
A? Nase testovaci zarizeni prodavame v predseriove vyrobe za 30.000 Kc, po najeti vyroby za 15.000 Kc (coz je oboje zakaznikum znamo). A jeste se najdou trubky, co tvrdi ze Cinan by to vyrobil za 3000 Kc. Ano, jenze Cinan nebere 25.000 Kc plat, jako u v CR a jeste je to delnikum malo....
Tak pokiaľ by som chcel na GG vyvýjať nejaký software, tak za developer kit by som tých 1500 USD dal.
Ak by som mal GG kupovať pre seba ako hračku, určite by som za ne nedal viac ako za mobil, čiže okolo 200€.
Ale spusta populacie to rado zaplati, castokrat paradoxne prave z titulu predrazenosti (asi im to pridava na sebavedomi jakyze `luxus` si mozu dovolit)
A to nie som urcite zastanca pristupu `cely zivot preinvestovat` (t.j. kupovat len veci ktore sa `zaplatia`)
btw. za mobil 200E??? vidis, na moj vkus je aj toto dnes prilis vela - kedze sa jedna o neustale prenasanu malu rarohu nachylnu na kradez, poskodenie, stratenie...
Detto fotaky - s lacnym kompaktom mozno spravim v konecnom dosledku lepsie fotky, pretoze mi je dost lahostajne ci sa znici, a teda ho budem nosit a pouzivat aj v krutych podmienkach :o)
No, někteří lidi ho dokonce použivají k práci, čtou si přes něj maily, občas zjišťují na internetu informace, připojují se pomoci něj přes ntb na internet atd. To, že ty nejseš tato skupina neznamená, že taková skupina není. Mě naopak 200euro příjde skoro i málo ;)
To ale nemluvíte o telefonu, vámi popisované věci se netýkají přenosu hlasu na dálku, což je podstata slova telefonovat.
netreba to sice chapat tak striktne (aj SMS asi uz nerozlucne patria k telefonom) a mnoha funkcionalita neposobi kontraproduktivne primarnej funkcii (fotak, mp3, radio).
no spominane `pracovanie` akosi nedokazem vnutorne pochopit a vyvolava vo mne rozpacite dojmy...
-> totiz telefon by mal byt logicky asi co najmensi s najdlhsou vydrzou, no pracovat s takym krpatym smartfonom je ako za trest... a zas cim vecsi (a teda sa na nom znesitelnejsie robi) tak tym viac zavadza vo vacku.
Jednoducho som zastanca klasickeho usporiadania -> maly telefon do vacku a kludne aj obycajny netbook ci ultrabook s mysou a klavesnicou do tasky (jednoducho plnohodnotne PC)
Si jeden z mala tady, co to pochopil. Na google I/O se to zacalo prodavat za $1500 jako developer kit. Google urcite neni firma co by tohle potrebovala prodavat, mohli to klidne rozdat, jenze z Google I/O se stala spolecenska udalost kam chodi kde kdo. Takze nejjednodussi filtrovani mezi skolaky co chteji udivovat v jidelne a nekym kdo jim muze pomoct s vyvojem je nasadit cenu jako $1500. To se z jejich pohledu nezmenilo ani pri rozsirovani o dalsi uzivatele/vyvojare. Pak samozrejme prijdou novinari a negativni emoce spojene s nemravnym ziskem se prodavaji jedna radost.
Možná je to od věci, ale zajímalo by mně, jak dopadnou blázni, co si strčí WiFi vysílač přimo k hlavě...
Ono už mobily škodí a WiFina je proti nim smrt:
Vědecký experiment školáků zjistil, že rostliny u Wi-Fi routeru nerostou, ale umírají
http://s15.postimg.org/gyroxhn0b/semena_rerichy_verzus_Wi_Fi.jpg
http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=vedecky-experiment-skolaku-zjistil-...
Začalo to otázkou vzniklou z pozorování. Jedna z dívek si všimla, že když spala se svými mobilními telefony v noci u hlavy, tak měla potom následující den ve škole potíže se soustředěním. (...) Semena řeřichy umístěná u routeru nerostla. Mnohá z nich byla úplně mrtvá. Na druhou stranu semena řeřichy zasazená v jiné místnosti daleko od routerů prospívala.
Vidím, že vás maminka v dětství dávala do kolíbky s hlavou u WiFi routeru. (Pro všechny tupé klikače na mínusy: http://www.pepijnvanerp.nl/2013/05/danish-school-experiment-with-wifi-ro...)
Podle toho množství součástek je to absolutně zbastelený šmejd. Profesionální verze by tohle všechno měla v několika čipech. Takže nekupovat ještě tak 10 let.
Je vám znám rozdíl mezi malosériovou a velkosériovou výrobou? Je vám také známo, že řada výrobců časem uvádí na trh revidované modely populárního HW, a to často i několikrát? (Ostatně méně packages na plošném spoji => nejen nižší cena, ale i méně pájených spojů => vyšší spolehlivost.) Máte nějaký důvod myslet si, že v případě masivní popularity Google neuvede vylepšený HW?
Silně pochybuji, že Google je schopen technicky dovést Google Glas dále než ve tvaru mobilu přilepeného k brýlím.
Pokud jste viděl prototypy, pak vám musí být zřejmé, že tohle už mají odškrtnuté.
"Podle toho množství součástek je to absolutně zbastelený šmejd."
Promluvil elektro-expert který nedokáže ani vyměnit žárovku.
Opravdu by mne zajímalo, jak někdo dokáže na displey v tomto šmejdu velkém asi 2cmx2cm něco rozeznat.
Ještě bych doplnil, že mám za to, že skutečná cena toho krámu je jedna přesně mířená rána na uživatele téhle největší invaze do soukromí lidí, která zatím lidstvo potkala.
Skutečně mám za to, že moje soukromí je cennější hodnota než nedotknutelnost soukromého vlastnictví, jenž je v tomto případě zneužito k masivnímu šmírování lidí. Absolutně mně nezajímá, kolik za to někdo dal. Bum a dup a je to.
Největší invaze do soukromí lidí je elektronické sledování vládními agenturami. Dokud vám s Google Glass někdo nevleze do bytu, nikdo se o vás nedozví víc, než by zjistil jakýkoli živý pozorovatel na veřejných prostranstvích.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.