V poslední době jsme se trochu vrátili k předchozím CEO společnosti Intel, a tak u nich můžeme tentokrát začít. Éra Briana Krzanicha (2013-2018) nebývá hodnocena jako právě šťastná. Na druhou stranu se k této době vážou dva kroky, které dávaly smysl. Prvním je zahájení vývoje procesorů Alder Lake, které podstatně zlepšily postavení Intelu po 14nm éře a druhým bylo získání architekta Jima Kellera pro restart vývoje procesorových jader. Z tohoto hlediska udělal Krzanich mnohem více než jeho předchůdce Paul Otellini, jehož vedení začalo i skončilo vývojem čtyřjader vycházejících ze stejných architektonických základů a zcela závislých na zcela úspěšném rozběhnutí výroby na novém procesu přesně každé dva roky. Krzanichovi lze nicméně vytknout, že tyto projekty neinicioval dříve (ano, po bitvě je každý generál, ale od toho dostávají CEO velkých firem ročně vyplaceny mliony dolarů, aby buďto byli prozíraví, nebo si prozíravé lidi najali).

Ex-šéfové Intelu Brian Krzanich a Bob Swan (Intel)

Zřejmě vše další, co se odehrálo poté, bylo důsledkem faktu, že další šéfové Intelu nevnímali Kellera jako klíčovou osobnost, která může Intelu pomoci, ale jako Krzanichova koně, tedy jako osobu spjatou s neúspěšným CEO. Není známo, že by Krzanichův nástupce, Bob Swan, udělal cokoli pro Kellerovu podporu. Když se v červnu roku 2020 Keller rozhodl odejít, protože neviděl podporu ve vedení a práci mu komplikoval Renduchintalův bossing, neudělal nejspíš Swan nic, aby situaci zabránil. Naopak to vypadá, že si problému „všiml“ až po situaci s Kellerem, protože Renduchinatala byl z Intelu vykázán dva měsíce po Kellerově odchodu. Tedy právě jakoby až Kellerův odchod inicioval dávno potřebnou deratizaci.

Architekt Jim Keller a šéfinženýr Murthy Renduchintala (Intel)

Kellerem spuštěný projekt Royal Core neoznačoval žádnou konkrétní architekturu, ale vývoj řady nových prvků, z nichž se skládá procesor (nové jádro, nová cache, rentable-units ap.). Postupem času měly být z těchto prvků poskládány a vydány nové architektury, nové procesory. Snad někdy po Kellerově odchodu přišla myšlenka, že (namísto jednorázové náhrady staré architektury novou) bude schůdnější již hotové prvky Royal Core implementovat do tradičních architektur (Royal Core 1.x) a teprve Royal Core 2.0 bude naplněním vize Jima Kellera a první od A do Z novou architekturou Intelu.

Zrušení projektu Royal Core (MLID)

Jenže v létě 2020, kdy Bob Swan nejspíš uzavřel téma deratizace, již asi neměl příliš mnoho energie na podporu dlouhodobého projektu. Zjevně cítil, že do konce jeho éry se počítají poslední měsíce. Kellerovo místo evidentně nebylo obsazeno nikým schopným a ambiciózním, kdo by byl schopný jako prioritu držet dotažení projektu Royal Core.

Po výměně Boba Swana za Pata Gelsingera (úvodní snímek) se jednak objevovaly zvěsti o zpoždění někdejšího Kellerova projektu a jednak byl konečně vydán Alder Lake, který Gelsinger vnímal jako velkou výhru. Připomeňme, že Alder Lake v té době v mnoha ohledech překonal (byť o generaci starší) Zen 3, takže to vypadalo, že Intel je opět na koni a vlastně žádnou novou přelomovou architekturu nepotřebuje, když se zvládl dostat zpět na špičku tradičním přístupem. Právě z této doby pochází legendární prohlášení o AMD ve zpětném zrcátku.

Gelsinger tedy měl procesorový vývoj za vyřešený a zaměřil se primárně na AI, kde viděl potenciál. Podle informací, které získal YouTube kanál MLID, bylo AI pro Gelsingera prioritou, která měla přednost  i před projektem Royal Core. Ten měl Gelsinger vnímat za příliš časově a finančně náročný. Tomu nahrávala hlasitá skupina osob v Intelu, která prosazovala názor, že Intelu pro konkurenci AMD stačí jít tradiční cestou inovace stávajících architektur. Gelsinger tak prostředky na vývoj Royal Core přelil do vývoje grafiky a AI.

Můžeme vzpomenout, že ke konci Gelsingerovy éry již „evoluční“ skupina zřejmě neměla tak navrch, neboť prosakovaly a nejspíš i převažovaly nespokojené hlasy, které strategii „stačí nám být konkurenceschopní, nemusíme být nejlepší“ odsuzovaly.

Raja Koduri, ex-šéf grafické divize, která měla na starost i vývoj AI řešení (Intel)

Nakonec se ukázalo, že radost z Alder Lake, kterou se Gelsinger nechal uchlácholit, byla předčasná (Intel dosud nezvládl zopakovat nic byť je vzdáleně podobného) a výsledkem přelití prostředků z Royal Core do GPU / AI je, že Intel nemá ani novou procesorovou architekturu, ani konkurenceschopná GPU a v segmentu výkonných AI akcelerátorů v podstatě nefiguruje vůbec. Retrospektivně lze proto lépe pochopit Gelsingerovo rozčarování z odchodu šéfa grafické divize Raji Koduriho, jehož bývalý CEO nejspíš vnímal jako osobu, která realizuje jeho vizi nového Intelu postaveného na AI produktech.

Aktuálně to vypadá, že projekt Royal Core, pozdějším značením nazývaný Royal Core 2.0, je již od pozdní Gelsingerovy éry mrtvý. Vypadá to, že prvky, které nebyly dokončeny, už dokončeny nebudou, zcela nový procesor nevznikne a zůstane jen u obohacení vývojové větve klasické architektury o některé nové prvky, které se podařilo před ukončením projektu dotáhnout. Nova Lake (2026) rentable-units nenabídne a vývojová větev směřující k Royal Core 2.0, která počítala s generací Beast Lake, vůbec nevznikne. Namísto ní se nástupcem Nova Lake stane Razer Lake (lehká evoluce Nova Lake) a další novou generací bude Titan Lake a jeho vylepšení Hammer Lake. Kolik Kellerových myšlenek se do nich dostane, není známo - zdaleka však ne všechny.