Jak se v Evropě a USA vypořádávají se zločinci ve světě kryptoměn?
Na Bitcoin je policie dobře připravená na obou stranách Atlantiku. V USA byl v roce 2015 odsouzen zakladatel Silk Road Ross Ulbricht, který vytvořil tržiště využívající jako měnu pouze bitcoin. V Evropské unii se nechvalně proslavil Tomáš Jiříkovský. Tomu se podařilo vyprat téměř miliardu korun v ukradených BTC.
Aby se to již neopakovalo, začaly se aplikovat nové řešení. A to jak ty zákonné, tak ty špionážní. Pojďme se na ně podívat.
AMLD5 v Evropské unii
Ze zákonných iniciativ se podíváme přirozeně na nařízení Evropské unie AMLD5, které do velké míry změnilo možnosti nákupu kryptoměn. Nákup je jediná stopa, která spojuje přímo uživatele s kryptoměnou. Důvodů pro zbavení uživatele anonymity bylo několik. Prvním z nich je financování WikiLeaks, tedy stránky zveřejňující utajované informace. Ta byla mimo jiné financována v kryptoměně bitcoin.
Jeden z posledních příspěvků Satoshi Nakamota zněl: „WikiLeaks kopli do vosího hnízda. A roj teďko letí na nás.“
Druhým důvodem je financování terorismu, který byl v letech 2014-2017 na vzestupu. Jistou roli samozřejmě hraje také praní špinavých peněz a obchod s nelegálním zbožím. Nové nařízení AMLD5 nutí poskytovatele směnárenských služeb ke kontrole dokladů v případě, kdy to směnárna uzná za vhodné. Zároveň stanovuje limity pro různé stupně identifikace, které začínají už na 200 EUR za 10 dní v případě neposkytnutí jakýchkoliv informací.
Díky tomu se každá větší transakce spojí s konkrétní osobou. S pomocí e-mailu, výpisu z účtu, řidičského průkazu či občanky. A také nejspíše dalších stovek věcí, o kterých nemáme ani tušení…
Americký skandál s Coinbase
5. června největší americká směnárna Coinbase zažila skandál. Údajně měla prodávat a poskytovat informace americkým vládním agenturám zaměřujícím se na praní špinavých peněz a na obchod s drogami. To by nebylo nic neobvyklého, kdyby pro server Cointelegraph nepromluvil anonymní bývalý zaměstnanec různých společností o tom, jak velký rozsah sledování má: „Pracoval jsem pro směnárny, výrobce automatů i pro poskytovatele obecných služeb ve světě kryptoměn. Všichni sledují každý krok zákazníka. Nemají na výběr.“
Každá americká společnost provozující finanční služby podléhá podobným pravidlům jako jsou v Evropě. Nicméně podle vyjádření whistleblowera je označení „podezřelá aktivita“ používané dost vágně. Podezřelá je ve světě kryptoměn každá aktivita: „V tradičních finančních službách musí transakce splňovat nějaké podmínky k tomu, aby musela být nahlášená jako podezřelá. To pro bitcoin neplatí. Každá transakce s kryptoměnou je podezřelá.“
Celou záležitost uzavírá s jasným závěrem: „Nesmíme nikomu ani říct, že je sledujeme. Nemůžeme odmítnout tento požadavek. Pokud bychom to udělali, přišli bychom o licenci, dostali pokuty či rovnou šli do vězení.“
Slovo závěrem
Je nejspíše snové si myslet, že jiné světové mocnosti transakce na síti Bitcoin nesledují. Avšak příklad z Evropy a USA jasně ukazuje na to, že s pokračující adopcí kryptoměn nabírá na intenzitě. Ať už jde o přísné nařízení nebo tajné sledování, využívání kryptoměny bitcoin pro zločince není dobrým nápadem. I proto se nyní stále častěji objevují špinavé transakce, které zahrnují jiné nástroje. Například alternativní kryptoměnu Monero.