Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Tak určitě.
klud, za 1/2 roka vyjde sprava ze sa to posuva na Q1 2030 a za dalsieho pol roka ze je to cele zrusene - ako u intelu byva zvykom
A co okurky?
Rostou?
Tak předpokládejme, že se to Intelu „nějak“ povede.
A teď otázka: Bude to v normálním desktopu vůbec k něčemu?
Pro MT heavy pracovní stanice a různé render focused stroje dobře, ale normální PC, to teda nevím no.
V jednu chvíli můžeš mít otevřeno současně až 100 záložek v Chromu, no neber to.
To už má i dneska polovina expertů, ale klidně i na Cometu :)
S Titánem budou moci konečně poskočit na stovky řádově.
Můj šéf. Ryzen 6C, 32GB RAM a tak 150 záložek ve Firefoxu. Si z něho dělám vždycky srandu, jestli tam některé ty záložky nemá nepoužité už od loňska :)
To není žádná sranda kamaríde, u mě má kancl ženská normálně otevřeno 100+ tabů na 8GB RAM!!!
A rozhodně jsou od loňska, když jí ten prohlížeč nějak zkolabuje, tak po restartu zapne a on zeptá jestli chce obnovit původní stav a tak to zase načte 100 tabů..
Nekecám, ty taby v horní liště mají třeba milimetr na šířku..
Proč to tak má, netuším, podle mě si plete taby se záložkami.
kolem 100 jich mam taky, na laptopu s Ryzen 4C/8T. Nepouzite od lonska tam urcite jsou taky :)
Neni to nejak zasadni problem, existuje "Auto Tab Discard" extension, kterej nepouzite taby "vyhodi z pameti" - zustane jenom neco jako bookmark, kliknu na to a automaticky se tab nahraje. Jiste, mohl bych vsechno manualne nahazet do Bookmarku, ale nevim proc s tim ztracet cas, kdyz to defacto za me udela tahle extension automaticky.. navic vyhledavani v URL baru funguje i na tyhle "uspane" taby. Funguje taky spolecne s "Tree Style Tab" naprosto bez problemu, takze kdyz clovek chce, si ty taby trochu zorganizuje..
Co se tyce Chrome.. ten v roce 2025 porad neumi Tree-style taby (a nejde ani udelat extension, protoze odmitaji udelat potrebna API). Browser ktery takhle zasadni vec neumi, odmitam pouzivat. Nastesti existuje Vivaldi i Firefox.
Otázka je, na co jich máš otevřených 100 - a některé od loňska.
Taky si pleteš taby se záložkami.
Pokud ten nepoužívaný tab prohlížeč "vyhodí z paměti", tak to můžeš mít jako záložku rovnou ne?
I ja mam otvorenych 100 tabov vo Firefoxe. Su to jednorazove taby, ktore nechcem ukladat do bookmarkov, lebo nie su tak dolezite.
a nechces je zavrit?
Este som tie stranky neprecital, preto ich nechcem zavriet.
No jasne nejlepší je nechat stránky otevřené tak dlouho, dokud mezi tím ty informace nezestárnou. :))
Není nad to mít otevrěný tab z iDnesu, kde je článek hak jedou tanky ze severu na Kyjev - no budu to zavírat, když to ještě nepřečetl?? :)
To mi pripomenulo ukrajinsky serial "Drasticke pikovanie" o tom ako lietadlo strmhlav pada dole nad vodami Atlantiku v 325 pokracovaniach. :) https://youtu.be/_svY0utityM?t=611
Ach, ty vzpomínky ...
Dík za link.
to nevis, ze studuje stary Egypt...
Já mám 4 C ZEN 1 a minimálně 100 záložek vlastně pořád... A úplně v klidu.
Není úplně o ZENu, ale spíš o tom na co máš imrvere otevřených 100záložek najednou :))
Záleží, co hledám. Pokud mne třeba zajímají detaily historických CPU, a případně počítače na nich postavených, k tomu čipové sady, tak jen ke generaci Pentium Pro / II / III a příslušné Xeon (beru jako příklad) už to můžou být v klid opravdu desítky. Prostě oteírám, na co narazím a postupně pročítám, kdžy mám vše, co jsem chtěl vědět, pozavírm to. Horší je že u toho se dostávám i odkazům na Pentium / P MMX - Core, P4, klidně i AMD, Cyrixy atd. Takže 150 pak není žádné číslo...
Poradím ti, nemusíš úplně každý odkaz odevírat v novém okně :))
Stejně se v tom bordelu (150tab) pak nevyznáš a vše zpětně najdeš “otisknuté” v historii..
Ale vlastně raději do toho nekecám, protože lidí jako ty jsem už viděl hodně a asi je to prostě běžný trend..
Videa se tady natáčejí na výšku i když tam nic není vidět a nikdo se nad naprosto nepotastavuje :)
Já to kombinuju už pár měsíců s AI. Ale stejně, šance že se na novém odkazu dozvím něco nového - další upřesnění nebo detail, stále není malá.
Máte odvahu sa ho spýtať či má v nich prehľad?
jo vím k čemu to bude přesně. K ničemu. Už dávno byl můj názor že intel pomocí malých jader nahonil mt výkon. Níže se řeší záložky/taby v prohlížeči. Mám 5900x, a firefox který dovoluje otevřít videa v oknech a nechat běžet současně. Ve spojení s mým internetem je youtube pro mě praktický neomezený. Máte slyšet ten parádní zvuk když jede 50* videii najednou 🤪 🤪 🤪
Tak 50 videí najednou to je sakra potřeba, hlavně pro ty mladý přetaktovaný mozky..
Zvládnout vidět celý jůtůb najednou, na to bych možná pořídil i 5950x
to byl test Firefoxu, velmi užitečné funkce, nepochopil jsem proč je tu možnost spustit více videii najednou, a všechny je i vidět v oknech. Nejde jen o zvuk ale je člověk co dokáže vnímat byť dvě videa najednou?
Testuje to, kolik reklam s automaticky spuštěným přehráváním videí/zvuku to ještě snese.
mám ublock, a pár vlastních podmínek a jinak cizí a funguje perfektně, všechny reklamy jsou fuč a skoro vůbec se nestává že by blokoval žádoucí věci
🤞😵👉🤡
Když se podíváme na AMD, tak největší marže má na Threadripperech.
Jestliže chce intel maximalizovat zisky, tak 100 malých jader dává smysl.
Smysl pro uživatele je diskutabilní.
Ale jeden přínos vidím.
M$ by se měl chytit za hlavu a zlepšit podporu >64 vláken (Processor Groups) ve Woknech.
Bomba, Intel jede, sto Atomů to prostě chceš!
A v dalším kole 196!
Čím víc proužků, tím víc Adidas.
Čím víc atomů, tím víc Intel.
Pokud maj ty Atomy stejné IPC jako GoldenCove nebo ZEN3, proč ne
A 100jádro asi nebude běžný procesor na hraní. :)
Pokud vůbec bude...
Nebude. Klasické kecy Intelu :)
Je to možné, otázka je, proč se tedy o tom píše článek..
Aby tady byla alespoň nějaká pozitivní zpráva o fy Intel.
Tak za ty 2 generace snad IPC vylepší, na úrovňi +- GoldenCove jsou už teď v arrow lake.
Ale nemají tak velkou frekvenci.
>> na úrovňi +- GoldenCove jsou už teď v Arrow lake
[Citation needed]
Oproti Gracemont se IPC i frekvence zlepšily. Hlavně FPU a SIMD. Ale zatím ne o tolik.
"Intel also provided comparisons for Skymont vs Raptor Lake’s P-core, which uses the Raptor Cove architecture. Intel claims a 2% IPC advantage for Skymont in integer and floating point. "
Je to zdělení od intelu takže to bude reálně ne 102%golden cove, ale třeba 90% golden cove
a to není zase tak daleko.
https://www.tomshardware.com/pc-components/cpus/intel-unwraps-lunar-lake...
Není Skymont jako Skymont.
Rozdíl proti Gracemont z Alder Lake
Lunar Lake Skymont: IPC Int +35%, IPC FP +68%, frek +0%
Arrow Lake Skymont: IPC Int +60%, IPC FP +110%, frek +31%
Rozdíl proti Golden Cove z Alder Lake
Lunar Lake Skymont: IPC Int +3%, IPC FP -1%, frek -24%
Arrow Lake Skymont: IPC Int +25%, IPC FP +22%, frek -8%
Rozdíl v celkovém výkonu při použití max. turba
Lunar Lake Skymont: Int -32%, FP -34%
Arrow Lake Skymont: Int - 5%, FP - 7%
https://chipsandcheese.com/p/skymont-in-desktop-form-atom-unleashed
Objasňuje proč jsou ty rozdíly tak veliké.
TL;DR - rozdíl mezi e-cores (Atom jádry) a Golden Cove (P-cores z Alder Lake aka 12xxx) se v poslední implementaci smrsknul na ca 5% v absolutním výkonu. Další vývoj by mohl ten rozdíl smazat úplně.
Intel sa bude bit do prs ako s 52C/52T=2x(8P+16E)+4LP zlepencom v Q1 2027 o 5% porazia 24C48T Zen6 a 100C/100T = (2x48+4) LP zlepencom v Q1 2030 o 5% porazia 32C64T Zen7.
To je jedine o co ide ...
Atomy: 2x nizsi vykon ako velke Core jadra, ale 4x mensia plocha = stale 2x lepsi pomer vykon na plochu.
Frekvencie a vykon MOZNO doladia a cely Intel MOZNO skonci na Atomoch .... kto by to bol v 2010-2020 povedal .... a mozno nie
Vy nad tymi Atomami zbytocne zavijate, ale z Pentium M, alias Core mate vlhke nohavicky.
Pritom to bola v zasade dost podobna strategia zahodit velke jadro s nevhodnym dizajnom a pouzit ine, povodne menej vykonne, jednoduchsie jadro aj za cenu toho, ze docasne pridem o nejake funkcie.
Napriklad prechodom z Pentia na Core intel kratkodobo urobil krok spat a nemal podporu 64bitov.
lol.. ten obrazek vystihuje soucasnej stav intelu.. tvari se nasrane, je az po kolena v hovnech a kam az dohlidne jen zmar a beznadej..
..a navyše je aj pekne rozpálený zvnútra, presne ako Intel CPU!
...a není to málo antone pavloviči?...
Ony ty dnešní "Atomy" jak často posměšně přezdívá nejsou vůbec slabé jádra (IPC je skoro Alder P-CORE = víc než ZEN3), ale mají tu výhodu, že jsou fakt plochou docela malé.
A nevím jestli je k něčemu zrovna 96kousků, ale procesor se 24 nebo 48 Skymonty nebude slabý ani na hraní..
Hlavně to odstraní dva zcela rozdílné druhy jader na jednom procesoru, což byl sám o sobě daleko větší problém než malé jádra obecně.
Co týče Intelu, ten ale nemá problém s jakýmkoli jádrem, ale hlavně sám se sebou.
'' nejsou vůbec slabé jádra (IPC je skoro Alder P-CORE = víc než ZEN3) ''
no ne.. kdyz mluvis o jadru (a ne o vlaknu) tak musis pocitat ipc celyho jadra.. zen3 ti zvladne zpracovat dve vlakna zaroven, atom jenom jedno..
podivej se na ipc atomu s vnni nebo avx512.. coz v dobe kdy vsichni resi ai je podstatnej argument..
podivej se na frekvence jaky zvlada atom a jaky velky jadra..
vcera tu byl clanek kde se v diskuzi resil vykon zen5 vs atom.. quadcore chip postavenej ne zen5c v tenkym notebooku ma vetsi vykon nez 8 atomu ve stolnim minipc.. takze intel bude muset fakt hodne zapracovat, jesli nechce aby to skoncilo fiaskem..
"""zen3 ti zvladne zpracovat dve vlakna zaroven, atom jenom jedno.."""
Ale já to porovnávám jako celé jádro ZEN, tedy i s SMT.
"""podivej se na frekvence jaky zvlada atom a jaky velky jadra.."""
Ty E-CORE mají samozřejmě o něco menší frekvenci, to všichni víme, jde tam o efektivitu.
"""v tenkym notebooku ma vetsi vykon nez 8 atomu ve stolnim minipc."""
A kterých Atomů?? Ty bereš Atom jako ATOM, jako by to byl furt stejný procesor.
„Ale já to porovnávám jako celé jádro ZEN, tedy i s SMT.“
To by mě velmi zajímal odkaz na test, který srovnává IPC dvouvláknové zátěže na Zen 3 s IPC Skymont.
„Ty E-CORE mají samozřejmě o něco menší frekvenci, to všichni víme, jde tam o efektivitu.“
Nikoli, efektivita Atomů je nižší než efektivita velkých jader:
https://blog.hjc.im/wp-content/uploads/2024/09/LunarLake-4T-IA.png
„Ale já to porovnávám jako celé jádro ZEN, tedy i s SMT.“
To by mě velmi zajímal odkaz na test, který srovnává IPC dvouvláknové zátěže na Zen 3 s IPC Skymont.
„Ty E-CORE mají samozřejmě o něco menší frekvenci, to všichni víme, jde tam o efektivitu.“
Nikoli, efektivita Atomů je nižší než efektivita velkých jader:
https://diit.cz/clanek/intel-pry-chysta-100jadrovy-titan-lake-zabije-velka-jadra/diskuse#comment-1509786 +https://blog.hjc.im/wp-content/uploads/2024/09/LunarLake-4T-IA.png
1 ) Ano máš pravdu, údajně je to 90% IPC toho ZEN3... Ale těch jader má být třeba 96 per CPU :)
Přeloženo z TechPowerUp ::: Takový zisk IPC oproti „Gracemont“ by měl jádru E-core „Skymont“ přirovnat IPC jader P-core „Sunny Cove“ nebo „Willow Cove“ pohánějících mikroarchitektury „Ice Lake“ a „Tiger Lake“, které se obě nacházely v 90. percentilu jádra AMD „Zen 3“ v IPC.
2) A Ano, máš pravdu, velké jadro může míti efektiviti výš než E-CORE, když ho na příkonu nesmyslně uškrtíš.. Ale nikdo v reálu dělat nebude, protože ten výkon pak nestojí za ty náklady na CPU.
Lenže ako Intel obkecá to, že jeho 48jadier bude mať výkon ako dajme tomu 24/48 od AMD? Asi väčšina bude chcieť čo najvyšší 16-24c výkon a ten bude mať AMD. Alias kto chce mať CPU s IPC predchádzajúcej mikroarchitektúry keď môže mať CPU s IPC tej súčasnej? Asi len milovníci čo najviac jadier. Mať na výber medzi 96+4, alebo s nižším výkonom 32/64, neváham ani minútu. Kde sa dá využiť 100c? Asi ani pri strihaní 4K 10bit videa. Teor. pri muchlaní 2-3 videi na pozadí a ešte k tomu strihaní ďalšieho. Ale kde sa využije veľké jadro, Intel bude brzdou.
Microsoft k komu vydá MS Windows Ultimate High-Core Intel Edition for a to si už doplňte. A Intel se může vrátit k názvu Extreme Edition. Jen to nebude Pentium ale Core.
„Ony ty dnešní "Atomy" jak často posměšně přezdívá“
Intel svým malým jádrům posměšně přezdívá Atomy? Proč to dělá?
https://www.intel.com/content/www/us/en/developer/articles/technical/intel64-and-ia32-architectures-optimization.html
https://www.intel.com/content/www/us/en/developer/topic-technology/software-security-guidance/trusted-computing-base-recovery-attestation.html
„Ony ty dnešní "Atomy" jak často posměšně přezdívá“
Intel svým malým jádrům posměšně přezdívá Atomy? Proč to dělá?
https://www.intel.com/content/www/us/en/developer/articles/technical/intel64-and-ia32-architectures-optimization.html
https://diit.cz/clanek/intel-pry-chysta-100jadrovy-titan-lake-zabije-velka-jadra/diskuse#comment-1509785 +https://www.intel.com/content/www/us/en/developer/topic-technology/software-security-guidance/trusted-computing-base-recovery-attestation.html
Jde o to, že komunita bere "Atom" s ArrowLake na naproto stejnou úroveň jako Atom z netbooku z roku 2012...
To, že si Intel naprosto marketingově posssral píšu již několik let, je to nepochopitelná marketingová bota.
Vždyť označení "Atom" opravdu vzniklo ve spojení s nejlevnějšími booky pro Afriku a Indii (Asus EEE)..
Přitom "Atom" Skymont má opravdu IPC docela na úrovni.
Nicméně dnes je to zcela jedno, protože Intel je v komunitě v podstatě mrtvý.
I kdyby to rozdávali zadarmo a mělo to efektivitu jakoukoli.
Intel Atom - vždycky si vzpomenu jak v mountfieldu rozdávali netbooky zdarma - to byla opravdová šílenost, paradoxně šnečí rychlost nezpůsobovalo samotné CPU, ale disk v podobě FLASH paměti - ne to opravdu nebylo SSD ale FLASH disk
Tak tak a to je přesně o čem píšu "Atom" v Arrow máš na věky spojený s Atomem z Mountfieldu..
A už tě vlastně ani nezajímá, jak je to v Arrow vlastně rychlé....
„Jde o to, že komunita bere "Atom" s ArrowLake na naproto stejnou úroveň jako Atom z netbooku z roku 2012...“
Myslím, že většina lidí, které to dnes zajímá, ani pořádně nepamatuje, jaký byl Atom v roce 2012. Stávající kritika Atomů vychází z jejich používání v desktopových procesorech a míchání s velkými jádry od Alder Lake dál. Atomy zvýšily latence mezi jádry, Atomy zneprovoznily AVX-512, Atomy způsobily problémy s HT a nakonec vyšlo najevo, že ani nezlepšily energetickou efektivitu (Alder Lake bez Atomů má lepší poměr spotřeba / výkon než Alder Lake s Atomy). K tomu přibyla náhrada velký jader u levnějších Core za Atomy, takže ještě způsobily pokles jednojádrového výkonu a herní použitelnosti low-end procesorů.
To skutečně nejsou problémy z roku 2012, to jsou problémy, které přišly s Alder Lake a jsou aktuální dosud.
„Jde o to, že komunita bere "Atom" s ArrowLake na naproto stejnou úroveň jako Atom z netbooku z roku 2012...“
Myslím, že většina lidí, které to dnes zajímá, ani pořádně nepamatuje, jaký byl Atom v roce 2012. Stávající kritika Atomů vychází z jejich používání v desktopových procesorech a míchání s velkými jádry od Alder Lake dál. Atomy zvýšily latence mezi jádry, Atomy zneprovoznily AVX-512, Atomy způsobily problémy s HT a nakonec vyšlo najevo, že ani nezlepšily energetickou efektivitu (Alder Lake bez Atomů má lepší poměr spotřeba / výkon než Alder Lake s Atomy). K tomu přibyla náhrada velký jader u levnějších Core za Atomy, takže ještě způsobily pokles jednojádrového výkonu a herní použitelnosti low-end procesorů.
To skutečně nejsou problémy z roku 2012, to jsou problémy, které přišly s Alder Lake a jsou aktuální dosud.
https://diit.cz/clanek/intel-pry-chysta-100jadrovy-titan-lake-zabije-velka-jadra/diskuse#comment-1509842 +Samozřejmě, 2012 (nebo i dřív) byl zaveden název ATOM.
Už v Alder byla blbost to nazývat Atomem..
Staré Atomy v Alder byly opravdu slabé a byly špatně.
A všechny komplikace co popisuješ nepřinesly ani tak Atomy samotné, jako fakt že v CPU jsou dvě zcela rozdílné jádra - to je problém.
AVX-512 sem vůbec netahej, dokud to měl jen Intel, ani pes po tom neštěknul, a psalo se že je to k ničemu.
Jak to má Ryzen, všichni honí brk nad AVX-512, hlavně protože o to Intel zrovna přišel (taky marketingový přešlap)..
Atomy v Alder jsou jen na "dorovnání v benchmarcích", to se asi shodnem.
Ale "Atomy" Skymont už by klidně mohly být v CPU samostatně a ve větším počtu, jak se řeší v článku.
Protože IPC je výš, eliminuje se kočkopes v podobě hybridu a furt to zabírá jen cca 1/3 plochy P-core.
Nevýhoda je v v pořád malém jednojádrovém výkonu, výhoda ve velkém počtu fyz jader pro multithread.
„Už v Alder byla blbost to nazývat Atomem..“
Název nic nemění na faktu, že to přineslo řadu problémů, které se starších procesorů netýkaly.
„AVX-512 sem vůbec netahej, dokud to měl jen Intel, ani pes po tom neštěknul, a psalo se že je to k ničemu.“
Ony to právě procesory Intelu nikdy pořádně neměly či neuměly. Skylake v serverech ano (ale snižovalo to frekvence a tím celkový výkon), Skylake v desktopu nikoli. Cannon Lake ano, ale Intel ho nedokázal dostat na trh. Pak až do Rocket Lake byly všechny 14nm procesory Intelu deriváty Skylake, které AVX-512 nepodporovaly. Ice Lake AVX-512 uměl, ale měl poloviční počet jader než ostatní procesory v té době, takže to nemělo smysl. Rocket Lake byl nevýhodný, pomalejší než předchozí generace, takže mu AVX-512 bylo k ničemu. Nyní, když AMD dvě generace konstatně na všech produktech na bázi Zen 4 a Zen 5 podporuje od desktopu přes servery po notebooky, aplikace to začaly využívat a jde o základ pro akceleraci řady AI operací na CPU, se najednou o AVX-512 nesmí mluvit? Protože si to Intel sám podělal? To je nějaký zvláštní přístup.
„Už v Alder byla blbost to nazývat Atomem..“
Název nic nemění na faktu, že to přineslo řadu problémů, které se starších procesorů netýkaly.
„AVX-512 sem vůbec netahej, dokud to měl jen Intel, ani pes po tom neštěknul, a psalo se že je to k ničemu.“
Ony to právě procesory Intelu nikdy pořádně neměly či neuměly. Skylake v serverech ano (ale snižovalo to frekvence a tím celkový výkon), Skylake v desktopu nikoli. Cannon Lake ano, ale Intel ho nedokázal dostat na trh. Pak až do Rocket Lake byly všechny 14nm procesory Intelu deriváty Skylake, které AVX-512 nepodporovaly. Ice Lake AVX-512 uměl, ale měl poloviční počet jader než ostatní procesory v té době, takže to nemělo smysl. Rocket Lake byl nevýhodný, pomalejší než předchozí generace, takže mu AVX-512 bylo k ničemu. Nyní, když AMD dvě generace konstatně na všech produktech na bázi Zen 4 a Zen 5 podporuje od desktopu přes servery po notebooky, aplikace to začaly využívat a jde o základ pro akceleraci řady AI operací na CPU, se najednou o AVX-512 nesmí mluvit? Protože si to Intel sám podělal? To je nějaký zvláštní přístup.
https://diit.cz/clanek/intel-pry-chysta-100jadrovy-titan-lake-zabije-velka-jadra/diskuse#comment-1509860 +1) souhlas, ale čas už nevrátíš.
2) Vím jak je to s AVX v minulosti. To nic nemění na tom, že na to AMD fans blinkali až do chvíle, než se jim to objevilo v talíři. Z 98% ani neví na co to mají. Kdyby to AMD neimplementovala, blinkají ("logicky") pořád.
Mimochodem já to dost intenzivně používal v 11400 na RPCS3 (Uncharted 1,2,3), a fakt to fungovalo.
Ako to pripomenul no-x, AVX-512 mal už Rocket lake. Čiže Intel ho mal v DT prvý. Keby neprišiel s hybridnými jadrami, mohol mať AVX-512 do dnes a vzhľadom na to, že ho má aj AMD, možno by sa rozšírovalo ešte rýchlejšie. Ad Atom: tak ich nazýva sám výrobca, ale Vy stále svoje o tom, že je blbosť to tak nazývať. Je to malé (oproti P-cores), žerie to pri nízkej frekvencii menej, má to menšiu frekvenciu a hlavne to tak nazýva výrobca.
Bo za poslední půldekádu výrobca posral a co mohl - bohužel hlavně v marketingu, právě proto třeba i ty "Atom" v ArrowLake vnímáš jako slabý malý zbytečný produkt :)
Ou em dží! Ale malé jadrá sú slabšie. Je fuk či majú výkon ako Golden Cove. P-jadrá majú väčší. Kým sa e-jadrá nevyrovnajú AMD, prečo by som mal kúpiť CPU od Intelu s len e-cores?
A má mě nutně zajímat výkon jednoho jediného jádra za každou cenu??
Mě stačí IPC jako GoldenCove… Teď jich mám 6 na 4GHz a zatím nevidím problém..
Tak proč by nestačilo 96 takových???
Ak pre viac ako cca 16-24c nemám využitie, tak si nekúpim 100c CPU, ktorý má pri využití 24c dajme tomu 2/3 výkon CPU od AMD. Kto vie 100c využiť, nech ten CPU zvažuje. Ja 30 virtualov nespúšťam a video nemuchlám 4 súčasne. 100c bude stačiť tam, kde sa toľko jadier dá využiť a bude to mať citeľne lepší výkon ako konkurenčný CPU (nie TR).
Beru to ale tak, že 100 (přesněji 96+4) bude TOP. Pod tím budou učitě i 48 nebo 32 či 24 jádrové varianty.
Áno, bude, ale kto by mohol byť potencionálny zákazník? Majiteľ Threadrippera? Neverím. Strihači 5K 10bit videa? Na to stačí R9 9950X a mohol by byť aj lacenší (príp. v budúcnosti 16c Zen 6-7) a ak by nestačil, bude 24c Zen 6. Alebo používatelia virtuálnych strojov by sa v DT PC nebáli spustiť súčasne 30 virtualov po 3 jadrách? Je taký používateľ? Samoz. že budú aj 24c a hádam aj 12c. Ale prečo chcieť nižší výkon? Bude to lacnejšie ako adkvátny CPU od AMD? Asi aj tak by som vybral menejjadrový CPU od AMD ako viacjadrový. Teoreticky by ma zaujal Atom CPU keby mal podstatne nižšiu iddle spotrebu a ideálne aj dosť vysokú ST frekvenciu, aby som ST výkon nemal na úrovni CPU od AMD staré 2 mikroarchitektúry.
Co furt řešíš?
Proč by Intel nemohl nasadit 32jádrový CPU proti ZEN s 16C/32T?
Za třeba i nižší cenu? (Jádra mají 1/4 plochy velkého jádra)
A budou mít IPC na úrovni GoldenCove..
Ale při výrobě i provozu mne zajímá - kolik výkonu dostanu při stejném taktu z jádra. A taky kolik výkonu dostanu z plochy / počtu tranzistorů, protože výrobní cena je dána plochou - tedy počtem tranzistorů a spotřeba závisí na počtu a taktu. Prosté. A pokud jsou malá jádra efektvnější na plochu než velká, je logické kterým dát při dalším vývoji přednost.
Frekvencia nie je sama o sebe dôležitá. Keby Intel vyrobil Atom CPU so 100% lepším IPC ako AMD a nastavil by frekv. na 60% oproti AMD, tak aj pri citeľne nižšej frekv. bude výkon vyšší. Mňa zaujíma výkon ako taký, nie frekvencie. Frekv. ma zaujímajú pri porovnaní mojej i5 oproti i9 = +1.8 GHz = vie o koľko je ST výkon vyšší. Alebo MT: + asi 1.8 GHz = zase viem o koľko by bol lepší výkon u i9 oproti i5 pri využití len 6c p. cores. Ale u CPU inej miktoarchitektúry frekv. sama o sebe nepovie nič. Počet tranz. je tiež samo o sebe veľa nehovoriace číslo, lebo záleží od ceny akú výrobca nastaví. Cena je závislá aj na marži a tá je rôzna. Ako no-x dokázal, e. cores nie sú efektívnejšie. Jedine, že by mali nízku frekvenciu. Vtedy efektívnejšiu sú. Ale pri 96+4c aká frekv. by bola výhodná?
Ale udělat široké jádro není tak snadné - přiklad ZEN 4 měl 4 ALU stejně jako už ZEN 1 - proti tomu ZEN 5 má 6 ALU a IPC vzrostlo o 10-16 %. Takže dosáhnout dvojnásobné IPC je dost těžké
To bol hypotetický príklad o tom prečo ma frekvencia primárne nezaujíma. Zaujíma ma len v porovnaní s max. čo moja doska podporuje, tak viem, že i9-KS by mi pridal 1.8 GHz u 1-2c frekvencie.
Teorie bývá fajn - ale praxe dost kulhá. Jediná věc kde IPC mohlo být i víc než dvojnásobné je nerealizovaný Alpha EV8. Přesně dvojnásobek EV7 + nějaká vylepšení a navíc multithreading na 4 vlákna. EV9 už měl být superjádro, protože měl přidat široké FP vektory
IPC je možná "dostatečné" (sice Zen3 už není úplně na špici), ale daleko větší problém jsou reálné frekvence a spotřeba. Souhlasím, že přechod k CPU s jedním instrukčním setem napříč všemi jádry a +/- stejnou výkonností je v podstatě asi dobrý směr, nicméně další problém vidím v tom, jakým způsobem k těmto jádrům Intel došel - není to organický vývoj, ale slepenec technologií, které Intel už měl a udělal z nich něco jiného, než původně zamýšlel. Je to přesný opak toho, jak to dělali a dělají v AMD, kde si nejprve udělají analýzu a stanoví cíl, a teprve potom navrhují technologii, navíc s nějakým výhledem dopředu - a nebojí se přitom dělat docela zajímavé a nezvyklé kroky. A tím se dostáváme zpátky k Intelu, který za ty roky mizérie nebyl schopen začít znova od podlahy (ač to s Kellerem někdo chtěl zkusit a očividně to nedopadlo)
1. Atomy majú malú L3. Hry ťažšia z čo najväčšej. Ako dobre sa hrajú hry s len malými jadrami? 2. AMD má veľké jadrá, Intel chce mať len malé. Kto si kúpi 48+4c ak AMD bude mať 24c/48t s väčším výkonom a pri využutí len 24c duplom? A 96+4c bude už len a len pre čisto Intel fajn boys. Bežne sa ten CPU predsa využiť dať nebude ani u mňa a to prav. muchlám videa do AV1. Takže nejde o to ako dobré malé jadrá budú, ale o koľko budú slabšie ako veľké u AMD. A kto si kúpi citeľne horší produkt? 100c to nezachráni, lebo toľko jadier nejde bežne využiť a že by milovníci TR prešli na 100c od Intelu? Nezdá sa mi.
To ale kvůli tomu, že velké jádro Intel je 2x větší než AMD ZEN. A malé zas 4x menší než velké. Kdyby se jim to sešlo někde mezi budou na úrovni jader AMD. A pak by neměli malé a velké, ale zas konečně normální...
Tohle jsi vystihnul přesně, z malých jader se postupem času vyklubou "normální" jádra a P-CORES zmizí..
Ostatně o tomhle je i ten článek.
Jen se tomu musí přestat říkat malá jádra, jinak to ten Intel geekům nikdy neprodá.
Ale zmena názvu e-jadrám nepomôže.
Právě jádra už jsou dnes ok, jen ty máš dojem, že jsou to ty chcíplé Atomy.
Neprodávají jen jádra samotné, ale hlavně marketing.
Pokud to má IPC jako P-core z AlderLake, ale ani ne 1/3 plochy, je to potřeba lidem nějak vysvětlit :)
Pokazená platňa? Atomy sú slabšie ako p-cores. Prečo by som mal kúpiť 12c od Intelu, keď AMD má rovnaký výkon u 8c CPU? Porovnávať súčasné CPU s CPU z 4Q21? Ako som napísal, keby to malo iddle spotrebu 2W, nejak by ma to zaujalo. Ale u Atom CPU by som musel mať počet jadier vyšší o xy%, aby som mal rovnaký výkon. Keby AMD malo pri 8c rovnaký výkon ako Intel s 12c, neviem či by ma Intel lákal (aj keď pri zohľadnení SMT by šlo o 16t vs 12c). Mať Intel nižšiu cenu a citeľne nižšiu spotrebu v iddle, asi by ma to už lákalo.
Proc mi to pripomina vyvoj tanku maus za 2. svetove?
Omezit vývoj a soustředit se jen na jedinou architekturu a zbavit se problematického HT dává v současné situaci smysl. Pokud vím, tak se už nezveřejňují počty tranzistorů, takže zbytečná diskuze jestli je lepší zaříznout velká nebo malá jádra a ta druhá použít jako odrazový můstek k něčemu novému.
"řešit jednovláknový výkon, na kterém závisejí odezvy systému, částečně herní výkon a rychlost startování aplikací"
Možná v linuxu vybaveném hodně rychlým úložištěm, ale Win jsou tak zprasený, že jsou v určitých situacích shnilé na jakémkoliv procesoru a moderní Atom není až tak pomalý, aby byl Win ještě víc shnilý. Sem někdo dával video týpka s i9 jak se na tohle zaměřil a bylo to fakt smutný, moje Windows XP na HDD a 65 nm Core 2 Duo byly proti tomu krásně svižné.
Aplikace už docela umí využívat více jader při startu a hry nejsou na procesor až tak náročné. Kdyby ty Atomy uměly AVX-512 a počet jader poklesnul, tak by to šlo. Celkově Intel potřebuje nůž na krk, protože jen kecají a málo skutečně dělají. Nový socket bez prohýbání a do něj konečně procesory co budou atraktivní alespoň v hladině pod 10 tisíc Kč.
Priority:
1) Vývoj jen jednoho typu jader bez HT a s AVX-512.
2) Možnost přidávání megacache na novou architekturu.
3) Zrušit vlastní grafiky a ušetřené prostředky nalít do bodu 1 a 2.
4) Jestli v dohledné době nezvládnou bod 1 a 2, tak rychlý konec snah a přechod jen na výrobu licencovaných produktů konkurence (AMD, Nvidia, Qualcomm atd.). S tak neschopným vývojem/managementem by další snahy byly jen házením peněz do černé díry.
Vyzerá to ako riadna kravina, ale možno naozaj majú nejakú funkčnú verziu rentable units. Problém bude akurát to, že to spájanie bude extrémne neefektívne, tak idú na to hrubou silou. Proste potrebujú spojiť napríklad 10jadier aby dostali 2-násobný ST výkon. Uvidíme, bola by to zaujímavá alternatíva, ak by takto dokázali skokovo navýšiť výkon v ST. Potom si viem predstaviť, že tých 50core by slúžilo na združovanie do 4-8 extrémne výkonných vlákien a druhých 50core by slúžilo na obslúženie MT procesov, aby sa dokázali vyrovnať konkurencii s 24jadrami/48vláknami. Teória pekná, ale win scheduler dá výpoveď už pri tejto myšlienke.
"Proste potrebujú spojiť napríklad 10jadier aby dostali 2-násobný ST výkon."
Jenže tohle je ještě těžší, než spojit ty původně zamýšlená 2 jádra, tudíž to mít nemohou.
Nebudu hodnotit, dokud to neuvidím v testech. Ale 83,7% uživatelů má problém využít 8 jader a to klidně bez HT. Takže mě spíš zajímá, jak to bude vypadat v nižších modelech a jak jim poběží RU.
Btw HT ať klidně chcípne. Jen ubírá výkon primárnímu vláknu.
„Btw HT ať klidně chcípne. Jen ubírá výkon primárnímu vláknu.“
To je opakovaně vyvrácený hoax. Vždyť několik různých recenzí potvrdilo, že i ve hrách je výkon při dvou vláknech na jádro v průměru vyšší než při jednom.
„Btw HT ať klidně chcípne. Jen ubírá výkon primárnímu vláknu.“
To je opakovaně vyvrácený hoax. Vždyť několik různých recenzí potvrdilo, že i ve hrách je výkon při dvou vláknech na jádro v průměru vyšší než při jednom.
https://diit.cz/clanek/intel-pry-chysta-100jadrovy-titan-lake-zabije-velka-jadra/diskuse#comment-1509787 +Z principu kdy "druhé" vlákno jen využívá bubliny v pipeline a s neustále se zlepšujícími prediktory, které ty bubliny zmenšují, musí druhé vlákno dostávat více než jen bubliny, jinak by se nevykonalo ani za rok. AMD se ne nadarmo chlubí, jak do prediktoru vstupují lepší a lepší algoritmy, snad i AI?? A tím ubírá prostoru pro rozumné SMT/HT. Druhá věc je, kolik máme nyní jader. HT byla super věc pro 1-4 jádra cpu. 6-10 budiz. 12 a více jader nedává prostor ve hrách ani nahodou. Ať si žije v serveru, ale v desktopu od 12jader je to jen placebo pro task scheduler. Nebo honiče cinebenche.
Hoďte mi prosím odkaz co to bylo za CPU. Ať se taky vymanim z hoaxu
Desktop nie je len hranie AAAckovych hier.
Neni, je to i cinebench, rendering, kompilace .... Píšu to zcela jasně.
> Z principu kdy "druhé" vlákno jen využívá bubliny v pipeline
> musí druhé vlákno dostávat více než jen bubliny
Hmm a ktere je to "druhe" vlakno ? kdo o tom rozhoduje, CPU, scheduler, nekdo jiny ?
Celkem logicky jsou ta vlakna rovnocenna, jinak by to muselo byt zohledneno i v softwaru = scheduler OS by musel mit znalost o tom, ktere vlakno je "primarni" a ktere "sekundarni".
A to co ti unika je, ze HT neni vubec o bublinach v pipeline kvuli mispredicted branches. Je to o "bublinach" v CPU backendu. (Frontend = dekoder instrukci do microops, Backend = casti ("porty") ktere vykonavaji ruzne microops) Treba Zen3 ma Frontend schopny dekodovat max 4 instrukce a generuje max 6 microops / 1 takt, pricemz Backend ma 14 "portu" (tj muze vykonavat 14 microops soucasne). Ano ty microops casto trvaji vic nez 1 takt, ale stejne s jednim vlaknem bude Backend silne nevyuzity.
Tady je to hezky popsano pro kazdou generaci Zenu:
https://hardwaretimes.com/amd-zen-vs-zen-2-vs-zen-3-vs-zen-4-vs-zen-5-co...
Předně, díky za článek, pěkné shrnutí.
Nyní k věci. Ano, obě vlákna jsou si rovna, proto zcela schválně píšu "druhé" v uvozovkách. Jako pipeline jsem zde označil celý průchod jádrem, pro jednoduchost. A protože zdroje jsou sdílené, dochází k redukci výkonu jednoho vlákna na úkor druhého, což sám píšete. Že bude backend silně nevyužitý je předpokládám nadsázka. V případě, kdy nepotřebujete silná vlákna je to super. V případě, kdy potřebujete mít alespoň jedno silné vlákno, pak to tak super není. V modelovém případě her to vlákno silné potřebujete, v případě workstation práce nebo serveru HT nevadí. Píšu to i v prvním příspěvku. Pokud Intel nahradí HT přes RU, stává se z toho lepší řešení než HT, protože ztrátu HT nahradi mnohojadernosti. Že to Intel pos3re? Pravděpodobně. Ale to je téma druhé, že?
Vidíte v tom co píšeme nějaké zásadní rozpory?
Jo jeden rozpor máme. Branch prediction pochopitelně má zásadní vliv. Když se netrefi, tak musí všechno zahodit a pak se backend fláká. Jedno vlákno pak má backend pro sebe.
tak například ZEN 5 architektura přinesla více samostatných zdrojů využivaných výhradně SMT jako například duální decoder (2 x 4wide) a další změny ve front-endu (Op Cache, zdvojená predikce, etc.) právě za účelem zvýšení propustnosti/výkonu při použití SMT
Ano, ale to je v pořádku. Ale to právě znamená, že na backend se stojí fronta. Je tam v tom článku i v diagramu :-)
To je dost hrube nepochopenie principov na ktorych zavadzanie hyperthreadingu stoji.
Superskalarny procesor ma funkcnych jednotiek (napr. ALU) vzdy viac.
Ak mam jednu pipelinu a pridavam ALU, tak zistim, ze pridanie dalsej jednej ALU bude mat nejaky meratelny efekt (dajme tomu +8% vykonu) v 1% velmi specifickej zataze a zvysok zataze si to nevsimne.
Zistim tak, ze ekonomicke optimum (kedy pridavanie prvkov este realne zvysuje vykon) je napr. 4 ALU, piata uz vykon zvysuje zanedbatelne.
Ak chcem 2 takto vykonne jadra, potrebujem 8 ALU.
Ak ale zavediem druhu pipeline, ktora bude ALU zdielat s tou prvou a pridam 2 dalsie ALU, zistim, ze obe tie vlakna sucasne idu na 95% vykonu toho jedneho vlakna pri minimalne 90% typov zataze.
Ak sa druhe vlakno nepouzije ale zachova sa 6 ALU, jadro ide na 100% ale ta piata ALU sa v podstate nudi a siestu ALU realny kod nikdy nevyuzije.
Vysledok je ten, ze na dve vlakna potrebujem 6 ALU (navysenie o 50%) a da mi to vo vysledku 1,9 nasobok vykonu (navysenie o 90%).
Co si z toho treba odniest je, ze jedno vlakno takto siroke jadro nedokaze ekonomicky vyuzit, okrem nejakych velmi specialnych pripadov. Tie su tak specialne, ze by sa ich Intel neunuval podporovat, pretoze je to vo svojej podstate plytvanie kremikom.
Je to ještě složitější, protože ono se to u jednotlivých architektur celkem lišilo. Třeba IBM POWER / Power měly identické ALU / FPU / případně VMX a dokonce i symetrické Load / Store a AGU. DEC Apha EV6 / EV 7 měl 4 ALU - ale kždá jiná (jedna ALU dokonce mohla sloužit jako 64 bit Int SIMD) a totéž 2 FPU jedna jen násobila a druhá sčítala, dělila a odmocňovala. MIPS R10k až po R160000 měly FPU ještě složitější - 4 části značně specializované.
A u dnešních CPU to je podobné ARM můžou mít i 8 ALU, ale napočítal jsem co do funkcí 4 varianty. ZEN procesory mají taky na ALU různé funkce.
"""že i ve hrách je výkon při dvou vláknech na jádro v průměru vyšší než při jednom."""
To určitě platí při menším počtu fyzických jader (třeba 4 nebo 6).. Pokud má CPU 12 a víc fyz jader, můžeš ve hře HT/SMT v podstatě vypnout, nic to už nepřináší..
Opět věc, které skoro nikdo nevěří :)
Majklos - Využít víc než 8vláken u dnešní hry problém opravdu není.
Samozřejmě nejsou všechny vlákna využity na 100%.
Pokud se nevyužijí na 100%, a koukal jsem na task scheduler a je to spíš tak 20% (sledoval jsem to u farcry a cities Skyline), tak 8 jádro s ht fakt využité není. Vždy je tam doslova pár vlaken co jede na 100 a zbytek pricmrndava. Ono taky ty hry jsou stavěné na zen2...
Tak sleduj příteli, myslíš že by ta hra víc jader nesnesla? Zde logicky není žádné vlákno zatíženo JEN na 20%... Je to samozřejmě hra od hry.... Ty na Playstation5 využívají CPU zpravidla dokonale, proč asi?
https://youtu.be/JZCA3sWaf5E?t=51
I5 6 jádro s ht 3 roky staré s turbem 4,4 ale base 2,5. PS5 jede na 3,5ghz. I tak dává krásných 125fps bez záškubů. Pokud by CPU nestíhalo, vypadalo by to jinak. Byly by tam dropy (video jsem koukal asi minutu, nebaví mě na takové věci koukat). Kde je problém?
Btw v diskuzi pod videem první komentář. Úplně mu nerozumim, ale asi něco s nastavením? Celé to nedává smysl, třeba ryzen 5800x3d má 50% využití podle jiného videa
Neříkám že to CPU nestíhá, říkám, že ta hra je schopna využít o dost víc jader.
Má na to uzpůsobený kód, engine to umí.
PS: však Ryzen 5800x3D má taky 8C/16T ::)))
A je silnější, takže těch 50% je asi logicky limit grafické karty..
Já schválně vybral pomalejší CPU a silnou grafiku, ať vidíš, že 6C může být i nadoraz - hra umí využít všechny vlákna domrtě. A i víc vláken.
Kapitola CPU vysvětluje, co je na téhle hře tak mega super pro CPU
https://youtu.be/Z0IoZxiv1i0?si=MM81U7LpAbauZwYo
K ryzen 5800 myšlenka dobrá, ale rozdíl je 2 jádra 4 vlákna. Ale vytížení 50%. Problém je (nebo byl??) jinde.
Jestli narážíš na kompilaci shaderů během hraní tak ano, vím o tom. Ale testy samozřejmě probíhají PO dokončení kompilace, jedna by to jinak nedávalo smysl a jednak hra v roku obrazovky kompilaci oznamuje.
A 5800x3D přesto, že je mnohem rychlejší ne 12400f, může být velmi snadno využit na 80% - což opět ukazuje, hra umí využít i 16vláken..
Tohle tu řešíme.. A jen pro vysvětlení, procesor hra intenzivně nevyužívá proto, že je blbě napsaná, ale je to přesně naopak. Počet snímků odpovídá..
https://youtu.be/QIXY_IMPayo?t=69
Tomu typkovi zjevně probíhá stále kompilace shaderů na pozadí. To je vše. Je udělaná tak, aby využila CPU ale nezabila fps. Pokud by CPU nestíhalo, tak spadnou fps nebo přijde stutter, protože by nebylo zkompilováno. To se neděje. Takže to CPU stíhá. Další jádra /vlákna by jen udělala lepší průběžně čísílko zátěže.
Btw to druhé video to potvrzuje. Rychle jsem to prolétl ale druhá půlka videa vypadá, že už má "nakompilovano". Prostě si to vezme z libovolného CPU maximum výkonu, ale jen na dopřednou práci.
Tak ještě jednou, kompilace shaderů na pozadí při hraní vypisuje oznámení v rohu obrazovky že tak děje.
Mám tu hru doma nainstalovanou a chystám se to hrát.
A asi by nemělo cenu testovat výkon hry se zapnutou kompilací (trvá to pár desítek sekund po prvním startu dané oblasti), takže věř tomu, že testy probíhají PO dokončení oné kompilace.
Protože jinak by byly výsledky DOST chaos
Kdyby to první video trvalo déle, kleslo by využití CPU k třeba 70%. To je vše co říkám.
Ano ony ty fps / % oscilují dle scény :)
Ale z té tvé věty jasně vyplývá, že máš dojem, že kanál testuje hru v několika presetech rozlišeních a půlka testů proběhne s kompilací na pozadí a půlka bez ní... Pokud ti takové testování dává smysl - ok
Asi máš pocit, že jsou všichni úplně blbí.
Pokud nutně potřebuješ vidět menší zatížení CPU, naložíš grafice nativ, a 4k a CPU pojede na 40%.
Ale pokud mám 1080p s DLSS a 160fps, CPU (i silné) rozhodně jede na 80%... - hra to umí využít.
Jen se ti to nechce věřit :)
Nechce no. Připadá mi to spíš jako že jen změnili rozlišení a pustili zase nahrávání.
Ale stejně to zvládly všechny CPU. Takže jsem stále přesvědčený, že moderní 6 jádro na hry je ok. Tím neříkám, že 8 jader nebo x3d není lepší.
Nechce nechce :)
Tak o čem se tu pak vlastně chceme rozumně bavit? Tomu se říká nevěřit svým očím.
Si tu hru stáhni a zahrej.
Taky tvrdím že moderní 6jádro stačí na vše, (budu to hrát na 12400 ale na 60fps)
Ale vím naprosto jistě, že tato a i mnoho jiných her téměř do mrtě využije i 16vláken (tím pádem i jader) - pokud chceš 150-200fps, s 6jádrem si neškrtneš, s vícejádrem ano..
Pokud by to hra využít neuměla, nešrtneš si z ničím.
1, nechce se mi platit za hru jen abych koukal na task manager :-) 2, nemám 6.jadro
V tom případě doporučuju sem tam něčemu věřit..
Taky asi nemám důvod zuřivě "kopat" za vícejádra, když mám 6-jádro :)
Jenže já to nikdy neberu tak, že "co je doma to je to nejsprávnější"..
U původně playstation enginů (NaughtyDog, Insomniac, Decima) lze vysledovat, že hodně jader umí ždímat vcelku přesvědčivě. Což je ale samozřejmě dobře.
Furt lepší než MSFS na který si lidi kupují X3D za miliony a hra ždíme 2jádra jak jeblá a zbytek je ladem.
>> U původně playstation enginů (NaughtyDog, Insomniac, Decima)
A teď otázka k zamyšlení, proč jsou ty enginy napsané pro více jader?
Jakoou architekturu mají jádra v PS?
Jsou napsané pro více jader, protože když jsou napsané na JEDEN playstation co má 8 jader, proč by je psali na 6jader ?? :))
Když ten výkon potřebují.
Architektura je ZEN, ale tu tady neřešíme ne?
Zen kolik?
A jaké je asi tak IPC toho Zen X ?
Je odvozeno se ZEN2, takový 3700 na jednom CCX. Nicméně moc nechápu, kam tím míříš, bavíme se o počtu jader, kolik daná hra schoná využít
>> moc nechápu
Stává se i v lepších rodinách.
Jsou jisté nenápadné rozdíly mezi PCMR a konzolemi. Jeden z nich je, že lepší HW dostane konzole .. až s další generací a tak si vývojáři musí nějak poradit s tím, co mají. Jiné prostě nebude.
Takže pokud je potřeba udělat nějakou práci a 1 jádro to nedá, tak se musí práce zorganizovat tak, aby to šlo co nejlépe rozdělit. A nějaké optimalizace se vyplatí udělat, protože se to pak bude 4~6 používat.
Veledjším efektem je, že když se kód toho enginu pustí na CPU s pokročilejší architekturou, tak to CPU bude mít menší celkové vytížení.
V takových případech je někdy lepší SMT vypnout a energetický/tepelný budget použít na zvýšení frekvence pro několik jader, která opravdu "dřou".
Ale prý už i UE zlepšilo rozhazování práce mezi více vláken.
Uvidíme (nebo ti mladší) jak moc to pomůže.
Za několik let. Než to probublá až do aktuálně hraných her.
PS 5 má mít 12 jader a 24gb ram. Jestli to bude k něčemu, nebo jen pro strýčka příhodu...
Asi PS6 ne?
Jasně. Diky
100 jader? A není to málo?
Každopádně toto nevidím moc pozitivně i kdyby se podařilo zprovoznit rentable units.
Ať tam těch malých jader mají kolik chtějí, ale zachovají ty velké aspoň 2 na dlaždici, třeba v konfiguraci 2+46(x2 dlaždice) (+4 v I/O dlaždici)
Chápu že Intel chce vypustit z vývoje velká jádra a z malých jader se tak teď stanou nová velká jádra...
a z úsporných jader v I/O dlaždici se stanou nová malá jádra....
Prostě se vrátíme ke konceptu pouze 2 jader v CPU, ale Intel má to know-how jak dělat 3 typy jader a byla by škody vyhodit z návrhu nejsilnější jádra.
Pokud se Intelu podařilo zprovoznit rentable units, tak bude spojovat 2 jádra aby to mělo stejný výkon jako 1 jádro konkurence? To je pitomost
Představte si kdyby Intel zachoval i ty velká jádra a v IDEÁLNÍM případě dokázal i ty velká spojovat, představte si ten výkon, to by naopak konkurence byla na polovičním singlecore výkonu.
Jako je mi jedno kolik bude v CPU ve výsledku jader a jak budou velká, pokud adekvátně stoupne i multi vláknový výkon, tak ať je klidně konfigurace 2+2+300, ale odstranit ty nejvýkonnější jádra je podle mě chyba‼️
Dalo by se napsat že Intel si pod sebou řeže větev, jenže těch větví uřízl už několik, teď se po ramena koupe ve sra*kach do kterých spadl. A vypadá to že mu to nestačí a ještě si vyhrabává hlubší díru aby se ponořil celý 🤷🏻♂️
Sliby a tlachy, kdyz chce intel skapat s jeblými atomy nech teda skape.
Na tebe jsem čekal odborníče, jezdíš do práce na 10 jak ředitel.
Rentable units daju udajne az +40% IPC.
Skore zo SPEC CPU2017 na 1 thread:
Skymont (E-core z 285K) 8.95 int a 13 float
Zen5 z Ryzen 9950X ma 11.9 int a 19.8 float (tj. +33% a +52%)
https://chipsandcheese.com/p/skymont-in-desktop-form-atom-unleashed
https://chipsandcheese.com/p/discussing-amds-zen-5-at-hot-chips-2024
Az Intelu pridame +40% tak 1-vlaknovy vykon dorovna.
E-core v 285K su zapojene do clusterov po 4, co im zhorsuje pristup ku cache.
Takze z 96-jadra s rovnakym zapojenim je mozne vytvorit 24-jadro s vysokym IPC.
Atómové E-jadrá „Arctic Wolf“ budú radikálnou zmenou oproti predchádzajúcim atómovým jadrám pod označením MONT tj. aj poslednými E-core:
• Gracemont
• Crestmont
• Skymont
• Darkmont.
Aby sme boli presný túto rodinu E-core MONT započal Tremont, z nehybridného notebooku, ktorého s N6000 Vám práve píšem a bol požitý aj hybridných procesoroch .bigLITTLE Lakefield čo boli predchodcovia Alder Lake. V Lakefield boli štyri tieto LITTLE atómové "E-core" a jeden .big "P-core".
Pre úplnosť serverové Snow Ridge nechajme tak.
Pred érou atomov E-core boli MONT ešte:
• Silvermont
• Goldmont
• Goldmont Plus
Atomových predchodcov MONT-ov nechajme tak.
Inými slovami Atómové E-jadrá „Arctic Wolf“ budú radikálnou zmenou oproti predchádzajúcim atómovým jadrám a analogicky len pripomeniem, že atomový Skymont LP-E-Core (v Lunar Lake) má o 38% vyšší IPC v celočíselných operáciach a o 68% pri číslach s pohyblivou rádovou čiarkou proti atómovým Crestmont LP E-Core (v Meteor Lake). Keď teda IPC hrubo spriemerujeme tak sme nateraz* na +53%.
Tak a teraz si to skúste nasimulovať atómové E-jadrá „Arctic Wolf“ s Rentable Units a AVX-10 s APX atď.
Máte to predsa pred očami v code name. Budúcnosť Intelu stojí aj na malých atómových E-jadrách MONT a nielen na veľkých corových jadrách COVE takže pozor.
Až malé jadrá E-core dosiahnu "Pentium-M moment" tj. budú +/- autobus rýchlé ako P-Core avšak pri menšej ploche a nižšej spotrebe (efektivite) tak je tento predpoklad veľmi pravdepodobný.
Inými slovami ako vidno pri Arrow Lake ani 3nm litografia TSMC nevyriešila problém "COVE" veľkých jadier Intelu a to ani vtedy ak sa odstrihli od HT a práve naopak cesta bola a je v evolúcii "MONT" malých atómových jadrách E-core, ktoré až dosiahnu revolúciu "Pentium-M moment" kruh sa opäť uzavrie.
Aktuálny interný plán (plán) Intelu:
• 2024: Lion Cove + Skymont = Arrow Lake / Lunar Lake
• 2025: Cougar Cove + Darkmont = Panther Lake
• 2026: Coyote Cove + Arctic Wolf = Nova Lake
• 2027: Griffin Cove + Golden Eagle = Razer Lake
• 2028: Uniefied Core = Titan Lake
Griffin mýtické stvorenie s hlavou a krídlami orla a telom leva, typicky zobrazované so špicatými ušami a orlími nohami, ktoré zaberajú miesto predných končatín.
The kráľ je mŕtvy, nech žije kráľ! => Griffin Cove je "corefusion" E-core a P-core, pretože je to mýtické stvorenie známe ako polovičný orol, polovičný lev.
Uniefied Core pôvodne označovaný ako "Griffin Core Next" tj. nie Cove, nie MONT, nie teda mačkovitá šelma, nie Vlk či Orol, ale zjednotené jadro.
Stále je to o tom istom veď len spomeňme ako to Jim Keller pred rokmi zhrnul keď opisoval Zen parafrázujem "povedal som svojmu teamu, zoberieme to najlepšie DNA z oboch našich microarchitektúr, to najlepšie z veľkých a malých jadier a aj skúsenosťami s ARM a namiešaním tejto kombinácie vznikne tá správna alchýmia a bude to dobré" a vznikol Zen.
Čteš to vůbec po sobě?
Nebo natolik věříš výstupu (blouznící) AI, že to ani nekontroluješ?
Griffin .. bla bla .. sjednocené jádro .. bla bla
Pro jistotu však v kombinaci s něčím jiným ...
... a Unified Core až o generaci později.
S tým Vám ja nepomôžem - hľadajte u seba problém medzi klávesnicou a stoličkou.
Židli jsem odnesl do sběrného dvora.
Bolelo mne ze sezní na ní to ... pozadí.
Za mě proč ne většina trhu je s menšíma frekvencema v pohodě (notebooky a servery).
Já jsem notebook user takže mi to nevadí.
U serverů by to ale chtělo aby sprovoznili AVX512.
+ mi nepřijde nějak extra těžký prostě vyměnit každý p-core za 4x e-core (plocha by ve výsledku mohla být velmi podobná), takže by to nemělo být nijak zvlášť jinační než nova lake tudíš tam reálně šance je že by to zprovoznili.
Ja viem prečo 100 core. Vyrobia na to vlastnej 18A litografii, takže vďaka nízkej výťažnosti tým pokryjú všetko od 4C až po 48C. 48C+ bude len paperlaunch :)
Ani zrno (ehm) čip, nazmar!
Ako poznam Intel tak 18A proces pojde do kosa, marketing uz bude tlacit 14A a vyroba bude na TSMC A16.
Sjednocení velkých a malých jader je OK. Možná jsou ta menší prostě o tolik efektivnější a mají větší potenciál, že zaříznout velkou řadu je v pořádku. Pokud jde o vývoj, Intel umí zveda takty. Otázka je podpora AVX-512, nebo zda bude tlačit AVX-10. Tak a teď přestanu snít a vezmu v úvahu, jak na tom Intel je... Fakt jsem hodně zvědavý.
AVX-10 a nové rozšírenie APX.
Jenže jakou variantu AVX-10? Hádám, že 256 bit.
AVX-10, 128 bit
Tak to doufám ne, tuto verzi už dávno zrušili. Takže AMD třeba do ZEN6 nebo ZEN7 dá AVX-10 / 512 a Intel pojede s násobkem jader a AVX-10 / 256.
Zaujimave. Presne toto som si myslel ze Intel urobi, od doby ked som zaregistroval, ze rentable units sa budu tykat len e-cores. Povodne informacie o RU s p-jadrami, ktore si budu rentovat jednotky z e-jadier, nedavali zmysel. Je evidentne, ze Intel pochopil, ze nizka spotreba na jadro je najdolezitejsia. A to s p-cores nejde. Je to prilis stara architektura. Preto v prekopal atomy a vytvoril novsiu, ovela modernejsiu architekturu, ktoru stale vylepsuje. Zvysuje frekvencie a IPC. Moj tip je, ze ich bude clustrovat po 4. Tj. 96 jadier bude moct fungovat ako 96 malych jadier pre tazky MT. A potom lubovolny pocet 4-clustrov sa dynamicky bude vediet spojit do 1 rychleho jadra cez rentable units. T.j. bude napr. 1 rychle jadro a 92 na MT. Az po 24 rychlych jadier a ziadne na MT. Aj ked, je pravdepodobne ze 4-cluster dostane aj vyssiu frekvenciu, takze mozno bude limit na 4-8 clustrovanych, rychlych 4-jadier.
Bingo, P-core už vo svojich začiatkoch napr. Golden Cove bol mastodont kde Zen pri ňom vypadal ako atlét.
Som rád, že racio sa z diskusií nevytratilo a aspoň niekto výživa šedé mozgové bunky.
Ale čo čakať keď aj rešeršista je nachystaný na hruškách a zamlčí Atom na platforme Twin Lake len aby dostal do titulku ~80%... ani sebareflexia neprichádza...
Ešte raz diky za koment nie je to tu teda úplne marné...
Tak, no-X evidentne trochu strani AMD. Ale... kazdy mame svojho favorita. :) Na druhej strane, nepoznam redaktora s takym prehladom ako ma on.
Este by som mozno doplnil, ze ak by bol limit napr. 4 kusy 4-clustrov cez RU s vysokou frekvenciou, tak by sa potom dobre dali riesit hot-spoty. Jednoducho by 4-clustre migrovali po cipe spolu s rychlymi softverovymi threadmi a teplo by sa rovnomerne distrubuovalo po ploche cipu.
Aha, takže zdravá skepse pramenící ze zkušenosti, co se jak Intelu v posledních letech všechno perfektně povedlo a co všechno dotáhl do konce tak, jak chtěl, je tedy nepřípustná? Hmm, zajímavé. Ale tak samozřejmě to také něco vypovídá, že ano.
Rentable Units na velkých jádrech vycházela hodně neefektivně: Uživatel měl místo 2 vláken jen jedno, ale výkon nebyl 200 %, ale jen 140 %. To je bída. Možná by menší jádra byla efektivnější, ale základní kompikace myšlenky Rentable Units jsou špatně odstranitelné.
140% je naopak vynikajici vysledek. Zvysit singlethread vykon o 40% za pouhe zdvojnasobeni nakladu? Pecka.
Ale ani tem 140% neverim.
No nekupte to, že?
Sel bych do toho hned.
Ostatne je to jen lehce pod obecnou pouckou, ze vykon roste s druhou odmocninou poctu jader (142%).
Jedine misto, kde mi chybi vykon CPU, jsou ruzne simulatory, ktere jedou singlethread. Rimworld, Dwarf Fortress nebo Kerbal Space Program. 40% navic je strasne moc. Ted misto toho porizuji mene jadrove procesory s vyssim taktem a jeste je pretaktovavam, abych si pomohl treba o 10%. 40% za dvojnasobnou cenu beru vsema deseti.
Spis tem 40% neverim. Za to by spousta lidi Intelu utrhala ruce, zdaleka nejen v nejakych hrach, ale obecne fyzikalnich simulacich na CPU, kde je kazdy vypocet zavisly na tom predchozim.
Zase pokud by ta jádra měla plochu jako AMD ZEN, je to jiné než u Intel, která jsou 2x větší
Uff taa to tě lituju s těma méně jádrama a vytaktovanýma do nebe.
Ale simulátory to tak evidentně mají (MSFS)
Já raději víc jader a v efektivním frekvenčním pásmu...
Ale hraju "normální" hry a na 60fps, takže mi vlastně stačí prakticky cokoli (i5-12xxx / R7600)
Mne bohate staci na vsechnu ostatni praci 4 jadra v normalnim frekvencnim pasmu, takze neno treba me litovat. Za posledni rok jsem jednou potreboval udelat nejakou operaci, ktera by na tom trvala neumerne dlouho, tak jsem to poslal do labu, kde mam k tomu ucelu dva dvouprocesorove servery. Jinak mi vykonove fakt staci snad jakykoli dnesni lowend. A to i graficky, protoze i lowend AMD APU zvládnete 4 monitory s prstem v nose.
(Predpokladam, ze nic bez akcelerace AES uz se dneska neprodava, to by pro me byl zasadni problem)
A navic to mam jen v sestave na hrani, ktere rikam herni konzole :-)
Ale vazne me mrzi, ze singlethreadu se nikdo az tolik nevenuje. Byt AMD ho zene dopredu diky tem obrim 3D cache, to singlethreadu umi pomoct docela hodne. Takze az se budete divit, pro koho AMD vyrabi taktovatelne sestijadro (zbytecny luxus) s 3DX cache, tak jsem to ja :-D
Rentable units se podle mne nebudou tykat e-cores, protoze to budou odlisne postavena jadra. Proste to budou "RU" jadra postavena tak, aby v ramci konceptu RU davali smysl. To ze si nekdo do nic projektuje E cores samzorejme muze, ale je to podle dost zavadejici a bude si to tykat mozna jen v tom, ze to IPC bude nizsi. Stejne jako nekteri tralajdaci s klidem tvrdi, ze kombinace P+E jader mu dava celkovy pocet jader, i presto, ze se jedna o ruzne architektury, ruzna IPC a k tomu bonus ruznych frekvenci :)
Pokud vezmu ZEN jako 100 %, Intel velké 200 % a malé 50 %. Pak 140 % výkonu ze dvou spojených do Rentable Units zabírá 400 %. To je na palici.
Svižnost OS nezávisí ani tak na jednovláknovém výkonu, jako spíš prasáckosti s jakou je napsán. Na řekněme C2Q Windows 11 už ani neběží, Windows 10 běží mizerně, Linux s KDE Plasmou celkem OK, Linux s LXDE výborně, Linux s pekwm (či čímkoli podobně spartánským) valí jako TGV. Aplikace jsou samozřejmě něco jiného, zejména weby, ale kdo jede s Windows, holt potřebuje výkonnější stroj než linuxáci. Takže imho můžou i ta E-jádra na provoz OS být zcela ok, ostatně ona E-jádra roku 2028 nebudou totžé jako E-jádra roku 2022, nebo nedejbože původní Atomy z roku 200x.
Svižnost OS nezávisí ani tak na jednovláknovém výkonu, jako spíš prasáckosti s jakou je napsán. Na řekněme C2Q Windows 11 už ani neběží, Windows 10 běží mizerně, Linux s KDE Plasmou celkem OK, Linux s LXDE výborně, Linux s pekwm (či čímkoli podobně spartánským) valí jako TGV. Aplikace jsou samozřejmě něco jiného, zejména weby, ale kdo jede s Windows, holt potřebuje výkonnější stroj než linuxáci. Takže imho můžou i ta E-jádra na provoz OS být zcela ok, ostatně ona E-jádra roku 2028 nebudou totžé jako E-jádra roku 2022, nebo nedejbože původní Atomy z roku 200x.
https://diit.cz/clanek/intel-pry-chysta-100jadrovy-titan-lake-zabije-velka-jadra/diskuse#comment-1509976 +Takže intel míří na uživatele s linuxem (cca 4% trhu), nebo windows 12 mnohem líp optimalizované než windows 11, ale tomu se dá jen těžko věřit když podle posledního trendu se všechno naprasí v tom nejhorším možném - javascriptu a pak zabalí do electronu...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.