Google před třemi lety předal FBI emaily lidí z Wikileaks, přiznal to až nyní
Koncem minulého roku informoval Google představitele WikiLeaks, že předal kompletní data jejich emailových schránek FBI, na základě tajného příkazu federálního soudu. Dle informací od Googlu nejenže toto bylo provedeno tajně, ale ani nesměl až dosud inkriminované osoby informovat, že jejich korespondence byla FBI předána. Takže Sarah Harrison, Kristinn Hrafnsson a Joseph Farrell z WikiLeaks mají jistotu, že jejich „prádlo“ pořádně FBI probrala. Bez ohledu na to, zdali bylo čisté jako právě napadlý sníh, nebo špinavé jako ublácené krajnice po projetí sněžného pluhu. Bez ohledu na to, zdali šlo o maily týkající se WikiLeaks, nebo ryze soukromou korespondenci.
Představitelé WikiLeaks to samozřejmě nechtějí nechat jen tak. Jejich právní zástupce již poslal dopis Ericu Schmidtovi a WikiLeaks hrozí soudní žalobou nejen Googlu, ale také těm, kteří mu danou věc skrze příslušný mechanismus nařídili.
Z hlediska další právní bitvy je vše pochopitelně na počátku. Ale pokud WikiLeaks skutečně celou věc podá k soudu, bude to jeden z nejzajímavějších procesů tohoto desetiletí. Na jedné misce vah totiž leží americká ústava, resp. listina základních práv a svobod a na straně druhé mechanismy vzniklé zejména po 11. září 2001 díky zákonům jako Patriot Act.
Je více svoboda a právo na soukromí jednotlivce, nebo snaha o bezpečnost země? O tom se bude v USA možná v nadcházejících měsících či letech rozhodovat. V USA, která v mnoha ohledech naplňují definice policejního státu. Jak se říká, „cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly“. Patriot Act jistě vznikal i s některými takovými, ale ve svém důsledku značně omezil svobody občanů. Na tato omezení se ale nenaráží ani tak v běžném životě (to by více odpovídalo definici diktatury), nýbrž zejména v situacích, kdy daný občan výrazně vybočí z průměru. Ať již to je Occupy WallStreet, nebo WikiLeaks, která sama nepáchá nějaké „klasické teroristické útoky“, pouze zveřejňuje informace, které chtějí mocní mít pod pokličkou.
Výše uvedené se v principu samozřejmě týká všech provozovatelů mailových i jiných služeb, kteří sídlí v USA.