V lednu se objevila informace od výrobců základních desek, že pro 125W desktopový Comet Lake-S se počítá s reálným odběrem až ~300 wattů. V březnu pak následoval test 35W desktopového modelu Comet Lake-S „T“, který si v zátěži bral 123 wattů. Že by si úsporný model Téčkové řady bral více než 3,5× více energie než uvádí TDP, nechtěli někteří diskutéři uvěřit.

Limity napájecí

Nyní je však potvrzeno černé na bílém, že v případě 45W mobilního Comet Lake-H doporučuje Intel výrobcům notebooků nastavit limit PL2 na 135 wattů, neboť procesor podporuje boost až 5,3 GHz pro dvě jádra. To znamená, že v tomto režimu vychází až 67,5 wattu na jádro, což odpovídá proudu 56,25 A na jádro, respektive 112,5 A na procesor.

Pojďme si trochu vysvětlit, jak to funguje. Procesor by měl mít standardně nastavený PL1 (Power Limit 1), který může odpovídat TDP (obvykle odpovídá, ale není to nutná podmínka) - v tomto případě 45 wattů - a PL2, který je vyšší. V tomto případě 135 wattů. PL2 není nepřekonatelný limit, jak se mnohdy mylně uvádí. Procesor jej v praxi může překročit, ale řízení spotřeby by mělo zasáhnout a po jeho překročení upravit chování procesoru tak, aby jej dál nepřekračoval. To znamená, že může vzniknout špička například 150 wattů, ale jakmile ji systém zadetekuje, bude dělat vše proto, aby dále udržel procesor na 135 wattech.

PL2 má nastaven časový limit, po který může úřadovat. V případě nového Core i9 doporučuje Intel dobu 56 sekund, u nižších modelů jen 28 sekund. Po skončení grilovačky musí procesor přejít (přinejmenším) do režimu PL1, který by měl odpovídat TDP a během nějž by teplota přístroje měla klesat. Obecně platí, že procesory Intelu mohou(!) mít nastavené ještě limity PL3 a dále „nepřekročitelný“ PL4, u něhož má dojít k zásahu již před jeho dosažením (ne tedy po překročení jako u PL2 nebo možného PL3).

V praxi to tedy znamená, že Core i9-10980HK může mít téměř po minutu odběr 135 wattů / proud 112,5 ampéru. Tolik z pohledu charakteristik napájení.

Z pohledu taktovacích frekvencí je situace trochu odlišná. Procesor má nastavený maximální boost 5,1 GHz, který by měli respektovat všichni výrobci notebooků. To znamená dimenzovat napájení a nastavení BIOSu tak, aby ho procesor mohl teoreticky dosáhnout. Volitelně mohou aktivovat Thermal Velocity Boost, který je nastaven na zmíněných 5,3 GHz pro až dvě procesorová jádra. Jeho aktivace není pro výrobce notebooků povinná, takže pokud budete uvažovat o notebooku s Comet Lake-H právě kvůli vysokému boostu, ověřte si nejprve, zda vámi preferovaný notebook Thermal Velocity Boost podporuje.

Limity teplotní

Thermal Velocity Boost může být aktivován za splnění určité kombinace podmínek, z nichž prvořadá je teplota. Další nutné podmínky zahrnují dodržení stavů, při kterých může být aktivní PL2. Pro samotný limit PL2 totiž obecně platí, že sám o sobě není závislý na konkrétní teplotě (Thermal Velocity Boost ano) nebo aktuální spotřebě, ale pokud by došlo k překročení limitních hodnot, jsou PL limity vyřazeny a procesor přejde do režimu nízkých taktů a sníženého napětí. Teoreticky by měla být limitní teplota pro Thermal Velocity Boost výrazně nižší než limitní teplota pro vyřazení PL režimů, takže pokud se notebook začne zahřívat, vypne se nejprve Thermal Velocity Boost. Bude-li zahřívání pokračovat, záleží už pouze na tom, zda jako první uplyne časový limit pro PL2, po kterém se množství odpadního tepla má vrátit na úroveň TDP, nebo dojde dříve k překročení teplotního limitu, který PL režimy odstaví. To už bude záviset na konkrétní zátěži, výkonu chladiče notebooku a částečně i na nastavení výrobcem.

Dále se můžeme vrátit k funkci Partial Overclocking / Partial Unlock, která se týká modelu Core i7-10850H. Zatímco u předchozí generace toto znamenalo množnost přetaktování boostu o 500 MHz, nyní je tato funkce definována jako možnost přetaktování dvou nejrychlejších jader, pokud to teploty dovolí. Konkrétní číselný údaj nikde nenacházím (Intel navíc přes proběhlé vydání nemá v okamžik vzniku tohoto textu specifikace novinek na webu). Očekával bych, že půjde o 5,3GHz limit, ale jde jen o moji domněnku.

Pokud by výrobce chtěl postavit notebook zaměřený na vysoký procesorový výkon a dimenzovaný na odvod většího množství odpadního tepla, může procesorům Comet Lake-H zvýšit TDP z 45 na 65 wattů a ostatní charakteristiky (PL, časový limit) upravit podle toho.

Výbava

V souvislosti s Comet Lake-H se před vydáním často objevovaly informace o Thunderbolt 3.0 a podpoře pamětí DDR4-3200. Řadič nakonec podporuje maximálně DDR4-2933 (integrovanou grafiku to omezovat nebude, ta je stále pomalá - rychlejší se týkají jen architektur pro 10nm proces jako Ice Lake, Tiger Lake), takže nejde o zásadní problém. Podpora Thunderbolt 3.0 však není nativní, ale závislá na přídavném řadiči, jehož osazení není povinné. Je-li pro vás Thunderbolt 3.0 podstatný, musíte opět před nákupem ověřit, zda jej konkrétní model notebooku podporuje. Může, nemusí.

Intel se nicméně chlubí, že se mezi notebooky s Comet Lake-H najdou speciality jako např. model s 300Hz displejem, model s HDR1000 panelem nebo super-nízké modely o pouhých ≤20 milimetrech. Zda tyto ≤20mm modely budou podporovat 5,3GHz Thermal Velocity Boost a zda zvládnou na doporučených 56 sekund uchladit 135 wattů konzumující procesor, se zatím nedozvídáme.

Tím se nejspíš pochlubí až výrobci. Od nich se očekává uvedení prvních modelů v polovině dubna a dostupnost širší nabídky během května.

Marketing

Před mnoha lety se začal objevovat jeden nepopulární nešvar, kdy výkonnostní grafy od výrobců nebyly malované od nuly, ale třeba od 50 % nebo 80 %, aby i malý nárůst výkonu působil významně. Provázelo to hodně kritiky, ale v posledních letech se o tom již mnoho nemluví, neboť je to už tak rozšířené, že by se IT média nemusela věnovat něčemu jinému. Marketing Intelu však dokázal tento ošklivý… nepěknou věc posunou o další level:

Krom toho, že osu posunul z nuly na vyšší hodnotu, jak jsme byli zvyklí, ještě vynechal popisky, takže si uživatel nemá šanci z číselných hodnot (které chybějí) všimnout, že graf nezačíná v nule. Ani kde ve skutečnosti začíná. Že něco není v pořádku, lze vypozorovat pouze z toho, že podle výšky sloupce by měl být výkon přinejmenším dvojnásobný oproti tři roky staré generaci, ale reálně jde jen o ~40 % posuny.

Další perličkou je pak zdůvodňování, že výkon většiny aplikací závisí na vysokých taktovacích frekvencích („most applications continue to depend on high frequency cores“)…

Když při loňskému uvedení Ice Lake / Sunny Cove Intel naopak jako klíčový prvek prezentoval IPC…

…a dokazoval, že architektura optimalizovaná pro vyšší IPC (Ice Lake) je i v jednojádrové zátěži výkonnější než architektura optimalizovaná pro vyšší frekvence (Whiskey Lake):