To co popisujete platilo pro první jednoduché RISC procesory, ale dosáhnout touto cestou dnešních výkonů by nešlo, co se SMT týká, ARM s podporou SMT alespoň v návrhu či prototypu existovalo a týká se to více Berkley RISC - Alpha, MIPS, nejdále se dostal SPARC. Představa o tom, že RISC jádra jsou automaticky jednodušší, už dávno neplatí. Co ale pravda je, že ta jednoduchá a slabá můžou být menší než stejně výkonná x86 či jiná CISC.

Predpokladam, ze dovod k tomu, preco ARM HT nema, bude mat nieco spolocne s tym, ze uzke hrdlo pri x86, resp AMD64 je dekodovanie instrukcii. Aj moderny Zen dokaze za jeden takt dekodovat iba 4 instrukcie. Uz aj prastary Power4 niekedy okolo roku 2003 dokazal dvojnasobok. Ale pri dlhej pipeline, register renamingu a out of order vykonavani aj tak treba viac nez 4 ALU. Lenze to potom znamena, ze dost casto sa stane, ze sa tieto ALU nudia. Tak sa na ne pusti druhy instrukcny stream.

Sirsie dekodery architektur s pevnou, resp. predpovedatelnou dlzkou instrukcie + kratsie pipeline nemusia davat priestor na to, aby sa zvysne ALU mohli flakat, takze uzitok z HT by nebol tak velky.

Sparc sice HT mal, dokonca 8x, ale tam to fungovalo stylom barrel roller. Jeden procesor mal 8 frontendov, kazdy si dekodoval instrukcie zo svojho threadu a na preskacku ich strkali do pipeline.

POWER a MIPS to vedia tiez, tam sa ale hra s prioritami threadov, takze predpokladam ze skor, nez o zvysenie vykonu tam ide o podporu RT systemov.

Napadlo mne, zda Intel spíš nemyslel stejný přístup, kterým se dala IBM u Power procesorů, tedy dělené jádro na větší počet stejných HW cest, které by ale uměly spolupracovat vzájemným spojením.

To už ale není srovnání čistě wokstation HW ale porovnání wokstation a hi-end serveru, poctivější by bylo srovnání s ThreadRipper Pro, ale ani proti němu nemá Apple přímého konkurenta, protože HW Apple je spíš hi-end desktop.

Tak GPU vždycky bude vést v efektivitě, ale zas +/- nezvládne jakýkoli kód/algoritmus.

Slyším poprvé, že výpočetní výkon je jen výmysl a nejde ho porovnávat.

Řekl bych, že výkonné procesory byly vždy navrhovány s ohledem na výsledný výkon. Ale tvrdit, že na začátku sedí x86 server, je hodně odvážné. Myšlenka na multithreading se zrodila v hlavách tvůrců RISC procesorů a navíc v době, kdy architektura x86 rozhodně serverům nekralovala.

RISC-V má podle mě reálnou šanci existovat. Podobným způsobem, jako GNU konkurovalo tehdejším korporátům někdy v osmdesátkách. Tam je zhruba dneska. V roce 91 přišel Linux, který celé GNU vystřelil do nebe. Otázka je, jestli RISC-V najde svůj Linux.

GNU byla v osmdesátkách základní sada nástrojů v operačním systému. Tak, aby fungovala v libovolném Unixu. Vyvíjely se i nějaké GNU Unixy, ale to se dodnes nijak neprojevilo.
Dneska máme spoustu hotových RISC-V "modulů". Co chybí, je to výkonné jádro. To je cenná věc, kdo to umí udělat, nechce (a nemusí) to dát zdarma. Zároveň máme docela levnou výrobu, navrhnout a nechat si vyrobit vlastní malé čipy na 130 nm už dneska zvládne i střední firma. Můžete si poskládat vlastní RISC-V CPU z komponent a nechat si ho vyrobit. Ale bude to takový Minix. Hmm. Jde to, no.

RISC-V má obrovskou podporu a zájem ze všech stran. Zatím ještě pořád roste. Naděje je velká. A občas se objeví záblesk, že nějaké to jádro s výkonem cca starého smartphone bude široce dostupné (už jako fyzický procesor). I software to podporuje, teoreticky si k tomu můžete připojit AMD grafiku, 6 monitorů, a v tom si v Ubuntu s Kdenlive střihat 4k video. Pustit si Chromium a bez omezení prolézat web. Podpora je dost dobrá.
Ale to výkonné jádro chybí, a kdo ví, může chybět i dalších 10 let.

V mikrokontrolerech se Risc-V už uchytilo. ESP32 ho používá v mnoha variantách jako ultra low power jádro, a nepovažuje se to za nic exotického. Tam už nějakou dobu jistě zůstane.

Především tam kde záleží na malých rozměrech a nízké spotřebě. I když AMD udělala v tomto dost velký pokrok.

Nejmenší ARM jádra jsou ještě menší, nicméně do osobních počítačů se ARM dostal jen na začátku vývoje a potom až po dlouhé době, ovšem zde šlo vždy o okrajovou záležitost a i když se podívám na servery, i zde jde o okrajovou záležitost. Takže ano AMR má velmi široké použití, ale nejvíc se uplatňuje v síťových prvcích, internet věcí a mobilech, což je z hlediska použité varianty jader hodně podobné. Tvrdit, že ARM je rozšířená a v desktopu je podobné jako tvrdit, že desktopu kraluje Linux.