Představu Intelu o úsporném procesoru nejlépe vystihuje video z úvodní přednášky Paula Otelliniho, kde byl předváděn prototyp procesoru s tak malými energetickými nároky, že bylo možné jej napájet solárním článkem velikosti poštovní známky osvětlovaným lampičkou. Procesor samozřejmě nepotřeboval žádné chlazení.

Podle použité desky (ASUS P/I-P55T2P4) a grafu zátěže, která byla stále zhruba na čtvrtině jen ze zobrazování plochy a kreslení několikasnímkového GIFu, šlo o něco hodně pomalého, na úrovni prvních Pentií.

 

Ostatně deska s čipsetem Intel 430HX měla socket 7, do kterého první Pentia pasovala, v tomto případě byl do desky vpáchán vzorek jednojádrového 22nm procesem vyráběného procesoru přes speciální redukci právě kvůli napájení solárním článkem.

Samozřejmě nejde o ukázku produktu, který by chtěl Intel uvádět na trh, alespoň prozatím. Spíše tím chtěl naznačit, co na 22nm procesu umí s „3D tranzistory“. A z takového těsta má být vytvářena řada procesorů postavených na mikroarchitektuře Ivy Bridge a později Haswell. Na IDF Intel ukázal nejen samotný procesor, ale také rovnou funkční počítač jím osazený.

U Haswellu Intel slibuje, že na tom bude s energetickými nároky minimálně „20× lépe“ než současné procesory a nabídne tak možnost používat ultrabook celý den či ponechat ho v pohotovostním „connected“ režimu až 10 dní.

Tento „connected“ režim se nazývá Intel Smart Connect Technology a spočívá v tom, že se systém v režimu spánku jednou za čas probudí, postahuje, co je potřeba, sesynchronizuje, co je potřeba a zase se uvede zpět do režimu spánku. Je to jedna z vlastností ultrabooků.

Ultrabooky budou založeny zpočátku na procesorech Core druhé generace (Sandy Bridge), na letošní rok už mají někteří výrobci připravené své modely, jmenovitě ASUS UX31, Acer S3/Aspire 3951, Lenovo IdeaPad U300s, Toshiba Portege Z830 a další.

Na příští rok už to budou ultrabooky s procesory Ivy Bridge, ty budou zajímavější především delší výdrží.

Na obrázku níže je zmíněná Toshiba, která je svou tloušťkou zajímavá tím, že konektory jako RJ-45 či D-Sub (VGA) jsou tlustší než samotný ultrabook (po odečtení tloušťky displeje), takže aby to nepůsobilo příliš hloupě, jsou posazeny tam, kde má ultrabook „zadní nožičky“, protože prostě z těla přečnívají.

Kromě tenké tloušťky, svižnosti a jistého omezeného fungování během spánku (technologie Smart Connect) byl kladen důraz také obecně na spotřebu, která by měla být vylepšena příští rok pomocí tzv. „eDP“ panelů (embedded DisplayPort). To je panel, který má framebuffer v sobě, takže se do něj posílá obraz pouze v situaci, kdy dochází ke změně, nemusí se o jeho obnovování starat grafika (což se děje typicky 60× za sekundu i v případě statického obrazu). To samozřejmě snižuje její spotřebu (např. i video, které se zobrazuje v 25 fps, může nějaký ten miliwattík ušetřit oproti tradičnímu 60Hz obnovování obrazu). Na IDF bylo předvedeno demo, kdy si displej sám obnovoval obraz ze svého framebufferu i v případě, že byl od počítače odpojen (samozřejmě už se pak ten obraz neměnil). Mooly Eden vyjádřil své přesvědčení o tom, že do dvou let se to stane v noteboocích standardem.

Technologie jako taková, kterou Intel nazývá Panel Self Refresh, byla sice uvedena už letos v únoru, na trhu by ale měla být až příští rok a u Intelu konkrétně v souvislosti s procesory Ivy Bridge (což je asi spíše shoda okolností, protože eDP podle toho, co jsme u Intelu našli, podporují už první mobilní Core iX procesory). Na ultrabooku by to mělo přidat tři čtvrtě až jednu hodinu výdrže na baterie navíc.

Nakonec na několik ultrabooků se můžete podívat na videu, které pochází z nedávné Build konference Microsoftu (ta byla sice primárně o Windows 8, ale lidé z Microsoftu předvedli i tři ultrabooky, Intel je na oplátku nechal na IDF předvést nové uživatelské rozhraní Metro).

Microsoft a Intel spolupracují (čímž chtějí naznačit, že spojenectví „Wintel“ se příchodem Windows pro ARM nijak zásadně nenarušuje), takže řada technologií, které chystá Intel, budou podporovány už ve Windows 8.