Posledním úspěšným krokem pana Howella totiž bylo vymlouvání se na to, že on do složky na sdílení soubory neumístil, že to prostě udělal program sám, že si pan Howell jen grabnul CD pro osobní potřebu a že je program dále nasdílel, už nevěděl. Jenže soudní znalec ze strany RIAA, která chtěl Howellovu vinu dokázat, tvrdí, že „někdo“ celý disk zformátoval a preventivně ještě přepsal, aby žádný bajt nezůstal v původním stavu a nedalo se k souborům přistoupit na nižší úrovni (třeba po pouhém odstranění diskových oddílů). RIAA toto označila za záměrné smazání důkazů žalovanou stranou a je tímto činem o to více přesvědčena, že vina je skutečně na žalované straně. Soudce Neil V. Wake se přiklonil na stranu RIAA.

Případ tedy pokračuje dál, máme tu na stole novou věc, tedy to se smazanými důkazy z pevného disku, přičemž soudce pana Howella několikrát výslovně a důrazně upozornil na povinnost jejich zachování. Howellovy zoufalé činy možná pramení z toho, že se brání sám, protože nemůže vzhledem ke své finanční tísni sehnat právníka, s nímž by dotáhl případ do vítězného konce a nemusel jej platit. Je otázka, jak moc budou soudu ta smazaná data vadit, každopádně Howell dostane další obsílku (obecně se věří tomu, že v ní bude i vyčíslená škoda, kterou by měl Howell zaplatit, ale ještě to není definitivní).