Fíííha.. a kdy to mohu očekávat v naší domácí automatické pračce?

Loonely: hned co do pracky das omylem procik :)))

David Ježek: A čas? Jestli to bude brzy ráno, nikdo do teho nepůjde.

2 Martin: "Šum je v tomto případě potlačen díky silné elektronické vazbě mezi oběma vrstvami,... "
Co je to silná elektronická vazba? Mezi grafitovými vrstvami (ten takzvaný graphene, nic jiného než vrstva tuhy (grafitu) o síle 1 atomu) jsou poměrně "slabé" interakce (proto tuha píše - oddělují se shluky grafitových vrstev které uplývají na papíře), které se nazívají wan der Waalsovy interakce - nic jiného než Coulombovská elektrostatická interakce dipólů (které se naindukují díky aromatickému charakteru graphenových vrstev).

Krasne tomu rozumies, len co je pravda ;-) ale pre ostatnych laikov by si mohol aspon priblizit ten aromaticky charakter - je to blizsie k Chanel 6, alebo blizsie k tichemu prdu po fazulovej polievke? :-D

"silné elektronické vazbě" - elektrónovej väzbe, nie elektronickej. Redaktori sa nemusia vyznať ani v jazyku ani v technológii.

Inak dotyčný pán ROLF Landauer sa musel dobre nasmiať už hneď po narodení. Asi mu nebola veľmi zima.

OK. Aromatický charakter... ty jednotlivé šestiúhelníčky na obrázcích jsou jádra benzenu. Benzen je tvořen 6 atomy uhlíku (vrcholy šestiúhelníku), které jsou na střídačku spojeny (hrana šestiúhelníku) takzvanou "jednoduchou vazbou" (tvořenou 2 elektrony) a silnější "dvojnou vazbou" (jakože 2 jednoduché vazby, = 4 elektrony). A aromáty (nejnižší zástupce benzen - náš šestiúhulník) má tu vlastnostm, že může "přehodit" jednoduchou vazbu za dvojnou a naopak. (v benzenu: C1=C2-C3=C4-C5=C6-C1 a nebo C1-C2=C3-C4=C5-C6=C1 ) To je aromatický charakter. Graphenová vrstva jsou vlastně propojené benzenové jádra.... takže vazby se "přehazují" vrámci celé vrstvy najednou.
Celý ftip zde spočívá v tom, že elektrony jednoduché vazby (2 elektrony) jsou na spojnici mezi atomy uhlíku a ve dvojné vazbě (4 elektony) jsou také 2 na spojnici mezi jádry ale ty další 2 elektrony jsou mimo spojnici jader. Takže tam kde je dvojná vazba se naindukuje částečný záporný náboj a tam kde je jednoduchá vazba se naindukuje částečný kladný náboj.
Zatímco u jedné graphenové vrstvy vzniká změť částečných (parciálních) nábojů, je možné že elektrony signálu jsou touto změtí ovlivněné a ve výsledku je zde velký šum; u 2 vrstev tyto částečné náboje se pomocí Coulombovských elektrostatických interakcí uspořádají tak, aby tam kde je v spodní vrstvě záporný parciální náboj tak v horní vrstvě bude kladný parciální náboj a naopak => vytváří se elektrické pole které je mnohem více homogenní než u jedné graphenové vrstvy a tím pádem je menší ovlivnění elektronů pohybujících se po těchto 2 vrstvách.
Stačí xox? ;-)

Hoogesovo pravidlo je nesmysl, ten pán se jmenoval F. N. Hooge (holanďan) takže koncové 's je přivlastňovací

pcmaker: Zapomeň, nejsem sice odborník, ale co to tak sleduju, s novinkou přijde IBM, pak ji Sun dají do Sparcu a až o mnoho let pozděj se ta samá "novinka" dostane do flamu mezi AMD a Intelem. : )

xox: Aromaticka, alias benzenova jadra jsme brali uz na zakladce na druhem stupni. U vas na Slovensku se to pred rozdelenim taky pry ucilo, jestli to neznas, tak jsi jeste nedorazil do 7 - 8(9) tridy. Nebo te vykopli driv? :oDDD To o ty tuze si pamatuji jeste dnes.

Píšu si do kalendáře. 2.1.2021 koupit uhlíkový 512 jádrový procesor.
Texty se mi budou psát zase o něco pohodlněji. Každé písmenko přiletí z prostoru vypálí se do dokumentu který bude simulován na úrovni atomů za ochromujího rachotu z 50 kanálového audia. Supr dupr už se těším.

2 ZM: To striedanie 1 a 2 väzieb zneje zaujímavo, ale bohužiaľ to tak nie je. Všetky sú rovnaké. Doporučujem doplniť vzdelanie, napr VŠ organika.

2 ZM benzen neni "nejmeneuhlikaty" aromat, existuji i s mensim poctem uhliku

vlado33: Částečně máš pravdu. Dopustil jistých nepřesností, vzniklých snahou o maximální zjednodušením tak aby tomu i laik trochu porozuměl.
Ovšem rovnocenné vazby v aromátu jsou jen pokud má stejné substituenty (benzen - C6H6). U různě substituovaných aromátů (toluen C6H5CH3- v podstatě benzen u kterého je jeden vodík nahrazen CH3 skupinou) vazby nejsou rovnocenné, jsou si jenom velmi velmi podobné. Viz kvantová chemie.

Ged: Tak to je skutečně chyba. Díky za opravu.

A co životnost takového procesoru? Stačí jedná malá erupce na slunci a je po něm!

Poen:a ještě si zapoměl říct, že vše poběží na platformš Windows HyperVista s podporou holoikonek na holoploše. Každý bude mít doma na uživení této bestie miniaturní atomovou elektrárnu, do které bude co týden v oblíbeném supermarketu dokupovat uranové palivo.
Teď si nejsem jistý, jestli tebou popsaný procesor nebude už stačit... :-)

blecha : mozno ked budes starsi tak pochopis aky hlupi je argument "vsak to sme brali v skole" :)

Loonely: Polovinu proudu sezere pocitac, druhou polovinu chlazeni, ktere bude na principu heatpipe: na jedne strane bude procesor, druha bude chlazena metr vysokym vetrakem.

... A Intel bude vyrabet procesory se ctyrmi jadry na kazde molekule, zatimco AMD bude tvrdit ze to nejsou ty prave procesory ale nejake slepence a ze uz kazdym mesicem bude mit dostupny vlastni uplne monomolekularni procesor se stejnym celkovym poctem jader. :-)