Intel nahrazuje kód GeekBench pro navýšení skóre, ten výsledky zneplatnil
GeekBench je široce rozšířený a známý test, který však provázelo několik kauz. Zmiňme dvě nejvýznamnější.
Kauza mikrozátěží
Přinejmenším od verze GeekBench 4 totiž bylo kritizováno rozdělení zátěže na velmi krátké úseky, mezi kterými měl procesor čas na vychládání a kompenzaci energetických limitů. Procesor, který podporoval časově omezený boost tak v praxi běžel v zátěži GeekBench stále na maximu, na rozdíl od reálných aplikací, v nichž se po pár sekundách běhu musel procesor podtaktovat. Autoři to dodatečně omlouvali tvrzením, že cílem GeekBench není testovat výkon čipu nebo simulovat reálné podmínky, ale zjistit potenciál architektury. Nicméně v tiskové zprávě při uvedení GeekBench 4 o ničem takovém nebyla ani čárka, takže test něco jiného avizoval a něco jiného reálně testoval. Trvání zátěže bylo prodlouženo až s GeekBench 6.
Kauza AVX-512
GeekBench 5 vydaný v roce 2019 přinesl podporu AVX-512, takže procesory s jeho podporou dosahovaly vyššího skóre než procesory bez podpory. To bylo vnímáno jako kontroverzní záležitost, neboť v roce 2019 prakticky neexistovaly aplikace pro PC a mobilní zařízení, které by z AVX-512 výkonnostně těžily. A tak z podpory AVX-512 profitoval tehdejší mobilní Ice Lake od Intelu. S ohledem na nízké takty a nízký počet jader v řadě reálných zátěží propadal, zatímco GeekBench 5 jej stavěl do konkurenceschopného světla. Z GeekBench 5 (díky podpoře AVX-512 v kombinaci s mikrozátěží) profitoval ještě Tiger Lake a Rocket Lake. Poté Intel časově omezený boost zrušil a podporu AVX-512 na PC procesorech softwarově deaktivoval (obojí zároveň s generací Alder Lake).
Nedá se říct, že by tato kapitola byla zcela uzavřena, neboť v červnu 2023 přišel GeekBench 6.1, jenž doplnil zátěž s využitím AVX-512_FP16. To je opět docela kontroverzní situace, neboť tento formát přinesly jako exkluzivní prvek Xeony Sapphire Rapids vydané právě v roce 2023. Tento formát se v praxi příliš nerozšířil, neboť v důsledku rostoucího zájmu o AI si pozornost získal AVX-512_BF16, který je pro tyto účely podstatně přesnější.
GeekBench však rozšířenější AVX-512_BF16 nikdy neimplementoval a namísto toho již tři roky využívá AVX-512_FP16, který je v praxi okrajovou zálěžitostí podporovanou pouze na třech řadách serverových procesorů Intel Xeon. Protože Intel chtěl této „výhody“ využít, alespoň zpočátku avizoval, že tzv. AVX10 bude od procesoru vyžadovat podporu formátu FP16 (čímž se liší od AVX-512, kde je podpora tohoto formátu jen volitelná). AMD to přimělo doplnit tento formát s architekturou Zen 6, byť to nemá valný praktický význam.
Kauza Intel IPO-BOT
Byť byl GeekBench v minulosti několikrát přiohnut na míru procesorů Intel, tentokrát je to Intel, kdo se pokusil výsledky ovlinvit. Již v roce 2023 ohlásil APO, Intel Application Optimization, tehdy jako soubor herních optimalizací na míru svým procesorům. Loni prosáklo, že by Intel rád možnosti této funkce rozšířil o tzv. Binary Optimization Tool, jinými slovy přepisováním původního kódu aplikace vlastním. Uvedl jej letos v souvislosti s Arrow Lake-refresh / Core Ultra 200+. Ač se o APO mluvilo jako o herní optimalizaci, mimo několika vybraných her je podporován i GeekBench.
Náhrada originálního kódu aplikace kódem Intelu znamená až 40% navýšení skóre v dílčích zátěžích a zhruba 8% navýšení celkového skóre. Autoři testu konstatovali, že nad výsledky dosaženými tímto způsobem nemají žádnou kontrolu a v databázi je zpětně označili za neplatné, doplněné o varování „This benchmark result may be invalid due to binary modification tools that can run on this system.“
Vzhledem k tomu, že Binary Optimization Tool mimo hry není dostupný pro žádné reálné aplikace, kde by uživatel mohl z nárůstu výkonu profitovat, je doplnění do syntetického testu těžce za hranou. Takto upravený test nejenže nefunguje v rámci parametrů výrobce, ale neodráží ani chování reálných aplikací. Navýšení výkonu (respektive skóre) se vztahuje jen na něj samotný.






















