Italská vláda, zmítaná též jako ta naše schodky, korupcí a podobnými jevy, nyní zvolila přesně stejnou snadnou cestu, jakou mají ve zvyku čeští politici: než aby řešila nedostatek financí řešením příčin, volí kompenzaci pomocí brzdění vědeckého pokroku. Plánovaný urychlovač SuperB tak nedostane od Itálie dotaci ve výši 250 miliónů euro a tím pádem celý projekt za více než miliardu padá.

SuperB měl stát na okraji Říma, při University of Rome Tor Vergata (Università degli Studi di Roma Tor Vergata), provozován pod dohledem Istituto Nazionale di Fisica Nucleare (Národní institut pro jadernou fyziku). Měl provádět experimenty za pomoci vysokoenergetického elektron-pozitronového urychlovače, kdy se očekávalo, že při experimentech budou produkovány B-mezony, dále se počítalo s produkcí většího množství D-mezonů poskytujícím prostor pro testování narušení CP symetrie a další experimenty. SuperB měl svými výsledky doplňovat výzkumy prováděné na LHC v Cernu, obecně pak zejména právě přesnější experimenty týkající se narušení CP symetrie, než jakých dosud byl svět schopen. Elektrony/pozitrony měly být urychlovány až na energie na úrovni 6,7 GeV, poté „zřetězeny“ do prstenců o obvodu více než 1 km a následně přinuceny ke srážce, jejíž průběh a produkty by byly pozorovány/měřeny.

SuperB měl být schopen nabídnout pozorování hmoty a antihmoty v koexistenci tak, jak tomu bylo v prvních okamžicích (současného) vesmíru po Velké třesku, samozřejmě s omezeními danými Heisenbergovým principem neurčitosti (už v roce 1968 přišel Andrej Sacharov s myšlenkou, že právě díky/kvůli narušení CP symetrie při silné interakci převládla v našem vesmíru hmota nad antihmotou). Výpočetní část experimentů, tedy následné zpracování dat, by již byla plánována podobně jako u jiných takových projektů: za využití výpočetních sítí, přičemž pokud LHC mělo svůj projekt LHC@home, podobně bychom se bývali byli mohli vedle počítání na clusterech vlastních vědeckých pracovišť dočkat i SuperB@home.

Italský Národní institut pro jadernou fyziku oněch 250 miliónů euro použije na jiné projekty, v nichž se s ohledem na ekonomickou situaci nedostává financí. Neznamená to, že by stát peníze použil na záplatování jiných než vědeckých projektů - alespoň jedna kladná věc na celé záležitosti. Naštěstí pro svět ale nebyl SuperB jediným plánovaným urychlovačem tohoto typu, podobně zařízení vzejde z upgradu urychlovače KEKB v Japonsku a pod názvem SuperKEKB bude uvedeno do provozu v roce 2014. Ale ve fyzice vždy platí, že výsledky experimentů musí pokud možno ověřit jiné nezávislé pracoviště, což v případě SuperB tedy padá.