Nejprve bychom si asi měli vysvětlit, jak se vlastně taková ochrana na CD-R chová. Předně takto chráněným CD-R médiím výrobce ochrany říká CD-RX a jde o CD-R, na které se vypálí předem připravená „ochranná session“, v níž jsou jednoduše řečeno bezpečnostní prvky, které brání zkopírování dokumentů. Ty se vypalují do další session speciální aplikací, která je „propojí“ se zmíněnými bezpečnostními prvky a podle nich obsah dat na CD zašifruje. Na CD se pak vyskytuje spustitelný soubor – „content protection manager“ (správce chráněného obsahu nebo také ochranný manažer, nazvěte si to, jak chcete), který se snaží nastartovat hned po vložení skrze funkci autorun.

Z toho nám vyplývají dvě věci: ochrana svůj „úspěch“ staví na nejrozšířenějším operačním systému, tedy Windows (mělo by to prý chodit na Windows 98 až Windows XP SP2, pro Windows Vista se teprve dělají nějaké úpravy) a obsah dokumentů (videí, obrázků…) není bez spuštění ochranného manažera čitelný (je vidět jen jako zašifrovaný balast, tedy ve formě, v jaké jsou data opravdu na médiu uložena).

Teprve když se spustí ochranný manažer a zjistí, že CD je originál, dovoluje soubory otevírat, ale jen určité typy určitými aplikacemi. To musí opět definovat tvůrce obsahu CD, pokud to neudělá dostatečně a nebude počítat se všemi programy, které mají dané soubory otevírat, nemusí to v některých jít. Typický příklad: HTML soubory dovoluje otevřít Internet Exploreru, Firefoxu, dokonce i Notepadu alias Poznámkovému bloku (můžete si prohlédnout zdrojový kód), ale třeba ne SeaMonkey, protože s ní prostě nepočítá. Rovněž videa lze přehrávat ve Windows Media Playeru, ale ne v různých alternativách, jako jsou VLC, MPC a další. Aplikacím, kterým dovolí jejich soubory otevřít, ale nedovolí další manipulaci, nelze tedy třeba uložit kopii dokumentů přímo v jejich editoru (přestože jdou otevřít), nelze ani kopírovat obsah přes „Copy & Paste“, nelze je ani „PrintScreennout“ a nelze je třeba ani vytisknout (což byl případ našeho CD). A zcela samozřejmě nelze soubory zkopírovat z CD na pevný disk nebo někam jinam – přesněji řečeno lze, ale jen v zašifrovaném stavu a to je k ničemu, z pevného disku načtou všechny aplikace jen balast nezávisle na tom, zda soubor otevírat smějí, nebo ne. Do této míry se zdá, že je ochrana dobře promyšlená (tedy v rámci možností – závislost na určitých aplikacích může být dost nepříjemná), takže se jako jediné řešení na první pohled jeví zkopírování celého CD-RX 1:1 na jiné CD-R (případně CD-RW). Rovnou vám můžeme prozradit, že „mountování“ (připojování vytvořeného image souboru) do virtuální mechaniky je neúčinné – ochrana to pozná a obsah neodemkne.

Pokud jde o ono předpřipravené CD-RX, k tomu lze přijít dvěma způsoby. Jednak si je můžete koupit hotové (tedy již s vypálenou ochrannou session), případně si je můžete sami vyrobit, na to ale potřebujete licenci, která dovoluje vytvořit určitý počet médií. Ošetřeno je to hardwarovým USB klíčem, z nějž se prostě vyrobená CD-RX odečítají. Až vám počet vyprší, musíte koupit další licence.