Tak na túto technológiu sa teším asi najviac (čo sa týka relatívne blízkej budúcnosti). A to hlavne kôli neobmedzenému prepisovaniu stavov (Teda ak sa nemýlim).

BTJ> tiez sa mi to nezda. Jedine vysvetlenie je, ze autor pomiesal biti a stavy. Pocet moznych stavov rastie s poctom bitov exponencialne.

to bude super věcička.. nahraju tam něaký data, nechám to v autě na které bude svítit sluníčko v létě a mám vymazáno.. :-D

BTJ. Technicka poznamka. Mas pole X-X-X-X-X-X-X-X,kde za X dosazujes 0 nebo 1. tedy 2^8
Kdyz budes dosazovat za X 0 az 3, tak tak to mas onech 4^8 na stejnou velikost pole. Aspon takhle to chapu v kontextu ja. Precejenom mas pravdu v tom kolik bitu je potreba na bajt atd.
Mozna jsem vedle ja, pak me dojdi na K3ku doucit matiku, budu to ke statnicim potrebovat ;-)

Ebo: myslim, ze tie teploty, pri ktorych bude dochadzat k zmene stavu budu vysoko nad tymi, ktore mozes dosiahnut v aute... skor by som sa bal toho, ze v aute sa roztece ten kusok plastu, ktory je v USB/FW/whatever konektore, takze uz to nebudes dalej schopny pichnut do prislusneho portu...

Flash paměti s čtyřstavovými buňkami se už dávno používají, najdete je v těch nejlevnějších výrobcích, protože dvojnásobná hustota záznamu sice sníží cenu za jednotku, ale též vydatně zpomalí práci s obsahem.

Kundros, STK> Akokolvek sa na to pozeras, zvysi sa ti iba pocet moznych vyjadritelnych stavov, nezvysi sa ti kapacita.

1 bajt = 8 bitov = 256 moznych stavov.
2 bajty = 16 bitov = 65536 moznych stavov

Exponencialny narast stavov, no napriek tomu narast v bajtoch/bitoch je linearny.

http://en.wikipedia.org/wiki/Multi-level_Cell

STK ono by to klidně nastat mohlo a bylo by to i neskutečně vyhodnějši mit 65536 stavu než jen 256 a pak to zas převest na binarni soustavu by nebyl určitě problem třebas vymysli ještě jiny mnohem lepši system ukladani dat kdo vi:)

WIFT napsal v clanku blbost, je to jak ta hadanka pro deti jestli mas deset nebo devet prstu.

Kapacita bude dvojnasobna na vyjadreni jednoho byte bude potreba 4 novych bunek misto 8 stavajicich. 1 byte je 8 bitu nebo 4 superbity.

To o cem mele WIFT je spis na tema matematicke statistiky (variace, permutace, uz ani ktere z toho). Laicky receno 1 byte ma 256 ruznych podob (treba prirazovani ASCII znaku), 1 superbyte ma 65k ruznych podob. Staci ale vzit 2 obycejne byte, tzn. kapacitne na flashce 2x vic a taky dostanete 65k. Kapisto?

oprava: ...(variace, permutace, uz ani nevim ktere z toho)...

jasně podle binarni sostavy to tak je vše je na zaplo a vyplo ale tady jsou dva uplně nove stavy takže už ne stavy binarni dvojkove ale uplně jine čtverkove a s ni klidně muže přijit uplně novy spusob přepočtu klidně se kapacita muže jen zdvojnasobit ale myslim že by to bylo docela nekonomicke, když to muže byt mnohem vice

Máte všichni pravdu, WIFT včera večer asi upadl z jahody :)

snajk: jeste jednou, zacneme zaklady. wift pise ze 1 byte = 256 bitu, no a v kazde ucebnici informatiky se dozvis ze 1 byte = 8 bitu.

skoda, ze nemaj material, ktery si pamatuje deset stavu. nejenze bychom se dostali do nam prijemne 10kove soustavy, ale wift by z ni vykouzlil 390625x narust kapacity. ;o)

A az se vzbudim, tak se tesim na clanek, ze se diky wiftovi podarilo na dvouvrstve DVD ulozit neco malo pres terabyte dat. ;o)

alw wift nepise, ze jeden byte je 256bitu, ale ze jeden byte je 256 ... ano - 1 byte muze nabyvat 256ti hodnot - podle zpusobu pouzite reprezentace, napr v doplnkovem kodu jsou tyto reprezentace minus128-plus127 ... a to je 256 hodnot, nebloi 255 "cisel" a "nula"

a tedy nezbyva vice nez souhlasit, ze pokud by mela nejmensi pametova jednotka 4 stavy, tak to mate 2^2 kombinaci (neboli 4) tedy jeden ctyrmoznostni bit (protoze tato jednotka je dale nedelitelna), pak logicky 8 takovichto bitu, neboli bajt by znamenalo 2^2*8 = 2^16 = 65536

takye mily HO, nevidim, kde vidite chybu ??

fuj, takova hrubka, nejakej sotek mi tam vletel...
*takov"y"chto :D pardon :)

Moc teda nechápu jak se může kapacita buňky zvýšit, když se phase-change paměti zatím sériově nevyrábí. Prostě si v laboratoři intelu připravili další testovací vzorek, který má větší kapacitu než ten předchozí. Trochu zajímavější by bylo srovnání kapacity a rychlosti stejně velkých založený chipů phase-change vs. flash.

Ho ja samozdřejmě vim jak vypadaji obvody dneška binarni logika uvidime k čemu tuhle technologi využiji ale vem v potaz o kolik by bylo vše rychlejši kdyby se neuživala dvojkova ale čtverkova logika to by potom každy tranzistor byl neskutečně rychlejši ale neni, určitě budou muset použit převodniky aby vše bylo zase dvojkove buď v každe phase-change paměťové buňce nebo v několika a pak bude i vic kombinaci a kapacity ale jak to udělaji necham na nich pořad je tu ten fakt že dratem 4 rozdilne stavy napěti hold zatim nepošleš

Heh, koukam, že Wift při matice ve škole nedával moc pozor. Když mám jeden 100GB disk a koupím si ješte jeden takový a zapojím je do raidu, tak se mi celková kapacita zdvojnásobí nebo umocní na druhou? (100GB^2 = 10000000000 TB :-))

Jack007 jj rychlost a latence jsou někdy mnohem duležitějši než kapacita stejně jako spotřeba

2-Jack007: ale tady je to neco jinyho tady mas fakt jeden bit 4moznosti takze nejsou bity 2na0, 2na1, 2na2, ale 4na0, 4na1, 4na2...

To Jack007: To si nemusis kupovat 2ks 100GB disky, ale staci, aby sis ke 100GB disku prikoupil jeden bit a hend mas 200GB disk :D

2 joujou: Tak koukam, ze WIFT neni sam. Kapacita skutecne udava POCET bitu a ne zadnou mocninu. Logicky lze celkem snadno rict, ze kazdej 4urovnovej bit lze s klidem nahradit dvema dvouurovnovejma. Takze kapacita skutecne vzroste jen 2x. Ale do teto 2x vetsi kapacity lze samozrejme ulozit cislo ktere je mocninakrat vetsi... Doufam, ze uz to nebude nikdo matlat.

Mem: ascii je široký pojem, tj. základní ascii je sice 7 bitů, ale existuje i standard na tu druhou půlku, tj. ASCII-8 ;)

Přelomové by mohlo být že si počítače konečně přestanou hrát na pouhé 2 stavy. (sice se tím dá všechno emulovat ale ...)

Sorry za OT...zhanam NB a potrebujem poradit ohladom znacky...mal by to byt nejaky 15,4", dvojjadro od Intelu, 2GB ram, dvd napalovacka, nie leskly display a nie moc tazky, jo a cena zhruba 20000SKK bez dph, resp. 17000CZK be dph...chcem radsej nieco kvalitnejsie, aj ked v tejto cene asi nebude moc vyber...Diky za tipy

Mno..podle mě je binární číselná soustava jakožto zprostředkovatel uložených dat pasé. Jako nejpraktičtější se mi jeví soustava čtyřiašedesátková, která by šla ukládat i na současná "binární" média. Stačí su představit, že ty pity a kopečky na povrchu CD/DVD/BR mají více stavů ve smyslu hloubky a výšky. Stačí pak jen citlivějěí laser (fialový, modrý) a máme tady petybyte na jednom CD. Ale kdo by to chtěl že...

WIFT Popravdě nevím jak fungují neurony ale snad nemaj jen 2 stavy.... Pokud by buoucí kompy byly modulární a část by byla specializovaná na operace nad více stavy (byť s nějakou toleronou chybou) mohlo by to např v rozlišování obrazu apod hát zajímavou roli ....

Čtyři stavy ? to bude Ano/NE/MOŽNÁ/NEVÍM ? to bude dobrá paměť ;-)

Ví někdo jak se logika realizovaná na několika úrovních odporu konstruuje ? mě přijde že by na každé buňce musel být převodník, jenomže to je tak trochu technická zhovadilost.

fotoba, nepochopils.
Se stavama jsem si dělal prdel, tam totiž není co řešit. Mě spíš zajímá jak je to zapojený hardwérově. Pokud je to založený na několika úrovních odporu zárověň to znamená, že každá úroveň má nějaký rozsah. Nikdy nevyrobíš součástku tak aby měla absolutně přesně definovanou nějakou hodnotu. Pak to ještě znamená že na výstupu ti neleze hotová binární hodnota ale musíš nějak zjišťovat která hodnota a tu pak převádět na binární zápis.
Já tam prostě někde čuchám převodník, komparátory a kdoví co ještě. Rozhodně tak ve výsledku nebude kapacita 2x ale menší. Je to ovšem jen dohad. Ví někdo jak to je ?

Jo a ty stavy máš špatně. Bude to "qbit" stavy 0,1,2,3 což se převede na binary nibble 00 01 10 11. IMHO

Donar: precti si i me predchozi prispevky, proste jsme se tu par lidem nejak polopate (netvrdim, ze by jsem byl dobry ucitel) snazili vysvetlit, ze kapacita bude dvojnasobna, nikoli umocnena.
A protoze uz je clanek upraven, neni o cem debatovat.

Snajk: Nebyla debata o kapacite? Ja, ze najednou mluvis o latenci a prenosove rychlosti. ;o) Jinak to nejdulezitejsi na hdd je podle mne si ty nuly a jednicky pamatovat i bez stavy. To ze maj pak tyto pameti horsi parametry oproti ramkam je dan za "nezapominani". ;o)

Mirrorbit je lepsia technologia stale, ST objavili pouzitie toho materialu co je v CD-RW na ucely polovodicovych pamati uz davno, ale slubovane pamate sa uz vyvijaju roky a roky a stale nic.

Tento material (nejaky tellurid) ma vyhodu miziveho opotrebenia. V tom starom patente ST po 10-milionoch RW cyklov nemali poruchy...

Ten Mirrorbit bol vynalez AMD, prisli na to ze v samotnom plavajucom hradle mozu uskladnit elektrony len v pravom alebo v lavom rohu nezavisle. Mirrobit Quad je teda podobny, v jednom pamatovom hradle si nasype/vymaze/zmeria elektrony v styroch rohoch stvorcoveho plavajuceho hradla. Tam kde mal byt jeden bit su styri, cize 16 binarnych stavov. Ale pamatovy tranzistor je to len jeden bez viacurovnoveho zapisu/citania :D On ma len trochu viac vyvodov ;-)

Jouda: sklamem ta, ale hlbka pitu sa nepocita a nemeria, dolezita je len prechodna hrana (zmena fazy odrazeneho laseru) - DVD ma napriklad obrovsky problem s roztrasenim signalu (jitter - sklz od fazy k faze) a tiez so zalievanim jednotlivych pitov v pripade chemickych medii.

Najidealnejsi je SATA HDD. 80GB disk ma zhruba cenu BD-R alebo BD-RW media, ale uz ma integrovany interface, je na mom mozne pouzit mnozstvo suborovych systemov, ma nizku pristupovu dobu a vysoke prenosove rychlosti a ma integrovanu mechanikua puzdro odolne proti poskrabaniu.

Pre TB kapacity maju perspektivy holodisky - to je vieco ako navrhujes ty, ibaze data su vzdy len v jednej rovine a tychto rovin sa do objemu zaznamoveho materialu zmesti neurekom.

jojo2: SATA HDD ma mnohem mensi odolnost proti otresum a vibracim nez placka (BD-RW). Na druhou stranu i na BD-RW muzes pouzivat libovolne souborove systemy, jenom ho tim pri zapisu pomerne rychle odpalis ...