Myslím že minimálně z marketingových důvodů bych ji zaved. stále bude dost andšenců co ji budou chtít mít v počítači :o( (opět mě napadá jeden nejmenovaný český expert)

Pokial by bola velka povedzme 128MB a rychla ako priemer cache+ram, tak by zmysel mala, nie?

Myslí tady někdo Hulanovce? :-)
Spíš než zkoumat CHACE by měl Intel vyměnit už tu hroznou FSB...

Zrejme uz u Intelu zjistili, ze komunikace jader pres FSB neni idealni a ze radic pameti v CPU ma taky neco do sebe .... pak kdo od koho opisuje :-D

Prý už příští rok, pokud něco nezapracuje, a pokud se nemýlím, tak by se to mělo jmenovat CSI

Technicky jde samozrejme o ptakovinu a cosi ve stylu "hrnecek s uchem dovnitr", ale urcite to bude mit uspech. Kazdopadne vliv na vykon bude naprosto zanedbatelny.
Myslim, ze by casem mohl vzniknout zavod vyrobcu, ktery z nich bude mit co nejvice nesmyslnych urovni cache. A pubertaci se budou trumfovat, kolik ze L cache doma maji..."Ja mam L15 cache", "...ale my mame L17, hec...". A kola nesmyslnych prodeju a upgradu se budou tocit dal a hlupaci budou platit :-))

happymaster23: komunkuji pres L2 , ale jen v pripade dvoujadrovych procesoru, u ctyrjadrovych komunikuji vzdy dve a dve jadra mezi sebou pres FSB

xx: komunikují přes FBS vždy jdyž to není nativní Xjádro ..

Osobně bych raději uvítal pokrok ve zrychlení RAM, než další cache ... ale asito jinak nejde. Odbozníci jsou oni, ne já ....

No kdyz tam uz pak nastupujou u te RAM problemy toho typu,ze ta pamet je fyzicky moc daleko od CPU a podobne - ono se zda zanedbatelne,ale precejen ten elektron musi doletet po tech spojich na zakladni desce nekolik centimetru a to nejakou dobu trva...spoje mezi sebou maji ruznou kapacitu a ovlivnuje to proste tisic a jedna ptakovina,ktera je defacto nepodstatna,ale v souctu vsech ptakovin dohromady uz z toho mame docela problem:-( To je ten samy problem,proc se CPU netaktuje na mnohem vyssi frekvenci - i kdyby to teoreticky nejaky material zvladl,mame problem se vzdalenostma a podobne a co jsem cetl,je vypocitana maximalni teoreticka frekvenze okolo 10GHz a pak uz to fyzicky neni mozne,pri soucasne architekture....

Když už je řeč o té L3, tak to přece měl už AMD K6-III. Tak kolem 1999.
Jenže cenový nárůst značný, výkonostní malý.

lojza suchanek: ver mi, ze ten elektron neleti celou cestu z pameti az do CPU, takhle to nefunguje. Rychlost elektronu v kovu je hooodne mala, nekde jsem slysel, ze v radu cm/s (ano centimetry za s). To, co se siri tak moc rychle je vzruch. Ten impuls.
Druhak mam pocit, ze u nynejsich ramek neni ani tak problem s tim, ze jsou daleko, jako s tim, ze ty frekvence jsou tak vysoky, ze dela problemy _ruzna_ delka jednotlivych paralelnich datovych vodicu. Potom totiz muze dojit k tomu, ze ty vzruchy ze stejneho datoveho slova dorazi na jednotlivych bitech(a ze jich je) v ruzny okamzik, coz dela problemy. Proto taky vznikly FB-DIMMy ci co. Proste seriove rozhrani pro komunikaci. Tam muzes jit do vysokych frekvenci a mas problemy "jen" se stinenim a ne s ruznou delkou dratu.

Kaapo-> cece a kde jsi na takove veci prisel?Ja jsem docela studovany ve slaboproude elektronice,a o tom co pises slysim poprve v zivote:-)) jake vzruchy proboha?:-))) Nepletes si to s necim malicko jinym?:-) Kdyby to bylo tak jednoduche jak pises,nebyly by prece ruzne materialy s ruznou vodivosti a podobne.Vsichni vedi,ze med ma vetsi vodivost nez zelezo,napriklad...Jeste vetsi ma zlato,ale delejte zakladni desky se zlatejma spojema:-))))) Jinak to co jsi rikal o ruznych delkach spoju je pravda urcite,a jelikoz se jedna o vysokofrekvencni zarizeni,jsou tu i problemy s utlumem i na takhle kratke vzdalenosti,s kapacitama mezi tema spojema,obecne s ovlivnovanim okolim.Ono se to muze zdat nepodstatne,ale ty frekvence pujdou nahoru a zacne to byt cim dal tim vetsi problem a vubec bych se nedivil tomu,kdyby se jednou CPU a RAM integrovalo do jedne "kostky" Ostatne do budoucna asi jinudy cesta nevede,nez to zacit stavet 3D....

lojza>

Vratit diplom lebo bohuzial kaapo ma pravdu.Rychlost sirenia elektronu vo vodici je naozaj nizka. To co tvori prud je akysi vlacik elektronov kde posledny vozen tlaci tie pred nim (velmi obrazne povedane). Pripadne este vhodnejsi priklad je tak plny autobus ze ty nastupis do prednych dveri a zo zadnych niekto vypadne kvoli tomu :).

No s tou rychlostou je to tak ze cim pomalsie prelieta ten elektron tym materialom tym pomalsie sa na druhom konci tie elektrony objavuju. Takze to je aj logicke vysvetlenie pre rozny odpor materialov.

Zlato ma horsiu vodivost ako med!! Najlepsie je striebro, druha je med... zlato je niekde dalej vzadu. Doporucujem overit! Na kontakty sa zlato pouziva iba preto, ze odolava oxidacii, a teda casom sa prechodovy odpor nezhorsuje ako pri striebre a medi. Zlato sa teda pouziva nie preto ze by malo najlepsiu vodivost.. zdaleka nema! Medeny vodic je lepsi, zlate droty by boli nanic. :)