Grafická architektura Intel Gen12 vyvinutá pro třetí generaci 10nm procesorů a grafické karty Xe byla v podobě samostatného čipu a karty - Intel DG1 - představena tuto zimu. Původně byla Xe ohlášena již minulou zimu (prosinec 2018), takže nejde o nic čerstvého, ale produkt, který Intel již rok a půl prezentuje a na jehož ovladačích - i s ohledem na vzorky 10nm Tiger Lake - se již velmi dlouho pracuje. Ovladače se tak samozřejmě ještě mohou zlepšit, ale nelze očekávat výkonnostní posuny v syntetických benchmarcích o desítky procent - pokud, tak o jednotky. Intelu tradičně syntetické testy jdou, takže lze říct, že pokud se softwarová podpora na něco soustředí, je to právě tento segment a výsledek tak velmi pravděpodobně odpovídá potenciálu hardwaru.

Grafické skóre 5960 bodů v testu FireStrike tak odráží, co hardware umí. Připomeňme, že při ohlášení před rokem a půl hovořil Intel o dostupnosti na trhu v roce 2020, tedy zhruba v současné době. Stav softwaru by tedy měl být ve stavu, s nímž se počítalo pro vydání. Později se začalo proslýchat, že žádný výrobce grafických karet nemá o výrobu samostatné DG1 zájem, takže z vydání sešlo a z karty se stala pouze platforma pro optimalizaci softwaru. Přesto je o ni mediální zájem, protože počet 96 EU (grafických bloků) odpovídá specifikacím nejvýkonnější verze integrované grafiky 15W a 28W verze mobilních procesorů Tiger Lake.

Na samotné skóre se lze dívat dvěma pohledy. Ten první je pohledem na výkon samostatné, byť low-endové, grafické karty. Můžeme si ho srovnat s jinými produkty konkurence (výsledky 3DMarku převzaty z GamerNexus):

• Intel DG1: 5960 bodů
• Radeon RX 460 (2016): 6014 bodů
• Radeon RX 560 (2017): 6194 bodů (6944 pro OC model)
• GeForce GTX 1050 (2017): 7060 bodů

Intel DG1 tak dotahuje čtyři roky starý low-end, ale je jednoznačně pomalejší než low-end roku 2017. GPU přitom dosahuje plochy 125 mm², což je více než GPU Polaris 11 (Radeon RX 460 / 560) se 123 mm², které je přitom vyráběné 14nm procesem GlobalFoundries. Jádro Intel DG1 je přitom vyráběné o více než generaci novější technologií.

Pokud si porovnáme základní parametry Intel DG1 (TechPowerUp) s parametry GPU srovnávaných grafických karet, zjistíme, že jádro DG1 nese o polovinu až dvě třetiny více tranzistorů (srovnatelně velké je tedy jen díky menšímu 10nm procesu), běží na vyšších taktech, má k dispozici (díky GDDR6) vyšší paměťovou propustnost - přesto je pomalejší než letité produkty AMD a Nvidie.

Nabízí se ale argument: „Ale na integrovanou grafiku to přeci bude dobré!“ Problémem však je, byť integrovaná verze této grafiky ponese rovněž 96 EU, v ostatních parametrech na tom bude dost odlišně. Kupříkladu zatímco DG1 má sama pro sebe paměťovou sběrnici o datové propustnosti 144 GB, integrovaná verze bude sdílet s procesorem sběrnici o propustnosti 58 GB/s a to při plném dvoukanálovém osazení DDR4-3600. K dispozici tak bude mít 2,5× nižší datový tok a ještě jej bude sdílet s potřebami procesorových jader a čipsetu.

Odlišné budou i takty. Nelze očekávat, že by integrovaná grafika CPU omezeného na 15 nebo 28 wattů mohla běžet na taktech samostatné karty vybavené na 75W odběr. Rovněž v noteboocích nelze očekávat chlazení v podobě hliníkové kostky osazené velkým ~80mm větrákem .

• Intel DG1: GPU (96 EU): 125 mm²
• Intel Tiger Lake: 4 CPU jádra Willow Cove + GPU (96 EU): 146 mm²
• AMD Renoir: 8 CPU jader Zen 2 + GPU (8 CU): 156 mm²

Ačkoli tedy samostatná Intel DG1 dosahuje o 39 % vyššího výkonu než poslední verze integrované Vegy (Renoir / Ryzen 7 4700G), po náhradě samostatných GDDR6 za násobně pomalejší sdílené systémové DDR4 a omezení TDP lze očekávat, že z tohoto náskoku zůstane v nejlepším případě zlomek. Nemluvě o tom, že stále mluvíme o výkonu ve 3DMarku, který Intelu „jde“ tradičně lépe, než reálné hry.

Přes všechny superlativy o grafické generaci Gen12 / Xe to zatím pro Intel nevypadá ideálně a nezbývá než doufat, že se ještě vytasí s nějakým trumfem. Prozatím to vypadá, že integrovaná grafika procesoru Tiger Lake překoná integrovanou grafiku APU Renoir v syntetice o možná 20 % (což by znamenalo, že v reálných hrách o půl roku starší APU v nejlepším případě dotáhne). To však na úkor polovičního počtu procesorových jader a - nezmění-li Intel svou cenotvorbu - za dost výrazný příplatek (čtyřjádrový Ice Lake stojí $426).