Dva pohledy na případ

Celý případ má dvě roviny. Pan František Z. platí řádně nemalé daně a když jako občan o něco žádá, je nucen podstoupit řadu byrokratických kroků, vystát si frontu na úřadech a splnit všechny předpisy úřadů. Když poruší zákon, je podle toho potrestán.

Proč tedy nemůže být udělena pokuta firmě, která rozesílá nevyžádanou reklamu a porušuje platný Zákon o regulaci reklamy? Je to jasně napsané v zákoně a ten by měl občany chránit. Co by se stalo, kdyby úřad zahájil správní řízení se společností Dimar a prokázal jí, že porušila zákon?

Pan František Z. by sice z pokuty nedostal ani korunu, ale případ by působil preventivně, protože by na stanovisko úřadu okamžitě reagovala odborná média. Dimar není žádné ořezávatko, jedná se o významnou marketingovou firmu, jenž dokonce pořádala kulatý debatní stůl, kde se řešila problematika spamu.

Úřad by také prokázal, že opravdu pečlivě hlídá dodržování zákonů. Když lidé upozornili úřad, že byl porušen zákon a pro úředníky to nebyl dostatečný důvod pro zahájení šetření, mohu mít jako občan obavu, že je stejným způsobem přistupováno i k ostatním závažnějším případům.

Pro firmy je tento případ signálem, že je tolerováno porušování zákona. Čeští spameři si podají ruce, usmějí se a mohou nám posílat do e-mailových schránek nevyžádanou reklamu. Případ Dimaru bude pro ně příkladem toho, jak úřad bude řešit podobné stížnosti. Udělení pokuty se obávat nemusí - stačí aby se chovali stejně, jako to udělala společnost Dimar.

Zbytečný zákon - co s tím?

Podle Zákona o regulaci reklamy skutečně mohou úředníci živnostenského odboru zvážit, zda zahájí správní řízení. Zákon je tedy zcela zbytečný a občany i firmy před nevyžádanou reklamou prakticky nechrání. Občan nemůže právně vymoci, aby byl dodržen zákon a úřad zahájil správní řízení s firmou, která jej porušila.

V ohlasech na včerejší článek se objevilo několik názorů, jak by mohl vzít spravedlnost do rukou sám občan. Navrhované přihlášení spamera do odběru erotických materiálů je nemorální a nečestné. Občan není oprávněný k tomu, aby nahrazoval práci úředníků, kteří jsou placeni za dohled nad dodržováním zákonů.

Někteří diskutující se také divili, proč by měl příjemce nevyžádané reklamy podávat stížnosti, když stačí zmáčknout klávesu DELETE a spam smazat. Tolerance české nevyžádané reklamy může mít do budoucna negativní dopad.

Když byl americký internet ještě v plenkách, začaly se objevovat první případy spamingu. Nikdo proti této marketingové formě včas nezakročil a teprve později začal být spam velkým problémem. Analytická společnost Jupiter Research spočetla, že meziroční nárůst od roku 2002 činil v množství zaslaného spamu 86 %, což je neuvěřitelných 260 miliard e-mailů.

Pokud budeme zasílání nevyžádané reklamy tolerovat, nesmíme se divit, až se zvýší procento českých spamů. Nevím jak vy, ale já osobně budu raději bojovat proti českým spamerům, než abych byl nucen kromě deseti zahraničních nabídek mazat dalších deset českých nevyžádaných reklam.

Kauza Dimar pokračuje

I když byla poslední odpověď úřadu zamítavá, kauza Dimar bude mít své pokračování. Pan František Z. podal své poslední odvolání, doložil všechny své výdaje za webhosting a čeká na odpověď úřadu.

Jestliže bude živnostenský odbor trvat na tom, že Dimar zákon neporušil, zbývá panu Františkovi poslední možnost. Může se obrátit na Veřejného ochránce práv a pochopitelně předat celý problém médiím.

Jedno známé přísloví říká, že trpělivost přináší růže. Snad se jich v brzké době dočkáme...

Článek vyšel s laskavým svolením autora DarkMastera. Originál najdete na Pooh.cz.