Systém SCMS, neboli Serial Copy Management System je implementován skoro ve všech stolních CD rekordérech. Jeho úloha spočívá v tom, aby dovolil udělat z CD, chráněných copyrightem (dále budu psát originálů) pouze jednu generaci digitálních kopií. Pokusím-li se zkopírovat originál, projde to a vytvoří se digitální kopie. Dám-li však tuto kopii do přehrávače a chci z ní udělat další kopii, už to nejde. Na kopii, která byla pořízena z originálu pomocí rekordéru se systémem SCMS, je totiž uložena informace, že tuto desku již nelze dále digitálně kopírovat.

V subkanálu Q je k těmto účelům vyhrazen flag DCP. Pokud je nastaven do 0, čili Digital Copy Protected, je skladba označena jako originál a lze z ní udělat na přístroji, vybaveném systémem SCMS, pouze jednu kopii. Pokud je bit v jedničce, čili Digital Copy Permitted, lze ze skladby udělat libovolný počet kopií. Pokud tento bit střídá asi tak patnáctkrát za sekundu stav Permitted a Protected, je to první kopie z originálu a z takové skladby nelze již přes systém SCMS udělat kopii.
Takže systém SCMS musí zabezpečit dvě věci:

• Odmítnout kopii z dat, která střídají bit DCP
• Pokud dělá kopii z dat, označených flagem DCP jako Protected, tak zapsat flag DCP střídavě.

A ještě několik slov o vztahu kaktusových Almost CD a SCMS. Když se mi kdysi nepovedlo zkopírovat přes systém SCMS kaktusovou desku, nabyl jsem dojmu, že kaktusáři všechny své ACD označují jako SCMS kopii, takže nejenom že ji nelze zkopírovat na PC (no nechme je při tom), ale ani ve stolním přístroji. Ono by to také bylo zajímavé, protože kaktusové zhovadilosti se nezkopírují a kopie už by šla kopírovat na PC. Ve stolních přístrojích většinou ne, protože by byla sice bezkaktusová, ale už SCMS. Nicméně jsem zjistil, že ne všechny kaktusy jsou současně označeny také jako SCMS, takže některé jdou na stolních vypalovačkách zkopírovat.

Přesný poměr neznám, já mám čtyři ACD a mám to nerozhodně 2 : 2.