Přestože Intel stále nabízí a bude nabízet procesory Xeon Phi, které vznikly jako vývojová větev odštěpená v době projektu Larrabee, pro segment umělé inteligence se v loňském roce rozhodl nabídnout trochu vhodnější, užším způsobem specializovaný hardware. Jak je u Intelu zvykem, přistoupil k řešení formou akvizice společnosti Nervana v srpnu 2016 (za více než $350 milionů). Získaný projekt, či spíše už produkt Intel přejmenoval na Lake Crest, aby zapadl do jeho řady jezerních produktů, a ujal se příprav k vydání.

Znalost pozadí vzniku Lake Crest velmi usnadňuje pochopit, proč produkt vypadá, tak jak vypadá - dalo by se říct neintelovsky. V první řadě jde v podstatě o ASIC. To je v rámci výkonných výpočetních procesorů Intelu novinka. Doposud stavěl na x86 jádrech (Core), konceptu Larrabee (nakonec prolnutém s x86 architekturou), pohltil Alteru jakožto výrobce FPGA, ale ASIC v podobě velkých čipů pro výpočetní sféru, to je novinka. Druhý prvek netypický pro Intel tkví v 28nm procesu. Společnost tradičně pro klíčové projekty používá vlastní nejpokročilejší technologie (nyní by šlo o 14- nebo 10nm proces). Důvodem je, že ještě samostatná Nervana navrhla čip pro 28nm výrobu a přepracování by znamenalo výrazný odklad. První generace proto zůstane na 28 nanometrech, další se přesune do továren Intelu.

Třetí technologií, se kterou jsme se u produktů vyvinutých doposud nesetkali, spočívá v použitých pamětech. Protože Nervana považovala za optimální volbu HBM, bude i Intel Lake Crest postavený na HBM. Konkrétně jde o kombinaci 4096bit sběrnice (tj. jako u Fiji / Radeonu Fury nebo Pascal GP100 / Tesla P100), ovšem s efektivně 2GHz čipy (tj. jako ponese Vega 10 od AMD). Výsledkem je přenosová rychlost 1 TB/s a kapacita 32 GB. Tím se, jen tak mimochodem, paměti HBM dostaly po AMD a Nvidii i do portfolia Intelu - na rozdíl od HMC a GDDR5X od Micronu, které zatím z těchto značek oslovily pouze po jedné. Pro úplnost je třeba dodat, že ač z produktů vyvinutých od začátku do konce pod křídly Intelu nedisponuje pamětmi HBM žádný, společnost Altera, kterou Intel koupil, také dala přednost HBM před HMC, což znamená jejich nasazení Intelem jak v odvětví FPGA, tak ASIC.

Intel plánuje zahájit testování Lake Crest v první polovině letošního roku a ve druhé pak poskytnout vzorky vybraným partnerům. Zdá se, že první (28nm) generace poslouží spíše jako vývojářská platforma a sonda, jaký zájem produkt probudí mezi zákazníky. Lze čekat, že v roce 2018 již bude hotová další generace, která nebude stírat podstatnou část náskoku oproti produktům postaveným na GPU nebo x86 CPU architekturách o 2-3 generace starším výrobním procesem. Zřejmě i s tím souvisí příslib Intelu, že do konce dekády dokáže pro segment umělé inteligence nabídnout systémy, které oproti současným zvýší výkon 100×.